Politre
komentáře u knih

Slušný tuzemský počin na poli superhrdinského komiksu. Octobrianu znám už z Talbotova Luthera Arkwrighta a jsem moc rád, že se k její postavě dvojice Kavalír - Berger vrátili a rozpracovali její příběh a oživili tím tak legendu, která snad touto knihou nabude větší známosti a třeba vyjde i další příběhy z touto bujné vyvinutou hrdinkou. Příběh je akční, scénář svižně odsýpá, díky parádní kresbě dojdete nakonec aniž by jste se měli čas nudit nebo byť by vám přišel i snad jeden komiksový panel navíc.


Jeden z těch komiksových příběhů na které se nezapomíná. Děj se odehrává před válkou a těsně po ní, a ukazuje jak jedno zlo plodí další zlo, pocit viny a ukázka nepěkné lidské povahy, na vše spáchané zlo zapomenout, ale ne všichni jsou takoví, záblesk lidství lze spatřovat v podobě vypravěče Brodecka. Scény z koncentračního tábora až hororově děsivé, vesnice na konci světa a mysteriózní příchod cizince Anderera, tíživá atmosféra dokonale vykreslena do nejmenších detailů. Larcenetova práce dokazuje, že i pomocí kresby a obrázků, lze zachytit i ty nejniternější myšlenky, pocity a nálady. To vše navíc v neobvyklém širokoúhlém formátu.


Poslední rozloučení s Morfeem a s celou základní sérií se opravdu povedlo. Jak mi v předcházejícím díle, kde se všechny příběhové nitky propojí a gradují do očekávaného a nevyhnutelného finiše, vadila "jednoduchá" kresba, tak naopak u Tryzny je kresba opravdu nádherná, ale i samotné loučení, plné nostalgie, má co říct. Poté hluboký příběh z Japonska a poslední povídka o Willu Shakespearovi je velice krásnou tečkou za celou sérií.


Román je to náročnější, rozsáhlejší a je prošpikován mnoha náboženskými disputacemi, než aby mohl sednout každému čtenáři. Ovšem takovým fanouškům Umberta Eca román sedne a není daleko přirovnání na zadní obálce knihy, že se jedná o Jméno růže v období husitského povstání v Praze. Postavy, dobrodružný příběh s mystickými a tajemnými prvky, dialogy plné pojednání o historii a křesťanství a dějová stavba, dokázaly udržet mou pozornost po celou dobu čtení a při takovém rozsahu to jistě není samozřejmostí. Na to že jde o první beletristický román pana Chadima jenom tleskám. Autor je teologem a mediavelistou a na románu jsou jeho šíře znalostí a rozhled rozhodně vidět.


Jako obdivovatel HPL a hororové literatury nemohu než za plný počet. Pro fanoušky je kniha tudíž až povinná četba. Jedinou výtku mám k určitému opakování motivů z egyptského prostředí, pročež doporučuji povídky dávkovat, třeba jednu, dvě a samozřejmě po večerech. Skvosty povídkové tvorby jako Skrček, Sobekovo tajemství nebo Usmívající se Ghúl a více se ukrývá v této sbírce makabrózních příběhů.


Syrový realistický western s perfektním příběhem o konci jedné velké éry kovbojů. Scénář je naprosto skvělý, nepředvídatelný, krásně zakončený a na poli westernového komiksu u nás vycházejícího se řadí ke špičce, co si lze přečíst. Kresba, barvy - parádní. Jednoznačně komiks co si zaslouží všech pět hvězd.


Snový fantasy hororově laděný příběh ze světa Sandmana, kde dostává Morfeus zatím nejméně prostoru, ale na výsledné kvalitě to komiksu neubírá. Stažená mluvící kůže z obličeje jménem George mě utkví nadlouho v paměti a možná zavítá i do mého snění. Perfektně odvyprávěný příběh s poselstvím. Předmluvu Samuela R. Delanyho doporučuji číst až po přečtení, prakticky by vám vyzradil vše, či se týká samotného děje.


Literární dokonalost! Inteligentní, sžíravě ironicko-černohumorně děsivý psycho příběh.


Sienkiewiczův styl psaní a podání příběhu je strhující a Quo vadis právem náleží mezi největší světová literární díla. Scény pořádání honu na křesťany divokou zvěří vně amfiteátru i dnes dokáží svou syrovostí hnout žalůdkem a jen tak je z hlavy nevyženu.


První přečtená kniha od Antonia Di Benedetta ve mně vzbudila zvědavost i na další jeho díla. U nás celkem neznámý autor, který by jsi jistě zasloužil větší čtenářskou obec, už jen tím že jeho témata a hrdinové jsou v lecčems příbuzné právě pracím našeho Kafky. Nekonečný souboj bezejmenného jedince proti moderní společnosti (zde reprezentuje nezadržitelný pokrok hluk), boj předem prohraný. Hlavní postava, která touží napsat román, jehož psaní neustále odkládá a stejně tak utíká i od hluku a neustále se stěhuje, hledá klidné místo, ale před hlukem není úniku. Pomalu se propadá do zoufalství, beznaděje a osamělosti a nakonec ho jeho posedlost dovede až za mříže.


Po druhém přečtení po cca 3 letech upravují hodnocení z 3 na 5 hvězdiček. Holt napoprvé se mi Gaiman netrefil úplně do nálady a taky to bylo období, kdy jsem s komiksy teprve koketoval. Dnes je už situace značně jiná a v takovém DC vesmíru se už orientuji o dost lépe, což také přispělo k jednoznačně lepšímu požitku z četby. Tady začíná něco velkého. Gaiman prohlásil, že některé příběhy v tomhle booku jsou ještě značně neotesané, a to lepší nás ještě čeká. Je se na co těšit a já se vydávám na snové putování říší krále snění Sandmana a za poznáním této pohlcující kultovní série.


Báječné zakončení skvělé série. Řek bych až ve westernovém duchu, kdy hrdinský duch a přátelství vyhrává nad zbabělostí a úprkem do bezpečí, kde za život milé slečny jsou ostřílení kabrňáci Tommy a Natt ochotni položit život. Ennis prostě tyhle chlapácké příběhy o přátelství mezi muži umí vyprávět.


Jak sesumírovat Tolstojův epochální masterpiece, jeden z celosvětově nejznámějších románu, co byl kdy napsán? Román je historickou freskou s válečným tématem Napoleonova tažení do Ruska, psychologickou sondou do ruských duší a obsahuje filozofické pasáže, pojednává o víře a rozbírá válčení a jednotlivé kroky soupeřících armád, to vše se rozprostírá do několika let, během nichž se důvěrně seznámíme se spoustou pamětihodných postav. Vůbec práce s jednotlivými charaktery a jejich myšlenkové pochody, jsou snad to nejlepší na celém díle, a že jich je celá plejáda. Cesta sebepoznání a životního prozření Pierra Bezuchova je mojí oblíbenou částí a přesah a uvědomění si, jak být v životě šťastnějším člověkem, přičítám k největšímu přínosu tohoto monumentu světové literatury.


Díl v němž na scénu vtrhne Paragraf 8, ten nejšílenější, nejnechutnější, nejperverznější tým superhrdinů, co jsem kdy na vlastní očiska viděl. Ennis se opět utrhl ze řetězu a přináší další porci poctivé zábavy, v mých očích je série už teď lepší než Preacher, a to Kazatel nejni zrovna nejslapčí kousek.


Tak tímto dílem si mě Ennis získal. Bavil jsem se neustále, dialogy v sobě mají porci drsňáckyho humoru a gagy zase humoru černého, jak irskej Guinness. Partičku kolem Monaghana si nelze nezamilovat a autoři umí zahrát i na vážnější notu. V části z gothamského akvária a Hackenova běsnění jsem se dokonce hlasitě smál, což je asi nejlepším doporučením.


Asi bych nikdy neřekl, že mě bude bavit román z prostředí politických kruhů Francie 19. stol., to by ho ovšem nesměl napsat Zola, díky jeho mistrovskému vypravěčství mě vtáhl do děje a zase mě jednou přesvědčil o nadčasovosti jeho práce a že doba se mění, ale lidé zůstávají stejní. Eugen Rougon je obklopen ziskuchtivými "přátely" a stává se tak trochu jejich loutkou, což ho stojí místo na výsluní a za vším můžete hledat ženu. Zola pěkně vykresluje povrchnost a ovladatelnost politiků a mocnářů. Rčení "jednou si nahoře, jednou si dole" je pro tento román jak ušité.


Působivá válečná novela s dětským hrdinou Pinem a jeho vnímání reality kruté doby bojů. Na to že autor napsal knihu ve 24 letech se jedná o vyspělý text, který je čtivý a syrový. Zabarvený doslov je doslova trapný, ale tak jsem se na závěr aspoň trochu zasmál, jelikož Calvinův příběh optimisticky rozhodně nekončí.


Nemám zatím zkušenost s tvorbou Mikea Mignoly a jeho Hellboy universum asi zatím nehodlám navštívit, ale zajímalo mě jeho pojetí Batmana a propojení s mýtem Cthulhu. V prvním a nejdelším příběhu je nám předestřen alternativní předválečný Gotham a musím říct, že jak kresba tak příběh se povedl a Lovecraftovská atmosféra nečekané dobře funguje a podtrhuje temnost Gothamu. Druhý příběh o souboji Batmana s Jackem Rozparovačem je též na úrovni, atmosféra konce 80. let se na díle podepsala ve formě panelování i kresby, ale i tak je opět svět z doby konce 19. stol. zajímavý a originální. Poslední dva příběhy jsou kratičkými doplňky knihy, Svatyně i tak na ploše pár stránek dokáže vytvořit děsivou atmosféru.


Moje oblíbená autorská dvojice Loeb-Sale a jejich gothamský debut, v němž již ukazují svůj um a cit pro netopýří komiks. Všechny tři povídky jsou skvělé, druhý příběh Šílenství mě dokonce emocionálně zasáhl, za což dávám plusový body. Pozdějším plnohodnotným a delším příběhům se samozřejmě tato kniha rovnat nemůže, ale ve formátu kratších příběhů funguje skvěle a byla by pro všechny fanoušky Batmana škoda kdyby si jej nepřečetli.


Po delší době jsem dostal chuť si přečíst nějaký klasický western, právě proto jsem sáhl po Ogdenovi a jeho Konci stezky a věru dostal jsem přesně to, na co jsem dostal chuť. Napětí, romantika, odvážný šerif, prach a vyprahlé městečko, banda desperátů a konečná přestřelka, západ slunce. Román je čtivý a sem tam se autorovi podařili i slušné slovní obraty a přirovnání, např. "napjatý jako kůže banja na slunci" nebo "Kolem nich vládl hluboký noční klid, naprosto se nesrovnávající se zmatkem v lidských srdcí."
