R.E.M. komentáře u knih

Nádherná sbírka starokorejské lyriky. Po prvním přečtení z knihovny jsem neodolala a útlou knihu koupila. Krásné verše nepotřebují mnoho slov.

9 06.01.2019

Kultura středověké Evropy běžnému čtenáři poodhalí závoj středověku, společnosti a kultury té doby. Spousta informací. Škoda, že členění textu nebylo ideální, kniha je málo přehledná, obtížně se hledaly dříve přečtené informace - to bylo jediným důvodem odebrání jedné hvězdičky. Složitější čtení a místy malou čtivost vynahrazuje obsahová bohatost.

6 23.10.2018

Autor píše nezvykle, střídmý a stroze drsný text střídá s neuvěřitelně poetickými popisy. Akci míchá s myšlenkami postav. Musela jsem se dost soustředit, obzvláště na začátku, kde bylo dost postav a ještě ne všechny byly snadno identifikovatelné ve smyslu kdo je kdo. Líbily se mi nejednoznačné postavy. Závěr byl dost překvapivý. Dobrá detektivka, řekla bych až psychologická. 75 %.

5 22.09.2018

Moc pěkný příběh, logická zápletka, pohodový styl vyprávění.

5 22.09.2018

První výborná věc, které jsem si všimla, bylo zařazení slovníku fyzikálních pojmů. Doporučuji si jej projít a pojmy osvěžit, pokud nejste zrovna hvězda fyziky.

Elegantní vesmír je napsán s velkou snahou o srozumitelnost, takže zvídavý čtenář skutečně může nabýt dojmu, že chápe sdílené informace. Na druhou stranu, proč ne? Proč prostě nevzít v úvahu třeba sdělení, že známý vesmír je možná 11rozměrný, ačkoli naše smysly jsou schopné rozlišit pouze 3 prostorové dimenze. Je opravdu nutné se pokoušet matematicky vyjádřit teze a prakticky si ověřovat, zda rozumíme stoprocentně autorovým tvrzením nebo, např. u existence vícerozměrného vesmíru, zkoušet graficky znázornit zmíněný 11rozměrný vesmír? Jistě, pro pár šťastlivců políbených dámou jménem Fyzika to bude nejlepší způsob, ale u drtivé většiny normálních lidí by tyto snahy způsobily zoufalství provázené škubáním vlasů.
Takže čtenářova spokojenost s knihou bude ovlivněna nejen úrovní znalosti kvantové fyziky, teorie relativity apod., ale také jeho očekáváním.

Opravdu, první stovka stránek je perfektní.

Pokud vás zajímá, jest-li se mi takový vesmír líbí, odpovím, že tak na 80 %, stejně jako kniha :-).

11 27.06.2018

Krásná kniha o architektuře, skvěle a přehledně zpracovaná, napsaná kvalitně tak, jak jsme u Jaroslava Herouta zvyklí.

7 17.05.2018

Pěkné románové zamyšlení nad Boleslavem, jeho vině/nevině. Čtivé, dobré. Průřez obdobím vládnutí knížete, bojů s nepřáteli, osudy Boleslava a jeho nejbližší rodiny, především synů. Popis nejde do hloubky, jsou vypíchnuty určité důležité události. Pro mě jde určitě o zajímavé století, málokdy knižně zpracované,o kterém mám jen kusé znalosti. Jde o poutavý příběh, který se mi líbil.

10 13.05.2018

Možná chtěl autor spojit román s literaturou faktu a stručnou heslovitou encyklopedií. Možná chtěl jen čtenáře ohromit svými znalostmi. Ale záměr nevyšel. Alespoň u mě ne. Na beletrii rozvleklá nuda, na literaturu faktu stručné a povrchní informace a na oba typy literatury málo poutavé a zajímavé.

První desítky stran jsem vnímala autorův specifický humor, pokud se to dá nazvat humorem, oceňovala vybrané období - 19. stol., nastavené zrcadlo lidem a společnosti. Pár myšlenek a sarkastických názorů mě pobavilo, ale minimálně od sté strany už byl styl psaní ubíjející, Velké množství historických osob, událostí a situací autor naředil dějově nedějovou nudnou a kopírovanou omáčkou, opakujícími výlevy hlavního psychopata, tedy hlavní postavy. Stále jsem čekala, že děj začne gradovat, Simonini vykročí ze své úzké charakterové škatulky,
že dojde k nečekané a překvapivé pointě a ..., nic

Dočetla jsem, ale nestálo to za čas, škoda spotřebovaného papíru. Nejzajímavější byl doslov překladatele.

11 13.05.2018

Úžasně zpracovaný portrét mimořádné osobnosti, nedoceněné, kterou, ke škodě, velmi limitoval nedostatek peněz a její složité postavení. Jak odlišná mohla být historie, kdyby už tehdy mohly vládnout ženy.

Autorka si mě svým poutavým a přehledným stylem psaní získala. Doporučuji.

10 28.04.2018

Sněhurka je ztřeštěná a praštěná, v ojedinělých chvílích, trvajících neustále, otřesná a nesnesitelná. Její přátelé, rodina a okolí se Sněhurčinýmim chováním a jednáním harmonicky souzní a mnohdy ji i trumfnou. Kniha má absurdní děj s bizarními situacemi. Několikrát mě při čtení napadlo spojení "bezvadná parodie" a já se nečekaně úžasně bavila, ač jinak takové postavy a knihy nevyhledávám.

6 27.04.2018

Zajímavá kniha, v druhé polovině úžasná. Některé myšlenky a fakta tesat do mramoru.

To, že mnohé informace z první poloviny byly pro mě středně zajímavé je dáno pouze tím, že už jsem se s nimi setkala dříve, a ne jen jednou - jde tedy pouze o zcela subjektivní míru "poutavosti" a "nevšednosti" předložených fakt a informací.

Jak si lidé hrají? hodnotím jako skvělou knihu, kterou bych někdy ráda přivítala a ubytovala v domácí knihovně.

9 25.04.2018

Netypická detektivka, která mě pobavila, se sympatickou hlavní postavou, snůškou bizarností a absurdit a, už podle názvu, s "ukrutně" inteligentní kočkou, bez které by se člověčí detektiv - amatér nikdy nedobral pravdy. Dost dlouho trvá než dojde k zločinu, čtenář může hádat, kdo se stane první obětí... Pak děj dostává spád a hlavně, aspoň pro mě, je pachatel prozrazen až v závěru knihy.

Četla jsem na doporučení syna a rozhodně nelituji. Naopak. :)

11 30.03.2018

Jsem nadšená, tiše nadšená. Kniha není líbivě čtivá, nepodbízí se super kladnými postavami. Autorka popisuje přirozeně i výstižně krutost a bezohlednost středověkého světa, lesk královského dvora, intriky, útlak českého lidu, kupčení. Vyslovuje ústy svých postav drsné pravdy nejen o fungovaní společnosti, ale také o vládnutí, spojenectví a moci.

Dobrá kniha s výbornou atmosférou.
Jen ten popis Kunhuty, která by téměř veřejným vztahem se Závišem riskovala své postavení královny a matky královských dětí, mě nepřesvědčil.

10 13.02.2018

Jedna kniha, dva detektivní příběhy, jeden slabě průměrný s velmi dobrým závěrem, druhý skvělý, od začátku do konce.

Dlouho jsem se nemohla začíst do první detektivky s názvem Tmavá studnice. Nadmíru mnohomluvné, divně přesycené slovy, hodně zákoutí a odboček od základní zápletky. Nebýt doporučení, pravděpodobně bych knihu kolem padesáté strany „zahodila“. Rozuzlení však bylo výborné.

Druhá detektivka - Lidožrout byla mnohem lepší, vyzrálejší. Bavila mě od první stránky po poslední. Se znatelným úbytkem zbytečného okecávání, na rozdíl od Temné studnice, pak vynikl specifický humor J. Velinského. nespisovná, místní slova i půvabná čeština. Rozuzlení zápletky na posledních stranách bylo, po úspěšném mlžení autora při hledání pachatele a motivu, parádní.

Tmavá studnice za tři hvězdy, Lidožrout za 100 % a 5 hvězdiček, za celou knihu pak nadprůměrné 4 hvězdičky.

14 20.01.2018

Životem otrávený, cynický chlap zamává městu a vydá se vstříc předpokládanému klidu a oáze ticha moravského zámku, který nakonec nebude tak tichý a klidný, jak se zdálo...
Nesympatickou postavu zpočátku převážil absurdní a cynický vtip. Ale pak už to byla nuda. Autor to cítil asi podobně, protože ten stereotypní děj přerušil dramatickou situací, která mi ovšem do stylu knihy nezapadala. Pak už jsem se nebavila.

Spoiler:

Vážná nemoc mi do knihy a způsobu vyprávění nepasovala, stejně jako zázraky.
Konec spoileru.

Kniha pro mě nebyla ani dost tajemná, hororová, ani nijak zvlášť humoristická a zábavná, ani duchařská. Mám z Deníku kastelána rozpačitý dojem.

11 02.01.2018

Pýcha a předsudek je pro mě jednou z nejpůvabnějších knih, která má kromě úžasně něžné romantiky také čtverácký humor a šibalsky se vysmívá lidským vlastnostem - pošetilosti, marnivosti, hlouposti, nadutosti.. . Autorka stručně, ale výstižně hodnotí tehdejší pokryteckou, nerovnoprávnou společnost.

Ke knize se čas od času vrátím. Ani nevím, kolikrát jsem Pýchu s předsudky četla. Miluji její vtip, lehounký sarkasmus, i rozkošnou romantiku a velmi přitažlivý optimismus.
S chutí se nechávám unášet
báječnými popisy rozličných charakterů, hyřících tu hloupostí, tu pošetilostí, jinde zas vtipem a šibalstvím.
Elisabeth si mě získala - moc pěkně napsaná postava, chytrá, vtipná, spontánní, milá i se svou přirozenou nedokonalostí. A Darcy...? No hádejte...!

Kdykoliv čtu knihu současných autorů, kteří z žen a dívek dělají tragické karikatury člověka, vždy si vzpomenu na Jane Austen, které se podařilo napsat mnohem modernější a lidsky sympatičtější ženskou postavu, jakou se hned tak nepovede přivést do knižního světa.
Jane Austine, díky.

48 01.01.2018

Autorka putuje po Palestině a Izraeli, setkává se s Izraelci i Palestinci, klade otázky a zachycuje odpovědi lidí z obou stran komplikovaného územního a politického sporu, poodhaluje jádro jejich komplikovaných vztahů, jejich názory na situaci, jejich životy. Moje původní představa toho, kdo má větší pravdu a právo se narušila, není jednoduché určit, kdo je blíž právu. Svou nezpochybnitelnou část viny mají Izraelci (zcela souhlasím s uživatelem Akana), kteří nejen politickou silou a za pomocí jiných států získali území, které patřilo jiným, kteří jsou absolutně přesvědčeni o své pravdě, jednají nadřazeně ve vztahu k Palestincům, pokračují ve své agresivní politice vč. „preventivní“ prezentace síly, "preventivního" zabírání území, viz např. původně syrské Golanské výšiny.

Skvělý cestopis, který mi přidal spoustu informací a částečně osvětlil nepřehledný a velmi komplikovaný vztah mezi Izraelem a Palestinou, přiblížil některé aspekty jejich mnohaletého, konfliktů a bojem naplněného, nesmiřitelného vztahu, kdy jsou si představy palestinské a izraelské spravedlnosti a práva na míle vzdáleny. Výborně odvedená práce Pavly Jazairiové - cestopis, jak má být.

9 25.11.2017

Je mi to líto, protože myslím, že právě J. D. Watson má co říct čtenářům, ale kniha mě nezaujala, ani nebavila, autorův styl mě vůbec neoslovil. Spíše jsem čekala informace o výzkumu, DNA a práci v laboratoři, ale drtivě převládalo líčení životních událostí a historek. Kdyby mě uchvátil vtipný, sarkastický styl vyprávění, asi bych vydržela číst déle, ale takto jsem po nějaké desítce stránek čtení odložila. Uvidí se, na jak dlouho.

Nesešla jsem se s autorem na stejné vlně. Jeho básně mě míjely, aniž by mě nějak zaujaly nebo vyvolaly emoce. Jednu hvězdu dávám za nápad spojit básně s fotografiemi. Druhou za několik působivých fotografií a pár básní, které trochu zaujaly.

3 11.11.2017

Slabé tři hvězdy. Většina povídek byla bezbarvá, bez vůně... Často chyběla poutavá pointa. Příběhy, jaké vymyslí kdejaký amatérský vypravěč k šálku čaje, na dobrou knihu nestačí.

3 06.11.2017