soukroma komentáře u knih

Ještě že je to útlá knížka a že jsou to různorodé povídky, jinak bych asi autorův styl nezvládla. Pár zajímavůstek a point by se i našlo, ale nesedí mi to - zcela jiné prostředí a myšlení (a na tom čínském jsou zrovna pointy založeny) a také spousta vulgarit (ale za to může třeba překladatel).

1 13.08.2023

Jak já se nechala nachytat: vtipný, svižný i napínavý úvod, atmosférický vstup hrdiny na scénu, na níž zakopl hned o mrtvolu. Spousta bonmotů šeptaných "pod fousy"... Jenže jak se za ním zavřely dveře srubu spisovatelů, byl všemu humoru absolutní konec. A přes slepičinec (tedy skupinu romantických spisovatelek detektivek) nastoupila jakási gay šaráda. Kdykoli si autorka (a to jsem také zjistila pozdě, že Josh není oproti všem předpokladům muž a jaké nakladatelství že se tohoto skvostu ujalo) nevěděla rady a potřebovala text natáhnout, vrhla své dva titulní hrdiny rovnou do postele a začlo tóčo. Možná tím chtěla někomu udělat radost, nebo aspoň připoutat čtenářovu pozornost, mne ale děsivě otravovala. O detektivce se pak už nedalo ani mluvit.
Suma sumarum = totální ztráta času: 50% (jen za to, že jsem se prolistovala do konce)

3 13.08.2023

Slaboulinké: vybráno kvůli kočce, ale ani tak...

1 13.08.2023

Zajímavá zkušenost pro mne, kdo moderní sci-fi nečte (vyjma Algoru, který mi okamžitě přirostl k srdci), ale chtěla jsem autora zkusit. O Arkádii jsem nevěděla zhola nic, Penglai mi taky nic neříkalo, takže to byla pestrobarevná plejáda jmen, osob, robotů, konstrukcí, struktur, technologií, přibližovadel, vztahů a hlavně nových slov, z nichž "soudluh" byl naprosto odzbrojující (zejména když Splácení dluhu bylo ideologické téma dne). Ale i některá staronová sousloví zabodovala: "Za účelem transferu naplnění překročení plnění dodávek energie v rámci akce Proměna je přerušena dodávka vody..."...
Jako ochutnávka bohatě stačilo, čtivé ano, orientace celkem taky byla možná, ale není to pro mne ono.

3 09.08.2023

(SPOILER) Zklamání: po Sedmi manželích jsem sáhla po druhé autorčině knize s nadějným očekáváním. První půle byla sice docela zajímavá, ale nedělo se v ní zas tak moc, aby se nezdála příliš dlouhá a utahaná a málo dramatická. Do druhé půle přeskočíme z chudoby a starostí do přemíry bohatství a souvisejících "roupů".
Celá druhá část se týká dne večírku, kde neustále přibývají desítky zcela nových (a zbytečných) jmen a (ještě zbytečnějších) "citových výlevů", chvilkových sexuálních obluzení, podroušení, kokainových raušů, výstřelků a výstřelů. A to jsem prolétla se zaťatými zuby v očekávání slibovaného velkého požáru - kdo, co, proč a jak. Tak zrovna tenhle konečný dramatický okamžik byl zcela nanicovatý, vyšel zcela naprázdno, to už lepší byl zásah přivolané policejní hlídky, která - světe div se - zabásla i známá jména (a hádejte, na jak dlouho, asi ... než noc skončí, jsou zas venku, za přímluvy toho největšího zpěváka všech dob, který za všechno, ale opravdu za všechno hrůzné mohl, přitom se celou knihu vyhýbal čtenáři). Ale zakončení rodinných trablů a rozhodování jednotlivých členů, to bylo opravdu nad mé síly.
Nevěřila jsem nikomu nic - afektované, melodramatické, přehnané všemi směry, kdepak na obálce slibované "nefalšované emoce"! Bída s nouzí.
Nakonec vlastně ani nešlo o nějaký "oslnivý svět nabitý hvězdami" - všechno to byli jen více či méně úspěšná sportovci, surfaři, nebo se v tomhle prostředí pohybovali (modelky, fotografové apod.). Ze světa šoubiznysu to byl výhradně otec-zpěvák, který kupodivu nepředal očekávanou uměleckou genetickou výbavu žádnému potomkovi.
Oslnivá byla jen těla, všechna nejen vypracovaná, opálená, ale dokonce po všech stránkách bez výjimky krásná. Mezi obyvateli Malibu se ale i takováhle oslnivá krása vlastně ztrácí, proto mi není jasné, proč zrovna Nina získala ze dne na den za svůj výzor peněz na celý život.
Takže vcelku zklamání z neuvěřitelnosti a skluzu k výhradně četbě pro ženy, bez nějaké košatosti a dramatičnosti obsažného románu. 50%

"Udělala, co bylo potřeba udělat. Když jste na něco sami, ztrácíte možnost volby, nepřemýšlíte už, jestli na to máte, nebo ne. Pro slabost či nechuť není místo. Prostě to musíte udělat. Všechno. Všechny ty hnusné, smutné věci, na které lidé raději ani nemyslí, to všechno musíte žít na vlastní kůži. Musíte to všechno zvládnout."

6 06.08.2023

Neklid na východní frontě aneb Velká válka a mladé Československo: na zážitky z první světové války jsem vážně neměla chuť, ani teď ani jindy. Na západní frontě klid je u mne na piedestalu, z kterého knihu nesundám ani k opětovnému přečtení,... kvůli těm válečným hrůzám. A tady se k nim přidalo ještě zmrzačení a problémy na domácí majetkové, podnikatelské a zejména rodinné frontě. Přeskoky po krátkých stránkách mezi roky a místy až příliš na přeskáčku mi dál znepříjemnily čtení. Nezaujalo, nebavilo, nepotěšilo.

2 05.08.2023

Výborné: autorka mne navnadila již svou knihou Pod povrchem, která byla ale naprosto jiná svým politickým záběrem.
S naším požehnáním je velmi komorní, odehrává se v klášteře mimo Dublin, na venkově, ovšem prakticky s celým vyšetřovacím týmem na místě, mimo domov. Točí se výhradně kolem Magdalénských prádelen (o kterých jsem už taky něco přečetla) a vině jeptišek a kněží v tomhle "podniku" zainteresovaných (poslední neblaze proslulé zařízení bylo v Irsku uzavřeno neuvěřitelně pozdě - 1996!).
Velmi napínavé, hledání viníka má spád a on sám je téměř do samého konce k neuhádnutí. Vina všech možných odstínů a hloubky, prožitků a pomsty, někde ale v různé míře neřešitelná pro všechny oběti.
Smutné, ale velice čtivé - 500 stran na jeden zátah, až tak.
Místo děje, jeho atmosféra podkreslená předvánoční irskou sněhovou kalamitou, skvělé.

3 04.08.2023

Konec října až prosinec 2019 na 12 latinsko-amerických zemí ve dvojici zkušený-nezkušený cestovatel. Tomu druhému je uštědřeno asi 25 stran deníkových záznamů, zbytek zastane (jediná uvedená) autorka svými záznamy a spoustou faktů o dané cestě a informací zajímavých pro budoucí cestovatele.
Takový typický český cestovní deníček, s finančními a časovými údaji (předkovidovými) a pár fotečkami.
Únavné opakování téhož, nejen v textu, ale i v tabulkách, přehledech a seznamech... Popisy cestování sestávají především z nekonečného popisu (běžných, opakovaných) jídel a utracených peněz. Málo o navštívených místech, která by stála za to.
Navíc hojně chyb i hrubek.

2 03.08.2023

Faktografie, zejména se zaměřením na skladatelovy nemoci a posmrtné zkoumání jeho ostatků...

2 03.08.2023

Mysteriózní thriller, který nakonec aspiruje na viktoriánský gotický román gradující ovšem v moderní zbohatlické Nové Anglii (avšak začínající v ryze současném blyštivém Las Vegas). Nechybí tajemství z dětství, zapomenutá traumata, nevěry, lásky, vášně, lolita, obsese, duševní choroba, rasismus, pár mrtvol, dvě ženy v jednom těle, a pochopitelně opuštěný obrovský dům na útesu nad oceánem, bouře století a blesk... (A to vše je pro mne jedno velké mínus, plné klišé a typických zápletek v románech pro "ženy",... snesitelné zde asi jen proto, že autorem je muž).
Od chvíle, kdy tajemno až paranormálno (spíš něco jako neuro-sci-fi) nabralo vrchu (dost záhy), jsem se jen pousmívala, ale to mi nebránilo dočíst knihu prakticky na jeden zátah, abych zjistila, o co tedy vlastně půjde a jak se z toho autor vybabrá... Takže zejména za čtivost 70% (ovšem pár nelogičností v reálném ději by se našlo).

4 03.08.2023

(SPOILER) Čtivé, napínavé a tajemné: vše se točilo kolem krve - jak lze provést něco, co je prostě proti přírodě a proti všemu viditelnému a zachycenému kamerami... Divila jsem se, proč po tom Poe tak šel od samotného počátku, a domnívala jsem se, že tuto cestu časem opustí, ale ne... nakonec to byl sofistikovaný trik, kdepak řešení "low-tech".
Pachatel náležitě hnusný, čím dál odpudivější, psychopat, kterému jdou ale většinou všichni na ruku, ať jim jakkoli fyzicky ubližuje...
Poe a Tilly už sehraný pár, vyšetřují i u něj doma (a domov bude ohrožen - čtu sérii na přeskáčku, takže vím, jak to bude dál...). Šéfová do toho vnáší poněkud vulgární prvek, nevím, zda v ostatních knihách to taky tak bylo?
A prší a prší - proto černé léto, nebo přeneseně, že Poeovi jde o vše...
Tentokrát se autor od počátku věnoval způsobu provedení, méně motivům, ty byly trochu zašumlovány jinými informacemi. Ostatně je podivné, že policii vůbec nezajímalo, kde šest let unesená byla, jak vypadal únosce, jak se jí podařilo utéct,... a ještě jí nedali ani žádnou ochranu před potenciálním únoscem! Trochu si pod sebou autor řezal větev a nenechal čtenáře tápat, protože naznačoval nevýznamnost celé linie únosu... 90%

"Jako by ve mně byli dva vlci bojující o vládu nad mým duchem. Jeden vlk je dobrý. Žije v harmonii se všemi kolem sebe a neútočí, pokud není napaden. Druhý vlk je zlý. Je plný zloby. I ty nejmenší věci mu působí záchvat vzteku. Jeho nenávist je bezmocná, protože nedokáže nic změnit.
Který vlk vyhraje?
Ten, kterého krmím."

14 31.07.2023

Velmi krvavé, napínavé a koncentrované: celý příběh se odehrává během 120 hodin (a pár dní navrch), je velmi podivný, děsivý, temný a nejasný. I zodpovědní Amiši někdy udělají v podstatě naprosto nepřijatelnou věc v domnění vyšší spravedlnosti. Zda to bylo v očích boha ospravedlnitelné (pozemsky "oprávněné" jednoznačně nikoli), to se ale stejně po letech již nikdo nedozví. Takže jisté otazníky a temnota zůstávají (hanbou bych to ale zrovna moc nenazvala).
Při pátrání se jasně ukázalo, jak je nepříjemné, že Amiši žijí často úplně nebo částečně mimo systém (dokonce bez rodného listu a čísla sociální pojištění) a neexistují o nich elektronické záznamy (jen ústní nebo písemné dílčí pozůstatky).
Zajímavé bylo nutné vyšetřování i za hranicemi regionu pravomocí náčelnice a vše, co to obnášelo.
Kate sice šlo zase o život, hned dvakrát, ale tentokrát (snad poprvé ze všech přečtených knih série) jí to nekladu za vinu - výjimečně nelezla hloupě do nebezpečných situací, nebo pastí, sama. Její domácí a soukromý život se taky prakticky nedostal ke slovu, takže pro mne jako čtenáře bonus - vyšetřování bylo zásadně upřednostněno. 95%

8 30.07.2023

Pořádná dávka pravého dobrodružství, historie a romantiky, ve stylu dobrodružných románů těch nejlepších - až na jistou míru vulgarity a erotiky na hraně porna, to opravdu v minulosti v těchto románech nebylo, nechybělo to tam a zde je zřejmě příspěvkem "dopisovače" knihy jako úlitba jakési moderní potřebě.
Námořní bitvy, plavby z Afriky do Británie, Ameriky, Karibiku a zpět, Francouzi proti Britům, Američané proti Britům, korzáři proti všem stejně jako uprchlí otroci na Jamajce... Vůně exotiky, zápach střelného prachu a krve v mnoha bojích na palubách i mimo, tajné příkazy a utajené osobní zájmy, rodinná tajemství stavící jednu větev na jednom kontinentě proti té africké. Majetek a moc jako hlavní hybná síla, zejména otrokářů v Jižní Karolíně a na Jamajce.
Správně předvídatelné, ti sympaťáci a správňáci vše přežijí a zůstanou neochvějně čestní a spravedliví. A samozřejmě dobrá věc se podařila a hrdina odchází ze svou černou láskou hrdě vstříc budoucnosti. 85%

Dobré historické připomenutí, že přes silné imperiální zájmy zákon proti otroctví byl v Británii řešen již na konci 18. století (schválen parlamentem 1807, to už je ale informace z jiné knihy: Krvavý cukr).

4 29.07.2023

Neuvěřitelné (pro mne doslova). Není to z pochopitelných důvodů true-crime (Billy nebyl za své zločiny nikdy odsouzen pro duševní nemoc) a o samotné zločiny až tak moc asi v tomto specifickém případě nejde. Ale aby se v jednom člověku skrývalo 23 osobností (včetně samotného hlavního Billyho) a navrch ještě osobnost fúzovaná ze všech ostatních (Učitel), to je nad mé chápání.
Samozřejmě, nejsem psychiatr, takže znám rozdvojené/mnohačetné osobnosti jen z fikce, typicky z filmů, kde většinou o sobě vzájemně vůbec netuší. A že jdou promyšleně vyvolat/vyprovokovat, ovšem vše se dá i účinně předstírat (tady se odvolávám na Prvotní strach).
Ovšem tady mezi dvacítkou samostatných osobností žijících v Billym byli muži i ženy, dospělí i děti, vesměs mladší než samotný Billy, ale zato nejen Anglosasové, ale i odjinud a hovořící mnoha jazyky, pravorucí i levorucí, psychicky i fyzicky naprosto rozdílní co do síly i váhy... Neuvěřitelné.

Škoda že kniha vychází až nyní, po více než 40 letech od vydání. Proto by si místo kratičkého doslovu překladatele (zmínil ve dvou větách Billyho další osudy po pobytu v nemocnici - byl propuštěn, žil v ústraní a zemřel ve stejném roce jako autor knihy) zasloužil asi obsažnější exkurz do vývoje náhledu psychiatrie na poruchy mnohačetných osobností za skoro padesát let do dneška...

Nejsem příznivce autorky, ale tahle kniha mne zaujala anotací a autorskou prací ve dvou. Prvních 60 stran se mi i začal příběh líbit, ale zájem dlouho nevydržel. Rozvláčné, neskutečně dlouhé, ale hlavně postavy opravdu neuvěřitelné. Přehnaně dopodrobna líčené fobie těch dvou, kteří si přes zjevné nedostatky v komunikaci a sociálním chování okamžitě, při prvním setkání padnou do noty, Mina se chová nepochopitelně rozverně a Vincent se snad okamžitě zamiloval. Nevěřím, stejně jako tomu, že Mina, která se jakémukoli dotyku vyhýbá (zdůrazněno), každému přitom podává ruku (aniž by bylo zbytí), což přímo bilo do očí v případě svědka, který právě hadrem utírá barový pult - podávat mu v té chvíli ruku by se "eklovalo" i většině "normálních" lidí, bez fobie ze špíny, bakterií a breberek. Stejně tak její manýr venku ušpiněné oblečení hned vyhazovat - že by ji u policie tak platili (za co)?
Vincent mi zprvu připadal zajímavý (dokonce i jako potenciální pachatel - než jsem zjistila, že je to série Mentalista), ale z jeho oboru do třetiny knihy (déle jsem nevydržela) vlastně autoři zaznamenali zcela nepatrné záchvěvy. Zato zkoumal mrtvé se synem a svědeckou výpověď s dcerou, mladistvými, to s gustem autoři rozebrali zdostatek - naprosto neuvěřitelné, zejména při nekvalitních rodinných vztazích, které Vincent má (o pracovní etice nemluvě).
A o samotném vyšetřování naneštěstí nemůže být řeč. Jakýsi nahodilý tým, kde každý kope za své zájmy, nikoli však pracovní, nekomunikují a v podstatě nic nedělají, nemají vedení (většinou se v ději skáče po týdnech, vždyť žádný spěch). Mina to tedy opravdu nevytrhne, ničeho si nevšímá a nic neřeší, o Julii nemluvě. Vincent někde povlává za Minou, ale zásadní policejní věci všem unikají...
Takže zápletka za 4 (po 2 vraždách), vyšetřování za 5, postavy postupně už také za 4-. Končím, ztráta času s hrozivými téměř 600 stranami textu.

9 24.07.2023

Ze tří posledních dílů z pera obou bratrů tenhle jednoznačně nejbližší původnímu Reacherovi: něco ho zaujme, tady nejen nějaká podivnost či nepravost, ale rovnou vražda na vlastní oči, a jde za tím. Potkává spoustu nepřátel, vyhodnocuje situaci a velice pomalu se blíží k rozuzlení, pro něž musí projet zase téměř celé Státy.
Stejně jako čtenář do posledních stran tápe, co se vlastně ve ohvězdičkovaném vězení vlastně může dít - a tam to teprve autoři natřeli. Těch pár stran o tom, jaké všechny zločiny a nepravosti se tam páchají (blok C a loď na moři), to bylo šílené, ani ne k pláči, ale rovnou k smíchu.
Reacher je v pořádku, chová se pořád stejně, to jeho protivníci jsou líčeni jako loutky, kdy jeden každý, ať třímá jakoukoli zbraň či vládne jakoukoli silou a výhodou prostě jen trpně čekají, až je udeří, zneškodní, (při)zabije. A pokud je jich na Reachera víc najednou, tak trpělivě na tento svůj úděl čekají spořádaně ve frontě.
Takže až na tenhle podivně panoptikální přístup a na rozuzlení to vlastně bylo dost dobré.

6 24.07.2023

Moc zajímavé čtení, po stu letech skoro neuvěřitelné - jak se Baťa staral o obchod a zákazníky, a jak to učil i své zaměstnance, především v obchodě, o které se staral nemenší měrou. Pracovitost, pečlivost, prozíravost, přehled, počestnost - takových pět P vidím v jejich tehdy opravdu prestižní práci já. A málo z toho se dnes vidí u prodejců nejrůznějšího druhu, o úctě, slušnosti a zejména heslu Náš zákazník - náš pán ani nemluvě.

1 23.07.2023

Velmi příjemné překvapení: z počátečního průměru to pro mne kniha dotáhla na vrchol! Vydařená kombinace napětí, rodinných dramat (dokonce vraždy či vyděračství se objevily, vedle lží a nevyřčených pravd), romantiky a i v titulu slíbené erotiky (Indky, mladé i starší vdovy původem z Pandžábu vědí svoje a navrch mají fantazii).
Ale hlavně je to o životě Sikhů v Británii, kde mají své silné komunity (zde Southall u Londýna s obřím chrámem), ale přesto tam již narození mají tendenci žít moderně jako ostatní Britové, od oblečení počínaje přes názory na manželství a svazující požadavky vlastní víry konče. I v rámci stejného náboženství dochází k jasnému rozkolu v otázkách domluvených manželství (ale rozvod, aspoň v Británii, možný je, jenže nese značně nepříjemné a často neřešitelné důsledky - žena se z tradičního manželského krbu pod střechou manželových rodičů musí vrátit ke své rodině, kde ji ale často nechtějí, protože je svým krokem zostudila).
Autorka podle jména všechno tohle dobře zná a její vyprávění je čtivé, zajímavé, poučné i lechtivé.

"Nečekala jsem takhle komplikovaný případ. To nikdo. Když je zavražděna mladá holka, nikoho nenapadne, že by v tom mohli mít prsty její nejbližší. Lidé to vůbec neberou v potaz, pokud nevědí, jak to v téhle komunitě chodí."

5 23.07.2023

Velmi omezující je výprava knihy - paperback tak utažený, že nejde dostatečně rozevřít, aby se v něm dalo číst.

1 22.07.2023

Nezaujalo, bez jakéhokoli přínosu pro mne osobně.

1 22.07.2023