Peace komentáře u knih
Poměrně těžké hodnotit, když jsem životní příběh autorky četla průběžně na jejím blogu a prožívala tak její Osudy v aktuálních časech. Z knížky už pak na mě dýchají spíše jen vzpomínky na dobu, kdy jsem stejné myšlenky už četla. Každopádně ale nesporně zajímavé a emotivní čtení.
Naštěstí velmi dobré pokračování 1. dílu :o) U této autorky jsem měla trošku obavy, ale povedlo se :o)
Mě osobně tato série zaujala víc, než Upíří deníky. Tématicky příjemná změna :o)
Smutek, že to skončilo.. Miluju ten humor.. A Dimitrij? .. to je prostě srdeční záležitost :o))
Ať si říká kdo chce, co chce - tahle autorka mě prostě vždycky dostane :o)
Jen málokdo dokáže o nemoci a následných ztrátách psát takhle otevřeně..
Tohoto autora nijak nevyhledávám a ne všechny knihy jsem od něj přelouskala. Ale tahle knížka.. to byl zážitek.
Jen těžko hledám slova pro knížku, která mi změnila náhled na život a je mou nejoblíbenější, kterou jsem kdy četla..
"Když je to správné, jednoduše to poznáte."
Z předchozích knih autorky jsem byla hodně nadšená, o to více mě mrzí, že nejnovější kniha mi vůbec nesedla a dost mě zklamala.
"Nic a nikdo si v tomto životě nejsou rovnocenní, a nevím, jak někdo může předstírat, že je."
Nenáročná jednohubka, u které jsem se ale bavila a odreagovala. Ani jedna z hlavnějších postav mi nepřišla úplně duševně v pořádku :)
"Hodně vědět znamená mít velkou moc."
Na můj vkus byl děj až moc zamotaný a vztahy "každý s každým" mě úplně nenadchly, bohužel.
"Jak to tedy s během je? Je opravdu tak zdravý, jak se píše na stránkách zabývajících se běháním, nebo nezdravý, jak tvrdí ostatní?
Ať to je, jak chce. Mě to nezajímá. Já běh miluju. Běhám, protože mi přináší radost. Takové dávky endrofinů, jaké mi dodává běh, bych nenašla v žádné jiné droze.
A proto běhám a běhám. Běh mi dává sílu přežívat všední dny. Dává mi krásu prožitých okamžiků. A já jsem vděčná, že jsem se s během potkala, že nám to spolu vyhovuje a ubíráme se životem společně dál. Bez ohledu na to, že mě možná budou bolet kolena, že to není zdravé, že se můžu zranit, že už nejsem nejmladší..."
Pro (nejen) milovníky běhání moc příjemné pohlazení na duši.
"Příběhy noci dokáže naše mysl vymazat během vteřiny. Proč to neumí i s těmi ve dne?"
Velmi povedená kniha o nelehké době a o tom, jak na náš osud může mít obrovský vliv jedno jediné slovo a rozhodnutí.
"Peníze mají moc proměnit lidi v monstra."
Ač nerada, půjdu proti proudu místního hodnocení. Když pominu, že jsem čekala úplně něco jiného, tak mi nesedl styl psaní - střídání rádoby duchaplných myšlenek s pasážemi připomínajícími spíše slohovou práci.
O scénách přitažených za vlasy, dětinské hlavní hrdince a ději, který thriller připomíná spíše z rychlíku, raději pomlčím.
Bohužel jsme se s autorkou úplně minuly..
"Protože digitální minimalisté zdaleka nebývají online tak často jako jiní lidé, lze snadno uvěřit myšlence, že vyznávají extrémní životní styl. Oni by ale namítli, že je to naopak: extrémem je, kolik času svým obrazovkám věnují všichni ostatní."
Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Jsou v ní zajímavé myšlenky, pro dnešní dobu čím dál více aktuální. Některé pasáže bych ovšem oželela a celkově by knize prospělo méně stran.
"Svět je zkažený, plný špatných lidí, kteří páchají odporné věci."
Kniha rychle plyne, je opravdu čtivá, vlastně jsem se nenudila ani chvilku.
Jen závěr už mi přišel značně překombinovaný a mně osobně úplně nesedl.
"Čím blíž bydlí lidé vedle sebe, tím méně se stýkají."
Zvolené téma by určitě zasluhovalo mnohem více stran a tím i propracovanější děj, do kterého by se člověk dokázal snadněji vcítit. Takto vše jen klouže po povrchu.
Pro mě zatím nejslabší kniha od autorky, bohužel.
"Na některé nemoci prostě neexistuje lék. To nejlepší, co člověk může pro druhého udělat, je stát při něm, ocenit jeho sílu a uznat jeho bolest."
Kniha, která ve mně bude rezonovat ještě hodně dlouho..
"Být svá je drahé."
Tak tohle..bylo něco. Bez nadsázky jde o jednu z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla.
Tahle kniha nejde popsat - ta se musí přečíst.
"Chtít žít jinak je zrada. Myslet jinak je zrada. Odstěhovat se je zrada. Tady se narodíš, tady umřeš."
Nestává se mi často, že bych knihy odkládala nedočtené. Ale obávám se, že tato kniha je výjimkou. Hodnotit hvězdičkami nebudu, knihu jsem zvládla dočíst pouze do půlky. Víc jsem totiž nedala..
Vztahy vnímám úplně jinak a tohle na mě bylo moc, jakkoliv puritánsky mohu znít.
Spoilerovat nebudu, tudíž nemohu ani vysvětlit, co mi tolik nesedlo. Ale za mě prostě ne..