saruse komentáře u knih

Tak nevím... Detektivka, dobře, takže beru neobvyklé prostředí zpustlé sklárny i tu pec (trocha morbidnosti ve stylu Nesba). Ale co ta hlavní hrdinka a její "zestránkynastránku" přerod v kamarádku a psychoanalytičku celého širokého okolí - tedy jí neznámého městečka? Najednou je z uzavřené panikářky, kterou vykolejí, když jí někdo řekne dobrý den, diskutérka, která vytáhne z neznámého člověka jeho nejniternější myšlenky a pohnutky. To mě trochu rušilo. Zároveň mě to dráždilo natolik, že jsem prostě chtěla vědět, jak se to celé vyvrbí. (Takže možná šlo o výborný spisovatelčin záměr a tah. ;-) ) Ovšem konec... - jednak byl dialog vraha se šachistkou v peci nudný (i když paradoxně odhaloval, kdo, kdy, jak a proč vraždil) a druhak myslím docela přitažený za vlasy - bavit se poklidně s vrahem, který mě drží v rozehřívající se sklářské peci... ?? Jde to vůbec? Mohli by se takoví dva, jeden uvnitř a jeden venku, přes silné zdi jistě bytelné pece vůbec slyšet? A ten uvnitř - opravdu by mohl zachovat takhle chladnou hlavu (i v tom vedru), když ještě pár stránek před tím byl schopen utéct z důležité šachové partie kvůli nervům z první vraždy v městečku? Věru zvláštní kniha. Taková obermannovština. :-)

4 29.09.2017

Skvělé oddechové čtení. Děj vystavěný tak, že jsem byla napnutá, zvědavá a znovu a znovu překvapená, jak se příběh a osudy postav vyvíjejí. Vůbec mi - na rozdíl od některých recenzentů níže - nevadily "odkazy" typu: stane se to a to, ale to zatím pan XY neví..." , protože to byla součást stylu vyprávění, které odsejpalo a bylo živé a bylo bohaté o myšlenkové pochody postav a u některých replik jsem se rozesmála nahlas. Žádné hlubokomyslné filozoficko-psychologické dílo nečekejte. Svižné čtení ano. :-)

4 27.07.2017

Nádherné. Přečetla jsem za jediný večer. Doufám, že přemluvím syny, aby se zkusili začíst. Toto téma je smutné, ale je mezi námi, mnoho lidí jej prožívá. Sice Colinova alotria v Londýně mi přišla místy přitažená za vlasy, ale styl, hlavní téma, myšlenkový a emocionální svět hl. hrdiny a závěr, to vše mě drželo u knihy, dokud jsem se slzami nedočetla. Co hledáme my dospělí v knihách? Nejen zábavu a relax, ale také konfrontaci s příběhy, které jsme mohli prožít nebo jsme i prožili nebo někdy prožijeme my sami. A děti to mají zrovna tak. A spousta z nich se svými blízkými v rodině nebo s kamarády prožívala těžkou nemoc. Chránit je před tím tak, že se budeme tvářit, že tato věc neexistuje, je nesmysl. Smysl mají takto citlivě napsané knihy s krásným poselstvím.

4 08.06.2017

Přečteno za dvě hodiny, jedním dechem, s litry slz... Dětský pohled - zprvu naivní - na nacistickou surovost, neuvěřitelné obrazy války mimo frontu, holocaust zase trochu jinak, ale o nic méně děsivý. Přátelství, silné jak jen to šlo - přímo na život a na smrt. Dobrota, jaké jsou schopny jen citlivé děti, v kontrastu se strašným násilím. A velká láska k rodičům a ke knihám. Určitě doporučuji a těším se na Chlapce v pruhovaném pyžamu a na Zlodějku knih, protože to budou podobné a určitě také moc silné příběhy, které mám připraveny ke čtení.

4 15.04.2017

Od knihy jsem se nemohla odtrhnout, hrozně mě bavil příběh několika generací v proměnách času, ale... ubírám hvězdičku, včera jsem dočetla a závěr mě hrozně zklamal. Přála jsem hlavní hrdince trochu větší drama. ;-) To je ale jen můj problém. Jinak vypravěčský styl velmi příjemný.

4 18.07.2016

Velmi příjemné verše, dobře promyšlená hra se slovy, kdy každé slovíčko v konečném důsledku zapadne přesně na to místečko, kam patří, kde vytvoří pocit, dojem, emoci, vzpomínku... Jsem pyšná na autorku, svou kolegyni knihovnici. :-)

3 08.07.2024

Proud dětského vzpomínání na prosté i neobvyklé rodinné události, na příbuzné, kamarády, na lumpárny, smutky i radosti. Mezi řádky je stále zřetelné, co se nemusí říkat nahlas, ale co má v životě smysl.
Krásné.

3 28.01.2022

Kniha na pomezí beletrie a duchovní literatury (populárně naučné). Určitě se v ní dá najít návod, jak se zklidnit a najít víc pokory a pohody. Tipy ze závěru každé kapitoly mohou pomoci.

3 31.10.2021

Bavilo mě to. Tedy pokud se to tak dá říct. Protože téma je děsivé. Ale nahlédnout do vnitřního světa takových postav bylo zajímavé a děj pěkně gradoval. O to víc mě tedy zklamal konec, který tak nějak vyšuměl do ztracena. A když jsem nad ním přemýšlela, tak mi nakonec došlo, že i celé knize "něco" chybí: takže co - bylo to dětstvím Suzette, bylo to výchovou, bylo to vrozenou poruchou, bylo to souhrou všeho...?? Asi nezbývá, než aby se čtenář sám přiklonil k některé z variant. Ale oddechla jsem si opravdu zhluboka, že tu malou nakonec odklidili, protože ta byla teda hustá. :-) Dcera na mě nevinně a tiše čekala za dveřmi koupelny - a já jsem po otevření dveří nadskočila metr vysoko, jak jsem se lekla, celá zblblá čtením o děsivé Hanně. :-) No sláva, že už to mám dočteno a překryjou to další čtenářské zážitky. :-)
Jo ale: na prvotinu je to dost dobré, to zas jo.

3 28.10.2021

Život nenalakovaný na růžovo. Myšlenky, které máme, ale prostě se k nim nepřiznáváme, abychom nebyli za slabochy a zbytečné prožívače. Autorka ty myšlenky umí skvěle vypreparovat, jsou najednou tak jasné. I když přitom "V naší rodině se o špatných věcech nemluví." A taky "Nejde tu o všechny ty nejhorší věci, které jsi kdy zažil. Jde tu o to, co všechny ty nejhorší věci udělaly z tebe." Skvělá sbírka k sebezpytování.

3 07.07.2021

Jak je tomu u Grüna dobrým zvykem, kniha je plná podnětů a okamžiků, kdy se člověk může zamyslet nad svým životem, způsobem konání, ale i nad svým duševním a duchovním stavem a říct si - s tímto souzním, nebo i: šlo by to lépe. Osobně mě v této knize oslovuje např. zmínka o "žití v průvanu", které není dobré; neumíme zavřít jedny dveře a odfiltrovat jedno prostředí a naplno otevřít druhé dveře a věnovat se druhému prostředí. Stále si myslíme, že je dobré mít pootvíráno vícero dveří a pouštět k sobě nespočet podnětů, neklidu a "rozlítanosti" po všech možných oblastech, ale tento průvan neprospívá tělu ani duši.

3 09.12.2019

Po pár stránkách jsem si myslela, že to odhodím. Kvůli příliš vyšroubovaným větám, zvláštní slovním spojením a tak. Pak jsem si začala představovat, že mi to Sára S. vypráví. A ona prostě tak květnatě mluví, no. A už to bylo lepší. :-) Takže jsem to přečetla (nechala si vyprávět ;-)) celé. Kriminální román je příliš silné označení, detektivka to teda taky moc není, děj není správně detektivkově vyvážený a napínavý, ale za dvě hvězdičky to stálo, taková rychlovka. ;-) "Ta zrzavá" se mi četla lépe.

3 10.02.2019

Nějak se mi tato třetí kniha četla z celé trilogie nejhůře. Ale chtěla jsem se dozvědět něco dalšího o Ingrid. Jako kdyby to autor chtěl mít rychle za sebou, obzvlášť poslední tři čtyři kapitoly. Přesto budu na čtení celé trilogie (Ostrov, Bíly oceán, Oči nemlčí) o norském ostrůvku, jeho obyvatelích a jejich životě moc ráda vzpomínat.

3 20.01.2019

Velmi dobré. Tak nějak si myslím, že hodně z věcí, které Tomáš Sedláček zmiňuje, víme, tušíme. Teď jen - co s tím vším dělat? Jak se vymanit z nesprávných schémat chování a jednání? Jak v celospolečenské situaci najít tu vlastní, správnou cestu, která bude v souladu s naší duší a s něčím, co nás všechny převyšuje a co bychom měli poslouchat víc než zákony ekonomiky a trhu? Velmi oslovující čtení, důležité pro všechny, ale všichni si to nepřečtou. Tak tedy alespoň pro ty, kterým nejsou věci lhostejné, kteří se nechtějí smířit s tím, že se blíží konec naší nenasytné doby.

3 28.12.2018

Nádherná kniha. Neobvyklý příběh, neobvyklé prostředí a reálie a smýšlení. Pokud jste naladěni na citlivé vnímání různých přístupů k víře, k rodinným vztahům, k všeobecné morálce a tak podobně, nebudete zklamáni.

3 19.08.2018

Sympatické tím, že autorka mezi řádky, ale i přímo radí: vraťme se při výchově k přirozenosti, k selskému rozumu, i instinktům a intuicím a užívejme si život se svými dětmi takový, jaký je, se vším všudy. Velmi příjemný styl rad rodičům. :-)

3 13.07.2018

S tímhle člověkem bych si chtěla pokecat o životě. Škoda, že už to nejde... Neznalost některých amerických reálií, osobností a historických událostí mě při četbě mírně hendikepovala, ale naopak mi text leccos ukázal, naučil mě, doplnil mi vědomosti. Skvělá kniha, skvělé názory.

3 22.06.2018

Jedním dechem za jeden den. Teď stejně hltám "Hledání modré" - druhou část tetralogie. Neuvěřitelně zajímavé čtení, ta představa, že by to takhle jednou mohlo být (brrrrr!!!) a fandění hlavnímu hrdinovi, aby prohlédl a snažil se o změnu. Teď je přede mnou úkol nejdůležitější - motivovat k přečtení své syny. :-)

3 08.08.2017

Četla jsem už první knihu, toto pokračování mě znovu vrhlo do té neutěšené atmosféry. Navíc jsem se posunula v životě stejně jako hrdinka mezi oběma knihami, takže už jsem o jejím manželství a dětech četla očima matky a manželky a mohla situace, myšlenky a pocity porovnávat. Velou roli tam hraje i doba - tu jsem zažila jen do svých 15 let, přesto si dokážu vzpomenout, o čem totalita byla a kniha popisuje způsob života v té době až bolestně. Neumím vlastně ani výstižně popsat, jak moc a proč mě to vtáhlo, ale pár večerů jsem se ke knize vracela, jako kdybychom pokračovaly v povídání o svých životech s kámoškou a vyslechly se a povzbudily. :-)
Rozhodně skvěle napsáno.

3 06.08.2017

Kniha se mi velmi líbila. Jen nějak nevím, co o ní napsat, protože to není o slovech, ale o náladách, rozpoloženích a emocích, o vztazích a myšlenkách. O ženách. Opravdu moc pěkné prolínání tří životních příběhů naprosto různých žen v různých dobách.

3 03.04.2017