SpiritErised komentáře u knih
Knihu jsem odložila po zhruba 200 stranách. Hlavní hrdinka mi až neskutečně lezla na nervy. Neustále připomínání toho, jak není jako její matka a vydobývání si toho jaká to bude skvělá královna, když vlastně vůbec nic nedokázala začalo být dosti brzy otravné. Stejně tak věčné zmiňování jejího "průměrného" vzhledu. #notlikeothergirls
Násilí a brutalita by mi asi ani moc nevadila, kdyby byl svět ve kterém se knížka odehrává možná poněkud víc vykreslen. Bohužel mi svět příběhu nedával moc smysl.
Jsem ráda, že jsem se rozhodla předčasněji ukončit své utrpení, protože celou knihu bych asi nezvládla.
Jednu hvězdu tomu dávám za nápad. Drsný jeptišky zní přesně jako něco, co by se mi mohlo líbit. No, bohužel nelíbilo a s touhle knihou jsem se prala téměř celý rok. Dvě kapitoly před koncem svůj boj už ale vzdávám. Hlavní postava je mi neskutečně nesympatická a upřímně nic z toho, co se v knize děje neupoutalo mou pozornost natolik, abych knihu fakt musela dočíst. Čekala jsem víc. Příběh, ani způsob, kterým je kniha napsaná pro mě nebylo nic víc než nekončící nuda.
Jedná se o opravdu zajímavý formát, za ten rozhodně dávám palce nahoru. Od knihy jsem ale čekala víc, ať už kvůli jejímu opěvování na internetu, tak i kvůli tomu, že Sedm manželů Evelyn Hugo, které jsem od autorky četla dříve bylo naprosto perfektní.
(Knihu jsem četla v originále.)
Nejsem někdo, kdo po romantických příbězích sahá nějak často. Nepovažuju se ale za nějakého extra bručouna, romanťárnu dokážu semtam ocenit. Na tomhle ale nebylo vůbec nic k ocenění. Fakt jsem se snažila do knihy dostat ale marně. Přesně v půlce jsem knihu odložila, jelikož jsem došla k názoru, že jsem už trpěla dost.
Myslím, že primárním důvodem, proč se mi kniha tolik nelíbila byl způsob, jakým Jonathan Anniku vnímá. Chvílemi mi to připomínalo 'manic pixie dream girl' klišé, které já opravdu nerada. Nemluvě o všech chvilkách, kdy ji přirovnával k dítěti. Autorka také nezapomíná často zmiňovat, jak nádherná až nadpřirozeně krásná Annika je. Hádám, že být průměrně vypadající autista asi není cool.
(Knihu jsem četla v originále.)
Nejvíce jsem si užila části odehrávající se v divadle a všechny působící jsem si velmi oblíbila. Hodnocení by bylo vyšší, kdyby se příběh odehrával pouze tam a já se o těchto postavách dozvěděla ještě víc. Jakmile se děj přesunul jinam, tak jsem se chvílemi až nudila a musela jsem tak trochu nutit, abych knihu vůbec dočetla.
Nemůžu říct, že by kniha patřila k mým nejoblíbenějším ale rozhodně ji doporučuju ke čtení.
(Knihu jsem četla v angličtině.)
Kniha mě hned od začátku úplně pohltila. Chvilkami jsem sice byla lehce zmatená a musela jsem si některé části číst vícekrát. Rozhodně to stálo za to. Vřele doporučuju. :)
(Knihu jsem četla v anglické verzi.)
Nápad zněl parádně, provedení dost pokulhávalo. Kniha je plná klišé, spisovatelka se hodně opakuje. V knize sledujeme dvě dějové linky. Příběh Eve mě zpočátku hodně bavil a zajímal, časem nadšení opadlo. Pořád mě ovšem zajímal víc, než příběh Charlie. Ta mi přišla velice otravná a musela jsem se mnohdy hodně přemáhat, abych její kapitoly vůbec dočetla.
Je fajn, že tady na databázi knih je jako žánr zmíněno, že se jedná o čtení pro ženy. Přesně tak se totiž celá kniha čte. Namísto toho, abych měla možnost sledovat toho, jak si takové ženské špionky v 1. sv válce vedly, jsem pořád akorát četla o chlapech.
Nepíše se mi to lehko, jelikož se jedná o příběh, který má zárodek v neskutečně tragickém období lidských dějin, kniha jako taková pro mě byla velkým zklamáním.
Během čtení, a i teď po něm, mám docela problém věřit tomu, jak skutečný tento příběh skutečně je. Pro člověka, jež se o tuto tématiku moc nezajímá a nic moc o ní neví, je tohle určitě skvělým čtením. Já však většinu času jen obracela oči v sloup.
Přiblížení života prokletého básníka skrze nádherné ilustrace. Plnou doporučenou cenu bych za knihu nedala, jelikož jsem si ale odchytila ve slevě, jsem velice spokojená.
Knihu jsem přečetla na základě čtenářské výzvy. Vlastně jsem ani pořádně nevěděla, co od ní čekat, když jsem po ní sáhla. Jedná se o velice zajímavý počin, který člověka přiměje v mnoha pasážích přemýšlet. V žádném případě nejde o lehké čtení, přiznávám, že jsem se v textu hlavně na začátku ztrácela. Mám takový pocit, že nad tímhle budu ještě nějakou chvilku přemýšlet. Moc často se nestane, že mě knížka mate a zároveň mi vlastně dává naprostý smysl.
Pro mladší čtenáře je tohle určitě skvělý úvod do problematiky spojené s klimatickými změnami.
Útlá, nenáročná knížka, která mě nijak zvlášť nenadchla ale ani neurazila.
Konec jsem vůbec nečekala, za tohle knížka dostává jednu extra hvězdu. Jinak mě ale příběh jako takový vůbec neohromil, chvílemi jsem se docela nudila.
Tak toto je jedna z nejlepších knih, co jsem tenhle rok četla. Kniha je tvořená pouze z dopisů (a pár deníkových zápisků), které si postavy ve knize posílají. Není to žádné dlouhé čtení. Kniha je poměrně krátká ale až po okraj naplněná skvělými příběhy a postavami, které si nejde nezamilovat. Během čtení jsem se několikrát od srdce zasmála, v knize je spousta úsměvných momentů, pasáží, které člověka zahřejí u srdce ale také těch, které ho rozesmutní. Zkrátka příběh lidí, kteří byli svědci válečných zvěrstev ale ze života se i nadále snaží těšit.
(edit: Dodávám, že knihu jsem četla v originále.)
Rudá královna nepřináší nic extra světoborného. Čtení jsem si ale náramně užila. Začetla jsem se do ní odpoledne a zaklapla ji až teď před spaním. Příběh má hezký spád, pořád se tam něco děje a člověk se tedy nenudí. Řekla bych, že Rudá královna rozhodně patří k těm lepším knihám v tomto žánru. Rozhodně mám v plánu si brzy přečíst i pokračování.
Když jsem po knize sáhla, nečekala jsem, že mě tento příběh tolik nadchne.
Michelle Obamová je velice inspirativní žena, která se i přes svůj neobyčejný příběh zdá být nohama pevně na zemi.
Za sebou mám již jednu knížku od Zibury a stejně jako u 40 dní pěšky do Jeruzaléma mám teď po přečtení strašnou chuť sbalit batoh a vyjet do světa. A to je přesně ten pocit, který by měl člověk po přečtení cestopisu mít. U Zibury je navíc ještě skvělý humor, který mi je velice blízký. Prostě paráda.
Neřekla bych, že když dojde na humor tak jsem nejaka extra náročná. Pobaví mě kde jaká blbina. Humor v této knize byl ovšem tak trapný, že jsem namísto smíchu jen obracela oči v sloup. Kniha je nevkusná a zbytečně vulgární. Myslím, že příběh čtyř mužů, kteří se potřebují ujistit, že ještě nepatří do starého železa by se dal napsat mnohem lépe. Opravdu nechápu hype, který kolem knihy byl.