padajicidvere komentáře u knih
(SPOILER) Anglie ve staronovém světle. Aristokracie je pomalu božstvo a pracující lidé, kteří se snaží vydělávat peníze a budovat si život prací - aniž by se za to styděli, jsou plebs.
Změna názoru u Simona mě překvapila. Najednou už ji nechce jen jako milenku, ale rovnou si ji chce vzít, za každou cenu. Cože? Jak? Proč?
Ocenila jsem, že příběh neskončil běžným typem "..a žili šťastně až do smrti". Jejich manželství vytváří nový úhel pohledu pro A. na své okolí a svět, ke kterému chtěla před sňatkem patřit.
Zvrat na konci byl skvělým oživením pozvolného vyprávění.
(SPOILER) Gay tátové byli skvělí. Hned jsem si vybavila Willa a Jacka ze seriálu Will a Grace, jenže to bylo tak všechno, co bylo na knize zajímavé a povedené.
Ser (už to její jméno, ale za to autorka nemůže, prostě čeština) byla na facku. Dobře, starala se o sestru, financovala svou rodinu, dvě práce, žádný milostný život..ale ty její myšlenkové pochody a to chování. To koktání! To jak si hrála na drsnou, jak B. např. napadla, že ji chce pomalu znásilnit, obtěžování, to jako vážně? V hlavě byla jako puberťák až jsem nechápala, že je schopná vykonávat zaměstatní.
Ben (opět, to jméno..jako chceme mít obyčejného sexy chlapa, ale proč Ben proboha? tak se jmenoval pes sousedky..) to byla další kapitola sama o sobě. Sexy, mladý borec, brutálně chytrý, vtipný atd., známé standardy. O kapku lepší než S. Každopádně ta jeho neústupnost mi už lezla krkem.
Buď jsem už byla z knihy natolik otrávená nebo autorce chybí základ - popis. Snad všeho: věk, vzhled, oblečení, okolí, interiér.. Čokoládové oči Bena, snad ve druhé polovině knihy. Že nemá ani třicet? Až když se divila, že je vlastně rozvedený otec a ještě dvacátník. Taťkové šedesátníci? Na konci knihy. To jak jejich byt vypadal? Práce? Město? Co měla vůbec na sobě? To, že měl vše černé i s kravatou a byl super sexy, to víme, ale dál?
Názvy kapitol mě už vyloženě iritovaly. To vše završil jednoduchý příběh, na jejich věk docela naivní.
(SPOILER) Nesta je božská. Tak tvrdá, krutá k sobě a k ostatním. Neodpouští slabost sobě, ani ostatním, jedině E. Dusí v sobě tolik vzteku a nenávisti. Je jako chodící papiňák, co jednoho dne bouchne a nikdo nevyvázne bez šrámu. Je mi mnohem bližší než Feyer.
Říkejte si co chcete, ale postava Mor nedává smysl. Rhys ji dříve popsal tak, že kdyby padli Az a Cass, vyšle do boje Mor. Za celé ty tři díly jsem nepochopila proč. V boji není zdaleka tak skvěle vyobrazena jako ti dva. Snad vyniká v diplomacii, ale to je asi tak vše, protože jakmile se má postavit Erisovi, otci.. zhroutí se jako domeček z karet. Pořád pláče, je to už únavné! Ona, která je popsána jako velká drsňačka, bulí jako mimino. A v čem, že spočívá ten její dar pravdy? Celý život sobě a svým přátelům, rodině lže o své osobnosti. Kde je ta pravda?
Bitva byla ohromná, nekonečná, strhující. To s Amren bych klidně vypustila, ne že bych jí přála smrt, to ne, ale jednoduše už toho oživování bylo dost. Nejprve Feyer, to bylo dechberoucí. Pak Rhys, doooobře, všichni chceme, aby byl Happy end, sice ne za každou cenu, ale přivřeme oko. No ale Amren, to už bylo přeslazené.
Při mírovém zasedání přece bylo spuštěno kouzlo, které mělo chránit vladaře před útoky mezi sebou. Jak potom dávají smysl útoky Rhyse a Feyer?
Luciena mi bylo upřímně líto, ale co si budeme, do teď se choval jako slaboch, zasloužil si to a doufám, že E. skončí a Azem.
(SPOILER) Z knihy mám dost smíšené pocity. Chyběla mi časová osa doby, protože popis okolí, prostředí a oblečení..bylo celkem slabé a rozhoupalo se to víc až ke konci knihy. A co ty výrazy jako "rovnice", to zapadá do kontextu doby? Mimochodem, v katakombách je démon a nikdo o něm neví? Nepůsobí rozruch. Tak jak se živí? Sedí na zahrádce restaurace, tzn. venku, a napadne ji démon, začne utíkat. Opravdu tam nikdo při běhu nebyl? Žádný člověk? A proč jí sakra Ira nepomohl už na začátku napadení? Během toho všeho mu dá svobodu, ale on tam pořád je, dohoda platí neplatí? Učí ji řeč těla, ale nakonec to vyzkouší jen jednou.. Je příšerná lhářka, ale pak se sama sobě chlubí, že lhát umí skvěle.
Na druhou stranu, napětí nechybělo, ani překvapení. Nic se nevleklo ani netáhlo. Příběh se četl jedna báseň. Popis jídla byl fantastico! Zápletka je originální a celkově je námět zajímavý. Nevím jak to autorka udělala, ale nakonec se nemůžu dočkat dalšího dílu.
Teď to hlavní. Ira. No takže takhle, už je na seznamu mých knižních manželů :D Co se týče jeho bratrů, především ten chamtivý..sympaťák. No uvidíme.. :D
Nenáročná oddechovka. Oceňuji odkazy na HP a další srdcovky, pro mě to bylo krásné osvěžení, protože v jiných knihách, co jsem četla, jsem zatím takový způsob nenašla.
Travis byl zlatíčko. Liam zase úžasný. Ach jo, proč nemám takového souseda a BF :D to by byl teprve příběh! :D
(SPOILER) Už ne prosím. Asi jsem moc prudérní na takovou knihu.. Sex ve třech s nejlepší kamarádkou? Anál..to kam dával pusu.. :D Ne děkuji. Každopádně ten, kdo má rád "vodvaz" si knihu oblíbí.
(SPOILER) Krásný doplněk k prvnímu dílu, klidně bych přidala více stran vyprávění z Reedova pohledu. Moc se mi líbí vysvětlení od autorky, zajímavosti jak z fiktivního světa, tak i z toho reálného. A oceňuji recept na sušenky. Nejraději bych měla i plnohodnotný druhý díl. Reeda se nemůžu nabažit :D
(SPOILER) Vyrvěte mi někdo srdce a nacpěte ho do této knihy! O hodně, hoooodně lepší než první díl. Nevím jestli je to i tím, že jsem viděla nejprve seriál, a až pak jsem přečetla knihu (není to pravidlo)..tady na mě ale zapůsobila Kate. Žádná ufňukaná, naivní květinka. Duchaplná mladá dáma, která má všech pět pohromadě, navíc upřímně miluje svou rodinu a k tomu je i vtipná! Anthony byl tak krásný, panovačný, k smíchu , milující. Při scéně s Newtonem v jezeře jsem se nesmírně bavila. Dialogy dávaly smysl a moc jsem si přála alespoň na moment být v jejich světě. Tohle je ta krása, kterou jsem čekala po mé první přečetné knize, příběh o F.B., od Quinnové.
(SPOILER) Jedním slovem úchvatné! A já se ptám proč? Proč tak skvělá kniha nepokračuje? Tolik příšerných sérii, co se snaží o nový svět, dobrodružství.. zbytečně. A tahle ženská to dokázala. Klidně mohla mít kniha dalších 400 stran, byla bych jen ráda. Upřímně jsem se bála, že s tak málo stranami se toho nedá nic moc stihnout (defekt milovnice sérií, obzvláště Maasové), ale ono se toho stalo tolik! Pak jsem měla strach, že mě hlavní dvojice moc nenadchne, přeci jen Maasová a tak (už mám defekt..), ale oni byli báječní! Ten smysl pro humor tam prostě sedl. Svět byl vyobrazen jednoduše a přitom kouzelně, nic nepřebývalo ani nechybělo. Otevřený závěr odmítám, ale tady mi sedl, patří to tam, a jen jsem zírala, jak si mě autorka omotala kolem prstu. Jediné co mi uniklo bylo na konci, když A. přišel o svého démona, jak dokázal potom očarovat ředitele?? Budu se jen modlit, aby vyšel další díl, a klidně i za dalších 5 let! Tento příběh za to stojí.
(SPOILER) Bála jsem se, že tahle kniha bez Aelin nebude ono, nebude to to pravé. A jak jsem se spletla! Bože, nikdy jsem nebyla radši, že jsem se tak spletla. Nechápu jak jsem vůbec mohla váhat, jestli si knihu vůbec přečtu! A ta scéna s pavouky..ta byla úžasná, úplně mě mrazilo. Nejlepší na závěr - pravda o Maeve.
(SPOILER) Uff. Co na to říct. Od knihy jsem se nedokázala odtrhnout, pokud jsem nemusela. Všechny tři dějové linie jsem hltala jedním dechem. Celaenina vnitřní proměna byla odměna za všechny ty útrapy. A ten závěr? Úchvatný! Kdybych nemusela studovat do práce, vrhnu se na další díl.
Rok jsem měla knihu rozečtenou. Kdo ví proč, ale zaboha jsem se do příběhu nemohla dostat. Přemáhala jsem se a knihu přečetla nakonec "na silu". Nebýt prvního dílu, tento díl by letěl oknem..
První jsem viděla seriál..poctivě každý díl několikrát, jako správný fanda:D..a celkem mě překvapilo, že vypravěčem nebo spíš průvodcem celého příběhu nebyl Hercule Poirot. Ale i tak..je to jednička :)
Jsem moc spokojená s předešlými dvěma díly a tato kniha, jako další díl, není výjimkou. Líbil se mi vstup neznámého muže jménem Jave alias Patch, který jak se zdálo Noře chrání potají její záda. Úloha Hanka coby otce Nory a Mercie mě celkem znechutila, ovšem nemyslím to ve špatném slova smyslu, právě že naopak. Jeho chování mě natolik přesvědčilo, že jsem se nejednou přistihla u kyselého úšklebku, při jakékoliv zmínce o něm v knize. Zklamala mě především Vee, která ač se snažila chránit svou nejlepší přítelkyni, tak ji lhala bez jakýchkoliv výčitek do očí o Patchovi. Její matku jsem celkem chápala, protože je to matka, a ta má svůj ochranitelský pud..takže přirozeně jí nebude nikdy moc říct úplnou pravdu. Rodinu si nevybíráme. Ovšem přátele ano, a Vee moc neuspěla. Nečekaný zvrat na konci mě opravdu moc překvapil, ale nejsem si jista jestli dobře či špatně. Mám menší obavu, že v příští knize by si Patch mohl přát od archandělů, aby se Nora stala smrtelnou a všemu se tak vyhnula. Ona zemře a on tu bude na věky?! Ale no tak! Tohle vážně ne..! Také ten konec..přišel mi opravdu nijaký. Proč válka? Z knihy jako celku mám opravdu dobrý dojem, hlavně jsem byla nadšená z Patchova obydlí a jeho tajemství. Nemohu se dočkat nového dílu.
Jupiter je zlatíčko. Naprosto si mě získal už v prvním díle svou radostnou povahou a bezstarostností. Stejně jako jezdec draků, ten je svým čistým srdcem a svou vřelostí neodolatelný. Návrat do hotelu byl jako návrat domů. Škoda že nebylo víc jízdy na paraplové dráze.
Osobně jsem tým Ezra, nemůžu si pomoct, ale působí jako ohromný sympaťák :D
Mog je čím dál víc samostatnější a svá.
Nápad s knihovnou je senzační, nikdy by mě nenapadlo, že lze něco takového vytvořit.
Kam se nám podělo jaro? Skončily zimní prázdniny a najednou jsme v létě? Celkově mi přišlo, že děj byl strmý a nepůsobil na mě dojmem jednoho roku, ale pár týdnů.
Co je ale hrůza, a autorka za to nemůže, jsou nekonečné chyby a překlepy, to je příšerné!
(SPOILER) X. mi přijde příšerně naivní. Přece se říká "s jídlem roste chuť" - to ji vůbec nenapadlo, že by mohl F. zatoužit po větší moci, pokud se mu dostane zpět do rukou jeho astroláb? Navíc s její přítomností po boku.. Naivnost ale nekončí, je v šoku, že si ji najde v její době.. Haloo, dala jsi mu do rukou prostředek k cestování v čase a navíc jsi ho podvedla! Copak je tak naivní a slepá, že by ji nenapadlo, že se jí bude chtít pomstít?
Její jednání mimo logiku pokračuje žádostí S., aby se postaral o doručení konvičky. Tak důležitý předmět to je, musí mít naprostou jistotu, že se dostane zpět na své místo. A ona ho prostě požádá, ať to udělá a zmizí si domů. Bez komentáře.
Taková to byla se S. láska, a tak brzo skončí..doufala jsem, že bude jejich vztah pokračovat anebo dojde k rozdělení a velkému dramatu. Jenže se nestalo ani jedno..jen nudná fráze, že život jde dál a L. je vlastně taky fajn, tak proč to s ním nezkusit.
Nekonečné "bejby" od H. mi už taky lezlo krkem.
(SPOILER) Postavy jsou bezduché. Do příběhu jsem se nedokázala začíst a text jen zběžně prolistovala. Kniha má potenciál, ale bohužel ho nevyužila.
O třetí sestře byly jen letmé zmínky, ale zapojena bohužel nebyla. To se dá říct o více postavách.
Celkově byl prostor pro jednotlivé postavy velice malý a spíš na mě jejich skupinka působila dojmem "potkali jsme se na zastávce, autobus nepřijel, tak jsme šli spolu pěšky".
Co se smrtky týče a jejího podfuku.. To byl poslední hřebíček do rakve.
(SPOILER) Stále se cítím surrealisticky. Všichni se tváří tak, jako se já cítím.
Podle anotace jsem čekala něco trochu jiného. Místo toho je tu Nick, kterého nevím proč má Joan ráda, ale jí přijde, že ho má ráda celý život. Nevíme o jeho povaze skoro nic, ani o jejich zaláskování. Jak potom máme věřit jejich zalíbení?
Aaron je směšný tím jak je vyobrazený. Falešná přetvářka drsňáka, který je uvnitř jako rozteklý marshmallow, zlatý Draco. Proč tak brzo po J. kouká jako po jediné ženské na planetě? Tak dlouho vedle sebe jejich rodiny žijí a nikdo se jí do očí nepodíval až do osudné noci?
Všechno je natěsnáno do jedné knihy, místo toho, aby byl takový děj min. na dvě. Tolik se toho překotně děje, ztrácí se v ose času, zbytečně. Velká věc jako je pravá časová osa, mluví se o ní jako o mýtu, něčem zakázaném, ale během 100 stran je vše jak má být. Král, dvůr, stráže, to vše je vyobrazno dost okrajově a vlastně se o jejich světě nic moc nedozvíme.
Dozvíme se o paradoxu, který není možný, ale žádné vysvětlení jak se to tedy mohlo stát.
(SPOILER) Upřímně jsem byla dost překvapená kolik peprných scén se v knize objevilo, tady by se snad mohla inspirovat i Maasová. Na mě jich bylo o trochu víc, než bylo potřeba. Kvůli nim jsem si připadala ošizena o vývoj příběhu. Vlastně jsme byli jen na třech místech za celých cca 600 stran, a to je za mě skutečně málo. Jasně, bitva byla - jedna (tu potyčku na začátku nepočítám), ale i tak, na takový počet stran prostě čekám více akce, vývoje (a ne sexuálního..) příběhu, postav..
Alastir je pro mě nejméně oblíbená postava v celém příběhu.. modří už vědí.
Trochu bych se pozastavila nad skutečností, že je Poppy na výpravě (po únosu) tak dlouho, a zatím bez krvácení, které by mělo pravidelně přicházet.. to se tam řeší jak? Nebylo vůbec zmíněno, na to jak je svět propracovaný.
Co mě dost vytáčí je neúplný překlad míst. Sem tam New Haven a pak zase Výšina..proč? Překlepy neřeším.
Popravdě se trochu obávám o svou osobnost, protože všechna ta surovost, krvelačnost a zvrácenost se mi vlastně dost líbila :D nevím, co to o mně vypovídá a raději ani vědět nechci :D
(SPOILER) Když to srovnám s předešlým dílem, tak za mě jde o zlepšení. Zpracování knihy, grafika, odkazy na díla..to všechno na knize miluji.
Noah na mě působí vyumělkovaně. Jeho styl chování, to jeho machrování..ano, je to kopie Pomády, ale tady mi to vůbec nesedí, není to přirozené. Hlavně on ne. To jak je celý PAF do Ch. celou dobu, co ji zná, a dělá machra, jako že ho nezajímá apod. mi nesedí. Šlo to nějak moc snadno, když měl konečně v životě šanci, se s ní sblížit.
Pohled na Ch. úzkosti byl zajímavý a paradoxně osvěžující, klidně mohly být propracovanější a hrozivější. Na puberťačku bych v takovém rozpoložení čekala i deprese, agresivitu, apatii atd.
Konec byl pro mě ale naruby. V něm mi byl sympatičtější Noah a jeho utrpení. Snažil se vydržet a nedat jí šanci, protože ani ona mu ji nedala. Přála jsem si, aby to snažení z její strany trvalo déle. Aby víc váhal, jestli do toho chce znovu jít.
Alternativní konec se mi ale líbil více.