saruse komentáře u knih
Procházím si seznam čtenářské výzvy, cože mi to chybí do konce. A vidím to téma "kdyby". A vidím knihu Daisy Mrázkové!! To je tedy gól - tuto knihu mám letos přečtenou tak 20x, protože jsem z ní dělala besedy pro děti. Je to úžasná knížka s nádhernými ilustracemi autorky a pouze minimem textu, který ale, stejně jako kresby, inspiruje k rozvíjení dětské (i dospělácké) fantazie. Všechny knihy D. Mrázkové jsou skvělé. Tuto si bez uzardění přidávám do výzvy, protože ji fakt znám téměř zpaměti. A moc ji doporučuji, nejen pro to "kdyby". :-)
Dlouho jsem čtení této knihy odkládala, Tchaj-wan... no, moc se mi do toho nechtělo. Teď jsem po ní sáhla a za tři dny nebylo co řešit. Je to výborná sonda do života v této části světa, bála jsem se, že se nebudu chytat v politických nuancích, ale zbytečná obava; a co se osudů lidí týče, nechápu, jak je možné to tak výborně provázat, zachytit psychologii tolika postav, prostě reálný život dýchá z těch 296 stran. Autenticita jistě i proto, že paní Táborská na Tchaj-wanu žila a pracovala. Doporučuji, velmi dobré.
Výborný příběh, skvěle napsáno, pět hvězd dát nemůžu, to si přece jen schovávám ještě pro jiné knihy, ale opravdu tuto mohu doporučit. Zajímavě a neobvykle vykreslený kus válečných a poválečných dějin.
Téda... Nemáme šest, sedm, deset, dvacet hvězdiček?? Toto byla totiž síla!! Tak nějak jsem předpokládala, že i když postav není mnoho a skutečnost se zdá být zjevná - všechno bude jinak a i z nemnoha postav se dají vykouzlit šokující zápletky. Tak nějak to všechno tušíte, víte, že to nebude tak jednoduché, ale když potom přijde zvrat, stejně s otevřenou pusou koukáte. No já ani nedýchala. Skvělý příběh napsaný s úžasným smyslem pro napětí a vzrušení stupňující se až do nesnesitelnosti.
Velmi mě to bavilo. Až jsem se divila, že jde o knihu české autorky. Určitě vyhledám její další. Co mě jen mrzí - množství přehlédnutých chyb, překlepů... odpovědný redaktor a korektor se v tomto případě moc nepřetrhli. Každopádně dramatičnost příběhu je vystavěná naprosto dokonale, všechno jsem viděla živě před očima.
Velmi příjemné verše, dobře promyšlená hra se slovy, kdy každé slovíčko v konečném důsledku zapadne přesně na to místečko, kam patří, kde vytvoří pocit, dojem, emoci, vzpomínku... Jsem pyšná na autorku, svou kolegyni knihovnici. :-)
Úžasná kniha. Přerušila mi dlouhé období "čtecí krize" :-) a bylo mi velmi líto, když jsem ji za dva dny dočetla. Příběh mě zcela fyzicky přenesl na to mrňavé oddělení, kde se naděje nastávajících maminek mísila s beznadějí z nevyzpytatelného onemocnění. Celý ten kontext skutečné historické události uvnitř nemocnice i za jejími zdmi byl mrazivý. Prožívala jsem každý boj o život nového miminka i jeho mámy. Porodnictví je i za běžných okolností pro mě milé téma v knihách i filmech, seriálech (Zavolejte porodní sestřičky) i v životě. Postaveno do světla celosvětové epidemie získalo ještě více na obdivuhodnosti. Historické reálie (jedna z postav je podle skutečné osobnosti irských dějin), poměry v irských klášterech a sirotčincích atp. jen dokreslují ponurou atmosféru, která s sebou ale zároveň nese osobní statečnost mnoha lidí a jejich touhu žít, přežít, pomoct. Určitě si přečtěte! P.S: V doslovu neopomeňte odstavec, v němž autorka uvádí, kdy knihu psala, kdy dopsala a kdy vydávala. Asi se nic neděje náhodou.
Téma příběhu fajn, ale na to, jak je kniha tlustá, jsou některé věci tak nějak nedotažené, hop sem, hop tam... Některé myšlenky zaujaly, jiné jako by byly tak nějak "na sílu". Kdysi jsem sledovala autorčin profil Krkavčí matka - a i tam mě některými příspěvky oslovila, ne-li nadchla, jinými někdy i naštvala pro jednostrannost pohledu a jakýsi nesmlouvavě sdělený názor "je to tak a nejinak a basta". Vychvalované jsou její dvě knihy Agnes, tak možná zkusím ještě jednu z nich, ale až po čase.
Tohle jsem dala na jeden zátah, na úkor spánku. Protože nešlo jen tak odložit knihu, do samoty a ztracenosti hlavní hrdinky vložit úhlednou záložku, zhasnout lampičku a pokojně usnout. Potřebujete sakra rychle vědět, jak to všechno bylo!! Až mě mrzelo, že jsem si tuto knihu nechala až na tak pozdější dobu od jejího vydání, protože jsem za ten čas potkala spoustu hodnocení, recenzí i článků v kauze s Toy Box, což mě připravilo o ten hlavní wow efekt (Co se vlastně dělo? A kdo to páchal?? ...náznaků spousta, konkrétnější odhalování až za polovinou knihy). Ono ale dalších okamžiků, kdy jsem cítila soucit, mrazení či jen bezradně přivírala oči, bylo i tak dost. Dívka, jejíž jméno ani jednou nezazní (což jen umocňuje tu surovou a nepatřičnou lhostejnost, s níž k ní téměř všichni přistupovali), prostě jen cácora, žila naprosto bezútěšný život a je velmi bolavé si uvědomit, že to tak bývá nejen v knihách. Měla jsem chuť ji obejmout, pohladit, oslovit nějakým pěkným jménem a odvést odtamtud co nejdál, třeba někam na jahodovou zmrzlinu. Podle mého geniálně napsané. (Podobné emoce mi vyvolaly rovněž skvělé knihy Vrány, Pláňata, Símka, Soběstačný.)
Silný příběh. Je těžko představitelné, že bychom museli čelit něčemu podobnému. Hrůzy války (či spíše jen bezmyšlenkovitého zabíjení a bombardování), ztráta domova, ztráta smysluplné práce, ztráta blízkých, dětí!!!!, nejistota putování za bezpečným místem k životu, za záchranou holého života! Aleppo pro mě byl jen pojem z trýznivých zpráv z hlavního zpravodajství, díky této knize najednou vím víc a nejsem z toho zrovna šťastná... Je ale důležité to znát.
Stejně jako Vrány i toto je trýznivě pravdivé a geniálně napsané = odposlechnuté od života. Někdo psal níže: číst to občas až bolí. Člověk by až propadl beznaději, že některé věci se už nenapraví a že bludné kruhy v rodinách se někdy nepodaří přerušit, zastavit... Skvělá kniha.
Vyšehrad, no. Takže krásná kvalitní kniha - zároveň žádné lehké čtení. Mi ovšem vyhovovalo. Podobně jako kniha Na Seně (Vojtěch Rauer) je to totiž sonda do cítění, prožívání a vztahů dospívajících, a to mě zajímá, protože mám takových pár doma :-), a ne vždy jim úplně rozumím, ne vždy jsem si jistá, že dělám věci správně... Zároveň mi četba evokovala některé mé vlastní prožitky z dětství, z mládí; ne vždy jsou věci nalakované na růžovo, anebo právě: jsou nalakované, ale pod tou růžovou jsou odstíny temnější a bolavější. Dobrá kniha.
Velmi překvapující, souhlasím do puntíku s komentářem SirenKa. :-) Dobré čtení, za dva dny hotovo, protože jsem byla nedočkavá na každou další kapitolu. O překvapivé dějové zvraty nebyla nouze po celou dobu, ale že zásadní překvapení nastane i na posledních dvou stranách, to bych neřekla a už jsem jen zůstala s otevřenou pusou. Doporučuji!
Na tuto knihu jsem dlouho číhala. S pocitem, že si ji POTŘEBUJU přečíst. Všude na mě vyskakovaly upoutávky na ni a dráždily mě, protože v knihovně jsem ji měla rezervovanou až jako "ikstá". :-) Když konečně v knihovním pořadníku na mě došla řada, byla jsem hrozně natěšená. Po 10 - 15 stránkách jsem ale nějak rozpačitě knihu odložila... a naštěstí po pár dnech znovu vzala a začetla se dál. Pak už jsem nemohla přestat. Kromě toho, že mi čím dál víc připadalo, že je o mně a mých blízkých, což mě zvláštním způsobem zneklidňovalo a uklidňovalo zároveň, jsem hrozně a rychle a už už potřebovala vědět, jak všechny ty střípky a náznaky do sebe zapadnou. I když od poloviny příběhu už se dalo lehce tušit. Tato kniha je nádherným příběhem spletitosti mezilidských vztahů, je o životě plném náhod, které se nakonec zdají být řízením osudu než náhodami. Úžasná. Přečtěte si.
Tohle je přesně to, co mě potěší, když najdu v knize. Pomalý běh dnů se vším, co přinášejí - což není akčnost každou vteřinu, ale tisíce drobných, nudných, opakujících se činností... V nichž se ovšem dá najít záchytný bod k přemýšlení, k odhodlání se k nečemu, nebo naopak k beznaději, k pocitu "co teď, co dál, proč vůbec...". Podle mě výborně popsaná realita mladého člověka na hranici mezi bezstarostným mládím a zodpovědností dospělosti.
Kniha je nádherná příběhem i ilustracemi. Pasáže o přírodě by se mohly zdát příliš rozsáhlé a odvádějící pozornost od dívky Majdy Mojenky a její rodiny, ale opak je pravdou. Ale vlastně se nemůžu více rozepsat, abych příliš neprozrazovala. Psáno poutavě, zajímavě, včetně přírodních líčení a rozprav; pokud nemáte problém se vcítit do světa hlavního hrdiny, tato kniha vám přinese nevšední zážitky, možná i návrat do dětství a živé vzpomínky na toulání lesem. Ale i něco víc - protože ani dětem se nevyhýbají neveselé a smutné životní okolnosti, které otřesou základními jistotami jejich dětství.
Skvělá kniha. Je v ní všechna tíha mladého klukovského života, když život kolem nejde, jak by měl. Zároveň je v ní velká touha a odvaha a naděje mladého klukovského života. Štěpán je báječný.
Hmmm... Jednoznačně pět hvězd. Takhle dát do kontrastu poklidné mikropovídky s historickým vysvětlením v závěru každé z nich, takhle nás poeticky seznámit s postavami, krajinami, náladami - a vzápětí je v historickém dovětku rozbít, rozstřílet, zakrýt temným mrakem... Takhle rozrušit zdánlivou černobílou, jakou by se zdála být válka verus mír v roce 1945. Ba ne, je to o lidech a ti nikdy nebudou situace malovat jen černě, nebo jen bíle. Skvělá kniha.
Hodně dobré. Nečtu detektivky, tohle byla snad moje třetí. Ale skvělá. Nemohla jsem se odtrhnout, vždycky jsem si řekla - ještě do konce kapitoly, ještě dvě stránky, ještě další dvě stránky a už jdu něco dělat... A vždycky mě každou další větou autorka zlákala číst dál. Vrah se dal tušit, ale sotva si člověk byl jistý, najednou zvrat a nový obviněný a jo, ono to zase dávalo smysl, takže kdo vlastně?? Dobře gradovaný děj a autorka nezapomněla dovést do konce ani jediný náznak či drobnost, všechno do sebe zacvaklo, měla jsem pocit, že tu vraždu řeším já. :-) Fakt dobré.
Krásný příběh. Nejdřív jsem ho vybrala do výzvy do kategorie "název bez písmena a" nebo do "kniha s více než 333 stranami". Ale po přečtení bez váhání přesunuji do knih o nešťastné lásce. Ráda jsem se zas jednou zasnila u takové romantiky. :-)