Pett komentáře u knih

Asi jsem měla zbytečně velká očekávání...čekala jsem něco chytrého, jiného...a ve finále šlo o vcelku průměrnou detektivku, která se mi bohužel moc pod kůži nedostala...i když... bože, ten Bergman mě fakt točil a... totálně mi znechutil pokračování v této sérii... takže, zřejmě mise splněna... nadále tedy zůstávám věrná Kallentoftovi...slabá čtyřhvězdička...

1 16.11.2014

Cítím se pod psa... jelikož zbožňuji její příběhy a tohle mi vůbec, ale vůbec nesedlo a já musím být objektivní... zde jsem byla doslova bombardována slovy... vždy jsem se snažila oprášit a jít dál...ale... téměř celostránkový soupis obsahu kabelky na mě byl už opravdu příliš... či popis čehokoli do poslední ponožky... přišlo mi to otravné, prvoplánové, jednoduché a tak nějak prostě...neuvěřitelné... přes ty hromady slov jsem se ztrácela v ději... a neseděla mi ani ta vulgárnost, která mě paradoxně u Billie uchvátila... jsem na rozpacích... a vymáčknu ze sebe opravdu jen slabou tříhvězdárnu... chjo...

3 07.11.2014

Mám pro něj slabost...je tak osvěžující najít něco jiného, ne tak lehce uchopitelného a přeci mnohdy tak okouzlujícího... tentokrát jde o depresivní jízdu naším vědomím i nevědomím, svědomím i podvědomím... oceňuji starého známého Ušikawu... kde jen je Aomame... chybí mi... ale i tak naprostá spokojenost s klasickým odpálením šedé a snad i bílé kůry mozkové...
Dostane se vám až strašidelně pod kůži... jeho příběhy mi vždy dlouho po přečtení zůstávají v hlavě, na duši a i v té správné srdeční chlopni...inu....je stále třeba natahovat pružinu světa, milý Ptáčku na klíček...

22 04.11.2014

Nekonečno vítá ohleduplné čtenáře... dokonalé... ta myšlenka je prostě nadpozemská... co by bylo, kdyby... padání tmy se mi stalo drogou... vždy padla tma i na mou maličkost a před očima se mi odvíjel najednou zase jiný příběh, který byl stejně skutečný jako ten předchozí...
Naprosto vymazáno a jedeme znovu... snad lépe či padneme do stejných pastí... zažívala jsem podobné déjà vu, toho přeci znám a toho taky a musela listovat zpět, kde jsem ho vlastně potkala a zda se jen mihnul či byl někým víc a mihnul se jen pro tentokrát...
Navíc, vy přeci nikdy nevíte, kdy padne tma, takže jste v neustálém napětí a přichytíte se při tom, že mnohdy hledáte "tmu" na konci stránky jako vysvobození, protože takhle to přeci nejde... vše působilo tak živě a opravdově... to zoufalství z Hitlerovo "počínání" ... až jsem měla tendence se sama krčit před nálety a oprašovat se...
A pokud chcete vědět, co by bylo, kdyby... dál....doporučuji Rok ohně, který na mě najednou zapůsobil jako volné pokračování :)

8 24.10.2014

Co k tomu říct? Snad poprvé se mi nechce vůbec knihu hodnotit... ale i tak se pokusím...
Téma je to nadmíru náročné, s tím určitě souhlasím...jenže... pokud tedy číst o něčem takovém, obešla bych se bez těch klišoidních věcí okolo, které mě tolik rušily... má mě rád, nemá mě rád... milostné trojúhelníky, čtyřúhelníky či osmiúhelníky... měla jsem chtě nechtě pocit, že chvíli čtu naivní ženský román, pak zamilovanou upířinu a posléze zase něco málo z kuchařky... jen ať je tam toho co nejvíc, ať si každý vybere....
A tím vším se prolínalo tak vážné téma jako smrt a holocaust.... mimochodem z toho všeho nejpůsobivější... pokud to byl účel, tak se u mé maličkosti bohužel minul účinkem a emoce se nekonaly žádné... možná jsem na toto téma "zdeformovaná" Laskavými bohyněmi- doporučuji k přečtení všema deseti... a vyjmenovala bych dalších pár, které mě totálně rozcupovaly na kousíčky.... a to jsem rozhodně nečetla s předsudky porovnání s tím či oním... ale prostě pokud takové těžké téma, tak bez té naivní a ploché povrchnosti okolo...

16 17.10.2014

Obešla bych se bez Mirandiných "přechytračelých" řečí... chvílema mi vcelku slušně brnkala na nervy a já osobně bych jí zabila asi už po třech dnech...ale k příběhu... je to děsivé...je to šokující... nevíte, zda by vám mělo být líto jeho nebo jí... vaše názory se mění ze stránky na stránku... až dočtete tu poslední...jednou, dvakrát, potřetí... nechce se vám věřit a té husí kůže už se jen tak nezbavíte... ten pocit je opravdu nezapomenutelný!

5 12.10.2014

Ach, ta byla skvostná... ještě teď cítím jemné ovanutí jejími křídly... užívala jsem si tu podivuhodnost každičkým kouskem svého já... příběh je vlastně ságou jedné rodiny... jemně našlapujete mezi zlomenými srdci, láskami i neláskami... až přijde na svět okřídlená Ava a ta vám vezme dech při každém rozpětí jejích křídel... příběh není jen magickou pohádkou, je o uvědomění si sama sebe... o silných ženách a bolesti v ukrytých srdcích... a nakonec i vy mezi ně nevědomky položíte to své rozbolavělé srdce a snažíte se ho ukrýt před bolestí, která na vás čeká... takže... bylo mi potěšením!

12 07.10.2014

Poutník asi nepřišel v ten správný čas... čte se dobře, ale... na mou maličkost to bylo příliš "americké" ... holocaust, 11.září, Bílý dům, Downův syndrom, hrdinství, vraždy... chvíli to a chvíli ono... hlavně se otřít úplně o všechno... nepůsobilo to na mě dost věrohodně a chvílema jsem měla oči už na půl cesty ke sloupu...někdo někoho zabije, zanechá na místě krvavou stopu a nikdo neřeší DNA... ale na druhou stranu se vyvolávají fotografie ze zrcadel... bylo to jako dívat se na kýčovitý americký film... ten je chytrý a ten ještě chytřejší... ve finále bohužel bez emocí...
I když ze scén se Saracénem mi chvíli ouzko bylo a možná, opravdu jen možná, proběhla i nějaká ta úplně malinkatá noční můra... proto náklon ke slabým čtyřem hvězdám...

8 04.10.2014

Taková milá člověčinka...chvílemi zavání naivitou a lehkou neuvěřitelností, ale vůbec to tentokrát mojí maličkosti příběhu neubíralo... mám slabost pro náznakové a pomalu plynoucí vyprávění, kdy si pointu a myšlenky poskládáváte krůček po krůčku... čte se s lehkostí, i přes mnohdy náročnější témata ze života společnosti "on the edge" ...

4 22.09.2014

Na tv koukám opravdu sporadicky, radši trávím čas po večerech "s papírem"...takže seriálem díky bohu nepolíbená, fantasy žánr nečtoucí... ale všichni z toho jsou na větvi, tak proč si neudělat vlastní názor... modlila jsem se, jelikož mám jistou úchylku nenechávat knihy rozečtené, nepřeskakovat v nich a rytíři a bitvy nejsou zrovna mým šálkem Jemči ... ale... nakonec jsem do toho tak zabředla, že nebylo cesty ven... obdivuhodné také je, že ani jedna postava mě svým vyprávěním vysloveně nenudila... takže smekám svou pomyslnou hučku, Vaše Výsosti Martinojc!
Co dodat? Slyšte mě řvát, že Střet králů se blíží :)

7 14.09.2014

Váhala jsem s hodnocením... nějak mi nešlo si ani jednu z nich oblíbit... přišlo mi to mnohdy až zbytečně moc vykonstruované... strohé... a ploché... bez emocí... děj plyne tak rychle, že se mi vůbec nedostal pod kůži... navíc se mi pletly postavy přidružených rodin... zaujal mě až příběh Anežky, ale ta byla zase na můj vkus až moc zbytečně ukňouraná... bohužel mě to nedokázalo chytit ani za jednu z mých srdečních chlopní :) škoda... možná kdyby nešlo o ságu, ale byl rozvinut jen příběh jedné ženy...

13 03.09.2014

Mám tak ráda atmosféru Murakamiho knih...neustále máte pocit, že vám něco uniká... zda tomuhle či tamtomu nebyl propůjčen hlubší podtext či jsou to jen volně plynoucí myšlenky... a vy čtete, přemýšlíte a necháváte se pohltit... mnohdy absurdnem, které vám v jeho podání přijde tak samozřejmé a někdy až téměř geniální...
Qéčko(1Q84)s Kafkou se mi líbily o píď víc, ale ani Konec světa nezklamal..."dokonalý svět" v mysli Tanizakiho mi myšlenkou maloučko připomněl Dárce...úžasná myšlenka!

4 29.08.2014

Po dlouhé době nevím co napsat...nerada knihám "škodím" jen proto, že jsem si nesedla se žánrem a zde mám ten pocit... děj se ubíral klasickým středoškolským tempem... ona je dokonalá, on outsider... ona má přítele blbce... on jí miluje... blbec je mu v patách... rozplétáte příběh jedné nešťastné první lásky...já v tom bohužel větší poselství nenašla...postavy i děj mi přišly ploché a nezajímavé...pouze konec mě překvapil...čekala jsem trochu víc, ale předesílám, že nejsem čtenářem středoškolských dramat :)

5 25.08.2014

Přečteno, aby mě nic nebrzdilo při případné chuti na Doktora Spánka...a je pravdou, že mě zpomalil opravdu pomalý rozjezd...plno až téměř zbytečných informací, ale...přehoupnutí do druhé půle už bylo značně adrenalinové :)strašidelné...pro mě asi nejsilnější scéna...napadení malého Dannyho v pokoji 217, kdy pak stojí s palcem v puse na schodišti a okolo něj bez povšimnutí běží Wendy za vyšilujícím Jackem...super! A takových je tam víc... drobných náznaků, které mě dostávaly...
Film viděn kdysi a trochu mě to i tak při čtení rušilo, přesto si ho dám ještě jednou jako "srovnávačku"...

9 25.08.2014

Mám slabost pro Tany styl psaní... skvělý nápad v každé knize rozpracovat příběh člověka, který se mihne v té předchozí... nemám totiž ráda ságy detektivek o jednom vyšetřovateli...ale přeci jen tahle trochu pokulhává za ostatníma... možná zklamání nad absurdním plynutím případu, ale možná mi prostě jen nesedla... každopádně i tak se už těším na další!

Ach, to bylo pohlazení :) líbilo se mi moc....zamilovala jsem si je téměř všechny i přes všechny jejich neduhy... povšimla jsem si u své maličkosti, jak je člověk tvor typicky skeptický a přitom je vše tak jasné a čisté... nebo tenkrát možná bylo (dnešní sobecká společnost mi nějak blízká není) ... ryzí láska, ať je jakákoli... přečteno za tři dny v neustálém napětí co s nimi dál bude a kam je ten osud jen zavane... děkuji za to souznění duší, které mi bylo tolik třeba... a navíc, sekla jsem se snad v každém osudu a to se počítá :) podobné pocity jsem měla u Člověka Gabriela, na kterého také tak ráda vzpomínám...

Sedla jsem na lep obálce, která je dle mého skvělá... a nebylo mi u toho tedy zrovna nejlíp... jde o čistou esenci lidského zla v jakékoli podobě, pocity jsou tak realistické... linie psychoterapie je snad nechutnější a děsivější než samotné vraždy a pro mě i daleko zajímavější než klasické vyšetřování, které tady bylo už milionkrát... i když jsem se v tom všem chvílema ztrácela, chvíli jste tam a pak zase jinde a nevíte co, jak a proč... spousta lidí a spousta hrůzných příběhů...ale i tak to byl nářez!

4 25.08.2014

...milé setkání se starými přáteli...čteno po nějakém čase...pomalejší a rozvláčnější, ale stejně má pořád pevně našlápnuto k podstatě mého já...bez rizika zabloudění v ději i skrz proložení mezi prvními dvěma značným množstvím jiné četby...on je prostě klasik :)

5 25.08.2014

.... a zase mě dostal! Mozkový závity makaly na plný obrátky, až se totálně odpálily a já opět nebyla schopná chápat.... náznakové proplétání osudů Tenga a Aomame mi mnohdy bralo dech.... geniální... nekýčovité.... neklišoidní :) napínací, tajemné a dokonalé až hanba.... obešla bych se tedy bez těch spousty erekcí a ejakulací v těch nejnevhodnějších chvílích, ale copak lze si představit Harukiho bez podobných výjevů.... nelze :) ámen!

7 25.08.2014

...jak já nemám ráda povídky a tady jsem si tedy naběhla... sotva se s někým seznámíte, už jste zase jinde a spousty věcí se už nedozvíte... některé momenty byly silnější, leč emoce se bohužel nedostavily žádné... škoda, že tomu celému nedal větší smysl a musíte se prokousávat mnohdy naprosto zbytečnými řádky o někom, kdo vás jen zdržuje od příběhu... ale třeba to byl záměr a mě to jen nesedlo... i tak ale čtyřhvězda z Lovecké nostalgie :)

4 25.08.2014