spencer
komentáře u knih
Farma zázraků
B. K. Borison
Na Farmu zázraků jsem se poměrně těšila. Farma na vánoční stromečky a dva dlouholetí kamarádi, kteří předstírají vztah a nakonec se do sebe zamilují? - to zní přece jako skvělá kombinace! Avšak výsledek mě zanechal spokojenou jen z půlky.
Takhle, titul je dost předvídatelný, ale to se dá u tohoto typu vánočních romantických příběhů čekat. Líbily se mi postavy, vedlejší linky a Luka (jak jinak). Nicméně jsem čekala, že autorka více využije potenciálu samotě farmy, okolo níž se děj měl točit. Chtěla jsem více stromečků, dobrého jídla a jednoduše méně vnitřních monologů protagonistky.
Vyzdvihnout tedy můžu především nenáročnost. Zapomenete na okolní svět a dočkáte se té slibované vánoční atmosféry. Takže přestože mě výsledek nijak zvlášť neohromil, během čtení jsem se bavila a nebála bych se jej doporučit dál.
Tváře
Tove Ditlevsen
Tváře přináší další mrazivý příběh o postupném propadnutí v šílenství, který prožívá autorka dětských knih Lise koncem 60. let v Kodani.
Autorka velmi dobře čtenáři ukazuje, jaké to je slyšet hlasy a vidět tváře, které reálně neexistují.
Jelikož se část děje odehrává na psychiatrickém oddělení, lze v této části najít podobu s autorčiným vlastním životem, neboť sama na psychiatrickém oddělení nejednou skončila.
Mně osobně nejvíce zaujaly úvahy nad smyslem umění a životem. Stejně tak jako detailní vykreslení rozvíjejícího se šílenství.
Podtrženo, sečteno: silný román plný podnětných myšlenek, jenž rozhodně stojí za přečtení.
Paříme - Komiksová historie videoher
Edward Ross
Pokud máte v oblibě komiksy a zároveň se rádi něco dozvídáte, mám pro vás tip na čtení, které si rozhodně zaslouží vaši pozornost.
Jedná se o první dějiny videoher vhodné jak pro znalce, tak pro úplné začátečníky.
Paříme vám dá naprosto nový pohled na evoluci her v průběhu historie. Celou záležitostí vás navíc provede samotný autor Edward Ross, který vše velmi srozumitelně a ilustrativně vysvětlí.
Mimo jiné se jedná o podrobnou sociologickou analýzu vývoje videoher a her obecně. Ukáže vám výhody a nevýhody, které jednotlivcům hraní přináší, což bylo v některých případech velmi poutavé.
Já vám komiks vřele doporučuju. Rozhodně nepatřím mezi hráče, ale velmi mě čtení bavilo a dalo mi na herní svět nový pohled.
Detaily
Ia Genberg
Detaily mě zanechaly beze slov.
V této švédské novele se vypravěčka v horečkách vrací ve vzpomínkách ke čtyřem lidem, kteří ji v různou dobu vstoupili do života a zásadním způsobem jej ovlivnili.
Jazyk vyprávění vás svou barvitostí snadno pohltí. Přes jeho intimnost je velmi úderný a upřímný.
Jak samotný název napovídá, autorka se rozhodla ilustrovat, jak detaily přispívají k formování vztahů v našem životě. Samozřejmě se nejedná o nejoriginálnější námět, avšak horečka, která pohltila protagonistku, posouvá postavy zajímavým směrem, což dle mého názoru rozhodně stojí za přečtení.
Mladík / Událost
Annie Ernaux
Mladík / Událost je mou první knihou Annie Ernaux a rozhodně ne poslední.
Ve dvou krátkých povídkách prostřednictvím náhodných myšlenek a útržků či deníkových zápisů vzpomínáme na dvě události odehrané před nějakým časem.
V první povídce s názvem Mladík autorka popisuje svůj krátký románek s mužem o třicet let mladším než ona. V druhém textu se vrací do doby, kdy jí bylo dvacet tři let a zjistila, že je těhotná.
Její styl vyprávění mě zaujal. Je upřímný a bez příkras. Zkoumá sociální a emocionální souvislosti dané doby, aby čtenářům co nejvíce přiblížil obě události.
Silné čtení, které na mě rozhodně udělalo dojem.
Ta věc s Rachel
Caroline O'Donoghue
Zábavný a duchaplný příběh o tom, když je vám přes dvacet, dokončujete školu a snažíte si dát do pořádku život, který je vším, jen ne spořádaným.
Caroline ODonoghue napsala román plný sporných osobností, které vás budou nutit otáčet stránku za stránkou. Přestože se budete možná pohoršovat nad některými rozhodnutími, šanci zaujmout mají hlavně naivní pokusy dospět v potápějící se ekonomice Irska.
Styl vyprávění je poutavý, vtipný se smyslem pro detail. Při čtení jsem měla mnohokrát dojem, jako kdybych nečetla fikci, ale nějaký reálný příběh o lidech, které znám, což na mě udělalo dojem.
Titul bude pro ty, kterým se zalíbily Rozhovory s přáteli a Frankenstein a Cleopatra. Já jej budu doporučovat ještě dlouho.
Neviditelný muž
Bianca Bellová
Neviditelný muž v sobě skrývá několik vrstev a dějových linií.
Seznamujeme se s rodinou, ve které je hodně nevyřčeného. Odkrýváme dávná témata a sledujeme, jak se životní příběhy žen daného rodu navzájem zrcadlí a ovlivňují. Jednu z hlavních rolí hrají tedy kořeny - jak moc nás ovlivňují a zda-li se s nějakými našimi propozicemi dá vůbec něco dělat. A samozřejmě ženy s jejich silou a odhodláním.
Děj je zasazen do fiktivního města Serafiny a celý příběh tak dostává jemně politický nádech, neboť tam probíhá válečný konflikt podobný těm, jenž nás obklopují.
Přestože publikace nerozebírá zrovna lehká témata, čte se s velkou lehkostí. Autorka umí i v několika krátkých větách vystihnout vše, co potřebuje, což rozhodně přidává románu na hodnotě.
Osobně mě čtení bavilo. Překvapilo mě, kolik motivů se v dění objevovalo. Co se týče konce, když vezmu v potaz dané motivy, není úplně originální. Jakmile se dostanete do určitého bodu vypravování, bude vám jasné, kam vše směřuje. Přesto ale můžu titul doporučit každému, kdo má chuť si přečíst něco nevšedního, kde fikce odráží realitu.
Jeho poslední slova
Laura Dave
Seznamte se s Hannah, ženou okolo čtyřicítky, která se nedávno vdala. Za muže si vzala Owena, který pracuje v oblasti technologií a má šestnáctiletou dceru. Když u ní jednoho dne zaklepe dvanáctiletá dívka se vzkazem od jejího manžela, ve kterém stojí: “Ochraň ji, život, který doposud znala je u konce.
Abych byla upřímná, úplně bych tuto knihu nepovažovala za thriller. Spíš za takové drama s lehkými prvky thrilleru. Začátek vás snadno vtáhne do děje, jelikož budete spolu s protagonistkou vysláni na misi za hledáním pravdy. Konkrétně pravdy o minulosti jejího manžela a nevlastní dcery. Přes pomalý start je toho mnoho, co vás bude hnát kupředu ve čtení. K tomu dobře slouží flashbacky dodávající potřebné informace k odhalení směru, jímž se bude dění vyvíjet.
Avšak tady ta radost končí. Za zklamání lze považovat druhou část příběhu se samotným zakončením. K pravdě dojdete příliš brzy a máte-li rádi konce, u kterých budete nevěřícně zavírat knihu, k ničemu podobnému v tomto případě nedochází.
Abych to shrnula, jestli hledáte akční čtení, kdy budete s napětím otáček stránku po stránce, poohlédněte se raději jinde. Pokud ale máte chuť si přečíst rodinné drama, které vás zabaví o dlouhém víkendu, mohla by vás kniha určitě bavit.
Komu bych tedy čtení doporučila?
- Zejména fanouškům rodinných dramat a odhalování pravdy.
Manželky mého muže
Faith Hogan
Když Paul Starr zemře při dopravní nehodě, tajemství z jeho milostného života začnou vylézat na povrch. Čtyři ženy, pro které byla jeho existence velmi zásadní, jsou nuceny čelit své vzájemné existenci. Se kterou byl ženatý? A která jej doopravdy znala?
Z anotace a prvních kapitol dostanete snadno dojem, že budete číst o komplikované situaci jedné rodiny sužované zármutkem. Ovšem není tomu úplně tak. Dočkáte se trochu naivního příběhu, jenž je zároveň velmi předvídatelný, takže vám nezabere dlouho, než se dovtípíte rozuzlení.
Abych se nepohybovala jen na negativní vlně, vyzdvihnout určitě můžu styl vyprávění, který mi byl velmi sympatický. Nebýt naivity většiny postav a mezer v ději, hodnotila bych knihu mnohem lépe.
Komu bych tedy čtení doporučila?
Spíš těm, kteří si chtějí přečíst něco, nad čím nebudou muset moc přemýšlet. Nudit se nebudete, ale zároveň vám titul nejspíš nic moc nepředá. Ovšem někdy je právě tohle cíl.
Carrie Soto se vrací
Taylor Jenkins Reid
Carrie Soto is back vypráví příběh tenisové hvězdy Carrie, která byla ve své době nejlepší ženskou tenisovou hráčkou v historii. Na svém kontě donedávna držela největší počet Grand Slamů a nikdo ji ani roky po jejím odchodu do tenisového důchodu nedohnal. Alespoň doteď. Její rekord je nyní v ohrožení a Carrie nemá jinou možnost, než se vrátit zpátky, aby jej obhájila a celému světu dokázala, že na to ještě stále má.
Jak už to u T. J. Reid bývá, její styl vyprávění je naprosto špičkový. Vypráví s takovou realističností, že ve vás po celou dobu bude budit dojem jako kdyby Carrie opravdu existovala. Velkou šanci zaujmout má ale především pohled na ženský sport. Čím se liší od sportu mužů, a jak si vás dokážou média ošklivě dobírat, hlavně, když stárnete.
Nejvíce bych chtěla ovšem vyzdvihnout způsob, jímž se děj zaměřuje na vztah otec-dcera. Tyto vztahy nikdy nebývají jednoduché a ve sportovním prostředí bývají o to komplikovanější. Líbila se mi cesta k vzájemnému pochopení mezi protagonistkou a jejím otcem, stejně tak jako poslání, jenž se nám snaží vyústění předat.
Komu bych tedy titul doporučila?
Především těm, kteří mají v oblibě příběhy o hrdinkách, které se jen tak nevzdají. Možná si Carrie jen tak nezamilujete, ale to právě jde. Najít si k ní cestu tak, jako zbytek světa.
Střípky času
Petra Slováková
Střípky času jsou YA urban fantasy sérií odehrávající se v Ostravě. Právě místo dění mě ke knize nejvíce přilákalo, neboť ne úplně často se setkáte s titulem, který by byl zasazen do města, jenž velmi dobře znáte.
Čtení mně zanechalo se smíšenými pocity. Přestože byl ústřední koncept cestování časem velmi zajímavý, postavy už tak originálně zpracovány nebyly. Převládala u nich značná nevýraznost. Zejména osobnost hlavní hrdinky Jany byla tvořena známými klišé, které byly před určitým časem v Young Adult literatuře dost populární, ale v dnešní době už si myslím, že tolik čtenáře nezaujmou.
Co se týče stylu vyprávění, je jednoduchý a čtivý, což může zaujmout hlavně ty, kteří nemají v oblibě rozsáhlé popisy. Avšak pokud byste chtěli něco v tomto ohledu malinko propracovanějšího, poohlédla bych se po jiném čtení.
Pokud jde o mě, určitě se v budoucnu pustím i do pokračování, abych mohla posoudit, jak se děj vyvíjel dál. Recenze na další díly vídám především kladné, čímž moje zvědavost stoupá.
Komu bych tedy Střípky času doporučila?
Především těm, kteří hledají oddechové čtení, které jim svým magickým světem nezamotá hlavu. Zaujmout by mohla i začátečníky v žánru urban fantasy.
Nesnáším svůj krk
Nora Ephron
Jednu věc si musíme všichni přiznat. Stárneme. A všichni.
Hlavním tématem této publikace je právě stárnutí a jeho nevyhnutelnost. Autorka nás v patnácti krátkých esejích seznamuje s jejími životními zkušenostmi, kterých není malý počet. Vypráví o svých zkušenostech z práce coby žurnalistky, o nevydařených manželstvích a celkově o tom, jaké to vlastně je být žena a stárnout. Celé to dělá s velkou dávkou humoru a prostřednictvím jejích bohatých životních zkušeností.
Říkáte si, že jste jméno Nora Ephron už někdy slyšeli? Je to pravděpodobné. A pokud ne, určitě budete znát alespoň jeden z filmů vzniklých podle jejího scénáře (Když Harry potkal Sally, Láska přes internet apod.). Přestože se mi knížka líbila, kapitoly týkající se problémů vyšší třídy mě úplně nezaujaly. Co mě ale přimělo přemýšlet byly části zaměřené na ženský vzhled a jeho snadnou ovlivnitelnost společností.
Čeho si ale vážím nejvíc jsou autorčiny rady, které nám krásně na konci sepsala. Takže pokud si chcete zpříjemnit odpoledne a pouze se pobavit, knížku si klidně přečtěte. Pokud byste ale chtěli hlubší čtení, doporučuju se poohlédnout po jiném čtení.
3,5/5
Radio Silence
Alice Oseman
Stejně jako autorčiny ostatní knihy, i tato se dotýká hned několika důležitých témat spojených nejen s dospíváním. Alice Oseman opět vyniká v zachycení problémů, kterých se potýká naše generace a mnoho generací před námi - vyrovnáváním se s očekáváním ostatních, nacházením sebe sama a především hledání vlastního hlasu.
V čem se tento titul liší od jiných Young Adult knih, je zejména směr, kterým se děj vydává. Nečekejte žádnou romantiku, pouze čisté přátelství, které ve vás vyvolá mnoho emocí. Co se týče charakteristiky postav, myslím, že nikdo jiný nedokáže vykreslit mysl teenagerů tak jako tato autorka.
Abych to shrnula, proč by právě Radio Silence mělo stát za vaši pozornost? Kniha je totiž rozmanitá ve všech ohledech, ať už jde o reprezentaci postav či variabilitu témat. Nebudete se nudit a věřím, že na stránkách najdete i jisté pochopení. Rozhodně doporučuju.
Velké léto
Ewald Arenz
Staré odrůdy jsem četla poměrně nedávno a moc mě zaujaly. Těšila jsem se proto, až si od autora přečtu něco dalšího. Na Velké léto jsem si nemohla vybrat lepší čas, než právě léto, neboť jsem se do příběhu dokázala vžít ještě snadněji.
I když se to zprvu nezdá, jedná se o krásný příběh o mládí, první lásce, touze, ale i zoufalství či ztrátě. Pozornost, kterou autor věnuje popisům je jedinečná, neboť si čtenář snadno dovede představit každičký popisovaný detail.
Děj se točí okolo čtyř přátel a je vyprávěn z pohledu Friedricha, jednoho z nich. Ten musí po létě složit reparát, což znamená zmeškat rodinou dovolenou a zůstat u své babičky, které říká „Nana“ a dědy, ke kterému má trochu komplikovaný vztah. Právě střed generací, duševní zdraví, manželství či první láska může být tím největším lákadlem. Ewald Arenz totiž píše hluboce i o těch nejbanálnějších záležitostech.
Osobně můžu vřele doporučit.
Počkej na moře
Veronika Opatřilová
Počkej na moře přináší melancholický, avšak svým způsobem nezapomenutelný, příběh zasazený do 60. let 20. století, který si rozhodně našel místo v mém srdci.
Děj sleduje studenta z Göteborgu přijíždějícího do Anglie na výměnný pobyt. Když se krátce po svém příjezdu seznámí se starším profesorem literatury, jakoby jeho život konečně nabral smysl. A tak vzniká příběh jedné velké lásky. Lásky v tehdejší době zakázané a nepochopené.
Titul dělá zajímavým především jeho poetický jazyk, který není u Veroniky Opatřilové ničím novým. Nicméně tentokrát, jsem se do stylu vyprávění zamilovala o něco víc. Všechny ty myšlenky, jedinečné slovní obraty a napojení na umění a přírodu mě neskutečně učarovalo.
Za mě Počkej na moře rozhodně stojí za přečtení. Pomůže vám si utřídit myšlenky a zamyslet se nad některými životními situacemi. Díky skvěle vystižené atmosféře se snadno začtete a doufám, že si ji stejně jako já zamilujete.
Soumrak
Jessie Cave
Soumrak vypráví příběh jedné velké ztráty. Konkrétně ztráty jedné z nejbližších osob, které jen můžeme mít - sestry a nejlepší kamarádky v jednom.
Když Ruth tragickou nehodou přijde o svou sestru Hannah, zbortí se jí celý svět. Sledujeme ji, jak se snaží dál fungovat v běžném životě, zatímco se vyrovnává s takto velkou ztrátou a znovu hledá samu sebe.
Vyprávění prozkoumává smutek, a jak se na nás dokáže podepsat - ať už se jedná o pouhé myšlenky, emoce či rodinné vztahy. Styl psaní Jessie Cave je jedinečný, ironicky ničivý a plný černého humoru. Osobně mě nejvíce zaujal fakt, že čerpala ze své vlastní zkušenosti, neboť v doslovu zmiňuje, že přestože neztratila sestru, přišla tragicky od bratra. Což vám dá dost k zamyšlení.
Abych byla upřímná, nejspíš to nebude čtení pro každého. Nedotýká se lehkého tématu a hlavní hrdinku si taktéž každý nezamiluje. Ovšem já jsem si její „nesympatičnost“ oblíbila. Když si procházíte traumatem, to poslední o co se staráte je, jak budete působit na ostatní lidi, a je důležité si to pamatovat.
Osobně můžu titul jen doporučit, avšak předem doporučuju si přečíst trigger warnings a rozhodnout se, zda je to čtení pro vás.
Těším se, s čím přijde autorka příště.
Ostrov žije
Veronika Opatřilová
Ostrov žije nepřináší úplně běžný příběh, právě naopak.
Veronika Opatřilová vás během necelých 250 stránek vezme na cestu plnou zajímavých myšlenek, témat a poselství.
Zátoka Steephill Cave se nachází daleko od lidí a o jejích obyvatelích se říká, že jsou to podivíni. V tomto příběhu sledujeme pár z nich a dozvídáme se, jak se ostrov změní v momentě, kdy si příroda vezme zpátky to, co jí kdysi patřilo.
Nejkrásnějším prvkem titulu je rozhodně jazyk vyprávění, který je vskutku jedinečný a dovolila bych si říct, že i kouzelný. Autorka vás svým poetickým jazykem totiž snadno vtáhne do dění a jen tak vás nepustí. Osobně mě velmi překvapilo originální pojetí témat, kterých se děj dotýká. Autorčin pohled na ochranu přírody či hledání sebe sama bylo něco, co se mě dotklo a ještě nějaký čas se mnou zůstalo.
Pokud máte rádi nevšední tituly, které toho v sobě dost skrývají, zkuste si přečíst Ostrov žije. Nebude to čtení pro každého, ale jste-li fanoušky magického realismu, myslím, že vás může akorát překvapit.
Kosti pod mechem
Zuzana Hartmanová
Přestože má Zuzana Hartmanová na svém kontě již několik knih, Kosti pod mechem byly mou premiérou a nemohla jsem si vybrat lépe.
Minotauři. Právě o těch kniha vypráví a nevím jak vy, já neznám mnoho příběhů, které by o nich pojednávaly (opomeňme teď vedlejší role v jiných knižních sériích). Proto jsem byla velmi příjemně překvapena komplexním světem, ve kterém se děj odehrává. Pojetí tohoto druhu bylo velmi originální a jistě vás zaujme i způsob, jímž se mezi nimi dbá na tradicích, jenž jsou pro ně vším.
Úvahy o hranicích mezi strachem a ze změny a touhou jít jí naproti byly něčím, co ve mně rezonovalo i po dočtení. Mohu doporučit všemi deseti.
Takopího prvotní hřích 1
Taizan5
Takopího prvotní hřích přináší příběh o Takopím, tvoru ze Šťastné planety, který na Zemi přišel, aby šířil radost a štěstí. Brzy ale zjišťuje, že to není nic jednoduchého. Jak byste taky chtěli vysvětlit bolest, emoční týrání či šikanu někomu, kdo s tím nikdy nepřišel do kontaktu?
Sledujeme tak Takopího snažíc se porozumět nám - lidem, jak nejvíce umí. A to s pomocí Šizuky, dívky, jež ho hladového nalezla a dala mu jako první najíst.
Nejedná se o jednoduché čtení a ani šťastné. Čekejte spíš depresivní příběh plný bolesti a těžkých témat. Nicméně, pokud jste na tuto vlnu naladěni, rozhodně doporučuji jej omrknout blíž. Nabídne vám totiž několik úvah na téma štěstí, a co to vlastně znamená být šťastný v dnešní době.
Po konci jsem rozhodně zvědavá na směr, jímž se série bude vyvíjet a těším se na pokračování.
Hledání Phoebe
Gavin Extence
Hledání Phoebe je knížka o autistické dívce, která se snaží proplout životem jako kdokoliv jiný. Má ráda rutinu a nemá ráda změny. Doteď se jí dařilo vyhýbat se těžkým situacím, pro které nemá plán. Ale brzy bude čelit něčemu, co rozhodně neplánovala. Musí odejít ze své komfortní zóny a čelit nečekaným situacím týkajících se jejího přátelství s kamarádkou Bethany a jejím vlastním otcem. Zjišťuje tak, že život není tak černobílý, jak si vždycky myslela.
Titul si zamilujete, stejně jako jeho zajímavý a originální námět. Moc mě zaujal způsob, jímž byly prozkoumávány témata jako je samotný autismus, sexualita, dospívání či víra.
Autor jej napsal pro svou autistickou dceru, což jde na stylu vyprávění velmi vidět, jelikož se to dost odráží na vyobrazení autismu Phoebe.
Poselství o sebepřijetí a nutnosti změny bylo skvěle podáno a líbila se mi dějová linka týkající se nutnosti přátelství a změny.
Jsem moc ráda, že existují knihy jako je tato a budu jí ještě dlouho doporučovat. Myslím, že bude jednou nápomocná mnoha lidem procházejícími si podobnými potížemi jako Phoebe. Pokud vás toto téma zajímá, rozhodně se čtením neváhejte.
