pavlina0821
komentáře u knih
Dítě nevymodlíš, lásku nevynutíš
Věra Řeháčková
Kniha přečtená za jediný den. Styl psaní je trochu zastaralý, ale kniha není nejnovější, takže to chápu. Spíš mě děsí, že je dítě schopné se takhle chovat v 11 letech. Mám stejně staré dítě a tohle bych nedala. Jinak příběh moc pěkný.
Uvězněna v rodné zemi
Katja Schneidt
Další blbka. Pardon, ale nejde to jinak napsat. Řeči typu: " kdo nezažil, nemůže pochopit" si opravdu strčte za klobouk. V tomto případě je to o to horší, že Katja zůstala v Německu, nebyla v žádné daleké zemi, daleko od rodiny, kde by nikoho jiného neměla a navíc Mahmoud se projevoval jako násilník už od samého začátku. Koneckonců jí i sám řekl, jaké má představy o životě a jestli je ochotna to akceptovat. Byla, tak ať si nestěžuje. S každou další takovou přečtenou knížkou nechápu, jak můžou být ty ženy tak pitomý.
Přežila jsem
Immaculée Ilibagiza
Kniha opravdu pěkně popisuje rwandskou genocidu. Četla se sama. Jediné, co mi vadilo, byly ty modlící nářky. Stačila tak třetina toho, co je tam popisováno. Tyto pasáže už jsem pak přeskakovala. Škoda. Nebýt těchto otravných modlících pasáží, kniha by měla plné hodnocení.
Očistné plameny
Marie-José Brunel
Opět po dlouhé době jedna kniha, která má ode mě plný počet hvězdiček. Příběhy upálených žen mě opravdu strhly. Kniha se četla sama a velice dobře. Je smutné, že se toto děje v 21. století, zvláště pak když si člověk uvědomí, že ještě v 70. letech minulého století byl Afghánistán celkem normální země a ženy se nemusely zahalovat, tak jako dnes a snášet to, co dnes. V současné době je to tam jako "zpátky do středověku".
Shledání v poušti
Helle Amin
Pár knih na téma unesených děti jsem už přečetla, ale tohle byla katastrofa. Od začátku je příběh nezajímavý, nemá čím upoutat, hlavní hrdinka je totálně nesympatická. Hodnotím jen zhruba polovinu knihy, protože to bylo tak nudné, že jsem to ani nedočetla.
Kořistí v Kaddáfího harému
Annick Cojean
První část knihy popisující Surajin příběh mě moc zaujala, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Čekala jsem, že celá kniha se ponese ve stejném duchu. Ale zhruba v polovině byl její příběh ukončen a poté byla kniha jedna velká nuda. Menší osekané příběhy dalších žen byly o ničem. A ten zbytek keců o Kadafím jsem už ani nečetla. Kdyby se autorka víc věnovala Suraje, udělala by líp. Takhle za mě tedy těžké zklamání.
Arabská princezna
Tanya Valko
Oproti předchozím dílům poměrně zdlouhavé, to co bylo na 530 stránkách by se v pohodě vešlo tak do 150. Ale s přeskakováním stránek se to dalo přelouskat. Marjančiny studijní úspěchy, nebo Lamiiny š*kací večírky opravdu není potřeba číst do detailů:-D Nicméně pořád se nedokážu ztotožnit s autorčiným puberťáckým stylem psaní, který se projevuje od prvního dílu.
Dlouhá cesta z ráje
Leah Chishugi
Velice zajímavé téma a silný příběh. Nemohu se ale zbavit pocitu, že hlavní hrdinka měla až nezvykle velké štěstí, co se týče lidí, kteří byli ochotni ji pomoci. Tolikrát jí šlo o život a vždycky z toho nějakým zázrakem vyvázla. A to je tam těch lidí zmíněno spousta, chvíli jsem se v nich už ani neorientovala. Jen mi přijde divné, že se jen tak s někým dá do řeči v autobuse, na ulici nebo na trhu a všichni se můžou přetrhnout touhou ji pomoci, nechávat ji u sebe, platit ji výdaje, zajišťovat lepší bydlení a nic za to nechtít Chápu, že Afričané jsou možná trochu více přístupnější a pohostinější, než Evropané, ale tohle mi přišlo trochu přitažené za vlasy. A ještě mi dost neštimuje jedna věc. Leah tvrdí, že v době genocidy, když utíkala ze Rwandy jí bylo 17 let. Našla jsem si ji na googlu a její rok narození je 1974. Takže v době genocidy ji muselo být 20. Trochu mě to uvádí v nedůvěru.
Nepokorená
Kristiana Valcheva
Teda tohle byla těžká slabota. Kniha je neskutečně nudná, jediné, co stojí za přečtení jsou pasáže, kdy probíhalo Kristianino mučení. Jinak je to strašné zdlouhavé a nezajímavé. Dost často jsem přeskakovala stránky a jen díky tomu jsem dočetla. Zajímavé téma, ale jinak zklamání.
Mami, vrať se!: Ponížená až na samé dno
Oxana Kalemi
Kniha byla celkem zajímavá, ale nemůžu říct, že by mě kdovíjak uchvátila. Možná i proto, že chvíli před tím jsem četla Zotročenou od Sarah Forsythové a ta mi teda přišla nesrovnatelně lepší. Nicméně Oxanu netřeba soudit. Sice nechápu, že dopustila ve své situaci tři těhotenství, zvláště v době i v místě, kdy se člověk opravdu těžko dovolá nějaké pomoci.....ale stalo se. Dělala to všechno v nejlepším zájmu pro své děti.
Zotročená - V pasti obchodníků s bílým masem
Sarah Forsyth
Skvělý příběh Sarah až do doby jejího osvobození. To, co předváděla potom........chápu, že byla fyzicky i psychicky rozebraná, ale přišlo mi, že si vůbec neváží toho, že má konečně normální život.
Byla jsem otrokyní
Mende Nazer
Kniha se četla velice dobře a moc se mi líbila. Nicméně, když slyším o ženské obřízce, otevírá se mi kudla v kapse. Jak mohou rodiče říct, že svou dceru tak milují a pak jí udělat tohle???? Chápu, že žijí v kmeni, kde mají nějaké tradice a jsou vlastně negramotní, ale mateřské instinkty a mateřskou lásku cítí stejně, jako my, civilizovaní lidé a udělat tohle vlastní dceři, je prostě neodpustitelné. V tu chvíli mi přišli rodiče jako mnohem větší zlo, než později Raháb.
Tisíce planoucích sluncí
Khaled Hosseini
Teda na to, jak dobré hodnocení kniha má, musím říct, že mě docela zklamala. Ale jen ze začátku. Popis života v kolbě mi přišel dost nudný a poměrně dlouho se to nikam nestáčelo. Mnohem víc mě zaujal Lajlin příběh a to pravé ořechové nastalo až ve třetí části, kdy se střídalo vyprávění Marjam a Lajly. Nevím, možná je to tím, že knihu psal muž, který se přeci jen nedokáže úplně vcítit do role utlačované ženy, ale musím říct, že už jsem četla mnohem lepší arabské příběhy.
Návrat do českého pekla
Barbora Koudelková
Bára byla ve druhém díle ještě na větší facku, než v díle prvním. Z jejího chování a psaní mi přijde, že jde o vyložený kalkul, jak z té svoji naivity vytěžit co nejvíce. Nadávání na úřady taky není zrovna v pořádku. Nasekala spousty dluhů, teď se vrátila a myslela si, že si z ní všichni sednou na zadek a všichni umřou touhou ji pomoci. Neškodilo by trochu pokory. Nad spoustou věcí ohrnovala nos, ale přitom by všem, kdo ji nabídli pomoc, měla líbat ruce. Docela by mě zajímalo, jak asi žije dnes a jak to dopadlo se všemi těmi věřiteli.
Mami, slituj se
Cristina Obber
Kniha neurazí, ale ani nenadchne. Je to psané opravdu strašně zrychleně, člověk se nedokáže vcítit do děje. Konec je smáznutý na pár stránkách a je velkým zklamáním. V epilogu je zmínka o manželovi Massimovi, ale co se stalo s Andreou?
Útěk z afrického pekla
Barbora Koudelková
(SPOILER) Tedy hloupější ženskou jsem snad v životě neviděla. To už není naivita, ale debilita. A ty peníze??? To je jako vážně podle skutečné události? Trochu přitažené za vlasy ne? V investicích se nevyznám, ale že by byl každý takhle ochotný jen tak uvolnit pár milionů......no nevím. A ten konec také nic moc. Přišlo mi to až moc jednoduché. Čekala jsem, že místní policie bude něco podobného, jako například ta muslimská, která většinou stojí na straně muže, ať se děje co se děje, ale tady ji policie celkem ochotně pomohla. Tak proč ho proboha nenahlásila hned po prvním útoku? Opravdu takhle ženská byla ze všech mých dosud přečtených knížek ta nejblbější.
Hvězda nad arabským peklem
Monika Wurm
Uf. Co na to říct. Knihu jsem přečetla jedním dechem. Určitě nedoporučuji pro slabší povahy, zvěrstva v ní popsaná, opravdu nepobere každý. Občas mi přišlo, že to snad ani hrdinka nemohla přežít. Příběh je smyšlený, což je u arabských příběhů spíš handicap, mnohem lépe se čtou ty podle pravdivých událostí, ale tenhle byl fakt top. Kniha si vysoké hodnocení opravdu zaslouží. Ač je to vymyšlené, ani v nejmenším to není taková slátanina, jaké píše například Manáková. Jediné, co mi přišlo přitažené za vlasy je ta pasáž s německou dívkou a černou magií a konec pak jak z červené knihovny, nicméně po tom všem, co si hrdinka prožila mi i na tom konci ukápla slza. Takže za mě opravdu top knížka s plným hodnocením.
Arabská milenka
Mirka Manáková
Tato kniha měla přece jen trochu lepší hodnocení než předchozí dvě (Slzy pro Araba a Araba nemiluj) tak jsem se rozhodla dát jí šanci. A opět jsem se spálila. Ten konec s Jasmínou, Mehmetem a Samirem je sladkej jak h*vno z nutrie. Happyend je sice krásná věc ale tohle je tak prvoplánový a předvídatelný. Už po pár stránkách jsem věděla, jak to dopadne. Jak někdo může říct, že to odráží skutečný život žen v muslimské zemi. Četla jsem Ztracenou v galábii od Sonji Chihaoui a to je naprosto jinej level, na základě vlastní zkušenosti. Vymyšlené arabské příběhy této autorky jsou naprosté slátaniny, daleko vzdálené od reality.
Ztracená v Galábii
Marie Formáčková
Klobouk dolů. Ze všech knížek s muslimskou tématikou, co jsem dosud přečetla, je tato naprostý top. Vše krásně popsané, žádná zbytečná "omáčka" okolo. Četlo se to samo a skvěle. Moc se mi líbilo i to, jak autorka ke konci popsala několik příběhů žen, kterým pomohla. Opravdu doporučuji.
Ztracené
Eva Urbaníková
Kniha mě velice překvapila. Mile překvapila. Příběhy žen jsou popsané opravdu dobře a věrohodně. Je to jedna z nejlepších knih o muslimské tématice, kterou jsem četla. Každopádně hlavních hrdinek mi líto není. Je to stále dokola to samé.
