Panpalapax
komentáře u knih
1984
George Orwell (p)
Dokonale hrozivá vize. I když se pro některé obyvatele může zdát život relativně svobodný, je to klam. A všechen ten klam kvůli moci, která ovládá, překrucuje a ničí.
Dědina
Petra Dvořáková
Bylo to pro mě drsné čtení. O to drsnější, že to bylo realistické. Mnohá fantazy kniha, s obrovskými bitvami proti armádě zla, mě nechávala v klidu. Příběhy z dědiny mě však zasáhly plnou silou. Protože podobné události jsem také prožil. Všechno to patří vlastně k běžnému životu, nejen na dědině. I když tam je to jaksi kumulované na menší prostor. Jak jsem četl ty propletené osudy nahlížené různými postavami, tak to bylo nějak hrozivé. A vedlo ke znepokojivým úvahám. Co si o mě myslí sousedka? Neměl jsem říci něco tetě při poslední rodinné oslavě? A bratranec? Jak to vlastně má s tím barákem...
Prašina
Vojtěch Matocha
Pěkně napsaná moderní foglarovka. Některé situace dost přepjaté, nicméně to alespoň zvyšuje napínavost. Hlavní zápletka zajímavě vymyšlená.
Stalker
Arkadij Strugackij
Takový starý, poctivý, inteligentní styl psaní. Pěkně popsané postavy i třeba různé artefakty mimozemšťanů. Nedávno jsem četl povídky Kira Bulyčova, a v něčem byl ten způsob psaní podobný. Možná takové to zamýšlení co ten objev/setkání/vynález přinese lidstvu, jaký bude mít dopad?
Mimozemšťané v Guslaru
Kir Bulyčov (p)
Naprosto se mi to líbilo. Většinou se povídky nečekaně vyvinuly, takže jsem se opravdu nenudil. Doba reálného socialismu v Sovětském svazu a aktivity mimozemšťanů vytvářejí zábavnou směs. Občas se ukáže i jemné poukázání na absurditu systému. Třeba když na titulní stránku novin nepřijde článek o skutečně fungujícím elixíru mládí, ale stať o nutnosti plnit zemědělský plán v malém městečku Guslaru Velikém. Přesně jak chce vysoký funkcionář strany...
Jizva
China Miéville
Už ani nepamatuji, kdy jsem četl do půlnoci, abych se dozvěděl, jak děj bude pokračovat... U Jizvy se mi to stalo několikrát. Bravurně napsáno. S mnoha pro mě nečekanými dějovými zvraty. Celá ta atmosféra Armady je velmi dobře popsaná. A svět Bas-lagu je propracovaný tak akorát, mnohé jen naznačeno - a tak to má být.
Tobiáš Lolness
Timothée de Fombelle
Nádherná, poetická kniha se silným poselstvím. Navíc psaná krásným jazykem.
Láska, smrt a všechno zlý
Martin Paytok
Moc pěkně dělaná kniha, příbuzenské souvislosti postav, plánky vily, kde se celý děj odehrává. Dobře popsané jednotlivé osoby. Při čtení jsem si říkal, kdy nastane první vražda. No, dočkal jsem se, a nejen jedné - jak už mi napověděla zadní předsádka. Je to spoiler, ale graficky to vypadá zajímavě. Některé postavy podle mě jednaly trochu zvláštně. Ale kdoví, jak bych se já sám v podobných situacích zachoval... Jinak jsem byl s dějem spokojen. V závěru knihy jsem se dočkal velkého překvapení, což mě potěšilo. A to už jsem si říkal, že je v textu přeze všechny korektury chyba, cha cha!
Pád Númenoru
J. R. R. Tolkien
Přestože víceméně fragment z pozůstalosti, a přestože jsem věděl, jak to dopadne, tak jsem si čtení užil. Tolkienův styl psaní, oproti dnešním dílům tohoto druhu je vlastně jemný. Nepoužívá vulgární výrazy, naturalistické popisy bojů a mučení ani barvitě vylíčené sexuální scény. Tato část jeho velkého mýtu ve mně přez výše uvedené vzbuzovala silné sladkobolné pocity. Růst moci Númenoru a nakonec jeho doslovný pád. Lidská pýcha a mocichtivost, ochota naslouchat lžím je vlastně hodně aktuální i dnes... Akorát dostatek s textem plánovaným pro vydání, vlastně parafráze historických zmínek o Atlantidě mě nudila. Kniha má už klasicky krásné a dokonale se hodící ilustrace od Alana Lee. Jen mapu Númenoru bych uvítal na jedné předsádce, takhle jsem musel listovat na stranu, kde byla malá mapka ostrova. Dvě mapy Středozemě na předsádkách jsou myslím úplně zbytečné, z toho jedna dokonce obyčejná nebarevná. To je jen ale malá výtka vydavateli.
Rytíř Sedmi království
George R. R. Martin
Tři pěkné, drsné rytířské příběhy. Čest i zrada, stín povstání černého draka. Pro mě najednou příliš mnoho postav, potulných rytířů, lordů i souvislostí mezi nimi. A hlavně propracovaný svět Ledu a ohně.
Excelsior, gentlemani!
Michael Bronec
Dříve jsem neměl moc rád antologie. Ale přesto jich doma mám docela hodně. Proč? Nějaké mám ještě z pozdních 80. let, kdy nic moc jiného z nové fantastiky nebylo. A několik mi doma zůstalo po bývalé přítelkyni... Ale Excelsior gentlemani jsem si koupil sám a dobrovolně, protože se mi steampunk prostě líbí. Velký vliv na to samozřejmě měli v mém dětství verneovky. A pak i čistá fantasy z 90. a pozdějších let.
Konečně ke knize. Některé povídky se mi hodně líbily. Klidně bych uvítal i více z jejich universa. Jiné mě zabavily, ale stačilo. A pár mě zas tak moc nezaujalo. Celkově tenhle nakladatelský počin však oceňuji. Kniha se mi líbí i esteticky, ilustrace a kresbičky na konci povídek.
Foucaultovo kyvadlo
Umberto Eco
Možná je to mou netrpělivostí, ale kniha se mi občas četla pomalu a musel jsem vynaložit úsilí k dalšímu postupu. Mnoho latinských, francouzských, anglických, německých a snad i jiných citátů a promluv, toho bylo důvodem. A také důkladně popisovaný děj, který se jen pozvolna odvíjel vpřed. To v mých očích snížilo hodnocení.
Samotná idea knihy je však skvěle nápaditá a velmi dobře propracovaná... Samý závěr byl takový sladkobolný, v jistém smyslu útěšný a v jiném zase vlastně beznadějný.
Valhala
František Novotný
Již záhy po té, co jsem začal toto veledílo číst, jsem věděl, že si zaslouží nejvyšší hodnocení. Občas se četlo obtížně. Nedocházelo mi, kam postupně odkrývaný děj, navíc postupně dovypravovaný vlastně směřuje. Jak to tedy všechno vlastně je, jak to skončí, jestli to vůbec skončí... Užíval jsem si tedy podrobné vyprávění, množství opravdu skutečných i skutečných literárních postav a popisů míst i věcí. Když se psalo o žraločím vzhledu letadla Me 262,tak jsem si to dohledal a skutečně tak vypadalo. Nebo když někdo třímal MG 42, tak jsem si to pro lepší představu dohledal. To je sice možné i v jiných textech, které popisují reálné věci, ale tady byla ta komplexnost nebývalá. A ta rozmanitost paralelních světů. A ta bezútěšnost v některých z nich. Také naturalistické popisy bojů a nasilí mě silně zasahovaly. Silné hlavní příběhy veleknihy jsou plné nejen hrdinství, moudrosti a síly ale i bezradnosti, chybování, zoufalství a nakonec i spásného sebeobětování. Autor stvořil opravdu jedinečné dílo. To, kolik čtenářů je schopno a ochotno ho plně docenit, je věc jiná.
V tajné službě Koruny české
Jan Kotouč
Po dlouhé době kniha s tak napínavým závěrem, že jsem jí dočítal v neděli až do půlnoci, a druhý den byl v práci úplně marný. Ale stálo to za to.
Nimona
Nate Diana Stevenson
No, to bylo opravdu osvěžující prohlížení a čtení. Samotný závěr sice lehký happyend, ale celkový velmi dobrý dojem to nezkalilo. Spíše naopak.
Beren a Lúthien
J. R. R. Tolkien
Krásný hrdinský příběh! V knize v několika variantách, což je trochu nudné číst vlastně to samé znova. Ale zase je vidět úpravy které J.R.R. Tolkien v průběhu času dělal. Často nedotáhl verzi do konce a věnoval se pak zase něčemu jinému. Pro mě přesto měl krásnou atmosféru precizně stvořeného světa. Se všemi těmi elfími jmény a rodovými vazbami postav. Trochu škoda, že Argo ve vydání korekturou neopravilo různé překlepy a chyby (např. různé verze slov ve stejné verzi příběhu: Wingelot / Vingilot, Nauglamír / Nauglamín, dále třeba špatné koncovky atd) Chválím ale přebásnění veršovaných částí. To se mi docela líbilo.
Severní den
Ondřej Blaho
(SPOILER) Budu k první knize autora shovívavý, proto dávám 4*. Děj je celkem napínavý a zpočátku více nejasný. Něco se do konce tohoto prvního dílu trilogie vyjasní, něco ne. Postavy mají rozmanité charaktery i zájmy. To je dobré.
Co mi vadilo? Některé slovní obraty: několikrát "vystřelil (odněkud) jako kulka", "v ruce se mu objevil nůž" (odkud?!), "odkudsi vytáhl dřevěný žebřík" (tak malý asi nebyl, aby to bylo odkudsi...), při zapalování bomby bylo popsáno křesání - ale ne už hoření doutnáku... Také mi vadilo užívání délkové míry ve stopách, nejsem na to zvyklý, v hlavě si to sice přepočítám, ale není to komfortní a hlavně mi to přijde zbytečné. Zvláště, když "první" přišli že Starého kontinentu, tak si mohli přivést metrické míry... U jednotky času "úder" si myslím, že to je asi hodina, ale jistý si tedy nejsem... Také mi k závěru vadily například lehké návaznosti na křesťanství (zmiňována bible) a částečně i ukřižování lidí (i když ukřižování používali Římané atd, tak přece jen s křesťany se spojuje nejlehčeji).
Také by mi zvláště zpočátku usnadnilo orientaci v ději, kdyby u názvů kapitol bylo napsáno i místo, kde se odehrává. Na mapě mi chybí měřítko. Také vyznačení přístavního města Rovině kus od pobřeží je divné. Rovněž mi scházela případná setkání nebo alespoň pozorování místní fauny a flóry při putování hrdinů. A ještě mi přišlo třeba divné, že jednoruký muž si asi bez jakýchkoliv problémů na tržišti z váčku vybírá drobné na nákup. No, asi je již zvyklý, stejně bych uvítal to v textu zmínit.
Přeze vše výše napsané opakuji, že na prvnotinu je to dobrý počin. A doufám, že další díl snad bude lepší, vyzrálejší.
Kosti, pasti, slepice
Jeffery Russell
Tohle divoké a zároveň víceméně milé dobrodružství se mi četlo dobře. Vtipný styl typuTerry Pratchett, ale akčnější a méně intelektuální, což nevnímám jako špatně. Také množství překvapení a roztodivných nápadů je osvěžující.
Bastard
Jaroslav Mostecký
Hodně se mi ten příběh líbil. Drsný vzhledem k době, kdy se odehrává. Také se mi líbilo, že takových těch fantasy klišé tam bylo pramálo. Naopak jsem byl dějovými zvraty občas. Překvapen. Jen logičnost v pár případech se mi zdála trochu narušená. Hlavně když Yanniga svážou, nikde jsem nedohledal (a to jsem si to pak ještě pročítal) že by ho rozvázali. A on pak utíká a šplhá po skále... Ale možná jsem se stejně spletl. Hodnocení jsem dal vyšší i kvůli tomu, že je to poslední kniha J. Mosteckého.
