Pampalini
komentáře u knih
Nebe plné draků
Stanislav Havlíček
Kniha je zrcadlem našeho světa, který je plný rozporů. Zároveň je obviněním všech, kteří za jeho současnou podobu nesou odpovědnost a kteří si ho formují jak chtějí. Nejlepším byznysem je válka, zabíjení nevinných. Všechny vzletné ideje, myšlenky a vize o budoucnosti jsou pryč a zůstávají příklady jak by se to nemělo dělat. Kniha obsahem děsí více než nejstrašnější horor, vryje se pod kůži a zůstane. Čtenář pozná děsivý smysl zkratky jako WCNSF. Nejhorší je potkat pětileté dítě, které odkazuje světu, že jeho přáním je zemřít. Ještě že jsou knihy jako je i tato, i když její čtení si žádá odvahu. A vůbec to není politicky angažované.
Černé světlo
Stephen Hunter
Sympatické propojení současnosti (90. roky) a minulosti. Příběh má nápad i logiku, uvěřitelné postavy a lidské motivy. Ke všem ingrediencím ještě i dobrého vypravěče a styl. Je to oddechové, zábavné a překvapivé. Má to všechno, drobnosti nemá význam kritizovat. Důležitý je výsledek s pocitem katarze. Zlo se nevyplácí.
V prokletém údolí
Jenny Kiefer
Celkom zaujímavý príspevok do temných končín hororu. Autorka sa striktne drží hraníc žánru, venuje sa hlavne atmosfére a postupne buduje napätie. Postavy sú trocha kostrbaté, možno by si žiadali viac psychológie. Mal som pocit, že pričasto vracajú, ale dôvodov bolo dosť a je to ľudská reakcia na situáciu. A malou výtkou je aj to, že hneď na začiatku čitateľ spozná, ako to skončí. Preto skutočný koniec vyznie jalovo, ale autorka to tak chcela a tak to napísala. Vidieť, že príbeh vznikal dlhšiu dobu. Kniha nemusí byť originálna, aby zaujala.
Grázlové
Stephen Hunter
Je to takový současný western s výraznými hrdiny. Drsná škola se nezapře. Dobře se čte, pořád se něco děje. Občas mírně drhne logika, vyšetřování a zásahy policie jsou upozaděny. Hlavní hrdinové dostatečně trpí - fyzicky i psychicky. Autor si dal záležet také na morální a lidské stránce, takže to nebylo citově vyprahlé, co se obdobným knihám stává.
Čas krmení
Tomáš Sekerka
Chtělo to propracovat příběh a postavy, ale místo toho se na všechno napatlalo příliš popisů a únavného vysvětlování. Autor si libuje v technikáliích. Ze třech hlavních postav jsou dvě zcela zbytečné, všechny jsou šablonovité archetypy. Počítačový génius o kterém víme, že je génius, ale neudělal nic geniálního. Jeho sestra stylizovaná až moc kladně působí stejně jako kulisa. Snad autor považoval za vhodné obsadit spolužačku, pěkně idealizovanou. Hlavní postava Mark je plochá jak břeclavsko, jednoduchá a tvářící se nebezpečně. Nájezdník z Pustiny byl o hodně lepší. Popkulturní výkřik od Pevnosti je zcela mimo.
Řekni lituji
Michael Robotham
Výborně vyfabulovaný příběh s povedenými postavami. Žádná není ústřední, dobře se doplňují, každý má své místo a svou osobitost. Autor je jedním z nejlepších současných autorů obdobné literatury. Je to britské, promyšlené, s napětím a myšlenkou. Drobnosti se najdou, zejména zavražděný pár byl až příliš upozaděn a vraha jsem odhadl docela brzo a lehce. Ale ne proto, že by to vyplynulo z postupů vyšetřování, ale proto, že tuším jak to autoři obvykle dělají :)
Navštívíme Řeky Pána
Kristopher Triana
Hodně intenzivní pojednání o životech lidí, kteří se beznadějně zamotávají v pavučinách vlastního zla a jeho důsledků. Tento svět nezná naději nebo optimizmus, všechno si jenom namlouvá. A nezná ani katarzi, to by si musel přiznat svoje zločiny. Vypsaný styl autora s darem jazyka, kterým maluje obrazy. Určitě příběh není pro každého, s brutální zarputilosti se drží žánru. Zlatý pes ještě nevydal špatnou knihu.
Vraky
Michael Robotham
Príde holohlavý ku kaderníkovi s tým, že chce nový účes. Kaderník je profík a začne s umývaním, nenápadne, snáď na niečo príde. Je šikovný a postupne sa v pene objavujú vlasy a sú čoraz dlhšie. Usuší a začne pliesť vrkoče, na oboch stranách hlavy jeden. Pripletá nové vlákna až napokon všetko zmotá do elegantného uzla. Je totiž profík a zákazníkovo prianie vždy splní.
Z Krajiny tieňov
Naďa Vojteková
Škoda. Škoda, že pri vzniku poviedok neboli prítomné všetky potrebné múzy. Hlavne múza Atmosféra - presne to, čo zistíme, že chýba, až keď nie je. Ako basová gytara v dobrej kapele. A horor je o atmosfére. Inde bola aj múza Príbeh - nedovolila by toľko chýb, ktoré bránia vnímaniu toho podstatného. A tiež múza Logika, keďže sa dejú veci, ktoré by sa diať nemali, postavy sa správajú... ako chce autorka a nie ako by chceli oni. Kniha je pekná, škoda, že príbehy neprešli podrobnejšími korektúrami, počas čítania som mal sto chutí zobrať červené pero a opravovať. A to nie som učiteľ. Škoda. Nabudúce to bude lepšie.
Milá č. 18
Leon Uris
Historická fikce inspirovaná skutečnými událostmi napsaná v roce 1961. Takže kniha dost pamatuje a napodiv je hodně aktuální i dnes. A to máme pocit, jak se náš svět změnil. Podstata zůstává, hlavně ta smutná a proto má smysl podobné příběhy číst.
Eseje
Michel Houellebecq
Kniha postrádá výraznější ucelenost. Jednotlivé příspěvky přeskakují v tématech, škoda, že není vidět nějaký vývoj nebo ucelenou myšlenku. je to taková koláž všeho možného, s rozličným stupněm vtažení čtenáře. Autor se nebojí, do všeho jde po hlavě, v textech není žádný kalkul. A to se mi líbí.
Zmiz, dokud můžeš
Rebecca Zanetti
Po dočtení jsem si vzpomněl na cukrovou vatu, která přesně knihu vystihuje. Na první pohled lákavá, barevná a atraktivní. Udělaná pro první dojem, v podstatě ji chceme mít co nejdříve z krku na bolesti břicha zapomeneme. Příběh je uplácaný z názorů čtenářů, je směsí všeho, co chtějí a co se v žánru objevilo za posledních deset let. Zoufale neoriginální. Včetně romantické linky. Vyšetřovací postupy odporují všem pravidlům. Ke konci hodně přibývá patosu. Nic nového, všechno tady bylo, logika a smysluplnost nikoho nezajímá. Hlavně, čtenáři, konzumuj!
Kruh
Mats Strandberg
Jako literatura pro mládež to má všechno - pestrý výběr postav, přímočarý příběh, známé prostředí školy. Téměř každý se tady najde, s někým se může ztotožnit. Starším a zkušenějším chybí lepší gradace, větší hloubka, mrzí nekonečné řešení vztahů a nezralých emocí. Potěší občas dobrá myšlenka ve smyslu, že někdy je potřeba něco udělat, abychom se po zbytek života nemuseli stydět... takže fajn.
Hleď, prázdnota
Philip Fracassi
Pekný príklad ako by mal vyzerať moderný horor. Jednoduché, ale nápadité zápletky, dobrá atmosféra, prirodzený jazyk aj správanie sa postáv. Občas viazne pointa, ale v konečnom vyznení to nevadí. K vyvolaniu strachu stačia jednoduché a fungujúce postupy. Žiaden krvavý a samoúčelný splatter, ale veľa psychiky a zla pochádzajúceho z človeka.
Strážci osudu
L. B. Arling
Do kategorie sci-fi bych to nedal, rozhodně se jedná více o fikci. Když přijede na science, tak se děj sype v nelogických formulacích, které působí jenom jako slovná výplň a postrádá smysl. Ve výsledku dostaneme příběh nesmrtelných superhrdinů určený hlavně pro mladší publikum, kteří si chtějí trávit čas počas přestávek nebo ve vlaku.
Vězeň z Bangkoku
Warren Fellows
Intenzivní popis toho, co se může stát, když člověk podlehne vábení rychle vydělat. Třeba pašováním drog. Lidská civilizace má mnoho tváří, tady je popsaná jedna z nich. Pobyt ve vězení u nás je snahou o nápravu a převýchovu. Ale jsou vězení, které jsou trestem - okovy, bití, ponižování, izolace, špína, hlad, popravy, choroby... a nekonečná naděje a narůstající odpor vůči násilí. Jak autor sám píše: "Nemohu pochopit, jak někdo, kdo žije ve svobodné a klidné společnosti, může cítit potřebu vyvolávat násilí."
Červenka
Jo Nesbø
Knihu som si prečítal ešte raz po rokoch a stále funguje celkom dobre. Asi prvá od autora, ktorú by som odporúčal prečítať. Príbeh má svoje mušky - s neohrabaným Märklinom by starec netrafil nič, použitá bola len kvôli zhode názvu s hračkou (asi sa to autorovi páčilo), motívy vrážd sú dosť pritiahnuté za vlasy, priveľa postáv, ktoré sa zlievajú. Na druhej strane sa to číta dobre, počet strán nevadí. Dosť čitateľov to vyčíta, všeobecne je vidieť trend rýchlych príbehov, prílišnej filmovosti. No, keď to pôjde takto ďalej, budeme tu mať leporelá pre dospelých. Krátke, jasné, ohurujúce obrázkami a so zrozumiteľnou pointou.
Řeč ptáků
Víctor Sellés
Škoda nevyužitého potenciálu. Tolik možností a na konec k ničemu. Autor rozpracoval zaujímavý příběh a pro mne nepochopitelně v důležitých částech zvolil jiný směr vyprávění až tak, že to vyznívá zmateně. Jedná se o pěknou koláž mystiky a kruté skutečnosti plné konfliktů. Moc je vidět snahu o poetiku a snivost, hodně se odvolává na Alenku a Petra Pana. Dost jsem v tom cítil i Holdstocka.
Temná zákoutí
Ivo Hury
Minimální, téměř žádný příběh pohřbený pod nánosem nekonečných opisů prostředí a dopravních prostředků, hlavně vlaků. Svět je jiný, bizarní, téměř celý ukrytý pod povrchem. Žádné vysvětlení co, jak a proč se stalo. Jenom náznaky. Postavy jsou k ničemu. Protivníci nosí brnění a velké meče. Asi jako falické symboly. Hlavní postava s divným jménem Kratet je ještě divnější charakterem. Pohání ji jenom nabroušená katana a vrnění v podbřišku. Vše ještě zhoršuje minimum dialogů. Celkem nevím pro koho kniha je určená, když se ohání omezením od 18 let. Ale to je asi pokus o marketing. Obrázky prý dělala UI, fajn. Troufnu si poznamenat, že kdyby UI napsala (a že napíše!) příběh, vypadal by přesně takhle. Zbytečná kniha.
Poslední slova z Afghánistánu
David Ježek
Kniha je spíše poctou pro všechny vojáky, příbuzné a v podstatě pro všechny, kdo chápou jejich smysl a opodstatnění působení v zahraničních misích. Autor se zaměřil na první měsíc působení, popisuje život vojáků den za dnem, co se děje, čemu se věnují. Hlavně cvičí a běhají sem a tam. Občas to působí repetitivně, ale celkové vyznění je fajn. Chybí více informací z nasazení, všechno je příliš zastřené utajením a tím chybí souvislosti, které by pomohly celkovému vyznění. Velikým plusem je nádherná grafika.