salamandrina
komentáře u knih

Tuhle knihu jsem četla asi pětkrát a i když v dospělosti mě postavy Kateřiny a Heathcliffa lehce iritovaly svým jednáním (čte se to jinak v 15letech, kdy je jeden ještě patetickej romantik a jinak v 36, kdy už máte nějaký životní postoj), musím říct, že je to moje nejmilovanější kniha a bude mě pořád dojímat.


(SPOILER) Tak tohle jsem vůbec nepobrala. Jednak jsem nějak asi nepochopila příběh, závěr jsem vůbec nepobrala, resp. jestli to mělo být nějaké velké odhalení, tak co to jako bylo? Jinak to je prostě příběh o divný holce, co špehuje za války divný lidi, prapodivně se zamiluje do člověka, který je totální kretén a ke konci navíc se odhalí, že je gay. Je tam několik vražd, několik záměn, jeden špehuje pro toho, druhej pro toho, oba dva špehují zase spolu. Hrdinka si pořád něco pro sebe mumlá, je emocionálně chladná. No, jestli tenhle popis vypadá zmateně, tak si umíte představit, jaká kniha je. Nudná, zmatená, nemůže se rozhodnout, kterým směrem jít. Škoda. Předchozí knihy Atkinsové si mi fakt líbily, ale tohle bylo fakt zklamání.


Zajímavý popis jednoho vztahu. Podle me by tomu pribehu prospelo, kdyby byl kratsi, ale jinak super.


Tohle bylo trochu zklamání. Hezký ilustrace, ale ten příběh nepříběh, který zdá se bude pokračovat je takovej nijakej. Tajemnej, ale vlastně nezajímavě.


Ježiš to bylo super! Koupila jsem to jako dárek pro dceru kamarádky a teď budu mít problém jí to dát! :)


Oproti jejímu Jezeru, mě tahle něžná kniha fakt překvapila a chytla.


Jako vlastně mě to bavilo. Ve chvíli, kdy jsem si zvykla na to, že vlastně to nemá nějaký jeden příběh, který by směřoval k nějakému finále, ale že se jedná spíš o takový knižní seriál, tak dobrý. Podle mě by to bylo zajímavý zfilmovat. Takovej novej Star Trek. Nicméně i když to bylo milé a příjemné, tak nějak vůbec nemám potřebu číst druhý díl. Možná někdy, až nebudu vědět co by...


Druhý díl možná trochu slabší, ale spíš to bylo tím, že čtenář už není tak fascinován autorovým stylem. Ty fatalistický věty jsou dokonce někdy fakt protivný a podle mě už to trochu přehání. Tak jako tak se to četlo dobře a uteklo to jako voda. Doufám ale že si to Backmann nepokazí nějakým třetím dílem. To už by bylo fakt moc.


Myšlenky, mikro příběhy, okamžiky. Až na těžkopádný začátek, velmi zajímavý čtení, nutící mě si víc všímat okolí, víc psát, nebát se maličkostí i velkých témat.


Super čtivá kniha, kde se prolíná fantazy s reálným světem tak, že vám to ani nepřijde divné, nereálné. Skoro cítím jalovec, les a pyžmo :)


Tohle mě hodně překvapilo. Kupovala jsem Medvědín jako dárek tátovi, tak jsem si řekla, že si to po Spalovači mrtvol přečtu jako oddychovku, než mu to dám. Jooo, oddychovka. Čte se to sice strašně dobře a rychle, ale to téma malý komunity, která zavírá oči před svejma problémama, protože jí nesedí do šablon, je šílený. Skvěle vykreslený postavy, mnoho otázek, občas patos, občas zbytečný tajemný náhledy do budoucnosti, ale po naprosto prvoplánovým Muži jménem Ove je tohle fakt zajímavá a propracovaná kniha. Druhý díl je určitě na pořadu dne.


Příběh doktora, který se vypořádává se svou minulostí i přítomností, prošpikovaný mini příběhy jeho pacientů, skvěle vykreslená atmosféra společnosti okolo malé české nemocnice, šeď, nemoce, starý chyby. Strašně dobře se to navzdory šílenýmu tématu četlo. Konec byl takový jasný, jakože poučení pro všechny, že nic a nikdo není černobílý, ale za mě v pořádku.


Když pominu poslední dvě napínavý kapitoly, tak vcelku nuda. Mám pocit, že to nějak neumí zakončit, patlá se v tom, evidentně budou přibývat další díly až to vyšumí úplně. Škoda.


Super. Po Moznostech milostneho romanu jsem sahla po teto knize a nezklamala. Takhle zachazet se slovy, takhle vytvaret obrazy a sceny, je to nekonecny rej slov, ktery se rozviri pred ocima a nemyslite na nic jineho, jste v tom svete.


Já mám cukrfree blog ráda, sleduji Janinu už déle, o tento druh stravování se zajímám už taky dýl, takže za mě nějaký převratný informace tam nejsou. I tak jsem si knihu ale ráda přečetla, něco nového se dozvěděla, utvrdila se v některých věcech. Pro začátečníky, co se ládují pizzou a těstovinami je to ideál. Je to navíc hezky, přehledně zpracované. Hvězdička dolů za to, že některé informace se tam na mě až moc opakovaly, ale třeba to je účel.


Dokonalý. Tahle kniha sedla jak hrnec na prdel. Coz je velmi nepoeticke prirovnani k velmi poeticke knize coz je asi termin, ktery hodne lidi nepouzije. Me ta kniha ale dojimala, dostala, prekvapila; mam rada Knausgarda a tohle se tomu stylem dost podoba. Taky takovy smirovani ciziho zivota, kdy jasate nad spolecnymi myslenkami a hltate cizi detaily. Po delsi dobe konecne (!)kniha, kterou jsem odkladala jen se skripenim zubu, a kterou jsem nechtela nikdy docist.


Takový jako za sklem. Sledujete příběhy lidí, které spojuje místo, kde bydlí. Antiromantický pohled života na vesnici, který je ale ve výsledku vlastně docela romantický. Balancování mezi psychologickým románem a humorným příběhem, šmrncnutý depresí z války. Jako kdyby si autorka nemohla vybrat. Není to špatný, ale prošumí to kolem jako Labe :)
