Shaxx komentáře u knih

Spoustu lidí se k téhle knize dostalo na základě toho, že znají autora jako Youtubera. Já upřímně vůbec netuším, kdo je nebo jaký obsah videí tvoří :)
Pro knihu byla udělaná docela velká mediální masírka, matně si i pamatuji nějaké tématické boxy s podepsanou knihou a merchem. Je to prvotina autora, takže jsem k tomu přistupovala s rezervou.
Jako první bych ráda ocenila ilustrátora, který vytvořil obálku i černobílé ilustrace, František Sedláček. Skvělá práce. Protože co si budeme, ve chvíli, kdy člověk vstoupí do knihkupectví a hledá knihy od nových autorů, nějaké Nesuď knihu podle obálky jde stranou. A obálka Arily rozhodně upoutá zrak.

K obsahu už mám menší výhrady, ale vzhledem k tomu, že je to debut, dají se očekávat nějaké ty mouchy, začnu tedy s tím "špatným". Pár překlepů se najde, jednou postava změnila barvu vlasů (z černých se staly hnědé), to jsou maličkosti.
Někdy si autor vysloveně protiřečil v průběhu pár vět a působilo to komicky.
Arila jako postava... pokud by se dobře napsaná postava dala přirovnat k drahému kameni, Arila je zatím takový neopracovaný nerost. Její rozhodování bylo dost často až nesmyslné, těžko se mi hledalo pochopení pro to, jak se najednou rozhodla jednat.
Svět působí originálně, ale co si budeme, je to velký mišmaš všeho možného, kape z toho inspirace již napsaného. Což inspirovat se, to není špatné samozřejmě. Ale tady mi to přišlo poměrně neukočírované a nahňácané všechno na sebe, občas to působilo chaoticky a to pro mě byl problém.
Pár logických děr by se taky našlo, ale není z toho plátkový ementál, takže se dá přivřít oko.

Abych nebyla jen škarohlíd, teď ty plusy:

Absence romantické linky. Ano! To mě vždy dokáže potěšit :)
Bála jsem se, že dialogy budou působit křečovitě, ale ne, až na pár výjimek vše působí přirozeně, což je fajn.
Věřím tomu, že tohle bude pro hodně mladých čtenářů startovací čára ke čtení samotnému a to je super.

4 10.08.2022

Na základě pozitivních zahraničních recenzí jsem měla jistá očekávání, ale nedostala jsem, co jsem čekala, že dostanu. Místo toho přišlo něco úplně jiného. Ale to už je ta věc s očekáváními :)

Láká to na strhující příběh krve, cti, rodiny a té magie. A já čekala víc té magie, ale marně.
Má to 540 stran a tempo vyprávění je rozvleklé. Ze začátku pro mě bylo těžší se začíst, protože mi přišlo, že občas je ten slovosled a sestavení vět takové kostrbaté, ale pak jsem si zvykla. Nemůžu si odpustit koment ohledně přepisování cizích jmen a přidání -ová k příjmení, mně to prostě trhá oči...Konečné zhodnocení by bylo, že je to generační drama z gangsterského prostředí (dva klany, které sobě konkurují a perou se o nadvládu moci), odehrávající se na fiktivním ostrově nápadně podobnému Japonsku. Chvílemi mi to připomínalo Kmotra. A ono to ve výsledku je dobré, ne že ne, jen jsem prostě čekala něco jiného. Pletichaření a politických intrik je tam dost, stejně tak rodinné drama, otázky cti a soudržnosti rodiny. Ale nemělo to pro mě takový náboj, aby mě to udržovalo v napětí, nepodařilo se mi vytvořit emoční pouto s nějakou postavou. Proto dávám tři hvězdy :)

1 09.08.2022

3,5*
Příjemně mě překvapilo, že se autorka neupejpá a nebojí se krve, slizkých orgánů, zápachu a všeho ostatního, co mrtvá těla doprovází v detailním popisu. Stejně tak je zajímavý nápad vnést YA do prostředí, kde řádí sériový vrah a nejen ledajaký, ale samotný Jack Rozparovač. Autorka na konci knihy upřesňuje, jaké detaily byly dle skutečného místa činu, které upravila, případně které jsou fiktivní a pro potřeby příběhu.

Silným tématem, které se nese příběhem, je útlak žen a jejich práv a možností. Volební práva, studium, kalhoty...vše, co je z pohledu tehdejší společnosti neženské a nemá co strašit v dámské hlavince, kde mají především být slušné způsoby, umění servírovat čaj a dobře se provdat.
Hlavní hrdinka si je dobře vědoma očekávání společnosti, které ovšem nehodlá naplňovat. Vzhledem k urozenému titulu má lepší možnosti, ale i tak se jí nerovnost společnosti dotýká a rozčiluje ji.

Po stopách Jacka Rozparovače je detektivka, která neurazí, ale má spoustu děr. Thomas, který se zhostí role druhého vyšetřovatele, působí jak mladý Holmes, avšak jeho dedukce by v realitě moc neobstály, ale na poli fikce pro potřeby příběhu se to dá asi odpustit s přimhouřeným okem. Kdo by za vraždami mohl stát, mě napadlo zhruba po padesáté stránce a bohužel byl můj tip správný. Autorka se snažila čtenáře svést slepými stopami k jiným možnostem, ale většinou to bylo až příliš očividné. Nechybí ani romantická linka, která není až tak otravná, jak bych čekala, ale přidává se do kolonky Předvídatelné.

1 01.08.2022

Se strašidelnými domy je ta potíž, že příběh lehce může zapadnout mezi stovky průměrných dalších. Neohlížej se je zářným příkladem.
Autor zde vytáhne hromadu potenciálně dobrých nápadů, ale nedotáhne je do konce. Například rozbor psychologického dopadu úmrtí jednoho ze dvou dvojčat a pocitu viny napříč zbylými pozůstalými. Věnuje tomu poměrně dost prostoru, ale nedokončí myšlenku, neuzavře to.
Odhalení zápletky vypadá, jak kdyby bylo šité horkou jehlou. Z šokujícího se stává uspěchané a rychle zametené pod koberec. Vyústění, ke kterému se příběh celou dobu ubírá, je prostě Šup Šup, ať už to máme za sebou, hlavně neupozornit na výpadky logiky, kterými občas podobný žánr trpí.

3 01.08.2022

Zdařilá, nenáročná middle-grade s hororovým nádechem a zavádějící anotací (prosím nečekejte dětskou variaci na Hory mají oči, to se zde opravdu neděje, ačkoli se zde zmiňují zmutované stvůry :D).
Je to předvídatelné, ale pěkně napsané. Co si budeme, já už nejsem cílovka, ale věřím tomu, že pro správnou věkovou kategorii to bude fajn počtení.
Hlavní hrdinka Ginny ráda čte a chce být spisovatelkou, to je vždy něco, co v příběhu ráda vidím (lásku ke knihám), takže za to bonusové body. Povedená je i gradace napětí a nejistoty, autorka nevyloží karty hned na stůl, takže není jisté, zda se jedná o paranormální jevy nebo o věci, které se nakonec racionálně vysvětlí.

3 01.08.2022

Pro mě je Jennifer McMahon taková Darcy Coates na steroidech, aneb co knihám Darcy chybí, je přímo zde, v knihách od Jennifer. Jmenovitě lepší úroveň psaní, vypracovanější zápletky a lépe vybudovaná strašidelná atmosféra. Pořád je to takový soft duchařský horor, ale baví mě to.
Tajemství pramenů je navíc inspirované skutečným místem (Brunswick springs, Vermont), což jen podněcuje mou zvědavost. Příběh se odvíjí ve dvou časových rovinách, čtenář tuší, že obě ženy, jedna z minulosti a jedna ze současnosti, budou mít spojitost, ale děj hned neodhaluje svá tajemství. Líbí se mi, jak se napětí stupňuje a jak se vše proplétá do sebe, to má McMahon zvládnuté na jedničku. Temná voda, která může skrývat všelicos, je sama od sebe děsivá. Kdo by se odvážil do hlubin, které lidské oko neprohlédne a nebál by se, že ho něco chytí za kotník? Ať už se jedná o širé jezero, nebo neprozkoumaná zákoutí oceánu, je to prostě děsivé. Kdyby měl někdo tip na hororově laděnou knihu o tom, co se skrývá v temných vodních hlubinách, sem s tím :)

3 01.08.2022

V první řadě - moc pěkný překlad.
Říkanky a rýmovačky jsou zdařile převedené do češtiny a celé je to psané krásně, občas téměř až lyricky. Jediné, co mě po textové stránce na konci knihy iritovalo, bylo slovo "kloubky" - vyskytuje se tu poměrně často na to, jak je to specifické slovo a mně ta zdrobnělina prostě nějak nezní.
Magický systém je tu jednoduchý a přináší závan starých dob, kdy čarodějky uchovávaly ve sklenicích různé ingredience pro svá kouzla.
Příběh hezky spojuje historii dřívější a a současnou, co se různých forem útlaku týče. Doby, kdy se ženy upalovaly na hranicích při sebemenším podezření, že by mohly být čarodějnice. Ženy odvážné, chytré, ty, které nezapadaly do kolonek pro správnou představu ženy. Ženy, které nemají stejná práva jako muži. Volební právo? Mužská výsada. Kalhoty? Taktéž. Natož odlišná barva kůže, nebo jiná sexuální orientace. Oprese, která stovky let ženy držela vzadu a trestala je, když se rozhodly vystoupit vpřed. Vše pěkně zakomponováno do pozadí příběhu.
Sesterské trio bylo příjemné. Každá sestra byla úplně jiná a i přesto se nezapřelo, že jsou jedné krve. Nesly si v sobě křivdy minulosti, každá jiné břemeno, měly odlišné motivace a představy, jak by něco mělo fungovat a i přesto dokázaly být jedním celkem.
Je to celkem bichlička, 587 stran, ale potěšilo mě, že je to stand-alone.
Rozjezd a tempo je pomalejší, ale k povaze příběhu to sedne. Zkusím od autorky ještě January a Deset tisíc dveří, zda to bude stejně zdařilé :)

3 22.07.2022

Je to zařazené v kategorii YA horor, takže jsem k tomu tak i přistupovala. Než se akce pořádně rozjela, pořád jsem to brala jako YA horor. Ale potom? Houby horor, pak se to zvrhlo v totální slasher, u kterého jsem si na konci nebyla jistá, jestli to nakonec nebyla parodie. Protože parodických prvků tam bylo skutečně hodně. A zároveň to vypadá, že to autor myslel vážně? Tak já netuším :D
Rozklíčování zápletky bylo naprosto komické, ani už nevím, kolikrát jsem protočila oči v sloup.
Neumělé pokusy o směrování příběhu k falešným zvratům (aneb mysli si, že tohle je vrah, ale tadá, není), nudné charaktery, logika se občas někde zapomněla a už nepřispěchala zpět, aby zachránila situaci....
Při přerodu nudné hlavní hrdinky v mega řezačku všech padoušských zadků jsem si nemohla nevzpomenout na film Krvavá nevěsta :D
Kdyby to někdo zařadil do žánrů parodie, hororová komedie a slasher, tak dobře, to bych ty oči přivřela, ale jelikož to autor asi fakt myslí vážně, tak nejde jinak než 2 hvězdy.

4 22.07.2022

Tak tohle byl neobvyklý zážitek.
Už samotný formát komiksu je prvním překvapením, aneb při otevření se ujistěte, že máte kolem sebe dostatek místa. Druhé překvápko - art style pana Sandovala je prostě jedno velké WOW. Už samotné kresby bez kontextu příběhu jsou znepokojující a stejně se na ně musím dívat pořád dokola. Velmi expresivní výrazy obličeje, barevné schéma, technika kresby...Parádní. Jakožto milovník ilustrace jsem spoko.
Příběh je takový snový. Až na to, že ve zlém slova smyslu, jako noční můra a ten pocit po probuzení, kdy realita ještě splývá s posledním závanem snění. Tím nechci říct, že je to špatné, to ne. Je to dobré, ale má to zlověstný nádech. Pro ty, kteří v tom hledají nějakou smysluplnou pointu, leccos by se určitě dalo najít, nějaké ty metafory pro přechod z dětství do dospělosti, navazování přátelství, sílu přitažlivosti, objevování sexuality, změny jako takové... Každý si v tom může najít to své.
Tyhle divnoknihy jsou přesně to, co hledám, takže jestli má někdo tip na další podivnost, sem s tím :)

6 13.07.2022

(SPOILER) Série o strašidelných domech od Darcy Coates má kolísavou kvalitu. Přízraky domu Carrowů jsou můj šestý dům, ve kterém straší. Doposud největší průsery byly Duchové rodiny Folcroftů a Tajemství sídla Craven Manor. Tenhle díl naštěstí spadá mezi ty lepší, troufám si říct možná i nejlepší. Je to předvídavé? Je. Je to klišé? Je. Ale když člověk ví, do čeho jde a počítá s tím, tak je to fajn. Trochu mi to připomnělo první sérii hororového seriálu American Horror Story a to byla milá vzpomínka.
Možná to má až příliš přeslazený konec a porušilo to dvanácté spisovatelské přikázání (Nevzkřísíš, co rukou tvou zemřelo), ale co se dá dělat, posvícení není každý den.

8 13.07.2022

Série o Cassidy Black je taková příjemná, lehce strašidelná oddechovka (z mého pohledu, protože je to určeno především mladším čtenářům). Na Schwab obdivuju, jaký literární chameleon je. Přečetla jsem od ní už pár knih a vždy to byl úplně jiný zážitek, nedalo by se říct, že by zamrzla v jedné poloze psaní a to je moc fajn. Nevím, zda je třetí díl zároveň dílem finálním, protože prostor pro pokračování by tady byl, ale pokud tomu tak je, tak mám hřejivý pocit z dokončení série.
Každý díl byl skvělý v tom, že se odehrával v prostředí, které mělo svou výjimečnou atmosféru.
Pochmurný Edinburgh, magická Paříž a teď i New Orleans...úplně jsem před očima měla seriál American Horror Story, sérii Coven, odehrávající se v New Orleans... charaktery jako je madam LaLaurie, Laveau...milé připomenutí :)

09.07.2022

Marťan byl fajn, ale Spasitel byl boží.
S minimem postav, s poměrně velkým prostorem věnovaným technickým záležitostem a i přesto je to neskutečně čtivé. Ani si neumím představit, kolik práce a příprav za touhle knihou je.
Grace byl sympatická postava, nebylo těžké mu fandit. Navíc zachraňuje zadek Zemi, takže si nějaký ten ždibec uznání zaslouží. I přes množství technických termínů je hlavní myšlenka dobře pochopitelná a vysvětlená. Líbilo se mi, jakým nedramatickým způsobem se objevovaly zvraty (které ve výsledku dramatické byly, ale jejich příchod byl hladký a přirozený a zapříčinilo to, že se kniha jen tak nedala odložit, protože jsem pak sakra potřebovala vědět, jak se z toho Grace dostane).
Konec byl za mě geniální, lepší bych si nemohla přát.

26 09.07.2022

Mám ráda divnoknihy. A tahle má skvělý námět. Co se děje s dětmi, které objevily průchod do jiného světa, zažily si tam svá dobrodružství a jsou zpět v našem světě? Jak pokračují jejich příběhy, jak se cítí? Pokud vás vykopl neuvěřitelný svět zpátky do nudného a šedého reálna, budete pátrat dál po vstupu zpět, upadnete do depresí, zasvětíte svůj veškerý čas tomu najít ty skryté dveře, které se objevují na podivných místech?
Nicméně za mě by si tenhle námět zasloužil větší rozsah. Kniha je kratičká, má 168 stran (a sice v současné době 8 pokračování, ale i tak) a nemůžu se zbavit dojmu, že by to udělalo lepší službu, kdyby byl větší prostor pro poznání postav, vykreslení místa a atmosféry.. Přišlo mi to strašně osekané. Tolik zajímavých světů a osudů a do popředí se tu dostává chabá detektivní linka.
Nicméně dám tomu další šanci a mrknu se po druhém dílu, protože mě pokračování zajímá.

1 08.07.2022

U téhle knihy jsem měla jistá očekávání, protože mě na ni nezávisle na sobě navnadila hromada lidí. A očekávání byla naplněna na 100%. Řadím mezi jednu z nejlepších knih tohoto roku, prosím, přečtěte si to.

V první řadě, hlavní hrdina, Linus Baker... Hned jak jsem si přečetla jeho popis, vyskočil na mě v hlavě obrázek Kowalskiho z Fantastických zvířat a už se mě ta představa nepustila. Linus je prostě Kowalski a basta :D

Tahle kniha byla pohlazením po duši a láska od první stránky.
Linus Baker je úředníček v oddělení péče o magickou mládež, který svou práci vykonává svědomitě a v souladu s pravidly. Jeho práce není zábavná, ale potřebná, jeho kolegové nejsou přátelští, ale to je v pořádku, doma na něj přeci čeká jeho kočka…a taky protivná sousedka a prázdná postel a vyhlídka na studenou večeři…Linusův svět je v šedých barvách. Zaběhnutá rutina se nemění, ale to nevadí, on zná své místo.Když ho jednoho dne vedení zaúkoluje nezvyklou služební cestou, Linus je rozhozený. Měsíc mimo domov?! Úkol, jenž spadá pod nejvyšší utajení? Sirotčinec na ostrově Marsyas, kde se ředitel stará o šest svěřenců. Jeden z nich je mimochodem i Antikrist. Linusův úkol je prostý – sledovat, jak sirotčinec funguje a sepsat zprávy, které zhodnotí, zda má ústav i nadále fungovat nebo bude lepší ho zrušit. Přeci jen osazenstvo svou povahou patří k nebezpečným magickým rizikům.

A od téhle chvíle to už jede. Je úplně jasné, jakým směrem se to bude odvíjet, ale to vůbec nevadí. Sledovat, jak se z upjatého úředníčka stává někdo, kdo konečně žije a jeho svět začíná mít barvy, bylo strašně miloučké. Celé to oplývá laskavým humorem a nemůžu říct, že by na konci zůstalo oko suché. Takhle kniha je prostě papírový štěstí. Neskutečně mi to sedlo do nálady a vkusu.
Pro někoho, kdo žije v zajeté bublině vstát, jít do práce, přijít unavený domů, a to celé opakovat další den, je tohle krásně konejšivé čtení, plné naděje.

Řadím mezi oblíbené knihy, plánuju re-reading a těším se na další knihu (Under the Whispering Door), která vyjde v českém překladu.

6 08.07.2022

Uff, kde začít :)
Tohle byl totální výstup z mé komfortní zóny. Jednak žánrem a jednak také tím, že jsem knihu četla v rámci společného čtení, což pro mě byla nová zkušenost - na rozdíl od knihy pozitivní.

Zajímalo by mě, jestli tohle mělo nějaké beta čtenáře nebo kohokoliv, kdo by poskytoval zpětnou vazbu. Někdo, kdo by autorce řekl: ,,Haló? Vždyť tohle všechno je děravé jak cedník". A ono je. Snažit se zorientovat ve světě Polibku je jako nabírat tím cedníkem vodu z oceánu. Logika je upozaděná, není tu pro ni místo. Místo tady zabírá uragán nadržených teenagerských hormonů, přemíra hustých hlášek, plná hrst klišé a někde na konci se v poloze plodu choulí zápletka a chatrně vystavěné prostředí.

Občas mi přijde, že někteří autoři používají nějaký náhodný generátor knižních klišé. Tady to vyhrálo (pozor, může být malinký spoiler) : nejsem jako ostatní holky, milostný trojúhelník, kde bad boy má příhodně tmavé vlasy, hodný kluk má světlé vlasy a přehnaně ochranitelský komplex vůči hlavní hrdince, nechybí ani chosen one téma...

Některé věty jsou... no posuďte sami: ,,Mám chuť oholit si vrchní vrstvu kůže, když jsi u mě takhle blízko." nebo ,,Plochy a prohlubně na jeho břiše vypadaly, jako by nebyly z tohoto světa".

Překlad se občas snažil být kreativní. Z oslovení Layla-bug udělali Lalinku (eh), slovní spojení naprdlózní nálada je taky diskutabilní...

Nejslabší z toho všeho bylo hlavně velmi špatně a nelogicky vystavené prostředí - stručně:
Lidstvo ví o existenci Strážců (mají lidskou podobu a mohou se změnit v kamenné gargoyly).
Lidstvo neví o existenci démonů. To se před nimi tají.
Nicméně Strážci chrání lidstvo před démony. Z hlediska veřejnosti a utajení tedy chrání lidstvo před čím? Lidstvo má údajně dle politiky Stráčžů věřit v Nebe a peklo, aniž by vidělo přímý důkaz. Což už samotná přiznaná existence Strážců znemožňuje.

Hlavní hrdinka je samozřejmě ve věku, kdy hormony pracují na 1000%, takže je asi pochopitelné, že nedokáže přestat myslet se sexuálním podtextem, ať už předmět zájmu dělá cokoliv. I kdyby si čistil špínu na nehty, Layla by zatajila dech a už byla v představách někde jinde. A ono je to po čase už dost otravné.

Kniha má dobré celkové hodnocení a já chápu, že v určitém věku, s málo přečtenými knihami na toto téma na kontě, se to bude líbit. Mně to přivodilo skoro krizi středního věku, kdy jsem si uvědomila, že jsem na tohle prostě už stará :D Polibek nepřináší do žánru nic nového, nijak nevybočuje a hlavně - je pro mě knihou, která není zapamatovatelná a lehce se ztratí v moři podobných.

2 04.07.2022

King = můj přístav naděje a jistoty. A nebylo tomu jinak ani s Pod kupolí.
944 stran blaženosti. Nic víc k tomu bez spoilerů říct nedokážu :)

19 29.06.2022

Z počátku to vykazovalo nějaký potenciál, který se od poloviny zahrabal někde na dvorku pod chatkou pomalovanou pentagramy....
V téhle knize nebyla snad jediná postava, která by se dala oblíbit. Netuším, zda to bylo záměrně či ne, ale zalíbení jsem nenašla v nikom, ani v hlavní postavě Abby.
Pomalejší tempo nevadilo v začátku, kdy člověk netušil, jakým směrem se bude příběh ubírat, zda se potvrdí paranormální aktivita nebo se pro vše najde racionální vyústění. Ale když už se jedna z možností potvrdila, tempo pořád jelo stejně nudně a těžko se hledalo nějaké napětí.
Konec už byla jen slátanina nehodná komentáře :D

1 29.06.2022

Hned na úvod - perfektní překlad, smekám a děkuji.

Jako hlavní hrdinka Mahit jsem se snažila v úžasu vstřebat jedinečnost říše, střet různých kultur, strasti a slasti poznávání nového a odlišného. Zejména to, že politika a intriky s ní spjaté, ztělesněná surovost a ohlazované ostré hrany, se v Říši pojí s něčím tak vzletným, jako jsou básně. Pár slovy může člověk vyjádřit svůj politický postroj, kritizovat současné dění. Poezie a politika, dvě odlišné věci a zde spojené.
Líbilo se mi budování mezilidských vztahů, zejména Mahit a Trojí Posidonie. Bylo to přirozené a dynamika těch dvou byla skvělá.
Celé to "lidé" a "ne-lidé barbaři" se mohlo zvrtnout úplně jiným směrem a já jsem ráda, že tomu tak nebylo. Jsem zvědavá na druhý díl, snad vyjde brzy :)

2 31.05.2022

Příjemná middlegrade. Pokud si budeme chtít rýpnout, je vidět, že je to jede přes klasickou šablonu Harryho Pottera... ale funguje to. Posloucháno jako audio, které je v podání Ondřeje Malého velmi povedené, skvělý přednes. Ústřední téma woodwalkerů - těch, co mění kůži ze zvířecí na lidskou, je zajímavé a bavilo mě :)

23.05.2022

Asi už nejsem cílovka. Koncept vypadal relativně slibně, ale totálně to odrovnaly křečovité dialogy, naprostý mišmaš všeho možného (ve chvíli, kdy se na scéně objevili drazí Vikingové jsem se zmohla jen na tiché: Co to sakra....). Smutné je, že nějaké pořádné vysvětlení asi bude v dalších dílech, na které nemám sílu.
Byla to zároveň moje historicky druhá audiokniha a jako bonus mi absolutně nesedl přednes, takže to už byl úplný konec.

1 19.05.2022