petr8467 komentáře u knih
Zmatek. V příběhu, v postavách a především ve vztazích mezi nimi. Dramatických situací, které by táhly děj je pomálu, a navíc jsou napsány (a pravděpodobně i přeloženy) toporně. Politické pozadí je nesrozumitelné. A vrcholem všeho je svítící mandát (sic!). Ztráta času a marné čekání na to, že se s blížícím koncem knihy nesmyslné pohnutky všech 30 hlavních postav nějak vysvětlí. Pokud jste alespoň trochu vlastníky kritického myšlení, tak se tomuto blábolu zeširoka vyhněte!
Naprostá a všudepřítomná nuda, snaha alespoň se přiblížit klasikům žánru (le Carré, Forsyth, Greene) byla marná, marná a marná. Podle obálky je to sryler roku 2019 - hahaha!
(SPOILER) Autor je naprostý chaotik, je neuvěřitelné, jak promrhal jednak materiál, který měl v ruce, a druhak čas, který při "zpracování" utratil.
O JN se nedozvíte skoro nic - tedy snad až na kuriózní metaforu, že je to Harlekýn z Conradova románu ... Místo toho se podrobně seznámíte se čtyřmi spolužáky Nohavicova řídícího StB otgánu...
A jako bonus se dočtete, co všechno autor přečetl a nepochopil.
(SPOILER) Tentokrát to Agatha s tou zápletkou trochu přehnala, naštěstí Hercule to zmákl bez jakýchkoliv pochybností jako obvykle, ... Může mi Hercule mimo stránky knihy vysvětlit, jak se druhá mrtvola dostala do kůlny?
Výborná synergie Kaválkova minořádně bohatého života (nejen šachového) a Novákova vypravěčství. Povinná četba pro každého šachistu, kterého zajímají dějiny šachových turnajů a zápasů v letech 1955-2010.
(SPOILER) Po nadějných prvních 40 stránkách se příběh zřítí do naprostého chaosu, což by nevadilo, kdyby autorka ten chaos (7 znepřátelených frakcí, k tomu nejméně 6 zrádců a donašečů) zvládala. Jenže to nenastalo, protože zmatená, nadšená autorka to zcela nezvládla. Neschopná sepsat jediný fungující dialog , neschopná vytvořit plnokrevnou postavu, neschopná vytvořit alspoň jednu třeba i ukoptěnou vtipnou situaci (zlatá Rowlingová!). Jenom chrlí nesmyslné zápletky, v nichž se není možné zorientovat. Některé motivy (vemanta, třeba) jsou nedokončené...
(Poznámka pro ty s *****: Nepochopili, že ten příběh vůbec nepochopili... prostě jim stačilo, že se tam něco "fantasy-děje")
Statistiky:
Počet Londýnů: 2
Počet mrtvých: 73
Počet zrad: 7, některé vícenásobné, některé duplicitní
Počet překladatelských kiksů: nepočítaně
Počet draků: 0 -> za to autorku chválím, že se bez nich obešla
Počet proměn do zvířat a zpátky: 284
Počet navazujících knih: Hodně, autorka je mladá a prsty se jí nad klávesnicí jen míhají...
Takhle to dopadá, když autor "tam někde byl" a nastudoval si "nějaké historické reálie" a svrbí ho prsty a má klávesnici u ruky.
Všechno špatně. Zápletka plochá, postavy nedopečené *), závislost na velkých dějinách nicotná - chtěl jsem se nechat poučit o středověkém portugalsku, ale bohužel nic..., čeština chudobná, a navíc v textu je plno anachronismů, kterým se ani nedá smát. "Muž měří dva metry." "Himaláje".
Nesmí chybět současná témata: třeba domácí násilí a koťátka.
Kniha je naštěstí krátká a díky seznamu postav na začátku se čtenář v záplavě zaměnitelných postav neztratí.
Jedna hvězda za autorovu drzost, protože nejenže vykradl Jméno růže, ale ještě na to upozorní.
SPOILER! *) Jedna postava uniká težce popálena z nepovedeného autodafé. Provazy přehořely příliš brzo a autor zapomněl na připoutání oběti řetězem...
(SPOILER) Nuda. Mnohokrát provařená "detektivní" zápletka umístěná do Japonska kolem roku 1020 n.l. Pokud se těšíte, že se dozvíte něco o tehdejším Japonsku, tak vězte, že se nedozvíte vůbec nic. Rádoby rafinovaný příběh se bez jakýchkoliv změn mohl odehrávat kdekoliv a kdykoliv. Příběh je plný tupých klišé (vyšetřovatel v nesnázích, jakási tajuplná politika v pozadí, chrabrý zloděj, nevlastní-zaměnitelní bratři, falešná doznání - a to hned dvakrát, pomsta znásilněné ženy atp.)
Kniha navíc trpí toporným překladem, dialogy jsou naprosto moderní. Překladatel navíc netuší, že v tehdejším Japonsko neznali dveře, a tak se čtenář může zasmát větám typu: "Měl jsi kliku", "Práskl za sebou dveřmi".
Jedna hvězda za to, jak pěkně hraje hlavní hrdina na flétnu.
Autor mne:
A) Poučil
B) Pobavil
C) Nenudil
5 * zaslouženě!
Zajímavý a úspěšný pokus o vypořádání se z komunistickými artefakty z tehdejších muzeí. Spálit? Schovat? Vystavovat s vysvětlujícím komentářem? Nebo vystavovat "holé", ať si kontext divák najde sám... Velmi vhodné k výuce novodobých dějin. Nechápu jak tato publikace mohla vadit vedení ÚSTRu. Možná proto, že vedení ÚSTRu potřebovalo na revoltující pracovníky najít nějaký bič. To se jim nepovedlo...
Povedené kapitoly: Zápotockého čepice, Lány, Partyzáni a Havířská balada.
(SPOILER) Naprostá pitomost! V celku i v detailech. Proti hlavním hrdinovi a hrdince je Bond, James Bond jen ubohý čučkař. Čo a Jenny mají právě tolik úžasných schopností, aby se vyblízali i z těch naprosto neřešitelných situací. Příběh je zcela hloupý a konstrukce z něj trčí v každé větě. Pozorný čtenář se baví na každé stránce, protože autor si neohlídal triviální chyby. A tak se čtenář dozví, že osoba M se naprosto nečekaně setká s osobou Č, a je tím setkáním zcela šokována. V následujícím odstavci osoba M předává osobě Č několik důležitých věcí, které si pro něj připravila. Osoba Č prchá Čínou v ukradeném policejním autě, avšak nechce být nápadná, a tak přesedne na konci jedné kapitoly do taxíku, aby na začátku další kapitoly zase jela tím ukradeným čínským policejním autem. Takových kravin je kniha plná.
"Famózní" vlakové finále je naprosto neuvěřitelné. Aby se mohlo uskutečnit, je třeba synergie 62 náhod. S tím si však autor hlavu nelámal, jemu stačilo neodolatelné nutkání napsat o KLDR, poté, co tam strávil dovolenou (sic!), knihu, která severokorejský zločinný režim odhalí.
Tato kniha je naprostý a směšný škvár a její vysoké hodnocení zde je důkazem, že číst dokáží i lidé, kteří nejsou schopni ani té minimální analytické úvahy.
Na této knize je pěkně vidět, že Verne nebyl schopen vystavět příběh, o nějaký rozvoj postav se ani nesnaží, několik akčních scén zcela zabil suchopárností, pokusy o humor se opravdu nedařily a ještě k tomu navíc očividné plagiátorství. Navíc ty pointy na konci každého dílu, směšné až k pláči.
Prostě: Kdo neumí, neumí.
Počet naprosto náhodných setkání, bez nichž by se děj nemohl posunout kupředu: 11
Pokud při čtení tohoto blábolu čekáte na nějakou originální myšlenku, tak budete zklamáni, autor pouze vykrádal, kde se dalo: HGWells, Karel Čapek, Vonneguth, Bradbury,...
Kniha je natolik blbá, že to ani není směšné. (možná něco málo přidal i překladatel...). Pokud se ji budete snažit číst, tak doporučuji tzv. "půlenou metodu". Čtěte buď jen sudé, nebo jen liché stránky. Ušetříte docela dost času a o nic nepřijdete.
Jedna hvězdička za postavu Penny.
Břečka. Vydržel jsem 55 stran. Pak už to fakt nešlo, i když jsem si říkal, dočti to, srabe, abys seznal, že zbytek knihy je stejně pitomý jako těch 55 stran.
Zklamání. A to na několika úrovních. Tlusté, ale povětšinou duté, přiběhy k sobě urputně, avšak halabala sešroubovány. V matematických pasážích nepřesnosti (možná je na vině překlad) a vymyšlenosti, např. o Riemannově funkci zeta. Turing použit jen jako lákadlo.
"Co bych tam ještě nacpal, pár zmínek o masturbaci třeba tu historku o velkých osmičkách!" ... asi tak...
A jako shnilá třešnička na zkyslém dortu: Nevadí, že ve WW2 budete ve Švédsku (!) zastřelen, o padesát let později ožijete a pomůžete hlavnímu hrdinovi, i když vůbec netušíte k čemu.
Chaotický průřez sovětskou vědou za Stalina. Autor bohužel neumí psát, třídit fakta je pro něj zbytečné, často se opakuje a ještě častěji navazuje na ty části knihy, které v ní nejsou. A mizerný překlad také ubral na srozumitelnosti a čtivosti.
Ač nejsem velký odborník na danou tématiku, odhalil jsem v textu řadu nepřesností, neřku-li kravin.
Příklad, strana 251:
"Dne 16. července 5,30 Spojené státy pokusně odpálily atomovou bombu u Alamogordo v Novém Mexiku. Truman o tom dostal telegrafickou zprávu, kterou předal Rooseveltovi, prezidentovi USA: 'Dítě se narodilo v pořádku.' "
V té době už byl Truman 4 měsíce prezidentem a Roosevelt mrtev. Pokud autor je schopen vyplodit takovýto nesmysl, není možné mu věčit i cokoliv jiného.
A pokud to podpoří překladatel... "Berija ... svrchovaně těžil z podnikatelských možností hrůzy." Je na frašku zaděláno. Knihu pravděpodobně po překladu nikdo svéprávný nepřečetl. Budiž vám to varováním!
Trochu překomplikované, navíc nejsou vyřešeny všechny záhady, kterých se tentokrát nakupilo více než jindy. Je třeba si pomoci a hrdiny z brynd vytahovat postupem "Maxmilián Ex Machina". Ale stále je to napínavé, postavy mají barevnější background než dříve a především jsem byl při četbě "doma" :-)
Po 675. vtipu na stránce 57 jsem vypnul a knihu dočetl z povinnosti
První seznámení s autorem. Příjemné překvapení! Poctivá, dobře vypiplaná sociální detektivka s historickým pozadím a přesahem.
Varování: Bohužel televizní adaptace (Vodník) zkazila, co se dalo.