salamandrina komentáře u knih
Geniální! Skvěle vystavený příběh, malé dějiny člověka na pozadí velkých dějin lidstva. Obyčejnost života, malá individuální dramata, pocity, které si nepamatujeme nebo naopak neseme sebou. Rozcestí, která mění život. Jedna z nejkrásnějších a nejlépe napsaných knih, co jsem kdy četla!
Měla jsem blbej den a šly na mě paniky, že bude válka a tak vůbec. Sáhla jsem po týhle zaručený oddechovce, ale musím říct, že už to moc účel neplní. “Překvapivě. Má rádoby vtipná soukromá sázka, že dám všechny knihy z této série, mi momentálně- při pohledu s jakou kadencí střílí paní autorka knihy-přijde poněkud tristní. Nápady nové nejsou a ty osudový potkání v různých koutech světa už mě trochu serou. Ale co už.
Důkaz toho, že někdy ti stačí sto stran, abys napsal fakt dobrou knihu. Kunderu jsme dlouho nečetla a musím říct, že mě ten jeho styl teď momentálně chytnul. Téma vracení se z emigrace do světa, který už není tvůj a nikdo ti neříká "vyprávěj" je tu strašně hezky zachycenej. Bez sentimentality, bez patosu. Za mě skvělý.
Pokud by to byla moje první kniha od této autorky, tak jsem asi nadšená víc. Ale po Hamnetovi a Portrétu novomanželky, kde její styl úplně rozkvetl, je tohle jen takový začátek. Úplně je tam zřetelné, jak se jí styl formuje a je to krásný ale něco tam chybí. I tak je to silná kniha, strašně mě baví, jak píše, jak se zamýšlí nad světem, jak ho vidí, často bez sentimentu a stejně citlivě.
5 hvězd je málo! Jane Goodall je pro mě neutuchající inspirací v přístupu ke zvířatům, lidem, světu, k sobě. V době, kdy na mě často padá klimatická úzkost a slyším názory, jak green deal je blbost, v době, kdy se čím dál tím víc na mě sypou obrázky zvířat trpících pro naše účely, byla pro mě tato kniha opravdu nadějí. Goodall navíc nechce po nikom mega výkony, ale přiměje se zamyslet nad každodenním konáním a že i malé věci mají smysl. U hodně pasáží jsem naprosto bez skrupulí slzela. Skvělá ženská. Miluji ji!
Kritika kolonialismu s nepříliš zajímavým “fantazy rámcem. Nevím, jak jsem se dostala přes těch skoro 600 stránek nudy, asi jsem pořád měla nějakou víru, že se něco začne dít. Neoslovilo vůbec.
Nenadchlo, neurazilo. Je to svižný, dobře napsaný, ale tak nějak mi tam něco chybí, možná větší hloubka, větší zdůraznění toho propadání se do chaosu mozku…? Klouže to po povrchu.
Bavilo hodně, i když musím říct, že ke konci to už trochu ztrácelo dech, resp.že ten styl vyprávění podle mě není únosný moc dlouho…? Možná…? Každopádně skvělá autofikce, to já ráda. Pohled do dětství, téma ztrácejících se rodičů, to je něco, co ve mě dost rezonuje.
Chvíli mi trvalo se začíst, naladit se na příběh, vyprávěný lehce zastaralým jazykem, ale brzo mě prostě okouzlil magickým realismem, nenápadným vtipem, krásnými obrazy. Chvílemi mě úplně překvapilo, že čtu něco českého a současného. Za mě velmi přiíjemný a svěží překvapení.
Mě se to vlastně líbilo, rozhodně je to čtivý, ale tak nějak mi přišlo, že to vede odnikud nikam. Sociální sonda do vesnice? Krize hlavní hrdinky co se sebou? Vyšetřování zabitýho orla? Vztahy? Občas šílený obraty typu “hora byla toho rána vyrýsovaná jako týpek ve fitness … určitě se tam něco zajímavýho rýsuje, ale takhle jako celek mi to moc do žil nešlo.
Skvělý! Dlouho mě něcotak nezaujalo jako tahle kniha. To, jak je příběh stavěný, jak je s jistou ironií vyprávěný, téma, prostě za mě pecka.
Dvě hvězdy = za literární úroveň; za to, co autorka udělala pro boj proti alkoholismu dávám pět hvězd
(SPOILER) Tyve číst takovouhle knihu v týhle době, ty si umíš Zuzano vybrat. No hele je to skvěle napsanej kousek, takovej lážoplážo příběh o klukách z vesnice, který vám nejdřív přijdou jako banda klasickejch venkovskejch sígrů, než vám dojde, že je to tak trochu disutopickej svět a že ty chlapce byste rozhodně nechtěli potkat. Za mě super, jen mi z toho je trochu špatně, ne že bych teď začala na oddych číst Jojo Meyersový, ale přeci jen něco milejšího si asi dám.
(SPOILER) džísus, já měla za to, že je to už poslední díl, tak jsem si to chtěla zakončit, ale evidentně to ještě bude pokračovat. Smrt všem nekonečnejm fantazy ságám, který vycházej s ročními rozestupy a vy si nepamatujete, co se tam sakra dělo. Umím si představit, jaký vrzušení to bylo, když fanoušci čekali na to, co se stalo s Frodem a Samem v Mordoru a jak to bylo super, když se jim konečně dostal do ruky další díl; v tomhle případě je to jen taková lehká nuda, která evidentně ještě navíc nekončí.
Nemyslím si, že je to špatný příběh nebo dokonce blbě napsanej, jen mě to prostě nechytlo a ta rozvláčnost mě už unavila, takže další díl(y) si ujít nechám.
bomba! Konečně po všech těch nudných psychologických severských krimi na jedno brdo zas klasická detektivka s motive záhady zavřeného pokoje. Zhltnuto na posezení...skoro ;) Jen mě štvalo, že jsem na to nepřišla :)
Chvili mi trvalo se zacist, ale pak Murakami nezklamal. Hodne se me to osobne dotklo a sedlo.
Zklamani. Pribeh me vubec nevrahnul. Neco mi tam chybelo. ach jo.
Ale jo. Jen ten závěr mi přijde takovej rozpačitej. Nebo jsem ho nepochopila.