spencer komentáře u knih

Černý dort sleduje Byrona a Benny, dva sourozence, kteří po smrti své matky rozplétají dávná rodinná tajemství, která se jim jejich matka rozhodla prostřednictvím hlasové nahrávky svěřit.

Vracíme se tak zpět do minulosti a zjišťujeme, co se před mnoha lety stalo. Charmaine Wilkerson vás ponechá s mnoha otázkami vztahujícími se k vaší vlastní rodině a přátelům. Opravdu známe všechna důležitá fakta, nebo je nám toho ještě dost zatajeno, jako tomu bylo v případě Byrona a Betty?
Příběh je čtivý a kapitoly krátké. Vydáte se na různá místa a věřte, že nebudete tušit, jaká další záhada se objeví jako další. Děj má mnoho vrstev a každá z postav si prochází něčím jiným. Setkáte se tak s mnoha motivy, které byste zprvu možná nečekali.

Osobně musím říct, že mě Černý dort mile překvapil. Odnáším si z něj celkem dost a můžu vám ho vřele doporučit.

2 14.05.2023

Stačí mávnout křídla je pro mě neskutečným překvapením.
Většinou mám strach se pouštět do tak hojně opěvovaných knih, ale v tomto případě se ukázalo, že to nebylo vůbec třeba. Nejenže byla tato kniha velmi čtivá, ale také se zabývala aktuálními a poměrně důležitými tématy. Jsem strašně moc ráda, že něco takového se objevilo v našem českém rybníčku a doufám, že se příběh dostane k těm lidem, kteří jej potřebují.

4,5/5*

1 12.05.2023

Existují příběhy, u kterých máte pocit, že jste jejich součástí. Celá tato trilogie k nim patří.

Vítězové jsou stejně jako u předešlých dílů o rodině, přátelství a komunitě. Místu, kam patříme. Fredrik Backman nám ukazuje různé druhy osobností tak, jak jsou. Se všemi jejich silnými a slabými stránkami. Nejvíce oceníte, že vše, co se semele, se může stát v kterémkoliv jiném městě. Ať už jde o ztrátu blízkých, drogy, znásilnění, nefunkční rodiny apod. Nejedná se tedy o lehké čtení, ale věřte mi, že toto město a lidi v něm žijící potřebujete.

Abych byla upřímná, tento díl mi přišel ze všech nejslabší, ale přesto jsem si jej velmi užila. Trochu mě mátla politika a vše vyplívající na povrch okolo klubu a sponzorství. Nicméně mě mrzí, že přišel čas se s těmito postavami rozloučit. Backman je vskutku mistr vypravěč, jenž vás svým stylem snadno pohltí a bude držet vaši pozornost až do poslední stránky. Pokud stále váháte nad tím, zda se do Medvědína pustit, opravdu neváhejte. Je to zážitek, který stojí za to!

4,75/5*

7 08.05.2023

Bohové lžou je manga, která by vás neměla minout v případě, že máte rádi příběhy, jenž se vám dostanou pod kůži.

Když nový žák Nacaru Nanao odhalí tajemství jeho spolužačky Rio, nic už pro něj nebude jako dřív. A vlastně ani pro Rio. Létem před nástupem do šesté třídy započne jejich společné dobrodružství, které dá do pohybu několik nevyhnutelných událostí.

Tento příběh je jedinečný především díky jeho postavám. Přestože jsou Nacuru s Rio dětmi, nemají žádné iluze o světě, ve kterém žijí. Každé z dětí má své tajemství, a to samé platí pro dospělé, kteří je vychovávají. Všichni moc dobře víme, že když dospělí neví, co říct, lžou.

Kaori Ozaki do děje zakombinovala jak pár zábavných, tak srdceryvných momentů. Zaznamenává začínající vztah dvou žáků šesté třídy, kteří stojí tváří v tvář chudobě, samotě a vedou své vnitřní boje.Osobně můžu titul velmi doporučit. Nejenže jej přečtete na posezení (protože to jinak prostě nejde), ale především vás přiměje přemýšlet nad tím, co v životě je a není vaše vina.

8 05.05.2023

Penelope je zamilovaná do Colina snad odjakživa. Byl k ní milý a viděl ji, když si jí nikdo ostatní nevšímal. Naděje ve společnou budoucnost si však přestala dělat už dávno. Když se ale po návratu Colina z cest tito dva opět setkají, Colin ji poprvé začne vnímat jako něco víc než jen kamarádku své sestry. Je možné, že něco, co vždycky chtěl, měl celou dobu před očima?

Slavnostně oznamuji, že Čekanka nebyla nejhorším dílem Bridgertonových, ale zároveň ne nejlepším. Jak už sám název napovídá, příběh se soustřeďuje hlavně na Penelope, která už se pomalu srovnala s tím, že na ni manželství nečeká. Našla si jiného koníčka, takového, který ji naplňuje vášní a umožňuje jí dělat, co má ráda - psát.

Zatímco jsem si dějovou linku týkající se Penelope užila, o té Colinové to samé říct nemohu. Z milého mladíka z předchozích dílů se stal tak trochu egocentrický muž, čímž se dostávám k samotné romanci, která nefungovala. Alespoň ne pro mě. Byla nucená a pokud máte rádi knihy, kde vidíte, jak se do sebe postavy postupně zamilovávají, v Čekance to nečekejte. Z toho, jak nám byla popsaná jsem si odnesla především, že se do Penelope zamiloval díky tomu, že zhubla. Což není zrovna ideální.

Abych to shrnula, pokud máte rádi Pen, titul si určitě přečtěte. Nahlédnete do jejího soukromí a dozvíte se, jak zajímavou ženou ve skutečnosti je. Navíc je v románu odhalena totožnost lady Whistledownové a věřte, že si ten povyk okolo nechcete nechat ujít.

2 01.05.2023

Kořist je velice zajímavé čtení, ze kterého čtenáře*čtenářky rozhodně zamrazí. Celý děj se odehrává v drsných podmínkách a v lokacích, jenž zvládají navodit tu pravou atmosféru. I přesto nacházím pár ale.

Děj se točí okolo zmizení dvou manželských párů, které se vydaly do ledové pustiny mimo civilizaci. Následně se příběh rozvětvuje do několika linek, které trochu komplikuje počet postav, ve kterých jsem se osobně nějaký čas ztrácela. Co dále může některým komplikovat čtení, je určitě styl vyprávění. Neobsahuje příliš mnoho přímé řeči, zato popisů najdete nespočetně. Chce to tedy větší soustředěnost.

Nicméně, oceňuji nadpřirozené prvky, s jimiž autorka umí pracovat a udržovat každého ve střehu. Škoda jen, že se vše na konci plně neuzavřelo a nedivila bych se, kdyby závěr mnohé ponechal s dalšími otázkami. Pokud tedy máte rádi detailné rozuzlení, nemusí to být úplně počin pro vás.

Čtení jsem si až na zmiňované maličkosti užila a nebránila bych se Kořist doporučit fanouškům*fanynkám thrillerů. Zvraty byly zajímavé a nebýt mých osobních problémů se stylem vyprávění a závěrem, určitě bych hodnotila lépe :)

1 29.04.2023

Co ti svírá hrdlo je sbírka dvanácti krátkých povídek vyprávějících nejen o strastech a starostech nigerijských žen, ale též o životě afrických imigrantů v Americe. V rámci jednotlivých příběhů se autorka zabývá lidskými vztahy, které rozpitvává z několika úhlů. Všechny jsou důležité, neboť nabízejí vždy něco nového, co se z nich můžeme naučit.

Na psaní krátkých příběhů je nejtěžší, že musíte čtenáře okamžitě zaujmout, což se autorce podařilo. Opět dokazuje, jak neuvěřitelnou je vypravěčkou, když hravě přechází z tragédie do humoru. Každá z povídek je vyprávěna jinou formou a oceňuji, že se objevila i du-forma. Právě část v ní vyprávěná se mě dotkla nejvíce a myslím, že to tak pocítí více čtenářů*čtenářek.

Knihu vám můžu vřele doporučit. Samozřejmě se nebude jednat o čtení pro každého, neboť tento druh literatury pro všechny není. Ale pokud si chcete rozšířit své obzory a přečíst si něco, co má silný hlas, rozhodně dejte této sbírce povídek šanci.

27.04.2023

Někdo má na rodinu štěstí, jiný zase ne. Tohle je příběh holčičky, která se bohužel již od útlého věku necítila mezi tou svou chtěná. Protože vyrůstat ve společnosti matky, která před svou zodpovědností utíká a nechává se zostuzovat svou vlastní matkou, není nic lehkého.

Dnes již dospělá žena, tehdy přezdívaná Cácora, se nám ve svém vyprávění svěřuje s událostmi, jenž se v průběhu jejího života odehrály a které by ustál jen málo kdo. Alena Mornštajnová si opět nevybrala zrovna nejlehčí téma, takže ani tentokrát nenarazíte na nic sluníčkového. Můžete se ovšem těšit na zpověď o jedné rodině, která se vám se svým tajemstvím vryje hluboko pod kůži.

Nebudu vám lhát, z celého děje na vás nepůjdou zrovna nejkrásnější myšlenky, ale jsem ráda, že se autorka rozhodla zpracovat takto složité a nepříjemné téma. Ať se nám to líbí, nebo ne, ač je jakkoliv nepochopitelné, děje se.

Osobně Les v domě hodnotím spíš kladně, než záporně. Přiměl mě přemýšlet a líbilo se mi vykreslení jednotlivých charakterů. Pár výtek k němu nicméně mám. Chvílemi mi přišel až moc natahovaný a být tak o trochu kratší, možná by na mě udělal malinko větší dojem. I přesto jej můžu doporučit.

8 25.04.2023

Když se večer v kuchyni setmí, začnou se tam dít věci. A u maminky Viktorky a její malé dcerky obzvlášť. Každý večer totiž vylézají dva duchové Šiflík a Šuflík, kteří spolu zažívají nejrůznější dobrodružství.

Knihu jich tvoří sedm a každému dni v týdnu, tak připadá jeden. Zajímalo by vás, co ti dva kamarádi spolu vlastně vyvádějí? Úplně všechno. Myjí nádobí, nebo třeba vaří kávu. Musí ale dávat pozor, aby je u toho nepřistihla maminka Viktorka, protože to by byl skutečně průšvih!

Děj je poutavě vyprávěn tak, aby zaujal různé věkové kategorie. Přestože se příběh vždy odehrává v podobném vzorci a končí stejně, má tímto šanci zaujmout. Jednotlivé pohádky jsou originální, stejně jako dva parťáci, kteří představují hlavní hrdiny. A co ten Šiflík s Šuflíkem vlastně umí? No přece strašit, pomáhat, ale hlavně vás u toho zabavit.

Knížku bych se tak nebála doporučit každému, kdo chce četbu svým dětem něčím ozvláštnit. Věřte, že se u těchto příhod zabaví i nejeden dospělák!

2 24.04.2023

S hodnocením této knihy mám problém. Vím, že se mnoha lidem líbila, ale můj vztah je k ní velmi ambivalentní.

Příběhy s tematikou duševních nemocí jsou vždy smutné. Tento se tím nijak neliší, ale jak tomu tak bývá, i blázni mají smysl pro humor. Ken Kesey napsal tento román s jemným humorem, ke kterému dochází na pozadí tragédie. V čem titul vynikal, byla rozhodně přesná charakteristika jednotlivých postav. Kdyby nebyla dobře zpracovaná, nic by uvnitř nefungovalo. První část nám díky ní připravuje půdu pro události, jež se teprve odehrají.

Styl vyprávění byl nevšední, ale zajímavý. V první části jsem s ním dost bojovala, nicméně pak jsem si na něj zvykla. Vše bylo vyprávěno z pohledu jednoho z pacientů, takže se nejednalo o zrovna věrohodného vypravěče, což je v rámci námětu jen dobře. Mým hlavním problémem ale bylo, že se vše dalo do pohybu až za polovinou a začíst jsem se zpočátku nemohla. Také jsem čekala o něco více vyostřenější výměny názorů mezi Velkou sestrou a McMarphym.
Jsem ovšem ráda, že jsem si titul přečetla. Jen na mě neudělal tak velký dojem, jak jsem původně doufala.

1 23.04.2023

Kdo by chtěl zabít manžele Mertonovi? Spíš, kdo by je zabít nechtěl.

Nepříliš šťastná rodina obsahuje klasickou zápletku, kdy je bohatý pár zavražděn a podezřelými se stanou jejich odrostlé děti. Každý z nich by mohl mít motiv a neprůstřelné alibi nemá nikdo. Začnou se tak navzájem podezírat, a když jsou ve hře velké peníze z dědictví, věřit se opravdu nedá nikomu.

Shari Lapenu mám kompletně přečtenou. Přestože se mi knížka líbila, nemůžu se zbavit dojmu, že se dalo ze zápletky vytěžit víc. Poprvé jsem v její knize odhalila viníka a nemyslím si, že jsem jediná. První polovina byla napínavá, ale jakmile se děj přehoupl do druhé části, vše působilo urychleně a začalo se objevovat pár známých klišé. Mrzí mě, že právě díky tomu působí ve výsledku konec odbytě a přála bych si, aby jej autorka o něco víc rozvedla.

Jinak to ale nebylo špatné čtení. Jednalo se o poměrně nenáročný psychologický thriller, který snadno přečtete a přijdete na jiné myšlenky.
Proto 3,5/5*

8 21.04.2023

Lhala bych, kdybych řekla, že jsem během čtení nemusela zadržovat slzy Fredrik Backman to totiž opět dokázal. Dostal mě do kolen.

Tento autor je jedním z nejnadanějších vypravěčů, které znám. Při čtení jeho knih máte pocit, jako kdyby k vám promlouval nějaký dávný přítel. I tentokrát má příběh několik vrstev, které postupně odkrýváte. Nejenže si na své přijdou sportovní fanoušci, ale bude spokojen každý, kdo má srdce na svém místě.
Jako většina malých měst, i Medvědín má své problémy, tajemství a předsudky. Zatímco se předešlý díl zabýval tematikou znásilnění, tentokrát se děj věnuje sexismu, šikaně a politice.

Jsem velmi vděčná za to, že knihy jako je tato existují, neboť právě ony nám dokazují, proč stojí za to číst.

16 19.04.2023

Přestože se na první pohled může zdát, že je Medvědín o hokeji, není tomu úplně tak. Jedná se především o příběh tragédie, bolesti, odvahy a v neposlední řadě lásky. Tuto knihu jen nečtete, vy si ji prožijete.

Odehrává se v malém švédském městě Medvědíně, které žije hokejem. Celý děj se točí okolo místního hokejového týmu, a to jak jeho současných členů, tak těch bývalých. Fredrik Backman děj obohatil o postavy, kdy si každá z nich nese své vlastní břemeno. Někteří jsou zlí, jiní skrývají tajemství, avšak ti nejdůležitější vám ukáží, že někdy je potřeba postavit se zlu čelem, nevzdat se a bojovat.

Nemusíte mít rádi hokej, abyste si titul zamilovali. Stačí mít srdce na správném místě. Autor je skutečně skvělým vypravěčem. Jeho styl vyprávění se v tomto případě od jeho ostatních knih malinko liší, ale možná právě proto vás tak snadno vtáhne do dění. Oceňuji, že se rozhodl věnovat tak důležitým a pro Švédsko možná i kontroverzním tématům. Těším se na pokračování!

14 03.04.2023

4,5/5*
Ranhojička si zaslouží všechen ten hype, který kolem ní je.
Myslím, že mi právě dokázala, že se příběh nemusí odehrávat na deseti různých lokací a bohatě stačí, když autor či autorka plně využije jedné.

Děj se odehrává ve věznici, ze které není úniku. Hlavní hrdinka Kiva v ní žije od svých sedmi let a posledních deset let se jí daří přežívat jen proto, že je ranhojička. Díky občasným zprávám z vnějšího světa neztrácí víru ve svou záchranu. Když jednoho dne obdrží vzkaz, ve kterém stojí, že má udržet těžce zraněnou královnu rebelů na živu, její cesta na svobodu nabere nečekaně dramatické obrátky.

Tento titul mi připomněl, jak moc mám ráda YA fantasy. Cítila jsem se jako kdysi, když jsem četla podobné počiny z tohoto žánru a i tentokrát jsem se moc bavila! Postavy jsou velmi dobře charakterizovány a Kivu jsem si brzy zamilovala. Druhá část byla napínavá a myslím, že konec překvapil nejednoho z nás. Už se velmi těším, až se pustím do pokračování :)

7 27.03.2023

Démon z lesů je naprosto překrásný počin. Do příběhu jsem se snadno ponořila a přečetla jsem jej na posezení. Temnyjova minulost je o něco víc poodhalena a moc jsem si toto objevování užila. Ilustrace skvěle ladí s dějem a jsem velmi ráda, že autorka zvolila právě tento způsob zpracování.

1 23.03.2023

Naprosto skvělá kniha, která by se měla do rukou dostat úplně každému!
Jasně a srozumitelně se věnuje důležitým tématům, na které nabízí ucelený pohled. Danou problematiku vám vysvětlí a k tomu nabídne argumenty do debat s přáteli či rodinou. Velice oceňuji samotné zpracování a vtipné mezivložky. Určitě se ke knize budu vracet a doporučovat ji dále!

2 22.03.2023

Northangerské opatství je mou třetí knihou od Jane Austen. I když jsem byla s autorčiným stylem psaní seznámená, pár drobností mě stále překvapilo. Třeba podobnost mezi charaktery z předchozích počinů, a to především ve způsobu, jakým se dívají na svět. Catherine se mi jako protagonistka líbila a často jsem se v ní viděla, což mi čtení zpříjemňovalo. Bylo také hezké vidět, jak se v průběhu změnila a dost dospěla.
Co se mi nicméně líbilo nejvíce, byl fakt, že je v příběhu přátelství postaveno o něco výš než láska, což byla příjemná změna.

Myslím, že román nejspíš neosloví tolik čtenářů jako autorčiny další tituly, ale přesto bych mu dala šanci, pokud máte rádi komedie odehrávající se na zajímavých místech. Vydáte se totiž do anglických lázní v Bathu a věřte, že se na ono místo budete chtít poté vydat.

6 19.03.2023

Přesně tohle je kniha, kterou by si měl přečíst každý.
Nejenže velmi přístupným způsobem hovoří o vztazích, ale také (jak už název napovídá) boří stereotypní mýty, jenž se jich týkají. Honza Vojtko je skvělý vypravěč a moc se mi líbí jeho styl psaní. Oceňuji, že se objevují i příběhy z jeho terapeutovny, ve kterých se třeba někteří čtenáři i uvidí a mohou jim pomoci. Dle mého názoru si ze čtení každý něco odnese. Ať už do partnerských vztahů či do vztahu k sám sobě.

7 12.03.2023

Uteč, dokud můžeš je detektivní thriller s velmi zajímavou zápletkou.
Hlavní hrdinka Laurel je zvláštní agentkou FBI. Když v horách blízko jejího rodného města Genesis Valley najdou několik mrtvých těl, rozhodne se chopit vyšetřování a vypátrat vraha, který má tyto hrůzné činy na svědomí. A to ještě dřív, než si vyhlídne další oběť.

Mnozí jistě ocení, že je osobnost Laurel dost komplexní. Přestože má odhodlání na rozdávání a eidetickou paměť k tomu, má i pár slabin. I přes všechny její tituly mnohdy nepochytí jasné signály vyplývající z konverzace s druhými. Rozum má tak u ní přednost před emocemi, což není vždy ideální. Své síly spojí s válečným veteránem Huckem Riversem, jenž je s jeho stopařským psem nejlepší šancí, kterou na vypátrání vraha má.

Autorčin styl vyprávění je čtivý a snadno se tak budete orientovat v jednotlivých událostech. Většina je vyprávěna z pohledu protagonistky, jen v některých momentech nahlížíme do hlavy samotnému vrahovi.
Jak už tomu tak bývá, při vyšetřování začne hl. hrdinka dost zjišťovat i o sobě samé a osobně se mi tato dějová linka líbila.

Knížku vám ovšem můžu velmi doporučit. Pokud máte rádi napínavé příběhy plné akce, určitě si Uteč, dokud můžeš oblíbíte.

4,5/5*

Hebtyl je pohádka pro dospělé obsahující výchovnou lekci i drobné ponaučení. Odehrává se v malé vesničce Hluchyni, kde se vyskytuje hospoda U Vitoucha. V ní se setkávají štamgasti a poprvé se též seznamujeme s Hebtylem. Se stvořením, které si každý musí vytvořit sám, neboť přejímá a odhaluje povahové vlastnosti svého majitele.

Příběh je poměrně jednoduchý a obsahuje velmi jasné charaktery, na nichž je dobře vidět vyobrazené dobro a zlo. Poetický jazyk pohybující se na vlně surrealismu jde ruku v ruce se stylem knihy. Nicméně nemusí sednout do vkusu každému. S hojným výskytem postav působí občas dosti matouce a čtenář se tak musí více soustředit.

Oceňuji krásné ilustrace a ojedinělý nápad. Každý z nás je vskutku jedinečný a jak zazní na začátku knihy: Ne každej může mít spoustu peněz.. Ne každej pozná lásku.. Ale každej - úplně každej - může mít hebtyla.

3 06.03.2023