Romča11
komentáře u knih
Karneval zvířat
Zuzana Dostálová
Repetitivní. To je bohužel slovo, které bych použila, kdybych měla knihu popsat jedním slovem.
Naprosto chápu, že se vzhledem k tématu repetitivnosti nedá vyhnout. Ale i v dějových linkách kde se tomu vyhnout dalo (jako ta romantická), toho autorka nevyužila a i tato linka se v podstatě točila v kruhu.
Velkým přínosem knihy ale je možnost proniknutí široké veřejnosti do tajů toho, jak to vlastně v takovém orchestru v realitě chodí a hlavně jak to vypadá na zájezdech české filharmonie v zahraničí.
To jsem si moc užila a mnoho nového se toho o fungování tohoto orgánu dozvěděla.
Zároveň se čtenář z knihy dost dobře dozví, že hudebník, který hraje klasickou hudbu, nemá v životě vůbec na růžích ustláno a musí se honit za mnoho koncerty a turné, aby se uživil.
Také se mi moc líbily některé myšlenky, které se v knize vyskytly.
Hlavní postavy Evžena Knoblocha mi bylo v podstatě po celou dobu děje líto, takovým dojmem na mě působil. Chvílemi jsem s ním soucítila, ale k srdci mi nijak nepřirostl a to ani žádná z dalších postav. A chování některých z nich jsem chvílemi ani nechápala.
Celkově mě kniha pro svou repetitivnost moc nechytla, což mě dost mrzí.
Nikdy, nikdy
Colleen Hoover
Od Colleen Hoover jsem přečetla už spoustu knih, ale za mě byla tahle zdaleka nejslabší.
Ze začátku a podle anotace zněla kniha velice zajímavě. Téma částečné ztráty paměti, které nepředcházela žádný úraz, znělo docela originálně. Tím klady této knihy ale skoro končí. Už od začátku, co jsem se do knihy pustila, jsem cítila, že vyprávění z pohledu Charlie není moc dobře napsané. Působilo to prostě tak lacině, nekvalitně, prostě tak, že autorka této části neumí dobře psát.
Vyprávění z pohledu Silase bylo naopak lepší, kvalitnější. Celkově byl Silas mnohem lépe vykreslen a to natolik, že jsem s ním byla schopna soucítit. Ale bohužel ta polovina příběhu, která je z pohledu Charlie, táhle kvalitu celé knihy dolů.
Autorky ale umí ve vyprávění velmi dobře pracovat s napětím. Opravdu jsem skoro do konce knihy neměla ponětí, proč se jim to stalo, proč tu paměť ztratily. Na druhou stranu mě to vysvětlení a rozuzlení docela zklamalo, znělo mi to totiž velice klišoidně.
Líbily se mi ale hlubší myšlenky, které byly do příběhu vetkány.
Celkově je tahle kniha prostě velmi slabá a docela dost mě zklamala, což mě u autorky jako je Colleen Hoover velmi mrzí.
101 minut
Štěpán Kopřiva
101 minut od Štěpána Kopřivy je vynikající thriller z prostředí pražského metra, ve kterém jsem se toho dozvěděla spoustu nového z hasičského a záchranářského prostředí a dostala pořádnou dávku napětí, tak jak jen to thrillery umí.
Přestože je kniha plná různých odborných pojmů a slangu, je neuvěřitelně čtivá. Autor má výborný styl, kterým píše, který vás skoro ihned vtáhne do příběhu a kniha vás naprosto pohltí. Pořád jsem musela pokračovat, abych věděla, co se stalo dál a byla jsem napnutá až do samého konce.
Oceňuju autorovu práci na knize, že si prostředí, o kterém psal, pořádně nastudoval a kniha tak působila opravdu velmi realisticky. Skoro celou knihu jsem měla pocit, že se tyhle situace dějí mě.
Tomu pomohlo i použití du-formy ve vyprávění, která mě právě dokázala tolik do příběhu vtáhnout.
Moc se mi líbilo to unikátní prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Bylo pro mě jako rodilou pražačku tak povědomé a zároveň tak cizí, když jsem četla o tom, co všechno se v tunelu nachází.
Postavy jsou vykresleny naprosto perfektně. I když vás některé budou možná štvát, i tak vám naprosto přirostou k srdci a budete se bát, co se s nimi stane.
Jediné minus této knihy pro mě bylo, že jsem se občas ztrácela v technických popisech věcí, co se v tunelu a chodbách metra nachází. Občas jsem si nedokázala z autorova popisu představit, jak dané místo vypadá.
Tohle byl jednoduše výborný thriller, který bych doporučila skoro každému, ať už technickému nadšenci či nikoliv.
Náhradník
Princ Harry (p)
Uf... tak tahle kniha mi tedy dala zabrat a to jsem od ní absolutně nečekala, když je mi téma britské královské rodiny velmi blízké.
Celý ten můj problém s touto knihou spočíval v tom, že mi absolutně nesedl styl vyprávění prince Harryho. Kvůli tomu se mi tahle kniha nečetla vůbec snadno. Už od začátku mi přišlo, že často přeskakuje od tématu k tému a plete páté přes deváté. Trochu se to zlepšilo od momentu, co se v příběhu objevuje Meghan, poslední část knihy se mi četla o dost snadněji.
Co ale musím ocenit je to, jak se princ Harry dokázal čtenářův otevřít a jak ve své biografii detailně líčí své pocity, které prožíval od smrti své matky. Věřím, že to nebylo lehké a celkově jsem si moc ráda přečetla, jak se na některé věci a události díval on a co se podle něj ve skutečnosti dělo za oponou.
Na druhou stranu jsem měla také velký problém s tím, jak v knize líčil některé členy rodiny velmi kladně a jiné velmi záporně a to až tak, že jsem Harrymu nevěřila, že se ti lidé k němu takto chovali.
Jsem moc ráda, že jsem si mohla Harryho příběh přečíst z jeho pohledu, dozvědět se, co všechno si prožil a zažil a o to víc mě mrzí, že mi styl vyprávění tak moc nesedl.
Těžký život knihomolů
Hanka Grehová
Milý, příjemný komiks, u kterého se jako knihomol pobavíte a poznáte se v mnoha situacích.
U tohohle komiksu jsem se neskutečně nasmála, vtipy jsou velmi povedené. Jednotlivé stripy velmi dobře fungují a vystihují různé situace ze života knihomolů velmi trefně a výstižně. Sama jsem se v mnoha z nich poznala, a na chvíli tak měla pocit, že v tom nejsem sama a zažívají je i ostatní.
Kromě klasických stripů v knížce najdete i knižní partnerskou poradnu nebo dědulova knihosloví, která jsem si teda velmi oblíbila a jsou skvělá.
Moc se mi i líbila samotná kresba, která byla velmi povedená a dokázala naprosto vystihnout emoce postav i jejich pohyby.
Jednotlivé postavy mi přišly dobře vykreslené a po počátečních medailoncích jsem neměla problém je od sebe rozeznat. Každá byla jedinečná a něčím specifická, výrazná. Medailonky mi pomohly se v jednotlivých stripech zorientovat.
U tohohle komiksu jsem se prostě na chvíli zastavila, uklidnila, oddechla si a velmi se pobavila. Jeden z řad vtipných a velmi vydařených komiksů.
Všem knihomolům naprosto doporučuju, tohle je pro vás Must Read.
Co se stane dál
* antologie
Příjemná povídková sbírka, kdy vás konec každé povídky přiměje zamyslet se nad životem a hlavně nad vlastním životem. Obsahují totiž plno krásných a podnětných myšlenek, které máte chuť si zapsat.
Povídky jsou čtivé a krátké, sbírku budete mít přečtenou během chvilky.
Některé povídky ve sbírce jsou lepší, některé horší, ale na každé něco je a každá mě něčím dostala.
Všechny vypravěčky v povídkách jsou ženy a tím je sbírka velmi originální. Zabývá se hlavně problémy žen a ženským pohledem na svět, různými situacemi, se kterými se v životě potýkají jako jsou mateřství, ageismus, samoživitelství a další.
Ideální kniha na nějaké náročnější období, kdy nemá člověk moc času na čtení.
Celkově se mi sbírka líbila, hlavně svými tématy a svým zpracováním.
Pláňata
Petra Dvořáková
Další skvělý román z pera Petry Dvořákové, který pojednává o jedné české vesnické rodině. Právě na ní autorka ukazuje, že všechno není, jak se může zdát. Pod pokličkou se totiž místo rodiny mohou skrývat pláňata, která jsou hlavním motivem knihy.
Líbilo se mi, jak autorka díky vhodně zvolené době vyprávění na této jedné rodině ukázala, že ačkoliv lidé byli za komunismu nespokojení a s příchodem revoluce doufali, že se vše změní k lepšímu, ve skutečnosti tomu tak nebylo a vše zůstalo stejné anebo se některé věci dokonce zhoršily. Zároveň na tomto příkladu i ukazuje, že každý vnímáme svobodu jinak a že s příchodem demokracie někteří lidé svobodu nepocítili.
Cením si i mnoha dalších krásných myšlenek, hlavně o vztazích a to jak milostných, tak rodinných.
Styl psaní knihy je opět skvělý a čtivý, tak jak to autorka umí. Knihu jsem měla rychle přečtenou.
Postavy jsou také vykresleny skvěle, dokázala jsem se do nich vžít a připadaly mi naprosto autentické.
Akorát mi vadilo, že se děj často táhnul a některé popisné pasáže na mě byly dost dlouhé. To mi kazilo dojem z knihy a někdy jsem se do příběhu nedokázala vžít.
Pláňata jsou velmi čtivá kniha z doby přelomu režimů plná krásných a zajímavých myšlenek o mezilidských vztazích a osobní svobodě.
Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih
Matthew Perry
"Pokud si neodnáším ze života žádné jizvy, to jsem neměl nic za co bych bojoval?"
Tahle kniha představuje unikátní příležitost nahlédnout do hlavy člověka, který měl tu příležitost hrát v seriálu Přátelé, ale zároveň se celý život potýkal s nemocí jménem Závislost.
Celá kniha působí jako autorova opravdu upřímná zpověď, kde odhaluje všechny stránky svého života a to i ty stinné. Kniha je plná upřímných emocí, kteté autor během svého života prožíval, to velmi oceňuju.
Kniha se velmi dobře čte, je napsaná velmi čtivě a velmi dobře strukturovaná. Akorát ke konci se dobrá struktura trochu vytratila. Autor často přeskakoval v časových obdobích svého života a občas jsem se ztratila v tom, o jakém období zrovna mluví. Také jsem měla problém s tím, že se ke konci často opakoval. I když chápu autorův záměr, že chtěl jisté věci zdůraznit, působilo to na mně nudně.
Naopak mi kniha dodala pocit, že člověk není sám, když se potýká s nějakými problémy.
Celkově se jedná o skvělou a upřímnou autobiografii. Doporučuju!
Srdcerváči. Kniha 5
Alice Oseman
Pátý díl téhle u srdce hřející série byl výborný, stejně jako ty předchozí. Akorát v tomhle díle nabývá vztah mezi Nickem a Charliem docela dost na vážnosti. Po více jak roce vztahu jsou oba připraveni postoupit ve svém vztahu dál. A naprosto se mi líbilo, jak autorka toto citlivé téma pojala a zpracovala. Přišlo mi, že řekla všechno co bylo v daných okamžicích potřeba, aniž by byla explicitní a cokoliv konkrétního ukázala. A to musím smeknout, když se jedná o komiks, kde je práce se slovy omezená.
Líbilo se mi, že se autorka tomuto tématu nevyhýbá a vztah Nicka a Charlieho se vyvíjí a působí tak velmi věrohodně a přirozeně.
Ocenila jsem i téma výběru vysoké školy u Nicka. Do těchto scén se může dnes vcítit spousta mladých lidí a je pro ně důležité vidět a číst, že v tomto nejsou sami. Že ne každý hned na střední škole ví, co chce studovat na vysoké a zároveň se bojí případného vztahu na dálku, pokud v nějakém vztahu jsou.
Postavy byly jako vždy skvěle zpracované, působily věrohodně a přátelsky.
Celkově byl tenhle díl opravdu dobrý, otevřel spoustu důležitých témat a ta byla následně velmi dobře zpracována. Už se těším na ten další, i když mě mrzí, že bude už poslední.
Námi to začíná
Colleen Hoover
Tak tohle je snad první kniha od Colleen Hoover, která je převážně pozitivní a skoro bez žádného velkého dramatu. Takové pohlazení po duši a dodávající naději, i když pro někoho by se to mohlo zdát až trochu moc sluníčkové a přeslazené. Ale i když by se tak nemuselo zdát, někdy tyhle příběhy potřebujeme.
Autorce se povedlo v obou knihách vedle sebe ukázat, jak partnerský vztah nemá a poté jak naopak má vypadat a to naprosto skvěle. Vztah mezi Lily a Atlasem je tím ukázkovým a postava Atlase je skvělým příkladem toho, jak by se měl muž ke své partnerce chovat.
K tomu se mi ale i líbilo, jak na Lily neustále vykukovala její minulost v podobě Ryla a že rozvodem to bohužel nekončí, zvlášť pokud máte s partnerem dítě. Příběh pak působil více reálně.
V knize se také nachází spousta krásných myšlenek, které jsou hodny zapamatování.
Po dějové stránce se toho v knize bohužel až tak moc nestane.
Námi to začíná je skvělým pokračováním prvního dílu, který vám dodává naději, že všechno bude jednou lepší. Pokud se vám líbil první díl, běžte i do tohohle pokračování.
Fantastická zvířata. Brumbálova tajemství: Úplný scénář
Joanne Rowling
Když jsem tuhle knihu poprvé uviděla, tak mě upřímně zklamalo, že nedostala tu krásnou obálku jako její dvě předchůdkyně. Ale i tak mi ani tentokrát nemohl uniknout příběh Mloka Scamandera v knižní podobě jako scénář.
Kniha je výborně zpracovaná a potěšilo mě, že tentokrát do ní vložili různé doplňky jako komentáře herců a tvůrců filmu či různé nákresy kostýmů a rendery lokací. Příjemně to ten strohý scénář oživilo a o to víc jsem si knihu užila.
Samotný příběh je opět skvělý, akorát je na něm trošku vidět, že se jedná o prostřední díl a tím pádem je dějově méně pestrý a zase tolik se toho v příběhu nestane. Navíc je z části vlastně dost politický. To bych v příběhu z čarodějnického světa nečekala. Na druhou stranu to, co se stane je geniálně vymyšlené. Všechny ty kličky, jak Grindewalda zmást a všechny zápletky a zvraty byly opravdu dobré.
V příběhu se setkáváme se starými dobrými postavami, které důvěrně známe, ale i s pár novými. Příjemné zpestření a ideální poměr postav.
Líbilo se mi také, že se v příběhu nachází spousta krásných myšlenek, které mi utkvěly v paměti, jak jen to J. K. Rowling umí.
Celkově se mi zdály příběh a zpracování knihy dost dobré.
Kalonův pád
Kristin Cast
Tohle byl příjemný návrat do mých pubertálních let, kdy jsem Školu noci milovala.
Na téhle knize mě nejvíc zaujaly skvělé myšlenky, které kniha obsahuje. Ať už jsou o lásce, dobru a zlu nebo o svobodné vůli. Takhle kniha je plná takových krásných, obecných pravd.
Líbilo se mi, že příběhem autorka poskytla čtenářům hlavní série vysvětlení, co se Kalonovi vlastně stalo a proč se v sérii choval, jak se choval. To bylo skvělé a mnohé mi to objasnilo.
Co se týče příběhu, ten byl trochu slabší. Klasický model, kdy hlavní postava musí splnit 3 úkoly, aby si zasloužil svou v tomto případě bohyni. Další klišé bylo v podobě dvou bratrů Kalony a Ereba, jeden dokonalý a druhý nedokonalý.
Konec se mi navíc zdál takový uspěchaný, ocenila bych ještě jednu kapitolu z Kalonova pohledu pro lepší vysvětlení toho konce.
Postavy se mi ale zdály dobře napsané s dobrým charakterem, krásně do příběhu zapadaly.
Celkově bych tuto knihu hodnotila jako průměr. Pokud máte nebo jste měli rádi sérii Škola noci, pak to pro vás bude příjemným doplněním a vysvětlením, co se Kalonovi stalo. Jinak ale tuto knihu můžete v klidu vynechat.
Vzpomínky na něj
Colleen Hoover
Srdceryvný příběh o tom, jak je důležité nevzdávat se a vytrvat. Celou tu dobu mi rvalo srdce to, jak se Kenna pokouší dostat ke své dceři a jak se jí to nedaří.
Colleen Hoover opět nezklamala a opět napsala příběh, který obsahuje drama, spoustu smutku, ale také naděje a lásky. Tohle je prostě příběh, který na vás vychrlí emoce hned od první stránky a zmítá vás v nich až do konce. Taky ale je rozporuplný, kdy často nevíte, zda se máte přiklonit na stranu Kenny nebo Landrysových. Nakonec je to také příběh o naději, která vás často jediná dokáže hnát dál.
Příběh je opět výborně napsaný, tak jak to autorka umí. Je čtivý, stránky mi mizely před očima.
Autorka umí skvěle pracovat s emocemi a o to víc vás kniha vtáhne a neodtrhnete se.
Jediné, co mě mrzelo bylo, že příběh byl lehce předvídatelný a už od začátku mi bylo jasné, jak to skončí. Ale jak se k tomu konci autorka dostane, to jsem neodhadla.
Námět knihy je tedy extrémně zajímavý, originální. Už jen pro ten chcete knihu číst.
Jedna z nejlepších knih od Colleen Hoover. Pokud si chcete pobrečet, ale zároveň se chcete utvrdit v tom, že naděje nikdy neumírá a vyplatí se nevzdávat, vřele doporučuju!
Kateřina v říši kimči
Kateřina Kang
Velmi zajímavý a vtipný komiks o Jižní Koreji a o životě s Jihokorejcem. Zpracování knihy je skvělé v tom, že je to komiks, který velmi milou a zábavnou formou předává různé informace z prostředí Jižní Koreje a to přímo koreanistkou, která v Jižní Koreji žila a momentálně žije s Jihokorejcem.
Komiks je skvělý hlavně tím, že všechny informace jsou podány z osobního pohledu autorky, jak ona co prožívala a vnímala, a tím komiks působí mnohem lépe, uvěřitelněji a hlavně zábavněji. Mnohem lépe se díky tomu čte a mnohem více si toho člověk zapamatuje.
I struktura komiksu je skvělá, kdy zezačátku se dozvíme, jak se autorka do Jižní Koreji dostala, proč vlastně studuje koreanistiku, jak poznala svého muže a pak pár zábavných okruhů z jihokorejské kultury.
I grafické zpracování komiksu je velmi povedené, kresby jsou moc hezké. Akorát mě mátlo, jak se u hlavní postavy často měnil účes (krátké/dlouhé vlasy). Občas jsem nevěděla, zda se jedná o ni.
Navíc je komiks taková jednohubka, měla jsem ho za chvilku přečten.
Velmi povedený komiks, kde jsem se toho dozvěděla mnoho nového o Jižní Koreji a přitom se nasmála. Doporučuju!
Věci mezi lidmi a byty
David Budai
Věci mezi lidmi a byty je velmi originální příběh a to hlavně díky jeho vypravěči, kterým je BYT! A nejedná se pouze o nestranného pozorovatele, ale ten byt má myšlenky, emoce! Situace, co se v něm odehrávají, prožívá se svými obyvateli a komunikuje s ostatními byty a domy! To mi na knize přišlo neskutečně dobré a hodně moc to ten příběh ozvláštnilo. Opravdu super. A nejlepší jsou ta přizpůsobená řčení na míru bytu jako "Napětím mi praskalo v plastových oknech".
Samotný příběh se mi také velmi líbil, i když místy se věnoval více vedlejší postavě Lukáše a jindy mi některé situace nepřišly až tak uvěřitelné, ale jinak byl skvělý. Je napsaný velmi čtivě. A konec se mi velmi líbil, velmi dojemně knihu uzavřel.
Velmi oceňuju, že je v knize zachycený současný mladých lidí a také zamyšlení se nad ním, že to mladí lidé opravdu nemají v dnešním světě snadné a na postavách je to v ději velmi dobře ukázáno.
Postavy jsou neskutečně sympatické a hned jsem si je zamilovala.
Tenhle příběh se mi neskutečně líbil a pokud hledáte originální a romantickou oddechovku, vřele doporučuju!
Severka
Nina Špitálníková
Severka je skvělým románem z prostředí Severní Koreje, který později i zachycuje útěk z KLDR a adaptaci v Jižní Koreji. Navíc je unikátní v tom, že nezachycuje život obyčejného Severokorejce, ale naopak zachycuje život mladé dívky z velmi vysoké kasty. Vypráví o jejím každodenním životě a jaké radosti a úskalí tento život přináší.
Hodně mě zaujal i popis útěku, který byl bohužel z bezpečnostních důvodů dost osekaný, ale i tak zajímavý. A velmi zajímavý byl i proces adaptace Severokorejců v Jižní Koreji na běžný život.
Román je napsán zajímavou formou, kdy se střídá vyprávění hlavní hrdinky s rozhovory mezi ní a autorkou, Ninou Špitálníkovou.
Ačkoliv se jedná o první román autorky, tak je kniha napsána velmi čtivě a celkově povedeně. Po začtení jsem se nemohla prakticky odtrhnout. Dokonce i každodenní, rutinní věci v životě hlavní hrdinky byly napsány velmi záživně. Autorka navíc umí výborně pracovat s emocemi, kdy jsem s hlavní hrdinkou naprosto soucítila a často jsem měla slzy na krajíčku.
A ten konec?! Ten mě naprosto dostal a rozdrtil. O to víc, když sama autorka prohlásila, že je pravdivý.
Severka je výborným románem, kde se toho dozvíte mnoho nového o Severní Koreji a zažijete emoční jízdu na horské dráze. Doporučuji všem!
Ginny Napořád
Benjamin Ludwig
Tahle knížka mě zaujala svým tématem. Už jsem o autismu slyšela mnoho a tak jsem si o něm chtěla i něco přečíst. Tahle kniha je skvělým kompromisem pro ty, kteří by se o autismu rádi dozvěděli něco víc, ale nechtějí číst odbornou literaturu.
Na této knize je právě nejzajímavější pohled do hlavy autistického dítěte a vidět jakým způsobem přemýšlí a jak se potom chová. Přijde mi, že díky tomuto, se dá mnohem snadněji pochopit chování takovýchto dětí.
Bohužel na druhou stranu se mi bohužel díky tomu kniha mnohem hůře četla. Myšlení Ginny je jiné, takové zpomalené, spousty věcí nedokáže pochopit. Dalo by se říct, že její myšlení je hlavně popisné a tím pádem bylo pro mě čtení této knížky náročné. Často jsem si od knihy musela dávat pauzu, pokud Ginny jen přemýšlela.
V knize byly jak pasáže plné děje, tak pasáže, kdy děj stál a Ginny jen přemýšlela a to celou knihu zpomalovalo.
Musím uznat, že postavy byly popsány dobře. Úplně jsem se dokázala do Ginny v některých situacích vcítit a bylo mi jí hrozně líto. Navíc zcela chápu chování Ginnyiny maminky Napořád, poté co se narodila sestřička Napořád Wendy. Ginny a ostatní autistické děti bohužel umí být ostatním lidem nebezpeční. A bylo mi i líto Ginnyina tatínka Napořád. Dával do péče o Ginny všechno, až si z toho odnesl infarkt.
Celkově mi tato kniha přišla zajímavá, mnoho nového jsem se o autismu a o myšlení autistických dětí dozvěděla a jsem za to ráda.
Ale právě proto, že je kniha napsána z pohledu Ginny mě prostě ve čtení zpomalovalo a někdy jsem se musela ke čtení až nutit.
Tohle byla moje první knížka o autismu a tak nemám porovnání, ale prostě mě tato kniha až tolik nenadchla. Pokud se ale chcete něco o myšlení autistických dětí dozvědět, vřele doporučuji!
Deníky ze Severní Koreje
Nina Špitálníková
Deníkové zápisky Niny Špitálníkové ze studijního pobytu v Severní Koreji. Líbilo se mi na nich, jak si Nina nebere servítky a je naprosto upřímná ohledně všech strastí, které se s pobytem v této zemi pojí.
Trochu jsem bála, že vlastně budu podruhé číst její předchozí knihu Mezi dvěma Kimy, ale vůbec tomu tak nebylo. Něco se sice překrývá, ale to je logické, když z těchto zápisků vycházela při psaní své první knihy. Naopak tahle forma vyprávění autorce umožnila odhalit opravdové hrůzy toto, jaké to je žít v KLDR. A i když tam byla dvakrát pouze na měsíc, jak ji ten pobyt dokázal dost ovlivnit.
Autorka je ve svých zápiscích opravdu brutálně upřímná. Popisuje, jaké to je v Severní Koreji s hygienou (příšerné hygienické podmínky), se stravou jak na koleji, tak venku ve městě. A jaké má tato strava následky. Zároveň ale zaznamenává její každodenní život v KLDR (škola, procházky, výlety).
Další věc, která mě na vyprávění zaujala, je popis toho, jaký je vlastně v Severní Koreji pro všechny dost stereotyp a jak dokáže být po několika týdnech ubíjející. Také jsem nechápala, jak mohou toto severokorejci vydržet.
Deníky jsou napsány velmi čtivou formou a stránky člověku mizí rychle pod rukama. Navíc deníky jsou velni krátké, mají sotva 80 stran. Taková jednohubka.
Jediný problém, který jsem s toutou knížkou měla, byly občasné překlepy a v pár případech i chyby v pravopisu. To mi dojem z knihy kazilo.
Celkově musím říct, že tyhle deníkové zápisky jsou opravdu dobré!
Jsem ráda, že moje matka zemřela
Jennette McCurdy
Tak tohle byla síla! Upřímnější a otevřenější zpověď jsem dlouho nečetla.
Název knihy zní sice trochu děsivě, ale už po přečtení pár stran ho naprosto pochopíte.
Neskutečně oceňuji, do jakých detailů Jennette šla a kolik ze svého soukromí odhalila. Velmi citlivě ve své zpovědi ukazuje tu odvrácenou tvář života dětské herečky. Co všechno jí to dalo a jak moc vzalo.
Je obdivuhodné, jak dokázala být také otevřená ohledně vztahu se svou matkou, jak moc ji matka v životě ovlivnila. Popisuje, že ne vždy to, co matky pro své děti chtějí, je pro ně to nejlepší. Občas je to úplně jinak.
Oceňuji i otevřenost ohledně bulimie, jak boj s ní není lehký, i když jste odhodlaní se léčit a zároveň jak ji k ní vlastně dovedla vlastní matka. To bylo tak smutný.
Kniha je napsána velice poutavě, velmi citlivě, ale zároveň otevřeně. Autorka dokázala velmi dobře vylíčit všechny své různé emoce a díky tomu mě kniha naprosto vtáhla, dokázala jsem se do Jennette vcítit a zároveň mi stránky mizely pod rukama.
Tenhle osobní příběh mě naprosto dostal. Naprosto odporučuju všem, už jen pro ten upřímný popis, co může stát s člověkem, když se stane dětským hercem a o tom, jak to dopadne, když si matka začne plnit své sny přes své dítě.
Směna
Anna Beata Háblová
Tahle kniha nabízí velmi originální téma, kdy se pozastavuje nad tím, že aby se dnešní běžný umělec uživil, musí k tomu pracovat v supermarketu a čistě malováním si vydělá jen pár vyvolených jedinců. Tohle téma se mi neskutečně líbilo, je velice aktuální a autorka ho vyobrazila velmi dobře.
Líbila se mi i hlavní zápletka s ukradeným obrazem a následné pátrání hlavní hrdinky po něm. Dodalo to knize napětí a dynamiku, kdy jsem až do konce byla napnutá, kam se obraz poděl.
Celkově se mi kniha přišla dobře napsaná, dobře a rychle četla, stránky mi mizely pod rukama.
Zároveň se mi i líbilo téma vztahu mezi hlavní hrdinkou a jejím bývalým přítelem, jak s ní manipuloval a snažil se ji využít.
Celkově se mi Směna hodně líbila, hlavně svým tématem. Doporučuju!
