TerryDee komentáře u knih

V rámci série Selekce nás čeká další příběh, a to příběh princezny Eadlyn, která musí najít lásku v Selekci, jako předtím její otec Maxon.
Bohužel na původní trilogii to vůbec nemá. Ani zdaleka. Hlavní hrdinka je šíleně nesympatická, a to hlavně díky svému namyšlenému chování. Takového rozmazleného fracka jsem už dlouho nezažila. Aspoň její bratři byli o něco lepší, především Ahren. Ani k jednotlivým nápadníkům jsem si nenašla cestu. Ale nakonec jsem si tam našla svého favorita, a to Kilea. Tak uvidíme, kam až dojde.

10.11.2019

Konečně u konce. Jsem ráda, že jsem to zvládla. I když musím říct, že tento díl byl o trochu lepší než ten předešlý. I hlavní hrdinka Eadlyn se o poznání změnila. Už to nebyl takový fracek, který by zasluhoval pár facek (za co jsem celkem vděčná). I když jsem fandila Kileovi, tak jsem tak nějak tušila, koho si nakonec vybere. A s volbou docela souhlasím, a proč ne (ale jejich lince mohla autorka dát větší prostor, bychom tomu více věřili).

2 10.11.2019

Šťastně až na věky je kniha povídek ze světa Selekce. Z toho všeho se mi líbily povídky Královna, Princ, Miláček a Co dělají teď. Ostatní byly dle mého názoru slabší.

10.11.2019

Z Kruté krásy od Rosamund Hodge mám hodně rozpačité pocity. Nejen, že se to četlo velmi namáhavě, ale ani začíst se mi vůbec nedařilo. Něco tomu chybělo, a to čtivost. A o postavách ani nemluvím. Ty mě moc nezaujaly, až na Laskavého pana neboli Ignifexe, který byl aspoň trochu zajímavý, na rozdíl od hlavní hrdinka, která mě rozčilovala.

03.11.2019

Na příběh s Alexandrem jsem se opravdu těšila. Ale tohle jsem nečekala. Ten okouzlující mladík se mi tu změnil na tvrdohlavého hrubiána bez špetky citu. Byla jsem tak trochu vyvedena z rovnováhy.
Oproti jiným příběhům tu není ten klasický model - jen, co se spatří, tak se zamilují. Zde k sobě museli hlavní hrdinové Alexandr a Alis hledat cestu, která nebyla zrovna jednoduchá. Naštěstí všechny nástrahy překonali a měli svůj šťastný konec.

03.11.2019

Příběhově se mi Svatba z Vysočiny líbila. Především postupné zalíbení obou hrdinů. Scéna s netvořením mě opravdu pobavila. Hlavní hrdinka Islaen byla tak trochu naivní dívenka, která se však postupem času a okolnostem mění v ženu. Ian mi přišel takový, že bych ho nejraději praštila tlustý klackem přes hlavu za to jeho chování. Nejdříve se dušuje, že jí bude věrný a za chvíli by skončil s bývalou milenkou v posteli. To o jeho cti moc nesvědčí. Ani to, že nechá svoji ženu osamocenou a odjíždí na vzdálené panství, kam za ním náhodou přijede bývalka. I když jsem věděla, jak to dopadne, tak jsem Islaen přála hezky a šťastný život s Ianem a trojčaty.
P.S. zamilovala jsem si zde postavu Alexandra MacDubha.

1 03.11.2019

U této knihy mám smíšené pocity. Už to nebylo ono. Příběh ani hrdinové si mě nezískali. Je vidět, že autorka to psala s velkým časovým odstupem. Což je opravdu škoda.

03.11.2019

Na příběh Brodicka Buchanana jsem se těšila, protože mě zajímalo, jak si zrovna on pořídí manželku. Je zajímavé, že mu první pokus nevyšel. Nicméně nevěsta mu sama spadla do náruče, i když s nepřízní osudu, ale přece. I zde naleznete sympatické a tvrdohlavé Skoty a něžnou a nebojácnou Angličanku. A hlavně se nám tu objeví i hrdinové předchozího dílu, což bylo super.

4 03.11.2019

Další dobrodružství a romantika ze skotské Vysočiny. Tentokrát s novými hrdiny. A nebojte, i tihle vám přirostou k srdci.
V tomto románu jsou hlavní hrdina Ian a jeho tlupa šílení sympaťáci už od prvního pohledu, i když se snaží vypadat drsně a nepřístupně. Putování celé tlupy mi přišlo opravdu humorné a milé.

4 03.11.2019

Svatba je podobně jako předchozí knížka z prostředí skotské Vysočiny, kde ústřední dvojicí je tvrdohlavý Skot a jemná dívka z Anglie. Nicméně Brenna i Connor tvoří dobrou dvojici. Škoda, že jsme se nedočkali pokračování s Faith. Mohlo by to být zajímavé.
Pokud máte rádi Skotsko a skotské muže, tak můžu jen doporučit. Rozhodně to má své kouzlo.

2 03.11.2019

Musím se přiznat, že se mi Nevěsta opravdu hodně líbila. Jednoduché, ale přitom velmi kouzelné a čtivé. Ústřední dvojici Jamie a Aleca si člověk hned oblíbí a obou fandí, aby došli k tomu svému šťastnému konci. A do Aleca Kincaida se hned zamilujete, protože ten skotský paličatý hromotluk si umí získat ženské srdce.
Pokud máte rádi Skotsko a skotské muže, tak můžu jen doporučit. Rozhodně to má své kouzlo.

4 03.11.2019

Za mě rozhodně dobrý. Příběh je zajímavý, i když víc akce by tomu neuškodilo. Hlavní postavy mi nijak nevadili, především jsem si oblíbila Fiskeho. Jediný rušivý elementem byly pravopisné a stylistické chyby, kterých tam bylo opravdu hodně. Což trochu kazilo dojem z knihy.

2 03.11.2019

Na závěrečný díl jsem se nadmíru těšila. Chtěla jsem se především dozvědět, jak to celé dopadne a co se stane s našimi hrdiny.
Ohledně knížek Sarah J. Maas se ráda opakuji. Ale opět - tohle bylo neskutečné, dechberoucí, srdcervoucí a zážitkové zároveň. Je to prostě úžasné. Buď se mi chtělo smát nebo plakat. Je zajímavé kolik různých emocí dokázala vyvolat jedna knížka.
Tohle nejde nemilovat. Čím se člověk blížil ke konci, tak se mu nechtělo to dočíst, protože věděl, že brzy bude konec a on bude muset opustit tento neskutečný svět i hrdiny, které si za tu dobu zamiloval.

Teď jen na VLASTNÍ NEBEZPEČÍ, pokud jste knihu ještě nečetli. Budu se věnovat některým momentům, které na mě něčím zapůsobily a chci je zmínit. Takže možný SPOILER.

Království popela je na určité momenty, ať už úsměvné či srdcervoucí, celkem vhodná kniha. Jak jsem už výše řekla, tohle je kniha, která dokáže vyvolávat různorodé emoce. Momenty, kdy moje srdce pleskalo samou radostí, byly scény Elide a Lorcana (na jejich scény jsem se těšila, jak malé dítě a když se dali dohromady, tak jsem doslova skákala radostí), slovní přestřelky Manon a Doriana (úžasná dvojka, kterou nejde nemilovat), romantické chvilky Aelin s Jeřábem, Chaola s Yrene, Aediona s Lysandrou (chvilky štěstí, které byly zapotřebí). Momenty, kdy moje srdce plakalo a plakalo, byly scény, když se Elide snažila zachránit Lorcana z bitevního pole (hrozící smrt a následné udobření se mnou zahýbaly), obětování Třináctky a smrt Gavriela (oboje emočně náročné).

2 03.11.2019

Možná se budu opakovat, ale já tu ženskou miluji. To, co dokáže Sarah J. Maas, je neskutečné a obdivuhodné.
Chaola jsem v prvních dílech zbožňovala a nedala jsem na něho dopustit. Nicméně v dalších dílech se to postupně začalo měnit a on mě začal spíš vytáčet. Mohla za to především jeho změna v chování a jednání v některých situacích.
A proto jsem k této knize přistupovala s rozpaky a nejistotou. Nicméně všechny moje obavy se začaly ihned v začátcích knížky bortit a já jsem nemohla přestat číst. A přiznám se i bez mučení - Chaola jsem si nanovo zamilovala.
Autorka nás v této knize přenesla na jiný kontinent a tím pádem i do nového prostředí, které musíme postupem času poznávat. Stejně tak jako jeho obyvatelstvo a nové postavy, které tu utvářely náš příběh.
Závěrem bych chtěla říct, že to bylo úžasné a Sarah J. Maas dokazuje, že je mistryní ve svém oboru. Nejen, že dokázala změnit můj názor na Chaola, tak mě zase přiměla milovat tento svět a nechtít ho opustit.

3 03.11.2019

I když se tato kniha přímo ve Skotsku neodehrává, nýbrž v Anglii, tak příběhu to vůbec neuškodilo. Proto můžu říct, že se jedná o vydařenou historickou romanci s Madelyn s Duncanem. Hrdinové vás dokáží vtáhnout do příběhu, který je svým námětem zajímavý.
Takže ženy - zahřejte mužům nohy svým tělem a třeba najdete toho svého osudového, jako naše hlavní hrdinka.

2 03.11.2019

Zajímavě napsaná fantasy pohádka, díky níž se dostaneme do světa plného kouzel a netušených možností, kde se snaží dobro bojovat se zlem. Takhle by se dala shrnout tato knížka.
I když je začátek trochu pomalejší a rozvleklejší, tak postupem času to přidává na síle a čtivosti. A než se člověk naděje, tak je konec a nestačí se divit, jak k tomu došlo. Dle některých reakcí ne všichni byli s koncem spokojení. Podle mě si autorka buď nechala zadní vrátka, kdyby se do tohoto světa chtěla ještě vrátit, a nebo jen chtěla, aby bylo na čtenáři, jak si pomyslí konec, v němž se mu bude dále rozvíjet vztah Agniezsky a Draka/Sarkana.
Co se mi líbilo, byla myšlenka zlověstného hvozdu/lesa, který je plný zášti, vzteku a požírá nevinné oběti. Podle mě je to zajímavé a netradiční. Neboť padouchem většinou bývá nějaká osoba, ať už to je obyčejný člověk nebo nadpřirozená bytost.

1 03.11.2019

Byla to neskutečná marsovská jízda v podání Marka Watneye, který se i přes nepřízeň osudu (podařilo se mu uvíznout na Marsu) snaží přežít a neztratit naději na záchranu. Je to ten typ člověka, který se předem nevzdává. Je vyzbrojen důvtipem, technickými znalostmi a především smyslem pro humor, jenž je nesmírným zdrojem Markovy energie. Přesto, že mu Mars staví pořád nějaké překážky, tak Mark je postupně zdolává a jeho situace se každým dnem lepší i s vidinou záchrany.
Vězte jedno, pokud byste uvízli na Marsu, tak vaši záchranou a pomůckou bude izolepa, neboť ta spraví všechno i na Marsu.

Na Zlodějský tanec jsem se opravdu těšila, protože série Kroniky pozůstalých od Mary E. Pearson se mi líbila. Autorka vymyslela zajímavý svět a postavy v něm. Takže jsem si říkala, že když se do tohoto světa znovu vrátíme, tak to přece nebude nic hrozného. A hádejte co!? Ono to špatné vůbec nebylo.
Děj se odehrává ve stejném světě jako Falešný polibek, Zrádné srdce, Temná krása a plynule na ně navazuje. Náš příběh nicméně začíná o šest let později, tedy po velké bitvě, která se odehrála v poslední zmiňované knize. Příběh není nějak složitý, ale je vystavený tak, aby si čtenář užil postupné sbližování dvou protikladných osob, které přes to všechno k sobě našli cestu. Hlavní hrdinové jsou opravdu sympatičtí, i když vás v některých situacích můžou trochu naštvat (že Kazi? že Jací?), tak jim jinak fandíte.
Jak jsem už nastínila, díky příběhu a postavám do sebe všechno hezky zapadá. Kniha se tak četla velmi dobře. Možná začátek byl trochu pomalejší, ale potom se to rozjelo, že vás to nutili číst a číst. A najednou byla poslední kapitola kapitola a vy jen WTF!? Jako vážně!? Kde je další díl, já chci pokračování!

2 03.11.2019

Pokud hledáte fantasy s princeznami, vojáky, zloději, lovci a démony, tak určitě sáhněte po této knize. Nejen, že se četla snadno a velmi rychle, ale měla i zajímavý a napínavý příběh.
Nejvíce mě bavilo příběhy princezny Catherine a malé lovkyně Tash. Zrovna Tash jsem si oblibila především kvůli jejímu chování, protože se s ničím nepárala a šla za svým. Na Catherine se líbilo, že se snažila poprat s nepřízní osudu, jenž představovalo naplánované manželství s princem z jiného království. A hlavně, že se nenechala zlomit a pokusila se nastalou situaci obrátit ve svůj prospěch. Zachovala se totiž jinak, než např. Lia z Falešného polibku, která raději utekla, než aby se tomu postavila. Ale ti by pak byl asi úplně jiný příběh. U mužských hrdinů jsem měla menší problém, neboť March a Edyon mi tolik do oka nepadli. Ne, že by neměli zajímavý příběh, ale něco mi u nich chybělo, a to něco by mohlo být charisma. Nakonec se mi zamlouvalo, že se jednotlivé linky našich hrdinů prolnuly do jednoho příběhu a oni tak stanuli proti sobě.
Osobně jsem zvědavá na pokračování, protože nutné potřebuji vědět, jak tohle všechno dopadne.
Na závěr musím vyzdvihnout grafické zpracování knížky, protože jak obálka, tak fialová ořízka tvoří dokonalou kombinaci a díky tomu je tak fotogenická, což je velký plus.

1 03.11.2019

Autorka touto povídkou sice nic nepokazila, ale také nic převratného nepřinesla. Jak už někdo níže zmínil, kdyby to vložila do samotné knihy Jamaica Lane, tak by udělala lépe.

1 13.10.2019