puczmeloun komentáře u knih

Poslední ze série dětských pohádek. Čteno před spaním s pidižvíkem, a i když jsou jednotlivé příběhy dost hravé, různorodé, fantazii probouzející, jsou často přes svou jednoduchost postaveny na dospělejších konceptech, které bylo potřeba mírně pro lepší pochopení upravovat. Ale dělám si to sám, když čtu tak malému posluchači. :) Proto taky tři hvězdičky. Pro dospělého příliš dětské, pro dítě příliš dospělé. Ale je jasné, že tady si Pratchett teprve procvičoval svou formu, kterou pak později mistrně rozváděl v Zeměploše. A já jsem rád (a vděčný), že se někdo znovuvydání pohádek věnoval a já jejich prostřednictvím ještě i teď můžu objevovat autorovo dílo, když už další jeho nové knihy nebudou...

Zároveň oceňuji hravou grafickou formu, kterou kniha má, a text doprovázený množstvím legračních ilustrací, které jsou pro malého posluchače motivační a zároveň ne úplně přímočaré, že je o nich možné se i dál bavit.

1 02.07.2024

Nejnezajímavější Vančura, kterého jsem kdy četl. A že jsem se opravdu a dlouho snažil.

Ano, vím, tato kniha má být geniální. Mnoho jsem o ní četl, dostal opakované doporučení. Jenže když je zajímavější číst si rozbory (třeba i kapitoly rozvedené na Wikipedii), než samotnou knihu, pak je něco špatně. A to v neustále proměnlivém jazyce, archaickém (proto ten Vančura :), těžkém, odrazujícím... Navíc, když už se tím člověk nějak prokouše, dostává příběh, který je, no, prostě příliš nijaký, všední. Tak kde je pro čtenáře nějaká odměna?

Třeba se ke knize jednou vrátím a budu na ni mít dost trpělivosti a vůle... Zatím tedy odloženo jako pro mě nedočtitelné.

3 02.07.2024

Zábavné béčko. Knižní popcornovka. Jen by tomu slušela před vydáním ještě nějaká ta péče. Je to docela slušná bichle, ne vše uvnitř je ale úplně nutné. Dost věcí se opakuje a když je člověk čte už potřetí, počtvrté, není úplně nadšen. Přitom by tomu trochu proškrtání přidalo hezké tempo. I tak je ale kniha pěkně čtivá.

Už úvod je pěkně se rozbíhající a šmrnc tomu dodávají "prostřihy" do současnosti. Brzy je ale prozrazena první z point, která ubírá tajemna i napětí. Naopak závěrečná pětina se snaží dřívější budované základy převrátit částečně na hlavu, což není špatný pokus, jenže nezachází nijak daleko a končí jen ještě větším béčkem. Zábavným, ale nijak hlubokým.

Epilog často v recenzích chválený je pravda zajímavý, jen bych ho autorům asi "žral" víc, kdybych v ně měl nějakou důvěru. A bez ní je to jen bonus... Věřit, nevěřit?

A oceňuji obálku. Takové detaily já rád.

2 02.07.2024

Nadšen knihou Tři malé pirátky, což sdílel i malý spolučtenář, jsme se podívali do knihovny a vypůjčili si další kousek ze série. I když ale čarodějky sdílí mnoho kladů pirátek – různorodost postav, spousta ilustrací na popisování a poznávání, vtipnost příhod – není to tak dopilované, ať už jde o propojení dějových linek, originalitu, nebo zvolený "svět". A po přečtení z toho není tolik hlášek, jako v případě pirátek. Lepší průměr, ale jinak klasická zaměnitelná dětská literatura.

1 02.07.2024

Masivní. Detaily, nekompromisním přístupem (černobílé, jednoduché, na dřeň jdoucí...), velikostí (to je neuvěřitelná bichle)... Každý o "bombě" slyšel. Ale všechny ty jednotlivé části, kličky osudu, dohromady tvoří velmi silný příběh vysoko nad rámec Hirošimy a Nagasaki. Kniha má už od začátku velké cíle a rozbíhá spoustu různorodých linek. Všechny se ale postupně vyřeší, prolnou, uzavřou. Povedené dílo.

...filmový Oppenheimer na mě ještě čeká, ale utajovaný vznik areálu v době válečného úsilí se všemi těmi obřími budovami je zajímavý sám o sobě. Příběh "výzkumných" pacientů, kteří o experimentech na nich prováděných nevěděli. Až to zavání pokusy, jako "na druhé straně" války. Vojenské operace proti nacistické výrobě těžké vody. A závěrečné prolínání individuálních obětí a vůdčich osobností...

Zatímco před pár lety by byla Bomba "jen" drsným čtením, nebo součást historie i studia (předmět tzv. "jaderek" byl pro mě na výšce jeden z nejhutnějších, ale pořád teoretický...), po tom, co téma jaderných zbraní donekonečna vytahují různí představitelé a zástupci ruského okupačního režimu, není člověku při čtení vůbec dobře.

2 02.07.2024

Vlastně nevím, co jsem očekával. Rozhodně ale ne detektivně-politický thriller. Chvíli mi proto trvalo se na příběh naladit, ale pak už jsem se ho nemohl pustit. Vyústění* je sice trochu předvídatelné, dost to tam směřuje. Ale i cesta, jak jsme se k rozřešení dostali, byla dostatečně výživná. Temnota. Intriky v intrikách. Velká politika. Navázání na svět alternativní reality Strážců ("hezký" detail s Usámou a Saddámem), hrátky se stylem vyprávění proměňující se sešit za sešitem, hezky čitelný styl kresby.

K dokonalosti a páté hvězdičce mi chybí jen trochu méně umělosti v dialozích. Někdy to dost šustí papírem. A tím, že i když jsou styly vyprávění zajímavé samy o sobě, někdy z toho čiší až přílišná vypočítavost dostat z toho něco víc i trochu na sílu.

*To ovšem nemluvím o posledních stránkách, které jsou spíš "třešničkou", kterou si každý může vychutnat jinak. A dle dalších čtenářských komentářů o ní přemýšlet donekonečna...

3 29.05.2024

Bizarní. Po přečtení, a že jsem se přibližně od třetiny k dalšímu pokračování skoro nutil*, jsem si pořád říkal, že už to nemá o čem být. A nebylo. Jen se to plíží dopředu. Bez gradace, nápadů, zvratů, uspokojivého zakončení. Ano, to se stává i u jiných knih, jenže tady je horší jakási neukotvenost a bezcílnost. Pokud to mělo být feministické, jen to potvrzovalo tisíce let stereotypů. Pokud to mělo být skrze mužské rámování římským senátorem nějak promyšlené "až za roh", ukazující skrze stereotypy nějakou "jinou" cestu či smíření, pak to přineslo jen banální myšlenky. Už jen samotná "Puklina" – jestli to má být nějaká metafora/alegorie, tak je to tak strašně průhledné, že to ani průhlednější být nemůže... Úvodní nápad, že stvoření ženy z Adamova žebra je jen mužský výmysl a realita byla jiná, je zajímavý. Stejně jako ten dost drsný začátek (vůči mužům a vlastně i ženám). Po pár desítkách stránek se to ale celé jaksi zadrhne a výsledek nakonec vyznívá do ztracena. Dle těch nejohranějších stereotypů muži hledají dobrodružství a sex, ženy plísní muže a obávají se o své potomky. Převratné myšlenky, jen co je pravda...

*Když já tak děsně nerad nechávám knihy nedočtené. Ale ano, věřte i dalším komentářům. Měl jsem to udělat i já. Opravdu to za to nestálo.

2 29.05.2024

Není to žádná extra čtivá literatura, to mi můžete věřit, celý Standard jsem četl několikrát. Je to užitečná pomůcka a odborný podklad pro praxi i studium v jednom. Kolik užitečného by z něj však mohlo vzejít, to je ještě před námi. Hlavně proto, že oproti Principům tvorby veřejných prostranství je závazný. Ať slouží a nám všem se (nejen) v centru lépe chodí!

1 26.04.2024

Velmi příjemné překvapení na čtení před spaním pidižvíka. Na první pohled to vypadá jako jedna z tisíce dětských knížek. Ale nabízí toho dost a dost. Je tady mapa, na které se dá příběh ukazovat, průzkum obchodu, spousta zajímavostí, mořské i jiné zvířectvo, trochu těch pohádkových tvorů, zlá pirátka, kluci stavící ponorku a hlavně příběh, který má na začátku mnoho odboček, ale vše se sejde pěkně čtivě pochopitelně v jednom bodě. A slaví se skoro tak epicky, jako na konci VI. epizody Star Wars. Navíc, mořský "hadokozel" Ervín škytající po chaluhové limonádě se nás drží už dva týdny po přečtení.
Jediné, co nás trochu zdržovalo, byla přílišná zaměnitelnost mnoha hlavních postav. Zvlášť těch tří se jménem na T. Přiznávám ale, že nakonec jsem spoléhal na pojmenovávání obrázků nadšeným malým posluchačem. :)

2 26.04.2024

Čteno jako zkouška i literatury výrazně jiného charakteru, než jsem od autorky dosud četl. A bohužel nejde o můj šálek čaje. Detektivky já rád, ale musí být zajímavé tématem i možností vlastního řešení případu. Tady jsem se netrefil ani do světa showbyznysu a vyšší třídy, ani případem, který mě moc nelákal. I když se pak ve výsledku pospojovala velká většina zajímavých linek a pachatele člověk tušil, na Kormoránovu intuici a zkušenosti nemám, tak hluboko mé myšlenky vůbec nedoputovaly (dokonce bych řekl, že to bylo ze strany autorky "mírně" překombinované, ale co už...). A k tomu mi navíc přišlo, že témata, která mě "zlobila" v sérii o HP, tady dostala více prostoru a tudíž mě ještě odrazovala o trochu víc – ať už jde o bulvár, nebo zbytečné/otravné poznámky ve smyslu "old man yells at cloud".

5 25.04.2024

Vážné odpovědi na absurdní hypotetické otázky jsou vždy jen tak dobré/zábavné, jak dobrá/zábavná je ona původní otázka. Takže i když se autor někdy opravdu snaží, vtipkuje (i kresbou), teoretizuje, nadsazuje, mění a přidává (k vyznění, k nápadu, k původně stanoveným limitům...), je to někdy docela nezáživné. Ano, kniha obsahuje skvělé kapitoly, většinou jsou to ty, které jsou opravdu velmi absurdní. Co kdyby byla periodická tabulka předvedena jako zeď postavená z reálných prvků? Jak se hází míčkem skoro rychlostí světla? Dokážou všichni lidé skokem na jednom místě posunout Zemí? Jak by to bylo v realitě s poloprázdnou sklenicí? Co by se stalo, kdybyste měli vyhořelé jaderné palivo v plaveckém bazénu?* A pomáhá i to, že autor také ad absurdum odpovídá. Přijde mi však škoda, že některé hodně podivné otázky autor uvádí jen jako odstrašující příklady, přitom by někdy i tady byly odpovědi zajímavé a poučné (někdy jsou však ony otázky opravdu mimo...). Zábavné, ale méně, než jsem se těšil a z recenzí očekával.

*Ty nejlepší jde dohledat i na stránkách věnovaným autorovi a jeho komiksu – v originále i českém překladu.

4 24.04.2024

Jsem překvapivě zklamaný, což se mi u Pratchettovek (s jedinou výjimkou série Dlouhá Země) nestává. Ano, Věda na Zeměploše je už svým cílem jiná a je nutné ji posuzovat jinak. Pokud mě však paměť neklame, předchozí díly tak "zmatené" a "málo stravitelné" nebyly.

Co mi vadilo? Už to, jak málo/nepřímo na sebe vědecká a nevědecká část navazuje. V odborné části se pak skáče od tématu k tématu, dokonce se komentář vrací k předchozím knihám a tam uvedeným informacím, polemizuje se, diskutuje se, některé popisy jsou tak zvláštní (například antihmota v bouřkách), že jsem si musel najít vysvětlení jinde, aby to dávalo smysl... Asi jsem zhýčkaný pravidelným čtením Petra Koubského (obecně doporučuji skvělou populárně-naučnou knihu Věda podle abecedy), ale tady jsem se prostě do některých vysvětlení vůbec nedokázal začíst. Nebylo to dostatečně poutavé a natolik zajímavé, vysvětlující a dobře vystavěné, aby se k tomu člověk z nějakého důvodu vracel. Závěrečné kapitoly zaměřené na náboženství jsou pak sice vzhledem k názvu knihy očekávané, ale psané takovým stylem, že tlačí na pilu i u přesvědčeného. Zajímal by mě názor věřících na tuto knihu, ale neřekl bych, že by je to přesvědčilo (a to bych se mýlil moc rád).

A samotný krátký "výplňový" příběh? I ten byl jakýsi podivný, také skákavý, s rušivými detaily* a nedostatečným prostorem pro nějaké rozvedení... Zapomenutelné, nezeměplošské. Pratchett dokázal vždy názor říct skrze příklady, metafory, vtipy, tady je vše jakési hrubé, nezapadající a na sílu.

* Co měly znamenat např. ty dvě zmínky o olihních? Kdyby někdo věděl, dejte mi prosím vědět. Viz "V chodbách se samozřejmě pohybovali i ostatní – a pokud ji nešálil zrak, pak přinejmenším jeden z nich byla oliheň." a "Tohle místo bylo skutečně kouzelné, občas zahlédla tu podivnou oliheň a svíčky zdejší obyvatelé zapalovali jen pohybem ruky."

2 05.04.2024

Pořád jsem čekal, co z toho vyjde a ono nic... Ano, není to špatně napsané, jako čtenářská jednohubka na chvíli potěší, ilustrace určitě mají něco do sebe a atmosféra zajímavá, ale těšil jsem se po tom všem alespoň na něco. Což jsem nedostal...

4 29.03.2024

Hravější, ruštější, vtipnější, méně nechutné, pěkně rozvrstvené, příjemně různorodé... Původní Den opričníka je nepochybně zajímavá kniha, ale jak se říká: "Dobrého pomálu." Cukrový Kreml je oproti němu méně intenzivní, do paměti méně invazivní, ale o to více šťouravý. Je to sice povídková kniha plná střípků každodenního života této budoucí verze Ruska, ale vše směřuje jedním směrem, jednotlivé postavy jsou v mnoha různých kontextech a společenských vrstvách, ale jednotící linka je jasně viditelná. A teď nemyslím jen onen motiv cukrového Kremlu, který se prolíná celou knihou*. Bavilo mě to, délka je tak akorát...

*Jen škoda, že povídky nebyly propojeny ještě nějak víc. Jako domino, stačily by jen malé drobnůstky...

1 27.03.2024

Krásně ilustrováno, hezky vybraná témata a vše zajímavě v obrazu i textu popropojováno mezi sebou. Bylo to hezké večerní čtení s pidižvíkem, který si to užíval. Jen škoda, že v překladu jsou ony básně trochu prkenné a nějak mi to při čtení úplně nešlo přes pusu. Zároveň mě překvapilo, že text cílený primárně na menší čtenáře doprovází až vědecké shrnutí – ten přechod bych očekával trochu vyváženější.
(+ Škoda oné chybějící kapitoly hned v obsahu.)

1 27.03.2024

Velká spousta různorodých nápadů všeho druhu, kde si snad každý milovník hard sci-fi najde to své.* A do toho "exotičnost" čínských reálií historických i moderních, několik originálních zvratů osudového charakteru** a dobrá čtivost. Není to žádná Duna a Den nezávislosti, jak tvrdí zdejší popis. Je to své, velmi jiné a velmi přemýšlivé.

I proto jsem rád, že mi autoři čtení usnadnili poznámkami pod čarou (i když sem tam jsem si i sám zagooglil, zvláště ohledně historických událostí) a seznamem hlavních hrdinů. Přiznávám, že s čínskými jmény nejsem nejlepší kamarád.

Vše se to rozjíždí pozvolna, civilně, na úrovni jednotlivců, jejich rodin a bezprostředního okolí. Ani by člověk neřekl, co to je za žánr (historická fikce, detektivka, thriller...). S přibývajícími stránkami se však obzory otevírají, objevují se matematikou i fyzikou napěchované odstavce a dostáváme se na úroveň civilizací. A samotná hra Problém tří těles je velmi zajímavým nasměrováváním děje. Plný počet hvězdiček pro mě kniha ztrácí jen někdy (dle mě) nedomyšleným "směřováním děje" (něco by prostě v realitě muselo vyjít jinak) a s tím související větší mírou naivity, které jsem si s opakovaným čtením všímal víc (a i se současnou znalostí jiných knih a povídek autora). Na druhou stranu velmi oceňuji, že i neznalost hard-vědeckých teorií v textu zmíněných nijak neubírá pochopitelnosti knihy a její čtivosti. A velmi mě těší i to, že Problém tří těles může obstát jako samostatný kus a vše rozehrané v rámci možností dojde do konce tak, aby Temný les začal s čistou tabulí. Která přesto stojí v již pozměněném světě.

PS: Proč je šmarja hned na první straně takto dobré knihy překlep? Srovnaní x srovnání :( Přičemž na žádnou další jsem ani nenarazil...

* Pro mě například při prvním čtení šlo o spojení jednoho tématu filmu Interstellar, vědeckosti povídek Příběhy vašeho života od Teda Chianga, směřování série Mycelium (viz Jantarové oči a další) a druhé kapitoly mnou nedočtené knihy Porucha reality I: Zjevení (nechci dalším čtenářům napovídat v čem, ale je to až neuvěřitelně podobné).

** Pokud bych chtěl porovnat knižní předlohu (kvůli tomu podruhé přečtena) a seriál (ten západní produkce), je to právě vypíchnutí a využití oněch bombastických scén, které jsou dechberoucí i v knize. Jenže na obrazovce jsou oproti knize obklopené méně smysluplným kontextem a zdůrazněním osob/rysů/dějů, které v původním textu jen jemně dotvářejí atmosféru. Ke stejnému cíli (cílům) jde dojít různými cestami a i když se někdy kříží u stejných turistických atrakcí, může mít na konci člověk úplně odlišný zážitek.

8 25.03.2024

Krátké detektivní* geostorky. Zábavné, zvědavost budící, burcující, informující i obočí a tlak zvedající. Je to výživný mix vulkanologie**, hard geologie, katastrofologie či environmentalistiky s trochou návštěv z vesmírného prostoru. Ano, některé kapitoly se nezdají být úplně geologické, ale když uvažujeme o tom, že část geologů by současné období ráda pojmenovala jako antropocén***, pak to smysl určitě dává.

Potěšil mě i bonusový poznámkový aparát plný textových i vizuálních doplnění. Jen škoda, že odkaz je schovaný až na konci. Sám jsem si ho všiml až když jsem byl v polovině a několik čtenářů jsem jeho existencí překvapil. Všichni jsme si do doby "odhalení" hledali ilustrace sami, kniha k tomu totiž vyloženě svádí. Vše doprovodné má navíc smysl a geostorky tím dostávají úplně nový rozměr.

Pro ještě lepší zážitek a přehlednost čtení by to pak chtělo doplnit nějaké (grafické?) předěly mezi přímo nesouvisejícími odstavci a naopak ubrat přebývající opakující se podměty. Oba "nešvary" se však objevovaly především v prvních kapitolách knihy a ke konci už nijak výrazně nerušily.

* Myšleno samozřejmě s nadhledem, protože by člověk musel ignorovat nadpisy i ilustrace. Navíc pointa je často prozrazena hodně brzy, přesto se první stránky vždy snaží držet čtenáře v napětí...
** Četl jsem několik komentářů o tom, že je "sopečných kapitol" příliš. S tím ale souhlasit nejde, každá měla smysl. Je by asi mohly být více "náhodně" rozprostřeny po knize, než je číst takto ve shlucích.
*** "období, kdy lidstvo svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém"

6 08.03.2024

Obrazově krása, pohlazení po duši, spousta nápadů, určitě knihou budeme ještě mnohokrát listovat... Prostě Pavel Čech, jak ho máme rádi.

Příběhově velmi mírné, plné fantazie a snění. Je to celé spíš nosič nejpodivuhodněji-nejnesmyslnějších "vynálezů" – ty tvoří (zaslouženě) velkou část knihy. Je proto paráda, že druhá polovina knihy na ně přímo navazuje a dál je rozvíjí po svém. Jen kdyby ten konec nebyl až tak otevřený... Ale rozumím, že k této knize se to hodí.

2 03.03.2024

Sejde se tak v Überwaldu Červená Karkulka, Zaklínač a "duch Hercula Poirota" a řeší důsledky gentrifikace místního městečka... Skvělý nápad, pěkné mísení "žánrů", povedené ilustrace, velmi dobré zapojení Marigolda. Správně zaklínačské zakončení i děj. K dokonalosti mi chybí jen opepření černým humorem, který do svých knih/povídek Sapkowski zapojoval (tady byl spíš situační), a nějaký ten bonusový obrazový vtípek/nápad, když už jde o komiks. Jinak ale velká spokojenost.

5 03.03.2024

Zajímavý příběh, na začátku sice trochu překombinovaný a na konci poněkud neuspokojivý, ale četl se dobře. Taková detektivka... Kresba je však velmi nepovedená. Některé nápady, textové či obrazové, rozhodně nepřekryjí fakt, že se v tomto stylu velmi těžko orientuje a oku nelahodí. Bonus v podobě různých obálek každého ze sešitů (od jiných umělců) naopak oko pohladí, ale to je bohužel málo.

1 02.03.2024