Terezka_U komentáře u knih
Knížku jsem si přečetla, abych splnila čtenářskou výzvu. Moc jsem od ní nečekala a ani jsem se na ní kdovíjak netěšila... pak jsem ale začala číst a byla jsme nadšená. Andy Weir dokázal krásně dávkovat vědecké pasáže v takové míře, že mě nezačaly nudit a mohla jsme si užívat emočně nabitý děj. Navíc Rocky byl prostě sympaťák :)
Knížek o židech, holokaustu a druhé světové válce, už jsem přečetla několik. Tato pro mě ale byla v mnoha ohledech jedinečná. Zdá se mi, že tady holokaust není hlavním motivem, ale je částečně překryt vztahovou linií (tak jako srdce překrývá na obálce židovskou hvězdu). Postava Zuzany je v knize krásně vykreslená, líbí se mi prostor, který autorka věnovala popisu jejího života před válkou. Díky tomu jsem si s ní vytvořila vztah, který mi skoro chvílemi až bránil číst dál, protože jsem raději nechtěla vědět, co špatného ji ještě čeká. Spisovatelské umění autorky mi ale nedovolilo přestat. Z konce knihy pak opravdu téměř doslova "mrazí".
Knihu jsem četla dvakrát. Napoprvé jsem ji protrpěla a jen jsem odpočítávala stránky do konce. Byla jsem na ni zkrátka v tu dobu ještě moc mladá (byla to tak 7. třída). Před maturitou jsem si ji víceméně z donucené přečetla znovu a byla jsme velmi mile překvapená. Vůbec to nebylo tak nudné, jak jsem si pamatovala. Moc pěkná kniha, která určitě stojí za přečtení.
Jak já tuhle knížku miluju! Je to jedna z těch knížek, kterou si můžete přečíst v jakémkoliv věku a vždy pro Vás bude znamenat něco jiného.
Tento příběh mi bude ještě dlouho ležet v žaludku. Byla to pro mě připomínka toho, že nikdy nevíme, co se děje za zavřenými dveřmi. Knížka by měla být povinnou četbou pro nastávající rodiče.
Obě hlavní postavy byly v příběhu vykresleny tak věrně, že jsem měla pocit, jako bych je znala už několik let. O to víc mi bylo z celé situace smutno.
Kdybych mohla dát šest hvězdiček, tak by to bylo stejně pořád málo. Hned po Haně bych tuhle knížku zařadila jako druhou nejlepší od paní Mornštajnové. Metafora lesa mě dostala. Mám husí kůži.
Pomocnice je napsaná velmi čtivě a už od začátku vás nutí ve čtení neustále pokračovat. Ve druhé polovině ještě všechno nabere na intenzitě, takže jsem měla opravdu problém se od knížky odtrhnout.
Co mi trošku kazilo dojem bylo pár momentů, které působily velmi nereálně (spolupráce policie na konci, reakce Andyho matky, ...), ale chápu, čeho se snažila autorka dosáhnout.
Už rozumím, proč je i po tolika letech od vydání stále velmi oblíbená. Líbila se mi lehkost, s jakou Mika Waltari píše, a velmi mile mě překvapilo množství komických pasáží, které bych v knize tohoto typu nečekala. Nenásilným způsobem jsem se navíc dozvěděla i něco málo z historie. Skvělá knížka.
Takhle těžko mi ještě z žádné knihy nebylo. Je potřeba si připomínat, čeho jsou lidé schopni. Smekám před autorkou, že se dokázala s takto těžkým tématem poprat.
Byla to taková emoční horská dráha - akorát místo nahoru a dolu to bylo celou dobu dole a jen to se mnou mrskalo ze strany na stranu. Čekala jsem hodně a dostala jsem ještě víc.
Velmi silný příběh, ze které ho mrazí. I to je ale část historie, na kterou bychom neměli zapomínat. Díky knížce jsem i lépe poznala Brno, ve kterém už několik let žiji.
Moje první knížka od Kundery a určitě ne poslední. Líbí se mi, jak každá drobnost má v knížce nějaký význam. Nic zde není napsané jen tak. Vždy se to pak v nějakou nečekanou chvíli vynoří a vy jen zažijete ten krásný "aha" moment. Nádherné dílo.
Na základě recenzí jsem čekala víc. Kniha má velký potenciál, bohužel ho podle mě ale vůbec nedokázala naplnit. Klouzala po povrchu, žádnou myšlenku nedokázala rozvinout a prohloubit.
Tahle knížka se četla sama. Příběh měl mnoho vrstev (nešťastné manželství, vztahy s rodiči, dospívající děti, alkoholismus, dluhy, nevěra, vztahy na pracovišti, ...), takže věřím, že si tam každý najde něco, co k němu bude promlouvat. O silné emoce tady taky není nouze - takhle moc jsem snad zatím u žádné knihy nebrečela.
Prvních 100 stránek mě moc nebavilo. Kvůli rychlému střídání příběhu Marie-Laury a Wernera jsem měla problém se začíst. Naštěstí jsem vytrvala a zhruba od 120. stránky už jsem se nedokázala odtrhnout. Velmi pěkná knížka nabízející dvě naprosto rozdílné perspektivy na válku. Určitě doporučuji.
Stylem mi to přišlo, jako když vezmete některé prvky od Keplera a jiné od Nesba a spojíte je dohromady. Děj je napínavý a má spád. Hlavní vyšetřovací duo je zvoleno perfektně. Závěr byl pro mě překvapivý i přesto, že jsem od začátku trochu tušila, jakým směrem se mám po vrahovi dívat. Doporučuji všem, kteří mají rádi krimi knížky.
Mám z toho trochu rozporuplné pocity.
Na jednu stranu se knížka velmi dobře četla a kromě emancipace žen otevírala i další důležitá témata, jako je například svoboda vyjádření, náboženství a problematické rodinné vztahy.
Na druhou stranu zde byly scény, které byly přitažené za vlasy a z vážně míněné knihy dělaly grotesku (pes učící se jazyk, čtyřletá dívka se slovníkem jako kniha, ...). Ani hlavní hrdinka mi nebyla moc sympatická. Její absolutní pohrdání autoritami bylo chvílemi dětinské a někdy působilo spíše jako projev autismu, než jako projev emancipace.
Za mě je to tedy dohromady takový lepší průměr a se zvědavostí si ráda přečtu i případné další knihy autorky.
Chápu, že tato knížka nesedne všem. Vařím, že i já bych s ní měla problém, pokud bych ji četla v jiném bodě svého života. Dostala se mi ale do rukou přesně v tu chvíli, kdy jsem ji nejvíc potřebovala. Sama v sobě jsem řešila otázky kariéry a mé životní cesty, byla jsem na rozcestí a tato knížka dokázala dát tvar zmatku, který jsem měla v hlavě.
I s druhým dílem jsem spokojená. Zápletka mi přišla velmi originální a neokoukaná. Zdá se mi, že oproti prvnímu dílu autor trochu ubral na brutalitě a více se soustředil na detektivní práci, což mi vůbec nevadilo.
Autorka měla zajímavý a velmi netradiční nápad. Bohužel se mi zdá, že se příliš nepovedlo zpracování. Je tam mnoho nedomyšlených věcí a vytvořený svět nedrží příliš pohromadě. Obsahově by to vystačilo spíše na povídku než román. Pak bych možná i byla spokojenější. Takto mi zde ale chybělo více detailů, více zajímavých postav a zkrátka více děje.
Pro člověka, který se ale zatím nezamýšlel nad morální stránkou jezení masa, to může být oči otevírající zážitek. To byl podle mě i autorčin záměr, takže přece jen ty dvě hvězdičky dám.