terinkha komentáře u knih
32/2022
Nebudu mlžit, Bílá voda mi dala zabrat. Ale víte co? Je boží.
Trvalo mi to, na začátku mi to nešlo a na konci jsem hltala stránky po desítkách.
Je mi jedno, co jsou fakta a co fikce, příběh je skvělej, napsaný je to taky dobře.
90%, dejte si ji, fakt!
1/2023
Ruta nikdy nezklame.
Jestli nejste fanoušci literatury faktu a přitom byste se rádi dozvěděli něco ze světové historie, sáhněte po jejích románech. Velmi chytlavě a přitom citlivě uchopuje někdy ne až tak "profláknutá" témata a vždycky se jí podařit zahrát (minimálně mně) na city.
Ana a Daniel byla tak nádherná ústřední dvojice! Zbožňovala jsem El Huerfána, těšila se na kapitoly s Benem i s Nickem a užírala se zvědavostí, jaké je to velké tajemství Julie.
A uf uf, zase potupně přiznávám, že o tom, jaký byl režim ve Španělsku za Franca jsem moc velké povědomí tedy neměla...
Zavítejte do Madridu, nebudete litovat! Doporučuju všema deseti
25/2024
Tak tuhle šílenou část našich dějin přelouskáte během dvou dnů, pokud si nebudete muset dávat oddych, abyste se nepozvraceli. Citlivějším povahám a maminkám malých dětí to vlastně nedoporučuju vůbec.
Pro všechny ostatní by to měla být povinná četba, podobně jako Lustr pro papeže třebas. A pořád se mezi námi najdou tací, kdo tento režim budou velebit.
Bůhví, kolik mezi námi chodí dětí, jejichž máma umřela na Pankráci a domů si je odnesl někdo z bachařů nebo pohlavárů režimu...A dneska už nemají téměř šanci dozvědět se, čí jsou doopravdy.
A opět nadávám na české školství - o prvohorách jsme věděli první poslední a tahle část naší vlastní historie je nám téměř cizí. A pak se divíme, jak je možný, že na kandidátce komunistů jsou taky mladý lidi. Jak by ne, když vědí kulový o tom, co se dělo třeba sousedovic babičce.
100 % bez dalšího komentáře, už tak jsem se zase dopálila.
15/2023
Andy umí. Artemis jsem tedy nečetla, ale Marťana jsem zhltla (a u něj jsem se teda taky hodně nasmála) a u Spasitele tomu nebylo jinak. Jakmile se děj dostal do otáček, nemohla jsem přestat číst.
Mark mi byl jako hlavní postava asi trochu sympatičtější než tady Ryland, ale ten byl zase jiný, nadšený vědátor a všechny objevy fakt prožíval, ten entuziasmus byl neskutečnej.
Retrospektivní části příběhu měly taky něco do sebe, Strattová byla docela fůrie!
Konec byl pro mě vlastně moc milej, neříkám, že jsem to čekala, ale nezklamalo mě to :-) Jen je teda fakt, že po tom, co jsme procházeli málem každou hodinou, to pak na posledních 150 (?) stranách byl sešup po dnech a týdnech, tam to pro mě bylo trochu uspěchaný (fakt velká změna tempa vyprávění).
Za tenhle skvělej vesmírnej příběh dávám plnej počet, protože jsem se bavila, dojímala a dalo mi to přesně to, co jsem chtěla.
07/2023
Jsem asi jedna z mála, která každej díl Harryho přečetla jen jednou. Filmy jsem viděla všehovšudy možná dvakrát. Ale Harry se mi hodil do čtenářské výzvy, tak jsem si od kamarádky půjčila krásné ilustrované vydání od Jima Kaye a ten návrat do kouzelnického světa nemohl být hezčí.
Představivost JKR je neskutečná, vyprávění je fakt kouzelné a chápu, proč je HP pořád tak populární. Ukažte mi dětskou knihovničku, ve které není ani jedna kniha o Harrym.
A je to hezký i pro dospělý, ne že ne! :-)
Chvíli jsem přemýšlela, co mi ten styl psaní evokuje - bylo to, jako když se Harry ponořil do myslánky a objevil se v určité "scéně". Ty popisy obrazů a jednotlivých scén byly naprosto dechberoucí.
A díky tomu, jaká Zuzana byla, na mě možná ty hrůzy války tolik nedoléhaly. Protože ona byla tak silná, plná života a cukru...
Příběh úžasnej, jazyk taky, první kniha od Jakuby a nemohla jsem si vybrat líp.
Je to za plnej a 100 %
16/2023
Útlá knížka, to jo, ale našlapaná tolika palčivými tématy...
"Lidi umí být svině, něco o tom vím."
První část knihy, kdy Jarek vypráví o odchodu z církve, návratu do domu, kde žil s prarodiči, z toho jsem byla fakt nadšená. Přišlo mi to tak obyčejně psaný, a přitom tak neobyčejný...
Zlom v podobě Jarkova zjištění byl pro mě v tu chvíli trochu moc, nějak mi to neladilo k tomu, kam jsem očekávala směr příběhu.
Ale to, co se pak odehrávalo, to bylo tak...přesný a odrážející dnešní (a asi nejen dnešní) dobu, náturu lidí, předpojatost, davový chování, pomluvy, soudci a kati z řad veřejnosti...Chvílema mi z toho bylo až blivno.
A to, že i Jarda byl obětí svýho zjištění, nenáviděl se za to a nevěděl, co s tím, prostě nikdo neviděl.
Dnešní doba na stříbrném podnose.
Jednu hvězdu dolů, přeci jen mě to neuspokojilo tolik :-)
P.S.: Nemůžu si pomoct, ale ty knihy jsou fakt drahý...Za necelých 200 stran 300 korun? Jauvajs...
Stoupající tendence, tenhle díl byl o kus lepší než první!
Bylo to vydatný, temný, užila jsem si to :-)
Dávám plnej počet, fandím mladým autorům a autorkám, tuplem, když jim to takto jde.
90%, super!
Ale jo, dám plnej počet.
Úplně jsem se totiž v tý bažině ztratila. Chvílema jsem měla pocit, jako bych se na malé loďce prodírala mezi větvemi já sama.
Ta čistá a obyčejná láska mezi Kyou a Tatem mě dojímala.
Racky teda nesnášim, takže jejich krmení mě moc nerozněžňovalo :-D
Pozorný čtenář postřehne jeden náznak, který by ho mohl navést na stopu vyřešení vraždy :-)
Konec jsem čekala, každopádně to bylo boží! Vlastně nemůžu říct, že by se jednalo o výjimečný literární dílo, ale ta atmosféra a hlavní hrdinka, to je ten důvod, proč začít zjišťovat, kde zpívají raci a co to vlastně znamená...
Agathu jsem jako puberťačka zbožňovala, přečetla jsem skoro všechny detektivky s Herculem a slečnou Marplovou.
Na tuhle novinku mě nalákala zmínka právě o ní a navíc ta super pěkná obálka :-)
Hele, nejste už přejedený těch severskejch detektivek, kdy všeci chlastaj (jakákoliv jiná neřest included), noci jsou temný, za každým rohem číhá psychopatickej vrah, vymejšlej se šílený způsoby, jak někoho sprovodit ze světa a tak?
Tohle bylo vlastně dost milý čtení. Pomalejší tempo, výstřední detektiv (ale trochu jinak na dnešní poměry), krásný prostředí, žádný krváky a velký šoky, dokonce to všechno tak nějak dávalo smysl a zapadalo do sebe postupně. A "chemie" mezi Peterem a Tove byla pro mě dost osvěžující :-) Vraha jsem teda odhalila dřív, ale nikterak mi to nezkazilo požitek z knihy.
Fakt jsem si to užila, taková detektivka mi vlastně dost chyběla. Jako prázdninový čtení naprosto dokonalý, dávám plnej počet hvězd a za mě tak 90 % :-)
Uf, knihy s takovým tématem jsou vždycky vydatný a těžko se o nich mluví, zanechají ve vás spoustu dojmů a pocitů, přinesou do života třeba trochu uvědomění a vděčnosti za to, co máme (a co třeba nemusíme vůbec řešit!).
Tuhle knihu by si měly přečíst všechny děti, který tak trochu vyrůstaj se zlatou lžičkou v puse a nevážej si toho, co mají. Protože tohle je bohužel realita nejednoho dospívajícího. Na druhou stranu, právě z těchhle bojovníků pak většinou vyrůstají silný osobnosti.
Plný počet hvězd, za skvělý téma, styl psaní, za důvod k zamyšlení.
V metru jsem polykala slzy a málem i přejela přestupní stanici.
Silná, smutná, hrůzná kniha, ve který je ale ohromný lidský odhodlání a víra.
5 hvězd, nemůžu jinak, dojmy jsou silný, jako už dlouho u žádné knihy ne.
Co mě motivovalo k tomu si tuhle knihu přečíst? Náš kamarád je z Holic a na prvotinu Trpkové přišla řeč. Takže jsem neváhala.
Bylo to dobrý! Jako takhle, Laura s Adamem mě občas pekelně štvali, ale zápletka byla dobrá a bavilo mě to.
80%, dobrá česká detektivka.
18/2024
Přečetla jsem spoustu hodnocení ostatních uživatelů a tak přidám i to svoje.
Prosimvás, fakt ještě doufáte, že po tolika letech existence fantasy knih někdo přijde s něčím novým? Já teda ne. Už to musí být chtě nechtě všechno o něčem, o čem psal už někdo jiný, teď už záleží jen na kvalitě zpracování. A jelikož každej z vás přečetl něco jinýho, tak tam uvidí tu jednu knihu, tu jinou. No bóže.
Tady se to četlo samo. Já mám osobně ich formu ráda, bavilo mě to, Violet pro mě byla uvěřitelná hrdinka (ooo ano, opět je to takovej Jack Reacher, akorát nemá pinďoura) a jak jinak, než že objekt jejího zájmu bude nadpozemsky krásnej alfasamec nebývalé síly a charismatu? To se podle mě od YA trochu čeká ne?
A někdo tady psal, že od dvacítky čekal víc. Je mi 35 a místy mi přišla až příliš chytrá na svůj věk :-D A rozhodně mě bavila víc než ta hysterka od Maas ze Dvorů i víc než Ranhojička.
Přečetla jsem to cobydup, bavilo mě to, literárně mi to taky přišlo celkem fajn, draci byli báječní, některý vedlejší postavy taky super (třeba Liam). Jestli ji potřebuju v knihovně? Určitě ne, takže díky knihovno, že máš i tyhle novinky. Jestli si přečtu další díl? Rozhodně ano! Jen mě teda už teď unavuje to, že to bude pentalogie (?!) - to abych si to pak všechno přečetla znovu...
A jestli jste dočetli až sem a máte pro mě tip na neotřelou fantasy knihu, která mě překvapí tím, že bude naprosto unikátní dějem i tím, o čem pojednává, tak čekám ve zprávách!
80 %, bavila jsem se, fantazie pracovala na plný obrátky a úplně jsem si vymyla hlavu, což je přesně to, co jsem potřebovala. Dík!
14/2024
Všechny díly dokonalé série byly skvělé a tento rozhodně není výjimkou. Nemohla jsem přestat číst, protože to bylo napínavý a zajímavý. Bombermana jsem odhadla celkem dobře, ale i tak to mělo napětí do poslední strany a to doslova. Takže jak to vlastně dopadlo?
Helen Fields rozhodně doporučuju, mně se prostě Ava s Lucem děsně líbí, i když Ava je trochu workoholický mešuge :-) A Lively je děsně správnej týpek, já z něj vždycky nemůžu :-)
90 %, plnej počet hvězd!
31/2022
Tak tohle byla teda ale ultimátní bejkárna!
Proč je to tolik opěvovaný? Dialogy jak po lobotomii sekáčkem na led, Nora je na tečku (a to si myslím, že téma deprese je vážný, ale tady fakt debilně uchopený), konec je evidentní.
30%, vřele nedoporučuju!
Nenáročný milý čtení.
Kodaň mám na wishlistu, pochopitelně jsou všichni krásný a nejlepší, formát knihy jako přes kopírák s tunou dalších, ale já si tenhle typ knihy čas od času ráda přečtu. S ohledem na to, že jsem byla s dítětem v nemocnici, tak tohle bylo přesně to, co jsem na odreagování potřebovala.
90%, milé to bylo velmi.
19/2023
Na Islandu jsem byla před šesti lety, takže na tenhle díl série jsem se vyloženě těšila. Popisy přírody byly nádherný a dost věrný (i když věřte mi, že Geysir nechrlí vodu tak často, jak to v knize vypadalo :-) ), Gullfoss je vážně tak dechberoucí místo, jak ho Julie popsala, koně hodně přátelský (jeden nám vlezl hlavou do auta) a polární záře, ta má v mém srdci místo už napořád
Chemie fungovala, vývoj postav parádní, Alex se mi líbil už v cukrárně, děj byl (!), happy end taky, co chcete víc od tohohle typu knihy?
Za mě plnej počet, už jen pro tu islandskou nostalgii :-)
Baruna a Katuška. Už jen to oslovení říká mnoho a prolíná se celou knihou.
Báru jsem vlastně jen litovala. Výtvarně nadaný bohémský dítě, který žije ve stínu svý poslušný a vzorný sestřičky.
Netušila jsem, kam až to dospěje a ještě dlouho po dočtení jsem na knihu myslela.
Hvězdu dolů za to, že bych si asi strašně ráda konečně přečetla českou prózu, která bude začínat na dně suchýho záchoda, ale ukáže, že každej má šanci se z těch srágor vyhrabat. Protože zmar a tragédie na mě teď dýchá snad ze všech novejch českejch knih...
Jak píše Karika, je na každém z nás, jestli vyprávění Igora a pověsti Tribeče uvěříme nebo ne. Pokud jsme realisti jako David, bude to pro nás jen vyhajpovaný příběh (asi feťáka) a dokážeme si obhájit všechno rozumem. Pokud alespoň částečně připustíme, že se jedná o zvláštní místo, pak...
Oceňuju hlavně spoustu odkazů na různé prameny, Missing 411 řadím do seznamu, co chci vidět!