p.mihoc komentáře u knih

Dobře, poctivě napsaný horror s mnoha děsivými scénami, kterých bych se v reálu opravdu nechtěl účastnit, protože než bych se vůbec stačil pohnout natož něco konstruktivního s klidnou rozvahou vymyslet, byl bych dávno sežrán za živa aniž by si toho můj strachem posraný mozek vůbec stačil všimnout. Krysy jsem jako zvířata za děsivé nikdy nepovažoval. Teď už ano.

4 21.11.2013

Je pravda, že závěrem ve zhruba 20 stranách shazuje Simmons svůj jinak velmi zdařilý ponor do poCeausescova Rumunska o hvězdu dolů brakovým vyvrcholením, kdy z hlavní hrdinky dělá tak trochu nadčlověka a se střízlivým zbytkem knihy tato pasáž moc nekoresponduje, ale na druhou stranu do zmiňovaného závěru se román nese v krásně ponurém lehce thrillerovém střihu, kdy autor kouzelně vystihuje porevoluční atmosféru těžce zkoušené země, ve které chudoba, hnus, strach a jedna z historického hlediska velmi známá rodinná dynastie pokračují v šíření hnilobně nastaveného životního vzorce morálně i fyzicky decimujícího domorodé obyvatelstvo. Nejednou jsem během čtení přesedlal na youtube a jal se vyhledávat dostupná videa týkající se komunistické problematiky Ceasescovy éry. Dá se říct, že je to i takový literární road trip, kdy se dostanem i mimo balkán přes atlantik a zpět a neustále sledujeme hrdiny v pohybu. V neposlední řadě je příběh vystavěn na povedeném a zajímavém nápadu o původu vampyrismu a jeho vědeckém vysvětlení. S Terrorem a Hyperionem, kde měl Simmons jeden záchvat geniality za druhým nelze srovnávat. Kvality těchto knih román Děti noci sice nedosahuje, ale rozhodně předčil po přečtení nelichotivých recenzí má očekávání. Těším se na reedici románu Temné léto, který má nakl. Laser na tento rok ve svém hledáčku.

4 01.08.2012

Veliká spokojenost a pro mě překvapení jako hrom. Výborný psychologický thriller s hororovým oparem. Spletitá struktura příběhu prolínající minulost ( příběh z dětství je bezchybný) s přítomností mohla způsobit hrozný guláš, ale Hill to vše ukočíroval parádně až do samotného konce. Nápad s rohy byl využit na maximum. Díky nim odhaluje hlavní hrdina v lidech ty nejtemnější a nejzvrhlejší potlačované myšlenky. U některých čternářů může kniha posílit "víru" v ateismus. Joe mě teda na svůj další román doslova pekelně nažhavil. Už nebudu jako v případě Rohů tak dlouho váhat.
4/5

4 27.01.2012

Kdybych nečetl Kmotra, dám plný počet bodů.

4 09.03.2011

A máme tady závěrečný díl, na který jsem pár měsíců musel čekat. A vyplatilo se. Investigativní novinařina je zajímavý obor, ale nebezpečný. Salanderová má koule.

4 06.12.2010

No je pravda, že na tolik srovnávané Larssonovo "Milénium" Ahndorilové kvalitativně nedosahují, ale jako odpočinková četba funguje jejich román dokonale.

4 06.12.2010

Tenhle román mi připomíná jeden film s Julií Roberts. Taky utíká a skrývá se před relativně sadistickým choťem. Jenomže takový odvárek u Kinga rozhodně čekat nemůžem. I když se z námětu může zdát, že je román určen spíše pro ženy, není tomu tak. Na zfilmovanou verzi bych přítelkyni raději nezval. Zvlášť, kdyby se režie chopil třeba takový, dnes již zesnulý, Stanley Kubrick. Děj je opět napěchován brutálními scénami, pitváním chorobné mysli, strachem, obsesí, zoufalstvím a také hrdinstvím. King musel studovat psychiku sexuálních deviantů, jinak by Normana tak přesně nevystihl. Kniha se výborně čte. Od počátečního trýznění Rose, přes její útěk a postavení se na vlastní nohy, její romanci, která nemusí skončit dobře. Norman je jí totiž nemilosrdně v patách. Co se týče nadpřirozena, které je v knize zobrazeno ve formě obrazu, jsem spíš skeptik. Nějak mi do děje a celkového formátu nezapadl. Ale vůbec to není špatné počteníčko.

4 04.12.2010

Tak jsem dočetl Strážce zákona a musím hned na začátku konstatovat, že zpřízněná Beznaděj byla teda o dost povedenější. Pochyboval bych o Kingově střízlivosti při psaní tohoto díla. Pro mě to byl nepřekousnutelný nesmysl. Jeho představivost tady je až příliš fantastická. Představivost osmiletého kluka, který si libuje v kreslených seriálech typu Pikaču a spol nebo jak se to jmenuje, zde pomocí tzv. Teka (což je jakási jiná varianta zlého démona, který v něm sídlí) nahrazuje realitu a mění okolní svět na spustošilý divoký západ, v němž si hlavní hrdinové snaží zachránit prdel. Postav je zde tolik, že se za chvíli přestáváte orientovat. Kdyby King alespoň používal stále stejné jména. Ale ne. Jednou je to Belinda, pak je to Bee, pak použije její příjmení a to vše na jedné stránce spolu s dalšími pěti postavami. Zmatek. Ale i přesto je to King. Světlé momenty jsou zde také (Seth a jeho nákaza Tekem, úvodních 60 stran) a další. Přišlo mi to celé ale jaksi moc fantasmagorické, ujeté. Žádná mrazivá scéna. Před tím jsem četl Misery. To bylo jiné kafíčko.

4 04.12.2010

Neuromancer je jedna z nejhorších knih, kterou jsem četl. Napsal bych přesný opak na recenzi Metala Messiaha. Ale je to zbytečné. A to jsem si chtěl pořídit Stephensonův "Sníh".

4 01.12.2010

Tak musím napsat, za což jsem hodně rád, že mě Barker nezklamal. Měl jsem obavy z těžko čitelné a ještě hůře představitelné fantasy bichle, ale opak je pravdou. Autorův svěží, přehledný styl se chroustá jako po másle a vy se necháváte unášet na vlnách moře podstaty až do náležitě temného finále. Ono k čisté fantasy má tato kniha stejně vcelku daleko. Ano, zhmotňují se zde sny, mrtví nenacházejí klid ani po smrti, existuje Nuncio, tekutina, která po požití mění lidskost téměř v božství. Všechno tohle fantaskno má ale základ v hororovém podhoubí, ze kterého postupem času roste pěkně strašidelný literární pravák. A garantuji, že si na výsledné omáčce pochutná i velmi náročný mykolog. Mám však s panem Barkerem problém. Jeho vize jsou až příliš nereálné. Mám rád nebo spíše obdivuji autory fantastiky, u kterých si mohu po dočtení říct: ono by se to takhle mohlo stát, má to smysl, reálný či alespoň mýtický nebo pověrčivý základ navozující ve čtenáři pocit skutečně vyvolané a prožívané emoce (King). U téhle knihy však takový stav mysli postrádám. Je to "jen" hodně dobře napsaná, ponurá pohádka pro dospělé, se spoustou zohavených mrtvol a špetkou porna navrch. A to rozhodně není málo. Přeji příjemné, bizarní počtení.

3 17.11.2013

Do již celkem profláklého námětu "člověka v tísni na odlehlém místě" obtiskl Vann kus svých skutečných životních prožitků lehce brutálním, ale zato ohromně čtivým Mccarthyovským slohem. Do nádherných až romantických popisů krajiny zasazuje jako protipól děj zpočátku plný nepříjemného očekávání věcí zlých a nepříjemných. Ty opravdu nastanou, a to způsobem, který čtenáře předpokládám alespoň mírně šokuje. Výborný debut.

3 19.07.2012

Naprosto úžasná kniha!

3 05.09.2011

No tak tohle můj mozek tak úplně nepobral. Zvláštní styl psaní, který mi moc nesed. Po skvělých Strašidlech, menší zklamání. Ale ty scény s rodičema hlavní hrdinky, ty prostě neměly chybu. Druhá četba povinnost.

3 31.08.2011

Člověk se dozví hodně o práci zvěrolékaře. Takový soubor povídek srovnaných do jednoho románu o tom, jak ve 30. letech minulého století lékaři mnohdy svéráznými způsoby zachraňovali zvířectvu životy. Proloženo mnoha humornými i smutnými situacemi a napsáno velmi květnatým a čtivým stylem.

3 09.03.2011

To jsou typy knih, ke kterým se budu určitě vracet. Parádní, originální a dost sugestivní sonda do drogově zdevastovaných myslí.

3 28.02.2011

Dá se říct odpočinkové čtení (žádné úvahy, filosofie, metafory apod., které většinou u knih alespoň v malé míře vyžaduju, tady mi to bylo jedno), ale podáno strhujícím a pohlcujícím stylem. Knihy, které mě vtáhly do děje jako tahle bych mohl spočítat na prstech jedné ruky. Larsson je geniální vypravěč.

3 06.12.2010

Doporučuji zkušenějším Kingařům. Číst tuto knihu jako první (moje už 34tá) Kingovku, asi bych mistra navždy uložil k ledu. Maloměsto zasazené někde v lesích Maine, typicky dokonalé vykreslení charakteru jednotlivých postav a vztahů mezi nimi, krásná až taková podivná hororová atmosféra městečka zasaženého záhadnou mimozemskou silou, která z lidí dělá otroky pro svůj jediný cíl. Jediné co mi tak do poloviny vadilo byla rozvleklost děje, kde King neváhá popisovat kromě spousty postav i historii městečka Heaven. Potom se už na takto vybudovaných základech atmosféry četlo jako po másle. No a pak ještě několik úseků, které podle mého názoru už překročily hranici nechutnosti. Kdybych měl doporučit Pavučinu snů nebo Tommyknockery (obě se potýkají s mimozemštany), volím druhou variantu. Kingařina až na kost.

3 04.12.2010

Abych řekl pravdu, já cítím menší zklamání. V porovnání s Kingovou Kupolí (co do rozsahu téměř shodné knihy) jsou teda "Hry" daleko rozvleklejší a nudnější. Děj se mi místy táhl jako bych chtěl přesprintovat na rušné ulici hlemýždě se zlomenou nohou. Simmons je strašný puntičkář. Vše nehorázně rozptitvává a nudí. Ovšem když už děj nechá trochu rozjet je co číst. Místy člověk až chrochtá blahem. Jenomže pak nechá zase jednu scénu rozkuchat na sto stran atd.. Tohle dílko by zasloužilo minimálně o třetinu zkrátit. I atmosféra je vcelku slabá. Čekal jsem víc děje okolo roku 42. Jinak literárně je na tom samozřejmě skvěle. To už potvrdil v o mnoho lepším Terroru.

3 04.12.2010

No počkám si na film. Nedalo se to číst. Styl psaní jako slohovka průměrného žáka na základce.

2 30.01.2022

Styl psaní autorů mi vůbec nesedl. Pro mně téměř nečitelná záležitost. Podivný military příběh na podivné planetě s ještě podivnějšími postavami, se kterými se nedá ztotožnit.

2 10.02.2018