Sarah11 komentáře u knih

Autorka se stále drží stejné šablony, ale díky jejímu stylu psaní to na mě perfektně zafungovalo i napodruhé a věřím, že by to zafungovalo i víckrát. Kniha se čte velmi lehce a plynule, je to vtipné a osvěžující a postavy vám snadno přirostou k srdci. Atmosféru skvěle dokresluje originální prostředí a objevují se tu i závažnější témata jako postavení žen ve vědě a problematika jednotných přijímacích zkoušek, což knize dodává trochu větší hloubku.
Chemie mezi hlavními hrdiny funguje skvěle a překvapivě mi tady ani tak nevadila ta sexuální scéna, která sem, na rozdíl od Hypotézy lásky, zapadla mnohem lépe.
Jedinými dvěma mouchami je pro mě postava Rocío, která mi přišla zkrátka "too much" a neustálé vzdychání hlavní hrdinky nad tím, jak ji Levi strašně nenávidí, i když je později už nad slunce jasné, že to tak není.

5 24.01.2024

Kdyby ze světa zmizely kočky je krátká novelka, která mě zaujala hlavně svým názvem. Kočičí marketing na mě zkrátka zabere vždycky. Protože ale podobný žánr knih v podstatě nečtu, byl to pro mě tak trochu krok do neznáma. V tomto případě se mi ale rozhodně vyplatil a byla jsem až překvapená, jak mě příběh tak malého rozsahu dokázal tak hluboce zasáhnout.
Přitom je to úplně prosté. Když je člověk mladý, má takový ten pocit nedotknutelnosti, toho, že se mu nemůže nic stát, a často si věcí neváží, nebo si možná ani neuvědomuje jejich důležitost, dokud nedojde na lámání chleba. Tahle kniha ale není jen smutná a melancholická, i když minimálně u kapitoly s kočkami jsem musela zamáčknout slzu, je taky překvapivě humorná, hlavně díky postavě Ďábla, který mi přišel úplně geniální.
Jediná moje výtka směřuje ke konci, u kterého bych ocenila, kdyby byl trochu více rozepsaný. Zajímalo by mě, jestli se hlavní hrdina nakonec usmířil se svým otcem a taky co se stalo s Panem Zelím. Jinak ale mohu s klidným srdcem doporučit.

5 02.10.2023

Jen bych chtěla podotknout, že obvykle nečtu knihy tohoto rozsahu, nemám ráda filozofování a rozhodně nemám ráda knihy, kde se toho děje jen pomálu, ale od Becky Chambers bych si pravděpodobně přečetla i nákupní seznam, protože ona prostě umí. Knihy od Becky jsou jako ta nejhuňatější deka, do které se zachumláte při studeném zimním dni, totální pohlazení po duši. Přináší spoustu zajímavých myšlenek, ale nevnucují se. A při tom všem tomu nechybí vtip a nadhled. Nikdy bych neřekla, že může existovat něco jako pohodové a útulné sci-fi, a že něco takového vůbec potřebuju, ale opak je pravdou.

5 18.11.2022

(SPOILER) Kdo ví, proč se s tím Sandersonem po prvním průměrném až podprůměrném a druhém silně podprůměrném dílu pořád trápím, když zjevně nejsme (a nejspíš už ani nebudeme) kamarádi... Možná je to mým chorobným dočítáním sérií, ale u tohohle jsem teda vyloženě trpěla a uvrhlo mě to do takové čtecí krize, jakou jsem už dlouho nezažila.
Takové tři čtvrtiny knihy se děj v podstatě nikam neposunuje, hrdinové akorát cestují z místa na místo, a roli nejotravnější postavy od Spensy tentokrát přebírá M-Bot, což byla jedna z mála "postav", kterou jsem měla svým způsobem docela ráda.
"Akce" se dočkáme až v poslední třetině, kdy se začne odehrávat bitva s Pátrači, ale v tomhle momentě už jsem byla knihou tak frustrovaná, že jsem ji jenom chtěla dočíst, zavřít, zastrčit do poličky a už se k ní nikdy nevrátit. A to jsem ještě nevěděla, co mě vlastně čeká... Já nevím, možná jsem méně chápavá, ale při tom všem, co se dělo, jsem měla pocit, že si buďto autor něco vzal, když to psal, nebo že já bych si měla něco vzít, abych pochopila, co tím chtěl básník říci. Možná jsem staromódní, ale stále preferuju staré dobré bitvy, kdy se nepřátelé zneškodňují výstřelem z vesmírné stíhačky nebo laserovým paprskem nebo proboha čímkoliv, ale tohle na mě bylo nějak moc.
Doufám, že autor opravdu skončí čtvrtým dílem, jak bylo naplánováno, a nerozhodne se sérii dále natahovat, protože si říkám, že když už jsem se prokousala třemi díly, tak už přece musím tu sérii nějakým způsobem uzavřít, ale nevím, kolik toho ještě zvládnu. :-D

5 30.08.2022

Tak já půjdu proti proudu, ale za mě byla Cesta za štěstím tou nejpovedenější a nejzábavnější z knih od Jenn Bennett. Opravdu nemám, co bych vytkla, bavila jsem se od začátku až do konce, hlavní hrdinové byli prostě sladcí, nechyběl tam humor sarkasmus, ale zároveň, jak už jsme u autorky zvyklí, se knihou vine spousta důležitých témat, ať už jde o problémy v rodině a s tím spojené časté stěhování, traumata z dětství nebo třeba šikanu a pomluvy.
Taktéž mají hlavní hrdinové opět originální zájmy - focení cedulí, kovářství, svářečství a lodě? To se v knihách jen tak nevidí.
Co zmiňuji u všech autorčiných knih a zmíním i tady, že Jenn je machr na milostné scény. Fakt že jo. Nikdy jsem neměla nutkání si u nich vypíchnout oči, naopak to umí napsat tak reálně a krásně, že se celou dobu musíte usmívat jak měsíček na hnoji, a dokonce tam ještě nenásilně dokáže upozornit na důležitost ochrany, za což má u mě velký plus.
Navíc ty naše obálky, to je prostě skvost, takže smekám a netrpělivě vyhlížím autorčinu další knihu.

5 27.05.2022

Byla jsem trochu skeptická, jestli mě Cameron i do třetice dostane (Psí domov jsem ještě nečetla, ale teď už o něm nepochybuji), ale on to opět dokázal. Psí slib je nádherný srdceryvný příběh, který se ale nezabývá pouze psí láskou, ale otevírá spoustu zajímavých a důležitých témat, ať už se jedná o problematiku přehrad, "bojových" plemen, nahrazení lidské pracovní síly stroji, život člověka upoutaného na invalidní vozík nebo čínskou kulturu.
Baileyho jsme si jistě oblíbili všichni, ale mně opět přirostli k srdci i naši lidští hrdinové. Smála jsem se společně s nimi, fandila jim, byla smutná, když si procházeli něčím těžkým... A to je přesně to, co od skvělé knihy očekávám. Na konci samozřejmě ukápla i slzička. Myslím, že lepší závěr jsme si nemohli přát.
P.S. Jen doufám, že to podobně funguje i s kočkami. Moc bych si přála, aby se k nám naše kočičí dušička, která odešla velmi brzo, vrátila.

5 06.03.2022

Hned, jak jsem se do knihy pustila, mi bylo jasné, že už mám letošního favorita.
Jedná se o velmi silný příběh o toxickém vztahu, fyzickém i psychickém násilí, manipulaci, citové závislosti, ale i o následném uvědomění a vyhledání pomoci psychologa, zároveň je to ale napsáno tak lehce, napínavě a poutavě, že nemůžete přestat otáčet stránky.
Tato kniha by určitě neměla zapadnout a s klidem by se mohla zařadit i do povinné četby. Myslím, že je důležitá bez ohledu na věk čtenáře.

5 17.01.2022

Nemůžu si pomoct, ale já tuhle spisovatelskou dvojici zkrátka miluju.
První díl byl fajn, ale trochu jsem se motala v postavách, takže to nebylo úplně ono. Ale ten druhý? Tady můžu s klidným srdcem konstatovat, že to bylo (téměř) perfektní. Už dlouho jsem nezažila ten pocit, kdy se každý večer těšíte, až si konečně lehnete do postele a budete si číst. Ani zde samozřejmě nechybí charakteristický humor, který nemusí být šálkem čaje každého, ale mým rozhodně ano, skvělá parta postav (oceňuji, že jsme se dozvěděli i hodně informací z jejich minulosti), napětí, bitvy, ale i nějaká ta láska. Což je mimochodem asi jediný problém, který s touhle knížkou mám - ta romantika mezi Aurorou a Kalem nějak úplně neklape, nebo alespoň já jsem z toho neměla ten pocit. A Aurora, ač je to ona, kolem které se točí celý příběh, stále zůstává mojí nejméně oblíbenou postavou. Měla jsem pocit, že potřebuje neustále zachraňovat a ujišťovat, jak moc je skvělá.
Nicméně doufám, že závěrečného dílu se dočkáme co nejdříve, protože nevím, jak dlouho ještě po tom, co se stalo na konci, dokážu čekat...

5 30.11.2021

(SPOILER) Nevím, jestli je to mým momentálním rozpoložením, nebo stylem psaní, ale mě se to prostě ani trošku nedotklo. Ten románek se celý seběhl tak strašně rychle, což není zrovna můj šálek kávy, ale byla bych ochotná to akceptovat, pokud by mezi hlavními hrdiny byla nějaká chemie, jenže nebyla. Smrt sestry hlavní hrdinky mi taky přišla jako poněkud zbytečný prvek, který měl podle mě jediný úkol - a to ještě víc tlačit na pilu, což se ale tak úplně nepovedlo.
Romantizování nemocničního prostředí je kapitola sama o sobě. Většinu času mi přišlo, že v nemocnici nemají jiné pacienty než naše hlavní hrdiny - sestry neměly nic jiného na práci, než krotit bandu teenagerů, kteří si chodili z oddělení na oddělení, jak se jim zachce, dokonce i do kuchyně a na podobná místa, kde zřejmě nikdo nepracoval, a aby toho nebylo málo, tak se jeden z hrdinů vloupá na operační sál - to byla vážně třešnička na dortu.
A o závěru ani nemluvím... Když hlavní hrdinka jen tak z rozmaru odmítla nové plíce, "protože se milujeme a já už je nechci" (protože náhradních orgánů je na rozdávání a na transplantaci se nečeká roky - nemluvě o tom, že někdo se třeba vůbec nedočká...), měla už jsem chuť křičet.
Pěkný pokus o druhé Hvězdy nám nepřály, ale nepovedlo se. Hvězdička za krásnou obálku a postavu Poea.

5 09.11.2021

Když jsem přečetla prvních pár stran, říkala jsem si "wow, super, to bude zajímavý, až se v dalších kapitolách změní vypravěč" - no, nestalo se tak... Takže moje nadšení ze světa a z toho, že se pro jednou taky nacházíme v Evropě a ne v Americe, docela opadlo a z "wow, super" se rázem stalo "achjo, tohle bude utrpení".
Začetla jsem se někdy kolem poloviny, kdy hrdina konečně začal přicházet o iluze a vydrželo mi to zhruba do třetí čtvrtiny, kde se to zase zvrtlo k něčemu, co jsem úplně nechtěla. A ten konec? Tím to dle mého názoru autorka úplně zabila.
Svět sám o sobě je skvěle promyšlený, postupný propad hlavního hrdiny ve společenském žebříčku je taky popsán bravurně, nicméně styl psaní je takový odtažitý, nemastný, neslaný... Čekala jsem víc.
PS: Nevím, proč jsem si celou dobu myslela, že to má být YA?

5 14.10.2020

Nesporně o několik levelů výš než opěvovaný první díl, ale stále nemůžu dát čtyři hvězdy. Postavy mi stále přišly ploché a nedostatečně propracované a ač se jmen objevovalo spoustu, kdyby tam nebyly, nepoznali byste, že je tam postav víc, jestli víte, co tím myslím. Zkrátka se většina od sebe nedala nějak rozlišit, neměly žádné typické rysy, zvyky... To samé v podstatě platí i o hlavním hrdinovi, o kterém sice víme, že je tmavé pleti (rasová vyváženost splněna), ale to je asi tak všechno.
Co se mi líbilo, bylo objevování nového světa, hlavně zvyklostí místních lidí, historie, života v různých kruzích a podobně, to se dle mého názoru autorovi povedlo. Je tu i mnohem více akce a poměrně dost úmrtí, ale žádné z nich mě bohužel nezasáhlo, dá se říct, že mi to vlastně bylo úplně jedno.
Největší slabostí a průšvihem byl ale konec. Čekala jsem, že se to celé nějak epicky propojí, dílky skládačky zapadnou do sebe a já budu jenom zírat s otevřenou pusou, místo toho jsem dostala slátaninu totálně vycucanou z prstu.

5 27.04.2020

Po tom, co všichni autora i knihu vychválili až do oblak, čekala jsem opravdu hodně (Proč mám pocit, že v poslední době tímhle začínám každý komentář, co napíšu?). A bohužel, opět jsem byla zklamaná.
Hlavní hrdinka a její ustavičné kňourání a přesvědčování ostatních, že je ve všem nejlepší, mě doháněly k šílenství, a ostatní postavy na tom nebyly lépe. Respektive neštvaly mě tak jako Spensa, ale, možná ještě hůř, mi byly úplně jedno. Pokaždé, když nějaká z postav zemřela - a že je tam smrtí dost, jsem zůstávala ledově klidná. Jedině u Krychle mi přišlo, že má alespoň nějaký charakter.
Děj se točil stále dokolečka, zásadní zvraty přišly až úplně v závěru, který mi tedy taky mimochodem připadal dost vycucaný z prstu, bylo to takové neslané nemastné. Taky se mi moc nezdála délka výcviku. Jasně, kdyby se autor měl zabývat několika lety tréninku, asi by to nebyla kniha o 400 stranách, ale šlo to udělat třeba tak jako ve Star Wars - Ztracené hvězdy, kde jsou kapitoly psané z odstupem několika let. Rozhodně by to působilo lépe a uvěřitelněji.
Doufám, že druhý díl bude lepší.

5 26.03.2020

Výjimečně se musím přidat k většině a konstatovat, že Obsidio je nejslabším článkem celé série. Už tak trochu tušíte, podle jakého schématu se příběh bude vyvíjet a znáte všechny pohnutky autorů, takže některé události a zvraty už nemají takový efekt jako v předchozích dílech. Většina postav mi také přijde dost černobílá a některé přepisy kamerových záznamů (a že jich je dost) byly mírně zdlouhavé, ale co si budeme povídat, stejně to všichni milujeme.
Byla jsem moc ráda, že jsem se mohla opět shledat se svými oblíbenými hrdiny a sledovat, jak to všechno nakonec dopadne. Dialogy prostě baví, SPIRO je pořád stejně napřesdržku, ale stejně ho všichni žereme, mrtvých je opět požehnaně a o akci rozhodně není nouze. Jo, dostala jsem, co jsem chtěla. Těch pět hvězd je trošku protekčních, ale co už.

5 02.06.2019

Tahle kniha není bůhvíjak obohacující je to spíš taková jednohubka, když si chcete odpočinout a máte chuť na něco jednoduššího, nicméně svůj účel plní skvěle, proto jsem byla zprvu rozhodnutá, že dostane pět hvězd. V rámci žánru to bylo přesně to, co jsem očekávala. Myslím, že všichni jsme podobný příběh četli nebo viděli ve filmové podobě milionkrát, ale alespoň mě nikdy nepřestane bavit a vždy u toho skvěle vypnu. Moje nadšení ale zkazilo přibližně posledních dvacet nebo třicet stran, které jsou vlastně jen popisem toho, jak si hlavní hrdinové strkají jazyky do krku a jak to Elle "vibruje na místech, o kterých ani nevěděla". Za další, ale už o něco méně závažnou chybu, považuji náhlý obrat od úplné nenávisti ze strany Royalovic bratrů k naprosté lásce a oddanosti a taky to, že Ella očividně nemohla pomoct svému rozkroku a pořád ji to táhlo ke klukovi, kterého skoro nezná a vlastně ho strašně nesnáší. Ani nemluvím o tom, že hlavní hrdinka se neustále ohání tím, že dělala striptérku, aby uživila sebe a nemocnou matku, ale jakého člověka, který to má alespoň trošku v hlavě srovnané, běžně napadne jít ve finanční tísni tančit do stripklubu nebo točit lechtivé snímky? Vážně není jiná možnost? Nicméně to asi k podobnému typu knih patří, takže jsem schopná to tolerovat, dokonce mě to ani nějak neotravovalo, jen mě to donutilo k zamyšlení. Jsem zvědavá na další díly.

5 12.01.2019

Nebudu lhát, čekala jsem víc. Začátek vypadal slibně, musím uznat, že styl psaní autora byl vážně osvěžující, ale postupem času nadšení opadalo. Tři čtvrtě knihy v podstatě nevíte, o co vůbec jde a proč se stalo to, co se stalo, a to už prostě za nějaký čas začne docela jít na nervy. Obecně mám ráda příběhy, kde hrdinové někam cestují, baví mě, když objevují nová místa a musí si poradit v rozmanitých situacích, ale když je celá kniha jenom o tom, že se hlavní protagonisté přesunují z jednoho místa na druhé, ztratí to své kouzlo. A to ani nemluvím o tom, že hlavní záporák byl nejspíš nesmrtelný, jinak si to neumím vysvětlit. Ale aby to nevypadalo, že chci jen kritizovat, musím ocenit autorův nápad a to, jak dokáže vytvořit vážně ponurou a depresivní atmosféru a vygradovat děj. Za mě průměr.

5 10.01.2019

Musím ocenit krásný, až poetický styl psaní a hru se slovy, ale bohužel na úkor příběhu. Celá kniha je spíš o nimrání se v pocitech, než aby měla nějakou pořádnou zápletku a příběh. Jestli máte tenhle typ knih rádi, tak asi budete nadšení, můj šálek kávy to není. A hororem nebo thrillerem bych to určitě nenazvala.

5 12.08.2018

Neskutečná jízda! Forma rozhovorů a dokumentů, i když nebyla tak vymazlená jako u Illuminae, byla rozhodně osvěžující, mělo to spád, nechyběly momenty překvapení (epilog jsem si musela přečíst dvakrát) ani akce. Nápad s "panem záhadným" tomu dodával šmrnc a tu správnou atmosféru. Jediné, co mě mrzí, je to, že u sebe nemám další díl, abych se do něj okamžitě mohla pustit. Potřebuju víc!

5 17.06.2018

Po předchozím dílu, ze kterého jsem byla nadšená, bohužel celkem zklamání. Nevím, jestli se na hodnocení také nepodepsalo moje rozpoložení, když jsem knihu četla, protože poslední dobou mi vůbec nezbývá čas na čtení a když už si nějaký najdu, nevydržím u toho dlouho, každopádně i tak je pro mě tento díl zatím jednoznačně nejslabší. Bylo to hrozně rozvleklé a přišlo mi, že se tři čtvrtě knihy v podstatě nic nedělo a když už, tak to zase strašně rychle ustalo, takže to ve mně nevyvolávalo takové napětí jako u ostatních dílů a všechno mi většinou bylo tak nějak jedno. Myslím si, že kdyby kniha byla o 100 stran kratší, nic by se nestalo. Nicméně ten zlom na konci, jak už jsme u autorky zvyklí, byl super, jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál. Kniha své kvality rozhodně má a je vidět, že autorka umí psát a má celý svět pěkně vymyšlený, ale bojím se, aby ostatní díly ještě víc nešly dolů s kvalitou. Necháme se překvapit.

5 14.11.2017

Za mě tedy bohužel docela zklamání. Nemůžu říct, že by mě to nebavilo a že bych se nedozvěděla to, co jsem se měla a chtěla dozvědět (i když by mě třeba zajímalo Newtovo původní jméno), ale i tak to byl jednoznačně nejslabší díl ze série. Celé mi to zkrátka přišlo jako až moc velká fantasmagorie (ne, že by ostatní díly fantasmagorie nebyly, ale do nich mi to prostě sedělo), zvratů a akce bylo také pomálu. Nicméně pokud jste fandové Labyrintu jako já, tak do toho jděte, pomůže vám to si tak nějak ucelit pohled na ZLOSIN a na celou sérii a pár zajímavostí se taky dozvíte. Mně tu ale bohužel oproti ostatním Dashnerovým knihám něco chybělo.
PS: Já tu mrchu Teresu už neměla ráda od začátku.

5 11.06.2017

Upřímně jsem moc nevěděla, co od knihy čekat. Bylo to milé, ale tak trochu zbytečné. Kdyby tohle pokračování nevzniklo, nejspíš bych se nezlobila, protože mi to přijde tak trochu jako reklamní tah, ale na druhou stranu musím říct, že se mi nakonec zalíbilo (i tak stále trvám na tom, že je zbytečné). Kniha byla milá, čtivá, taková příjemná oddechovka na letní dny, ale zároveň nebyla nudná. Chtěla jsem dát o jednu hvězdu míň než předchozímu dílu, tedy tři, ale nakonec musím dát čtyři, i když si stojím za tím, že první díl byl lepší.

5 04.06.2017