Teopa
komentáře u knih

Vracím se k němu pokaždé, když si potřebuju zlepšit náladu. Tak moc se mí líbí, miluju ty ilustrace, vlastně víc než ten text. Je to jediná kniha, kde si pozorně prohlížím každý milimetr ilustrací a text mám jen jako doplněk, jen k tomu, abych věděla, co znázorňují. Vím, je to divné, všichni většinou žasnou nad těmi myšlenkami a určitým druhem primitivní filozofie, která v té knize je, ale tak já to nemám. Potřebuju ji vnímat jako celek a ty ilustrace jsou branou k pochopení celé knihy, tedy alespoň podle mě.


Přečetla jsem si ji znovu po delší době, a je to pořád stejně dobrý.

Hezký příběh, napsaný velice jemně a tklivě. Podle mě místy až moc. Oceňuji hlavně to, že kniha nebyla nijak rozvleklá, věty úderné a vlastně je to celé i dobře zapamatovatelné dílo, což se o mnoha knihách současnosti říct nedá.


Nejprve jsem zaznamenala film, až pak se ke mně dostala tahle kniha a moc se mi líbila. Ta atmosféra v ní je jedinečná, má to nápad, spád a vše, co má čtivá kniha, která obstojí před širším publikem, mít. Kniha se čte se dobře, člověk se nikde nezadrhne, nemusí se zvlášť namáhat, což je příjemné, zvlášť, pokud čtete hodně nezáživných skript. Je to sice spíše kniha pro náctileté, ale ani já, jakožto dospělý jedinec, jsem se nenudila.


Tíživé čtení o tom, jak vypadá životní realita mnoha lidí. Osudy protagonistů této knihy mi vháněly slzy do očí. Místy šlo o slzy vzteku.


Bavila mě myšlenka nihy i její děj, o něco méně jsem si užívala styl, jakým to bylo napsané. četla jsem to dlouho, musela se do toho nutit, ale docela to za to stálo.


Nechápu, proč je to tak nízce hodnocené, já jsem se královsky bavila. Ale moc předchozích knih tooto autora jsem nečetla, musím to napravit.


Ocitla jsem se v chatě, kde nebyla jiná kniha. Přivezla si ji tam má patnáctiletá neteř. Když jsem si s ní chtěla o knize popovídat, řekla mi, že ji popatnácti stránkách odložila, protože jí připadala pitomá. Já to přečetla celé a říkala si, že takovéhle klišé snad dnes mladí ani nechtějí číst, ne? To je jak literatura pro náctileté z roku 1995... Jestli vás dojímají nemocné děti či lidé obecně, tak se podívejte na stránky některé z nadací, které těmto lidem pomáhají. Příběhů jsou plné, navíc to jsou příběhy reálně, které někomu mohou pomoct a jsou bez zbytečných keců okolo. :-)


Nejhorší kniha, která se mi na doporučení kdy dostala do rukou. Z těch klišé s nakupené tuposti textu se mi dělalo nevolno.

Tak moc jsem s tím klukem soucítila, tak moc snadno jsem se do řádků této sugestivní knihy začetla, tak mic jsem se do jejího rytmu zamilovala, že ji doporučuji všem.


Některé věci mi v té knize nedávaly smysl, trochu mi trvalo se s příběhem zžít, ale pak už to bylo jedno velké užívání si cesty do neznámých krajin. Super!


Tahle kniha mě vůbec, ale vůbec nechytla. Téma je už strašně ohrané, připadá mi, že téhle tematiky jee všude kolem nás nějak moc. Děj i dialogy jen tak kloužou po povrchu. Ale jak je vidno, jsem tady spíš v menšině.
