qwerb
komentáře u knih
Nikdy není pozdě na šťastné dětství
Beatrice Landovská
Bylo zajímavé sledovat dětství dvou holek, které se narodily herci Landovskému. On i jeho žena se dcerám věnovali spíše sporadicky, jejich vztah k dětem se zdál odtažitý. Nebýt babiček a dědečků, jejich vzpomínky na dětství by byly mnohem smutnější. Kniha se mi líbila, jen mi v ní chybělo, jak se holka narozená na začátku šedesátých let vyrovnávala v kolektivu se svým nezvyklým křestním jménem Beatrice.
Rozložíš paměť
Marek Torčík
Autor má osobitý styl, ale /nemůžu si pomoc/ za mně je to strašně moc ubrečený. Autor se dojímá sám nad sebou, lituje se. Homosexuál, do kterého všichni jen kopali, se zamiluje do romského chlapce. Žije v nefunkční rodině, která mu nerozumí, ve škole mu nikdo nerozumí, kluci ho bijí, na dětství má špatné vzpomínky. Nevím, co na tuto knihu říká autorova máma, která je tu vypodobněna dost negativně, jako taková jednodušší paní, které záleží víc na otci-pijanovi než na synovi. Suma sumárum ale je to téma, které se dnes nosí. A myslím, že toto dnešní dobou žádané téma je i důvodem nominace na ML. Kniha ale rozhodně špatná není, přečtěte si ji.
Svatojánské ořechy
Lenka Chalupová
Hluboce lidské, poutavé, krásné, svíravé. Padesátá léta a život lidí na vesnici u Přerova, dobře vykreslené charaktery. Na závěr jako vždy nečekané rozuzlení.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Temné, úzkostné, smutné, ale dobře napsané, dávám pět hvězdiček.
Cesta z prachu
Soňa Císařová
Na mne to bylo příliš patetické. Beru to ale tak, že se autorka potřebovala vypsat ze své bolesti. Píše o své rodině, o sobě, především o mámě, která občas ve své roli zklamávala, ale přesto byla dětmi milována. Za tu lásku k mámě dávám Soně tři hvězdičky. Na prvotinu to špatné nebylo.
Kdo věří na zázraky
Mirka Skočílková
Kniha mi připomněla příběhy spisovatele Stanislava Rudolfa, které byly kdysi velmi populární. Dnes už tato témata až tak nevyhledávám, ale knížka za přečtení stojí, ale i když je dějově dost jednoduchá a předvídatelná.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Příběh rodiny byl zajímavý, špatné to určitě nebylo, ale moje očekávání bylo větší. Hanu už asi autorka nepřekoná. I když kdo ví?
Bábovky
Radka Třeštíková
Propletené osudy, zajímavá sonda do duší obyčejných lidí. Nakonec do sebe všechno pěkně zapadne. Kniha se mi líbila, dávám zasloužených 5 *
Matka Davida S., narozeného 3. července 1959
Yvonne Keuls
Dobře napsané. hrozné, co musejí některé matky se svými dětmi zažít. To ve mne rezonovalo po celou dobu čtení.
Listopád
Alena Mornštajnová
Nebylo to špatné, ale tematicky trochu slabší. Styl psaní je ale pěkný. Za přečtení kniha určitě stojí, dávám tři a půl hvězdičky.
Houbařka
Viktorie Hanišová
Kniha byla nabitá emocemi a líbila se mi, akorát chování rodičům mi bylo cizí a nepochopitelné. Jak otce, tak matky. Oceňuji pěknou češtinu, určitě si od autorky ještě něco přečtu.
Drak spí
Michaela Klevisová
Dobře zpracovaná detektivka, napínavá. Více postav, ale člověk se v nich zorientuje. Motiv nakonec nečekaný.
Vrány
Petra Dvořáková
Kniha byla opravdu syrová, přečteno za jedno odpoledne. Příběh odkrývá, co může pociťovat dítě za zdmi domu, v níž žije zdánlivě obyčejná rodina. Pořádkem posedlá matka, slabošský otec a do toho starší sestra, která si ráda "přisadí", aby se zavděčila rodičům. Holka, která je vlastně bohém, je tu jaksi ztracená.
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Silný příběh, zajímavě napsaný, moc se mi líbil. Hvězdičku ubírám jen kvůli závěru, který se mi zdál nepravděpodobný. Líčení poetického dětství se mi moc líbilo.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Velmi hodnotím, co všechno si musela autorka k napsání knihy nastudovat a vědět. I příběh je pěkně vystavěný, vazby mezi lidmi pěkně popsány, charaktery jasně dány. některé části byly slabší, jiné silnější, ale tak už to u románů bývá. Moc mě v posledních letech baví české autorky, seznam si stále rozšiřuji. Mornštajnová, Klevisová, Katalpa, Dvořáková, Kornerová, Lednická, Chalupová, Hanišová, Soukupová, Tučková, Třeštíková, Formanová a mnohé a mnohé další. Kostelu tleskám.
Kyselé třešně
Lenka Chalupová
Působivá a skvěle napsaná kniha, o to zajímavější, že popsaná historie v příběhu je pravdivá. Příběh Loty, Helenky a Petra mne dojmul, kniha patří k těm, na které se nezapomíná. Tohle by chtělo filmové zpracování. Události z konce války na Přerovsku nejsou až tak známé, takže by si našly (myslím si) nejen čtenáře, ale i diváky. Konec knihy je šokující, ale nechci spoilerovat.
