soukroma komentáře u knih

Zprvu se mi to docela dobře četlo, ale poté, co jsem klidně několikrát odložila kvůli zajímavějším titulům a stále jsem se po návratu ke knize nepřehoupla ani přes polovinu, protože se prostě pořád vlastně nic nedělo, rozhodla jsem se knihu už definitivně odložit.
Samozřejmě že Francisovi nesahá americký žokej ani po kotníky.

29.08.2021

Nic mi to neřeklo. Ani ta kočka nebyla ztvárněná věrohodně.

28.08.2021

Halali ... takže jsem mohla a měla tušit, že to bude čistá myslivečtina. Na lovy se střelnou zbraní si vůbec nepotrpím, a tady přišla zbraň tak či tak ke slovu v každé z 29 povídek. Smrt v téhle podobě jsem rychle (a nesouhlasně) přešla, ale byla i smrt jiného druhu, která dojala i samotné myslivce - smrt jejich psů (samozřejmě pracovních, ale o to nikoli méně důležitých souputníků).
Být to o lovech beze zbraní, ocenila bych a užila si víc autorovy bohaté poetiky procházek lesní a horskou krajinou v různých denních i nočních časech, za různého počasí a v různém ročním období. Takto nemohu hodnotit.

Trefná slova na předsádce týkající se mistrovství psaní povídek za setkání s knihou určitě stála:
"Žánr povídky byl a zůstává prubířským kamenem prozaiků. Pokaždé je zkouškou ryzosti autorova pozorovacího a vypravěčského talentu. Objevit, opracovat a pak zajímavě vylíčit pozoruhodný příběh, úsporně jej vykreslit na malé ploše tak, aby bylo řečeno mnohé, bývá nesnadným úkolem. Ne každý dostojí takovým požadavkům. V tomto žánru platívá, že je mnoho povolaných, leč málo vyvolených. Autor totiž nevystačí jen s obstojně zvládnutým literárním řemeslem. Úspěch se nedostavuje, když u něj převládá klišé či jednostrunnost, když schází originalita, svébytný a nenapodobitelný rukopis, jedinečný esprit, který je vlastní pouze jemu. To vše činí krátkou povídku lopotným putováním po douhé cestě. Nemnozí, kdo se na ni vydávají, dospějí beze ztrát až k cíli."

Možná nejsem na horory vůbec, ale tady mne opravdu nic ze starších kousků (někde ovšem jen kousků většího celku) nezaujalo. Nelíbilo, odloženo.

22.08.2021

Vážně potřebujeme takovéhle knihy? Jakoby nestačila frustrace z cestování vlakem plným upocených, unavených a usoužených lidí všeho věku, byť na moderních britských rychlostních drahách (Manchester-Londýn, pendolino?), tak nám autorka naservíruje nášup v podobě džihádského mučedníka s bombou (spoiler ani netřeba, z anotace vše jasno), který to myslí vážně a uprostřed knihy dokoná svůj hrůzný čin (samo-zřejmě byl sice z pákistánské rodiny, ale vyrůstající v bohaté západní zemi). Takže v druhé půli už jde jen o přeživší.
Opravdu jsem po pár desítkách stran představujících hordu cestujících a po první známce toho, co bude následovat, nečetla, jen prolétla, nemám potřebu sebemučení tímto druhem fikce, kde se na mě na obálce mladá autorka směje od ucha k uchu a servíruje mi takovéhle hrůzy jako doplněk ke každodennímu mučení fakty tryskajícími ze všech koutů zeměkoule z non-stop zpravodajství.
Proč? Ptám se autorky (a s hrůzou se mi vybaví náš film, ach jo, ona ta frustrace vybíjející se otřesným způsobem má delší trvání, ale jakkoli má různorodé, tak jasné kořeny, které vymýtít v moderní uspěchané době nelze - ani v nefukčních, ani v bohatších civilizovaných režimech).
Proto se neudržím a dám to nejhorší možné hodnocení. Za mne zcela zbytečné, ba čtenáři nebezpečné fuj.

Četla jsem strašně dlouho (prokládala dalšími) za tichých povzdechů "zlatá Amélie": sérii se secesní archeoložkou jsem měla svého času velmi ráda, ale tahle samostatná kniha jí byla na hony vzdálená jak napínavostí a zajímavostí, tak humorem. Sice i nějaká akce, mrtvola a usilovně hledaná významná hrobka (Achnaton+Nefertiti) v knize taky byly, ale prostě příběh neměl potřebný šmrc a hlavní hrdinka byla úplně nijaká, ani archeoložka ne, takže o archeologii a egyptologii pořádně nikde nic... 50%

06.08.2021

Velmi zvláštní (zkušenost): po Flavii bych nikdy nesáhla, nebýt zajímavých komentářů, takže jsem si vybrala ze série díl s vysokým hodnocením a ignorovala žánrové (věkové) zařazení. Kniha se mi nečetla snadno, často jsem vrtěla hlavou údivem (oživování mrtvých?), nevěřícně (znalosti Flavie v chemii byly vskutku podivuhodné na dvanáctiletou holku), nechápavě (spoustu věcí se nechává autor až na konec, to nejmenší třeba plná jména F. sester: o dva roky starší knihomolka Daffy je Dafné a zasnoubená osmnáctka s hudebním nadáním Feely je Ofélie; stejně tak jako neustále přibývající významné postavy na scéně).
Celá kniha je hlavně hodně pochmurná, co také čekat, když se po deseti letech najde mrtvola manželky a matky a je pro téměř státní pohřeb dovezena z Tibetu do Anglie, domů. Dusivý smutek, hrůza, vzpomínky (nebo stejně neblahý jejich nedostatek u Flavie, která si matku nepamatovala vůbec jako nejmladší ze sester), to vše podkresleno tajemstvím státního významu, které se sama Flavie pokouší rozlousknout (když už se jí nepovedlo matku oživit). Zajímavé figury, rodinná pouta, psychologie v britských reáliích a dozvucích světové války (zejména boje proti Japoncům).
Nejsem si jistá, že se mi kniha výjimečně líbila, po dalších dílech hned tak nesáhnu, ale rozhodně to byl nečekaně nezvyklý zážitek.

"Už jsem zjistila, že jedním ze znaků opravdu velké mysli je schopnost předstírat hloupost na požádání."

"Udělala jsem správnou věc a holt s tím budu muset žít."

"Většina předmětů, pokud je analyzujete jak zrakově, tak chemicky, nakonec vydá veškerá svoje tajemství, jakkoli bezvýznamná se můžou jevit."

"Světlo a žár: nic víc na tom není.
Tajemství hvězd.
Ale když jste to vzali do důsledků, světlo JE energie a teplo taky.
Takže energie, když se nad tím zamyslíte, je svrchovaný potentát: počátek a konec všeho, kořen všech věcí."

Zajímavý byl postřeh o tom, co se stane, když zemřou mrtví. Bude tohle znamenat vzkříšení? (přesný citát jsem si zapomněla včas poznamenat a už ho nemůžu najít)

Pozn.: 1) i když je to o dvanáctileté holce, nemyslím si, že je to zrovna čtení pro děti; 2) důvod pro český titul (samozřejmě na hony vzdálený původnímu) mi zůstal skryt

05.08.2021

Poměrně drsné otrokářské dobrodružství: Anglie - Afrika - Amerika.

30.07.2021

Krásné fotky a je jich opravdu hodně.

29.07.2021

Sérii mám ráda, ale zrovna tenhle díl číst po Longinově kopí, to hodně bolí: otče náš v pekle, 666, death metal apod. hrůzy naší doby (jak dlouhou cestu lidstvo urazilo za dva tisíce let...). Fanatici, satanisté, metalisté a navíc domácí linky obou vyšetřovatelek také nepřispívají ke klidu a pohodě. Možná tentokrát ani nedočtu.
Ale samozřejmě jsem dočetla! zápletka houstla, pořádné vyšetřování na všech frontách taky (spousty jmen a vazeb), zapojil se celý policejní tým, nechybí ani cestování za svědky a informacemi přes celé Švédsko (autem, vlakem, letadlem): od Växjö, přes Göteborg, Stockholm, až do 1600 km vzdálené severské Kiruny. Velmi komplikované, mrtvoly tu přibyly, tam se zase ztratily, a otevřený případ čtvrt století starý měl pokračování i v současnosti. A nakonec ten celý komplikovaný příběh ani o satanismu vlastně moc nebyl, rozuzlení bylo tomu na míle daleko, až nečekaně.

27.07.2021

Několik příběhů vysokohorských expedic v Rusku a střední Asii - zajímavý popis prostředí (ovšem bez mapek, zato s čb fotečkami) i samotných cest, na nichž se udály více či méně závažné zdravotní komplikace: především výšková nemoc, ale také zlomeniny, ba dokonce mrtvice. Všechny se podařilo zvládnout i s pomocí místních záchranářů, žádná nedopadla tragicky.
Vhodné čtivo pro horolezce a nejen pro ně je pak úvod týkající se zásadních problémů, které lidskému organizmu pobyt ve výškách na čtyři kilometry nad mořem hrozí, jak je poznat a jak s nimi správně naložit.

10.07.2021

Autor sobě i mně usnadnil práci - napsal to opravdu jako jedno dlouhé interview, takže jsem to tak i četla: jen otázky, které mne zaujaly, a u nich celé jen ty odpovědi, které byly vtipné a zajímavé. Některé odpovědi jsou totiž hodně dlouhé, životopisné... Proto oceňuji především ty stručné a trefné (těch bylo ovšem velmi málo a spíš v úvodu). Jinak si asi každý najde něco ze života (nejen autorova), z jeho děl (u nás toho ale moc nevyšlo), z řehole psaní a samozřejmě z politiky a historie Izraele.

"O: Lákalo by vás jednou napsat thriller?
_Ne. V thrilleru je jasné, že někdo hřešil, a jediná otázka je, kdy ho chytí. Skutečně napínavé téma - to, co na psaní vzrušuje mě - je, jestli jsou naše hříchy skutečně hříchy. A jak to má člověk poznat."

"O: Dokázal byste psát v jiném jazyce než v hebrejštině?
_No way."

"O: Máte nějaké oblíbené slovo?
_Poprask."

"O: Víte, jak kniha skončí, ještě než začnete psát?
_Ne, ale zato vím, jak dopadnu já."

"O: Měl jste někdy tvůrčí blok?
_Jestli jsem ho někdy měl? Mám ho každé ráno. Celý tenhle rozhovor je upřímně řečeno jenom pokus překonat tvůrčí blok psaním jiného textu."

"O: Když píšete, myslíte přitom na čtenáře?
_Já? Prosím vás. V žádném případě. To vůbec není relevantní. A nemám na to čas. Moje mysl je po okraj plná sebezpytování postav a dějových zvratů, jednoduše nezbývá prostor na nepodstatné úvahy. Důrazně popírám-."

08.07.2021

Nevím si rady - autor fajn (aspoň dle TV dokumentů) i téma zajímavé (i s odkazem na válečně zpravodajské tajemství autorova dědečka), ale prostě mě to nebaví. Pro mne to nemá plynulost a spád, zato divné postavy a jejich soukromí, nevěrohodnosti v zápletce. Navíc příliš odkazů na předchozí díly, což mi nevyhovuje - obecně, a zejména když jsem nečetla (a už vím, že číst nebudu).

08.07.2021

Uf, nepříjemné čtení. Začátek divný, pokračování děsivé.

"Když si namícháte paranoiu, hypochondrii a alkoholismus, užijete si spoustu legrace."

Možná, chvíli, ostatní kolem ale ani tu chvíli, počítám.

07.07.2021

Jednoduché co do zápletky a zainteresovaných - jedna velká rodina, pokrevní i nepokrevní, všichni se milují a přitom se stále dokola obviňují z vražd a hází to jeden na druhého... A velmi málo uvěřitelné, přitom všechny použité zlomy se daly předvídat. Nic moc.

27.06.2021

Jsou zlatokopové a zlatokopové, o obou typech (někdy 2v1) je tenhle napínavý (vražda, zlodějina, sabotáž, machinace na burze, nevěra), dramatický a zajímavý román z roku 1968 na hranici Svobodného státu, poblíž Kitchenerville, kde se nachází hned pět prosperujících důlních společností. Ale pod zemí není jen zlato, číhá tam mnohé nebezpečí..., stejně jako na momentálně zlatem obdařené číhá v kasinech a v očích krásek všude vůkol..., a v neposlední řadě místně nevyhnutelná rasová nenášenlivost (a obecná nenávist k teutonům, zejména na vysokých postech).
Raný autorův román je přiměřeně dlouhý, přitom má všechny atributy čtivosti, včetně pěkně vylíčených postav - jako správný příběh nepřeje zdaleka jen těm dobrým a neumoří zdaleka jen zlosyny.
Moc zajímavé zejména ohledně technologií dobývání vzácného kovu, ve štolách často i dva kilometry pod zemí (fáralo se až do sta pater pod zem), s tisíci horníky pod zemí najednou v nekonečných chodbách a s každodenními odstřely pro odhalení dalších zdrojů.

27.06.2021

P A R Á D A

25.06.2021

Nepříliš záživné a zajímavé, mapky nic moc, ČB fotky strašlivé, skoro jako autorova fotka na obálce nového vydání.

22.06.2021

Zaplesala jsem, když kniha se otevírá příběhem ženy, manželky a nevlastní matky v naprosté divočině (v dosud přečtených autorových knihách ženy měly zanedbatelnou úlohu, pokud vůbec nějakou). Ale postupně už jsem trochu nacházela trhliny v jejím chování, když se příběh otočil zcela jinam, ke Connovi Conagherovi, příkladnému honákovi-pistolníkovi, kterého oceňují všichni, nakonec i jeho nepřátelé, zloději dobytka a zabijáci.
Oba hlavní hrdinové byli vylíčení naprosto bez poskvrnky a zápletka, která je spletla dohromady, byla vskutku směšná (holt potulující se laskavec musel dostat svoji roli) a nevyhnutelně vedla k sluníčkovému happy-endu. 50%
Ne, tahle pohádka z divokého západu se mi vskutku nelíbila. Ale pustím se s chutí i do dalších knih, protože dosud jsem byla se staršími krátkými příběhy autora spokojená.

Pozn.: opět se překladatel/vydavatel uchýlil ke zcela obecnému, nic neříkajícímu a neodpovídajícímu titulu, pochopitelně bez vazby na originál a bez jakékoli snahy právě originálním názvem knihu mezi jinou westernovou (nejen autorovou) jasně odlišit.

19.06.2021

Trochu s tím bojuji, něco se mi líbí, něco méně a ještě něčemu zbla nerozumím. Zatím mne uchvátil Mandarinkový cech - hrdina má připravenu spoustu otázek na soudce u posledního soudu...

Návaznosti mezi jednotlivými kousky slibované v anotaci ale marně hledám...

18.06.2021