Parwana komentáře u knih

Knížka nebyla špatná, dobře se četla. Místy ovšem kulhal překlad a korektury (hrubky, překlepy apod.), nepřesnosti (Harbinder nejdřív uvedla, že dosud spí z muži, a po pár stranách ní byla lesbička), též jsem čekala větší ponurost. Gotický thriller se nekonal, ale určitě jsem nebyla zklamaná.

31.05.2020

Komerční škvár, nablýskaný a s velkolepými referencemi, který se tváří být bestsellerem. Přeplácané a zoufale nekoncepční vyprávění formou deníčku unuděné tupé zelené vdovy, jehož konec uhodnete po první kapitole. Hlavní hrdinka je zjevná psychopatka, nesympatická a úplně blbá (nevím, zda to byl účel, nebo to tak autorce vyšlo), a její bláboly mě obtěžovaly jen do stránky č. 35. Odloženo po první kapitole.

Na pokračování Znamení jednorožce jsem byla zvědavá, ale dost mě to zklamalo. Zatímco první díl byl dobře psaný dobrodružný román (i když červená knihovnička - ostatně knížka ani nepopírá, že do této kategorie patří), druhý díl hodnotím jako přehnaný a místy až nepatřičně melodramatický kýč. První díl měl být román bez pokračování a bylo by to tak lepší, nejen proto, že měl šťastný konec. Druhý díl má vše, co má melodramatický kýč mít, a působí až zbytečně křečovitě naroubovaný na první díl. Nemohu si po přečtení nevzpomenout na historickou knižní sérii, která je obdobná - Gričská čarodějnice. Zde byl též první díl vydařený a každý další díl už jen vývarem z vývaru, plný historek vycucaných z prstu, naprosto nečtivý.

1 23.05.2020

Dobrá oddechovka, i když psaná jednodušším stylem.

17.05.2020

Poměrně zábavná kniha, v níž jsem našla spoustu zajímavých věcí. Hoaxy se však nezabývala natolik intenzivně, jak bych čekala. Něco podobného by se mohlo napsat i o hoaxech, které putují po ČR, aby si lidi dali pozor a byli v obraze.

17.05.2020

Odloženo, ještě než jsem přišla na kloub tomu, proč se v tom ospalém městečku každých deset let někdo ztratí v močálech. Mělo to moc stupidní dialogy, předpotopní duchařskou zápletku a jednoho z hlavních hrdinů, který se jmenuje Titus.

Čekala jsem od knížky hodně, a byla jsem jen hodně zklamaná. Polovinu obsahu knihy tvořila historie zkoumání snění, druhou polovinu zase novodobé techniky pro vytěžení ze snů co nejvíc, v jejichž účinnost nevěřím, a sem tam zkušenosti autorky, co se týče lucidního snění. Ze začátku jsem čekala na čtivější pasáže, kterých jsem se nedočkala ani ke konci - naopak ještě přituhlo a posledních dvacet stran jsem s knihou těžce bojovala. Dočetla jsem ji jen proto, abych ji mohla zařadit do čtenářské výzvy. Nejhezčí byly obrázky.

04.05.2020

Krásně graficky zpracovaná kniha plná nádherných básní. Pokud člověk zatouží po kráse, měl by po ní sáhnout. Mým největším oblíbencem je Jacques Prévert, mezi jehož největší klenoty bych zařadila básně Jako zázrakem, Píseň šneků jdoucích na pohřeb, Jak namalovat ptáka v kleci a pohřeb mrtvého ptáka.Vlek poklad a zlatý standard každé knihovny.

02.05.2020

Dechberoucí dílo, z něhož mrazí. Ne nadarmo patří mezi nejprodávanější knihy v Norsku. Moje první kniha, která se odehrává v Amazonii a zabývá se likvidací deštného pralesa kvůli sobeckým zájmům nadnárodních korporací. Jak aktuální téma. Pomalý rozjezd přešel ve cval a posledních sto stránek ujížděl tryskem. Autorův styl psaní mi trochu připomínal Wilhelma Hauffa, obsah ovšem není žádná pohádka. Hned se pouštím do pokračování, protože chci vědět, jak to všechno dopadne, a doufám, že již brzy se mi do rukou dostane i závěrečný díl trilogie.

3 19.04.2020

Překrásná kniha, ale velmi smutná. Rozhodně však stojí za přečtení.

6 13.04.2020

Další pohlazení pro duši z pera Fredrika Backmana. Pokud chci něco pěkného, co mi prozáří den, i když budu dočítat se slzami v očích, s jeho knihami nikdy nešlápnu vedle. Jenom mi přišla Elsa místama poměrně dost protivná, až si téměř mohla podat ruku s Britt-Marií. Dále mi šlo docela na nervy, že worse krmili sladkostmi a napájeli svařákem a kávou (ani jednou ten nebohý pes nejedl normální psí žrádlo), ředitel školy, ale i Elsina matka řešili šikanu Elsy ve škole poněkud laxně a nikdo z baráku nikdy neposlal Britt-Marii do patřičných mezí, i když si to zasloužila na každé druhé straně.

5 12.04.2020

Odloženo zhruba pod třiceti stranách. Nechápu, jak mohla být kniha nominovaná na Magnesiu literu, když je to sračka. Škoda slov a papíru.

Nádherná kniha, jejíž četba mi vždy zvedne náladu a na jejíž stránku najdu jenom čistou krásu. Četla jsem ji dnes již podruhé a určitě ne naposledy. V této době rozhodně zvedne náladu.

10 10.04.2020

Klasická dobrá detektivka. Sice jse nejspíš poslední z řady již vydaných děl Roberta Bryndzy, ale pro mě byla první. Rozhodně nebyla poslední a už se těším na další autorovy knihy ;)

7 10.04.2020

Od knihy jsem si mnohé slibovala, a nezklamala mě. Tragické osudy hrdinů, kteří se v soukolí dějin ve skleněném pokoji střídali jako na běžícím pásu, ať už to byli Viktor a Liesel Landaureovi, kteří dům postavili. němečtí vědci, kteří zde působili pod záštitou biometrického zkoumání, správce Láník, který se zde zabydlel po odjezdu majitelů nebo křehká tanečnice, která se ve skleněném pkoji realizovala jako fyzioterapeutka, když vila připadla městu. I přes působivě vykreslené scény a děj, který místy ubíhal jako splašený, knize cosi chybělo (lepší návaznost kapitol? Lépe vykreslené charaktery postav? Vysvětlení některých momentů?), proto jsem nedala plný počet bodů. Nicméně byla právem nominována na Manbookerovu cenu a nejspíš se k ní ještě vrátím. Těším se na film a ještě víc se těším, až se do vily jednou osobně podívám (v průběhu čtení jsem se dívala na internet na fotky, abych měla tahák kvůli lepší představě).

7 05.04.2020

Od knihy jsem měla velká očekávání, jelikož hezká obálka a dobře napsaný poutač slibovaly čtenářský zážitek. Opět jsem se spletla. Čekala jsem strhující román s futuristickými prvky, nakonec z toho ale vylezla nepovedená a nedodělaná sračka. Postavy byly vykreslené velmi stručně a nijak zvlášť sympatické (Emmu bych zabila po prvních dvou kapitolách), děje zde bylo velmi málo, pasáže s Christianem byly od začátku nechutné. Kapitoly O mnoho později neměly téměř návaznost na hlavní děj. Od momentu, kdy Christian ochrnul, už to byla čistá fraška a dočetla jsem jen proto, abych knihu zařadila do čtenářské výzvy. Konec zcela vyšuměl do ztracena. Dobrý pokus, ale tohle autor úplně nezvládl.

2 02.04.2020

O knize jsem slyšela spoustu věcí a v naději, že i mě změní život a já si doma konečně udělám pořádek ve věcech, jsem se do ní začetla. Jak už zde někteří psali, podstatný obsah by se dal smrsknout do 5 - 6 stran, zbytek je spousta mnohdy opakující se omáčky. Nicméně hned po přečtení jsem se pustila do částečné očisty mého pokoje a i když proběhla pouze částečná, mám z toho i tak radost. Jakmile se pustím do kompletního vyhazovacího a uklízecího procesu, vezmu si ji opět k ruce. Za opakující se pasáže a drobné nedostatky a nedodělky (nejsem si jistá, zda je nutno ty věci prostě vyhodit - daly by se třeba prodat nebo darovat někomu jinému, zvlášť teď, když se většina lidí snaží minimalizovat vyprodukované množsvtí odpadu a frčí swapy a secondhandy na cokoliv) dávám o jednu hvězdu míň.

5 29.03.2020

S knihou jsem lehce bojovala; po čas čtení jsem měla nesčetná nutkání ji odložit, ale jelikož jsem ji chtěla zařadit do čtenářské výzvy (ošklivější obálku už snad nikdy neuvidím), rozhodla jsem se ji dočíst. Autorka je inteligentní a zcestovalá, má rozhodně co říct, místy píše vtipně, občas jsem se i zasmála. Kniha je plná spousty zajímavých informací a určitě na některá místa, situace a lidi nebudu pohlížet se stejnýma očima jako dřív. Určitě ale nezměním své názory na nelegální uprchlíky a některá etnika, o kterých se v knize rozepisovala. S některými názory autorky tudíž nesouhlasím, i když celkem chápu, z jakého důvodu je zastává. Holt se člověk všem nezavděčí. Ke konci to šlo ztuha, protože informace v článcích, které autorka v knižní podobě vydala, se opakovaly (10x se v průběhu dozvíte, že autorčín aktuální muž K. je z Nigérie, 10x se dozvíte, jak se jmenovala jejich první bytná v Anglii apod.) Nyní je dočteno a předávám štafetu; kniha poputuje do knižní budky, kde bude k dispozici dalším čtenářům.

4 28.03.2020

Další lehce pesimistická kniha, jjeíž děj se odehrává za časů dávno minulých, temná a a ponurá už od začátku. Mladá Finka plná ideálů, zamilovaná a těhotná, vzdorující otci a sestře, která na lyžích přejede hranice z Finska, a místo v náruči svého ruského milence skončí v gulagu, kde prožívá další hořká dobrodružství. Náhle střih do součastnosti, kdy mladá novinářka jede vyšetřovat smrt svého otce někam na kraj světa, kde lišky dávají dobrou noc a vetché stařenky se potulují v posvátných hájích. Námět byl slušně zpracován, závěrečné rozuzlení mě až tolik nepřekvapilo. Velmi mi ovšem vadila nechutná animálnost milostných scén, která se sem tam objevila, a která na mě působila až nepatřičně; z toho důvodu jsem dala o jednu hvězdu míň.

1 21.03.2020

Klenot mezi povídkami. Jemné, místy humorné vyprávění z pera oceňovaného umělce. Některé mě vzaly za srdce, jiné jsem nepochopila, nicméně v dnešní uspěchané době představují pohlazení pro duši.

2 15.03.2020