Sandik | Komentáře u knih | Databáze knih

Sandik Sandik komentáře u knih

Napoleon z Notting Hillu / Létající hospoda / Návrat dona Quijota Napoleon z Notting Hillu / Létající hospoda / Návrat dona Quijota Gilbert Keith Chesterton

Výbor z Chestertonova románového díla, spojující v rámci jedné knihy, knihy tři. "Napoleon" je Chestertonova prvotina a je to na ní znát, je poněkud nevyrovnaná a formálně ne zcela zvládnutá, i když už tady je zjevné, že "ten kulaťoučký pán" je originální myslitel a přesný pozorovatel. "Hospoda" je textem velmi příjemným, výborně napsaným, vtipným a dodnes aktuálním. "Návrat" místy poněkud těžkne, ale i tak rozhodně stojí za přečtení. Obecně jsou sice Chestertonovy rozsáhlé texty tím méně zajímavým, nejlepšími jeho kousky jsou rozhodně krátké eseje a povídky, ale i tak jde o četbu pozoruhodnou, ostatně jako vše, co kdy G. K. Ch kdy napsal a publikoval ;o)

09.04.2015 4 z 5


Ostře sledované vlaky Ostře sledované vlaky Bohumil Hrabal

Vedle "Anglického Krále" pro mě osobně nejen nejlepší Hrabalova kniha, ale snad vůbec to nejlepší, co kdy v češtině bylo napsáno.
PS: Pro ty co hodnotí tři hvězdičky a méně. Neumíte číst, to je to celé...

04.04.2015 5 z 5


Rozmarné léto Rozmarné léto Vladislav Vančura

Kniha jazykově vybraná, kultivovaná a krásná, ovšem s poselstvím s nímž nemohu souhlasit. Pokud jde o srovnání s filmem, ten je vskutku rozmarný, kniha je spíše dost bolavá. Celkový dojem: 85%

04.04.2015 4 z 5


J. B. Santini - Aichel: Život a dílo J. B. Santini - Aichel: Život a dílo Mojmír Horyna

Tohle je úžasná kniha, krásná a skvěle napsaná. Škoda jen nepříjemně velkého množství tiskových chyb a dále toho, že mnohé své poznatky o Santinim pan profesor už nestihl nikam napsat. Ostatně, kdyby byl text obsáhlejší, vůbec bych se nezlobil ;o)

03.09.2014 5 z 5


Na plechárně / Sladký čtvrtek Na plechárně / Sladký čtvrtek John Steinbeck

Výborná, neskutečně vtipná a přitom chytrá kniha, rozhodně doporučuji!

12.08.2014 5 z 5


Mach a Šebestová Mach a Šebestová Miloš Macourek

Klasika která nezklame a je stejně dobrá jako kreslený večerníček, což se při podobných knižních adaptacích ne vždy podaří... 95%

18.07.2023 5 z 5


Oznamuje se láskám vašim Oznamuje se láskám vašim Karel Zídek

Nezapírám, tohle je další kniha přečtená proto že jsem kdysi viděl podle ní natočený film. Na ČSFD jsem mu dal tři hvězdičky a vyčetl mu spoustu věcí, ale až po přečtení knižní předlohy jsem pochopil, proč byl ten film tak slabý a čím je naopak tak silná tahle kniha... Ono v ní totiž jde nikoli o pouhou romanci s tragickým koncem, o dalšího Romea a Julii, ale o lidství jako takové, o pojmy "naše" a "cizí", "my" a "oni", "já" a "ty", to vše vyšponované na maximum válečnou situací... Samozřejmě jde taky o nesmírně přesný popis totalitní společnosti, v jejímž rámci lidé žijí vlastní malé životy a aby je mohli žít alespoň trochu normálně, činí všemožné kompromisy, o často vtipné a někdy i truchlivé historky plavců, o kousky života, o sny a přání.
Karel Zídek jako autor se mi po přečtení knihy jeví jako spisovatel nesmírně pečlivý, pedanticky trvající na detailech, s přesně chycenou a pochopenou psychologií a velkým pozorovacím talentem. Rukopis knihy asi vznikal dlouho a bolestně. Odhadnout to ostatně lze i z toho, jak málo knih Zídek za celý život napsal. V celku by se vešly do jednoho obsáhlejšího svazku... Samozřejmě si kladu i otázku, do jaké míry je to příběh autobiografický a kolik je v něm naopak spisovatelské fabulace. Tipuji spíše to první.
Každopádně je velká škoda, že se tahle kniha dnes mezi lidmi moc nezná. Obsahuje nesmírně důležité postřehy které dnes, v době kdy už se snad alespoň trochu jako společnost dokážeme vyrovnat s vlastní bolestnou minulostí, jsou snad ještě aktuálnější než v roce 1977 kdy kniha vyšla. Taky je škoda, že zřejmě neexistuje překlad do němčiny a ještě větší škoda, že ten podle ní natočený film se s knihou v podstatě v mnohém zcela míjí... Celkový dojem: 90%

10.12.2022 5 z 5


Zahrada Zahrada Jiří Trnka

Děti byly trochu zklamané tím, že se kniha v některých pasážích poněkud liší od stejnojmenného animovaného seriálu. Poslouchaly ale pozorně a občas se líčenému smály na celé kolo, takže jinak zjevně vládla spokojenost. Samozřejmě krásné jsou i ilustrace, typografie a vůbec všechno ;o)

25.09.2022 4 z 5


Herkulovské úkoly pro Hercula Poirota Herkulovské úkoly pro Hercula Poirota Agatha Christie

Vcelku nenáročné "letní čtení". Povídkový formát činí z příběhů u Agathy Christie jindy neuvěřitelně složitých a nepřehledných příběhy poměrně prosté a založené zpravidla na jednom jediném nápadu. Celek díky tomu začíná v mnohém silně připomínat například detektivní povídky G. K. Chestertona... Celkový dojem 70%

17.07.2022 4 z 5


Nástrahy zubařského křesla Nástrahy zubařského křesla Agatha Christie

K přečtení mě přivedly otázky spojené s filmovou adaptací s nezapomenutelným Davidem Suchetem. Nebylo mi totiž vůbec jasné jak vrah věděl, kdy (a že vůbec) bude jeho oběť v ordinaci. Odpověď jsem ovšem nenašel ani v knize, tak jen dedukuji, že mu to, respektive jeho ženě, musela ve své prostořekosti říct paní Sealová. A nebo v tom má královna detektivek logickou chybu ;o) ... Celkový dojem: 80%

21.11.2021 4 z 5


Katedrála Katedrála Zdeněk Mahler

Klasický Mahler, nikoli historik ale fabulátor a pohádkář... Kniha není plná fakt, ale Mahlerových představ a domněnek, často založených na údajích nepochopených či silně zjednodušených, případně úplně vymyšlených. Jako literatura je to samozřejmě silné, pravdu v tom ale rozhodně hledat nelze... Bohužel přesně tohle je něco, co "literatuře faktu" moc neumím odpustit.

16.10.2021


Moje Británie Moje Británie Karel Kyncl

Je vlastně zvláštní číst tuhle knihu téměř třicet let po jejím vzniku. Vybavují se mi vzpomínky na dobu, kdy jsem mnohé z těch textů slyšel v Zápisníku zahraničních zpravodajů i mnohde jinde. Tehdy mě některé z nich, jak už to tak v patnácti nebo šestnácti letech bývá, velmi zasáhly a zásadně ovlivnily. Samozřejmě se mi vybavuje i charakteristický hlas Karla Kyncla. Ale co naplat, jeho Británie už je taky v mnohém jiná než bývala. Moudrosti a prozíravosti jeho postřehů to samozřejmě příliš neubírá... Celkový dojem: 85%

05.07.2021 4 z 5


Krkonošská pohádka Krkonošská pohádka Božena Šimková

Obdobné hodnocení jako u loupežníka Rumcajze. Na jedné straně jde o nestárnoucí televizní pohádku plnou skvělých hereckých výkonů, na straně druhé to je přesně ten pokřivený obraz, který, spolu s různými "historickými" filmy, neuvěřitelně deformuje představu většinové společnosti o naší minulosti. S knihou jež posloužila téhle pohádce za předlohu (nebo to bylo naopak a kniha je až úpravou původního scénáře?) je to stejné. Asi každý chápe, že Trautenberk není reálným obrazem šlechtické majitele panství, že je to jeho karikatura, kdo ale ví jak to s takovými bylo doopravdy? A kolik lidí si naopak vytváří své představy o minulostí právě na základě podobných filmů a knih? ... celkový dojem: 75%

26.04.2021 4 z 5


Anton Erhard Martinelli (1684-1747): Vídeňský architekt ve schwarzenberských službách Anton Erhard Martinelli (1684-1747): Vídeňský architekt ve schwarzenberských službách Martin Šanda

Text téhle knihy jsem v různých fázích jejího vzniku četl mnohokrát a taky moc dobře vím o všem, co se z různých důvodů nepodařilo v té podobě, v níž jsem si to původně přál. Knihy bohužel nejsou nafukovaní a taky čas vyhrazený na psaní a následné korektury jednoho krásného dne skončí a je nutné jej "poslat dál"... Knihu pochopitelně nehodnotím, to ať udělají jiní, méně zainteresovaní ;o) Grafická úprava se ale po mém soudu povedla a Anton Erhard si podobnou reprezentativní knihu určitě zaslouží.

08.04.2021


Jdi po skryté stopě Jdi po skryté stopě Zdenek Slouka

Naprosto skvělá kniha! Kdybych měl tu moc a kdybych si myslel, že to bude mít nějaký smysl, udělal bych z ní, nebo alespoň z některých jejích částí, povinnou četbu. Zdeněk Slouka naprosto nemilosrdně, analyticky přesně a zároveň s ironickým, místy skutečně velmi vtipným odstupem popisuje svoje zážitky ze svého dětství v prvorepublikovém Brně, z doby okupace, osvobození sovětskými vojáky plným násilností, z poválečného období kdy komunistické postupně přebírali moc a téměř celá společnost vůči tomu byla slepá, z průběhu emigrace a pobytů v různých utečeneckých táborech, což je čtení i dnes aktuální tak že z toho mrazí, ze spolupráce se západními tajným službami i z akademické kariéry v USA a nakonec po roce 1989 z návratu do staré vlasti. Každá jednotlivá kapitola téhle knihy je čtení naprosto neuvěřitelné. Kam se hrabou dobrodružné romány? Tohle tragikomické drama napsal sám život. Samozřejmě za nemalého přispění skvělého pozorovatele s dostatečně břitkým perem... Celkový dojem: 95%

05.04.2021 5 z 5


Jakub Krčín z Jelčan Jakub Krčín z Jelčan Jaroslav Čechura

Budu se opakovat... Tohle je už několikerá Čechurova kniha, která je nesmírně přínosná svým obsahem, ale současně redakčně velmi odfláknutá a nedotažená. Protože se to takhle děje v různých nakladatelstvích, je zjevné že chyba není pouze na straně těch redaktorů ale i u autora, jenž zjevně systematicky odevzdává rukopisy svých knih bez toho, že by si je po sobě přečetl. Odpovědný redaktor zase asi nemá odvahu do textu slovutného profesora příliš zasahovat. I v téhle knize najdeme vedle zcela klíčových zjištění také poměrně značné množství překlepů, nesrozumitelných či zjevně neukončených vět, v podstatě duplicitních odstavců atp.
To ale není vše. Určité nedůslednosti bohužel nalezneme i ve vlastní historické práci. Z Čechurou reprodukovaných historických zpráv například plyne, že Vilém z Rožmberka mohl v Rakousku vlastnit jakési vinice. To by nebylo nic překvapivého, už vzhledem k původu Anny z Rogendorfu, matky obou posledních Rožmberků. Čechura přesto při komentáři tohoto místa uvažuje pouze o nákupech vína... Totéž platí třeba o mnoha pro autora neznámých lokalitách. Samozřejmě je pochopitelné, že nezná městečko Myšlany (Dolní Dvořiště), dvůr Malotín (Moletín nedaleko Větřní) atp, skutečně je ale tak těžké si tyto informace dohledat?
Podobná otázka se pak vkrádá i v souvislosti se sedlčanskem a budováním tvrze v Křepenicích. Čechura se poněkud podivuje nad tím, že zjevně veškerý stavební materiál byl Krčínovi Vilémem proplácen, případně byl získáván na rožmberských panstvích. Stejně tak se podivuje nad tím, že ještě roku 1582 se sedlčanští měšťané obrací s prosbou na Viléma z Rožmberka. Neznamená ovšem obojí jen prosté vyjádření faktu, že "doživotní prodej" sedlčanska byl fakticky pouze jakousi "lepší zástavou"?
Co napsat na závěr? Je obrovská škoda, že Čechurovi redaktoři nejsou důslednější a nenutí autora k odpovědnějšímu nakládání s vlastním textem. Vydaná kniha je díky domu jakýmsi nedodělkem. Ne, že by si nešlo mnohé "dodělat doma". To podstatné čtenář dostane a pokud se v historii trochu orientuje, nebude mu to činit výraznější problém. Už proto že to je kniha jíž si například na Třeboňsku koupí i mnozí nadšení laici je to ale fakt škoda. Tím spíše, že Čechura je svým objevitelstvím doposud nevyužitých pramenů bez debaty jedním z našich nejpřínosnějších historiků raného novověku... Celkový dojem: 70%

22.06.2020 4 z 5


Falstaffovo babí léto Falstaffovo babí léto Jan Werich

Upřímně řečeno, tohle je kniha, k níž si asi budou současní čtenáři hledat cestičku velmi obtížně. Za prvé je nutné poměrně dobře znát divadelní hry Williama Shakespeara. Za druhé je nutně vědět kdo byl Jan Werich a dokázat si ho představit v té roli, protože on si jí samozřejmě psal pro sebe. A je věčná škoda, že až na ty dva krátké kousky na přiložené gramofonové desce, asi neexistuje záznam. Dokonce mám pocit, že to ani nehrál v divadle, protože doufal v natočení filmu, k němuž ale nikdy nedošlo. Muselo by to být znamenité představení. Síla knihy ovšem stojí a padá s Janem Werichem. Nikdo jiný by asi Falstaffa hrát nemohl. A i takhle kniha bez něj působí jen jako hříčka. Téměř jako jakési podivné "parazitování" na "velkém Alžbětinci". Ono tomu tak ale není. Jen v té knize dnes, po padesáti letech, tak nějak chybí "pořádný kus hlavní postavy", Jan Werich osobně, její duše i smysl... Celkový dojem: 80%

06.05.2020 4 z 5


Pan Werich z Kampy Pan Werich z Kampy Jiří Suchý

Upřímně řečeno, není to špatná kniha, ale ta kolážovitost mi vadí. Tohle je formát vhodný pro rozhlasový pořad, na knihu to ale asi úplně nestačí. A je opravdu škoda, že Jan Werich pokud vím dodnes nemá slušnou fundovaně sepsanou biografii, přestože nejrůznějších memoárových knih obsahující různé veselé historiky, často dosti náhodně sebrané a mnohdy různým způsobem recyklované, vyšla celá řada. Škoda...

03.12.2019 3 z 5


Korespondence III Korespondence III Jan Werich

Mé výtky k edičnímu zpracování druhého dílu trvají i u dílu třetího a jistě není nutné je zde opět vypočítávat. K dopisům samotným jen drobná poznámka. Jiří Voskovec je v nich často velmi vyhraněný, nesmírně zaujatý, jeho odsudky jsou příkré, často je zbytečně vulgární a mnohdy je i vysloveně nespravedlivý. To samozřejmě není výtka, neboť nejde o klasickou literaturu ale o dokument. Vidět je to i ve chvíli, kdy porovnáme Voskovcovy vzpomínky na Ellis Island a v knize taktéž otištěný překlad protokolu. Proč Voskovcova tvrzení vzbudila podezření je přitom z protokolu jasné. Odpovídá úsečně, někdy opravdu s rozpory, jeho vysvětlení působí místy poněkud násilně. Přitom Američané se tehdy skutečně báli přílivu komunistických špiónů a samozřejmě to nebylo úplně neopodstatněné, byť "hon na čarodějnice", ve který nakonec obava z komunistů pod taktovkou pana McCarhyho vyústila, byl vskutku nespravedlivý a mnoha konkrétním lidem nesmírně ublížil. Ale zpět k Voskovcovi. Zajímavá je s postupujícím věkem jeho sebereflexe. Patrné to bylo už u druhého dílu, ale u třetího je to ještě nápadnější. Stejně tak je vidět bytostná potřeba jakéhosi náboženství. Voskovec ji sice odmítá. Přesto je patrné, jak moc mu chybí. Nesmírně pozoruhodné jsou rovněž zmínky o Miloši Formanovi a dalších emigrantech s nimiž se stýkal. Zajímavé je také to jak příkře Werich hodnotí své působení v Panu Tau, přitom pro mě konkrétně to byla v dětství jedna z prvních Werichových viděných rolí a dodnes jej jako milionáře Violu mám rád a druhou řadu Taua považuju za nejlepší. Až pak jsem viděl Krále co jednou byl jeden a i tahle jeho role mě naprosto dostala... Život málokdy servíruje věci tak, jak bychom si to přáli a často jsme přitom dokonce k smíchu. Dokonce i pánové Voskovec s Werichem ano ;o)

21.11.2019 4 z 5


Korespondence I Korespondence I Jan Werich

Dopisy samotné jsou skvělá četba, duchaplná, vtipná, místy dojemná. Vytknout editorovi ale musím poznámky pod čarou. na jedné straně nesmyslně překládá každé jednoduché slovíčko, přestože znalost angličtiny je dnes tak elementární že překládat má smysl spíše až celé věty či složitější termíny, a na straně druhé nechá bez povšimnutí řadu míst, k nimž by se vysvětlení velice hodilo, například konkrétní jména či lokality, odkazy na konkrétní knihy, divadelní hry, konkrétní události v životě Voskovce i Wericha atp. Já vím, že by byla spousta práce to dohledávat, ale fakt by se to hodilo a je hloupé dělat podobné knihy polovičatě... Celkový dojem: 80%

18.10.2019 4 z 5