TerryDee
komentáře u knih
Kolumbijský bordel
Mon CouCou
Myslím si, že se mi hodně dlouho nestalo, abych narazila na knihu s takhle silným příběhem. To, co tady autorka načrtla, se ani nedá slovy vyjádřit. Tenhle příběh si člověk musí přečíst sám, aby pochopil tu hloubku toho, co tím kniha chce vyslat dál.
Sledujeme to příběh mladé 16 leté dívky jménem Nicca. Tu bohužel její matka prodala do Kolumbijského bordelu, aby se tak postarala o zbytek rodiny. A samozřejmě bordel není místo pro mladou dívku, pro žádnou dívku. Nicca jako velmi naivní dívenka z uzavřeného světa postupně zjišťuje, co tohle místo obnáší. Seznamuje se tu s ostatními dívkami, které jí vyprávějí, jak dlouho tam jsou, co přibližně zažili a co ji samotnou může čekat. Ale myslím si, že na ty hrůzy, které měly přijít, na to připravená opravdu nebyla.
V bordelu se dříve Nicca, teď už Lóra, seznamuje s Pablem. A právě Pablo bude pro její život důležitým mužem. Shodou náhod a možná i zásahem osudu se Lóra seznámí i s mladíkem jménem Ivo. Bohužel život si pro všechny připravil zcela jiný příběh.
Právě v druhé části příběhu se teď už Veronica seznamuje se dvěma muži, a to s Orzem a Domericem, kteří jí nadbíhají jak dva kohouti. I když Veronica netouží po žádném muži, tak ti to dva ji svým způsobem přitahují a ona tak cítí, že se v ní zase probouzí život. Bohužel minulý život ji dohnal a aby mohla přežít, tak jí ochranu přislíbí právě jeden z nich. Nicméně mafie má dlouhé ruce a bohužel i na tyhle dva dopadl její stín. Takže nakonec se muselo všechno změnit a najít správnou cestu za štěstím.
Možná se budu opakovat, ale to nevadí. Tohle byl opravdu hodně silný příběh. A nejednou mi zlomil srdce. Na nic z toho jsem totiž nebyla připravená. Ale nepatrnými krůčky mi ho zase dokázal slepit a zcelit.
Inferno
Kateřina Chaloupková
Ach, jak já ty knihy z mafiánského prostředí miluji. A musím říct, že mě Inferno od Katky @pisalka_chaloupka velmi mile překvapilo, neboť tentokrat tu máme příběh z Arbského světa. Což je pro mě novinka. Tento svět je jiný, panuje tu jiná kultura a především jiná pravidla.
Autorka se toho nebála a hned nás vrhla do příběhu a šla rovnou k věci. Člověka to nechávalo tak nějak v napětí a očekávání. Tenhle mafiánský svět je jiný. Je brutální a nekompromisní. Rovněž jsme měli možnost poznat Bahrajn a jeho kulturu. Popravdě, tohle je destinace, v které bych nechtěla žít.
Oba protagonisté mi byli sympatičtí. Vicky jsem si oblíbila a obdivovala jsem ji za to vše, čím si prošla. Život se s ní totiž nemazlil. Takže za mě rozhodně silná postava. A Max? Ten se mi zamlouval, jakože hodně, pro mafiány mám slabost. I když na chvíli si to u mě rozházel, čekala jsem totiž, že bude reagovat a jednat jinak, než tomu tak bylo. Ale naštěstí si to dokázal napravit.
Našlo se tu i pár postav, které mi nebyly až tak sympatické. Ale kdo se mi zamlouval, tak byla sestra Maxe Andrea. Myslím si, že by mi nevadilo, kdyby dostala i ona svůj příběh.
Kde je mi dobře
Emily Henry
"Pořád mi nejde do hlavy, že jsme se předtím neznaly, že nás tři spojil nudný bytový výbor ve Vermontu. Nejdůležitější přátelství v mém životě bylo rozhodnutí cizích lidí, náhoda. Vtipkovaly jsme, že naše spolubydlení musí být nějaký experiment financovaný vládou."
Do knihy Kde je mi dobře jsem se pouštěla s vědomím, že se bude jednat o oddechové čtení
Nicméně dostala jsem silný příběh, kde hlavní roli měla láska, druhá šance, ale i přátelství. Kdy hlavním poselstvím byla lepší komunikace, a to jak ve vztazích s partnery, tak i mezi kamarády.
"Jdi na místo, kde je ti dobře, Harriet, pomyslím si zoufale, jen abych si uvědomila, že jsem doslova na svém nejoblíbe: nějším místě. A on...je... tady."
Příběh se točí kolem Harriet a Wyna, kteří dříve tvořili pár. Nicméně před pěti měsíci se rozešli a nikomu o tom neřekli. A teď mají jet se svými dlouholetými kamarády na každoroční výlet do Maine na chatu. Oba dva se pro "dobro všech" dohodnout, že bude lepší, když vztah budou předstírat. Přece nic hrozného. Jo, tohle se ale lehce řekne, ale provedení lehce pokulhává. Neboť z obou cítíte, že za ty měsíce odloučení vzájemné city nevyprchalaly. Jop, čeká je velmi náročný a zajímavý pobyt.
"Napij se vody."
"Nepotřebuju vodu," řeknu. "Potřebuju stroj času."
"Tolik peněz nemám, Harriet. Mám jenom vodu."
I když se příběh odehrává v přítomnosti, tak díky vzpomínkám máme možnost nahlédnout do jejich minulosti a právě díky těmto střípkům skládáme jednotlivé díly, které pak utvářejí celistvý obraz. A i když se mi tento prvek líbil, tak si myslím, že mohl být lépe zakomponován. Někdy mi to zdálo, jako kdyby se příběh tak nějak rozsekl a pak už nebyl tolik plynulý.
"Pamatuješ si, co jsi mi řekl o svém mozku?"
"Řekl jsi, že ti připadá jako ruské kolo."
"Jako že všechny tvoje myšlenky neustále krouží a ty se po jedné natáhneš, ale je těžké u ní zůstat dost dlouho, protože se pořád točí."
"Až na tebe. Jsi jako gravitace."
"Všechno se točí."
"Ale moje myšlenky se vždycky zčásti týkají tebe."
Diablo
Michaela Brnková
Sakra! Tak tohle mi hodně sedlo do noty a nálady. Jakože fakt! Tohle bylo moje první setkání s autorkou @m.brnkova.author a rozhodně ne poslední.
Po mafiánech jsem se přesunula někam zcela jinam, a to k jiným mafiánům. Ještě že jsem si říkala, že změna žánru bude na pohodu. Mno tak nic no.
"Si skutočne Diablo. Lákavý a príťazlivý, no vnútri skazený."
Máme tu příběh Romea a Julie. I když ne úplně. Diablo, Mateo, je synem šéfa motorkárského gangu. Což s sebou nese jisté povinnosti vůči gangu. Nicméně Diablo si dělá co chce. Je to rebel bez příčiny. Co chce, to také dostane. Bez debat. A právě teď mu padla do oka Vivian. Dcera mafiánského bosse. Tatínkova princezna. A to že spolu studují na stejné škole je už jenom bonusem. Dohromady je svede školní projekt, který musí spolu udělat. A tady nam začíná ta pravá hra na kočku a na myš.
Úplně jsem si užívala to jiskření menzi nimi. To bylo tak elektrizující. Až jsem se bála, že mi od toho vzplanou stránky.
"Nechala som Diabla vieať môj život, lebo som sa pri tom konečně cítila slovodná. Je to zvlaštne, ale on mi tým svojím drzým a tvrdým spôsobom ukázal, kto som a kým môžem býť."
Musím říct, že Jared je pro mě záhadná postava. Nějak ho nemůžu nikam zařadit. Jestli mi je či není sympatický. Třeba ukáže čas či případné pokračování s jeho postavou v hlavníroli. Což bych se vůbec nezlobila.
Sicilský polibek
Mon CouCou
S postavou Cortada Minea jsme se seznamili v předchozím díle. A že nám rozvířil vody. Takže jsem se na jeho příběh těšila a byla jsem zvědavá jakou stránku mafie nám představí právě jeho příběh.
I když je Cortado mafiánský capo sicilské Cosa Nostra, tak nejde přes mrtvoly a snaží se vést svůj byznys jako firmu. Takže ho nezajímají obchody s bílým masem, drogami či zbraněmi, ale spíš to bere přes ekonomickou a finanční stránku.
Musím říct, že příběh do toho šlape už od samého začátku. Takže nemáte šanci se vůbec nudit. V dětském domově, který vede Sophii, se Cortado seznámí se záhadnou ženou jménem Monique. Ta ho hned zaujme, a tím se mu aktivuje lovecký mód. Monique si v životě prošla už různými nástrahami a kopanci, a právě kvůli tomu nemá na lásku ani pomyšlení. Nicméně po nečekaných událostech se nám na scéně objevuje dívka jménem Maléna, která rozvrátí celý dosavadní příběh. I když je to ještě mladá dívka, tak díky životním zkušenostem je velmi vyspělá a na svůj věk i moudrá. A tím nám začíná nová zápletka. A ano, Cortada a Malénu dělí 25 let rozdílu. Někteří by si řekli, že je to už moc, ale s tím, jak čtete příběh, tak vám to do sebe skvěle zapadá a vy víte, že ti dva k sobě zkrátka patří.
Každý díl nabírá na síle, boří romantické představy o mafii a ukazuje její pravou a nefalšovanou tvář. Tvář plnou násilí, zvěrstev, krve, bolesti, ponižování, zneužívání i smrti. Mafie je nelítostná a nemá žádné slitování. Zkrátka vás semele zaživa.
Tetování za trest
M. K. Hardy
Na tenhle díl jsem se těšila. Protože tuhle novozélandskou ragby partu jsem si moc oblíbila a na Henryho jsem byla zvědavá.
Henry prohraje se svým týmovým spoluhráčem sázku. A jako ten, kdo prohrál, se musí nechat tetovat. Což by nebyl takový problém, kdyby neměl ten dotyčný strach z jehel. Ale když už se tetovat, tak si přece nenechá tetování dělat někde jinde, než tam, kam chodí zbytek týmu.
A právě v tetovácím salonu dochází k prvnímu setkání Henryho s Yumiko, s naší hlavní hrdinkou, které nemohlo dopadnou lépe. Opravdu jsem se u toho nesmála. Yumi je střeštěnost sama o sobě. Henry je spíš takový roztomilý medvídek.
Další setkání na sebe nechá dlouho čekat. A i to nedopadlo podle Henryho představ. Ale i tak se ti dva sblíží a Yumiko se nabídne, že Henrymu pomůže překonat strach z jehel, aby nakonec měl to svoje tetování za trest.
Jejich sbližování celkem naruší nečekaná návštěva rodičů Yumiko. Tahle tradiční japonská rodina se s ničím a s nikým nepáře. V tomhle momentě se mi nelíbilo, jak se Yuniko pod nátlakem rodiny, především svého despotického otce, změnila a jak se chovala k Henrymu.
Jsem zvědavá, jestli se dočkáme dalšího dílu a o kom by asi tak mohl být. Pár chlapů tam ještě v zásobě je.
Poslední tanec
Nicole Böhm
Příběh pojednává o tanci, ale také o nových šancích a snech. A ze není nikdy pozdě bojovat za to, co má člověk rád.
"Nedopusť, aby cokoliv vstoupilo mezi tebe a tvou vášeň. A už vůbec ne bolest. Nepustí tě, dokud se s ní nevypořádáš. Neutíkej před ní."
Gillian vždy toužila stát se tanečnicí. Ale život jí dal do cesty mnohé nástrahy a kopance. Vše to korunovalo, když její otec onemocněl a ona musela nastoupit na pozici ředitelky proslulé newyorkské umělecké školy. Její život jakoby šel stranou a veškerou svou energii věnovala škole.
Jednoho dne jí však cestu zkříží Jaz, mladý pouliční tanečník bez prostředků, ale s neuvěřitelným talentem. A i když mu život neustlal na růžích, tak ho to nezlomilo, a že nepodlehl žádným nástrahám. Zkrátka to byl dobrák se srdcem na dlani.
A i když oba dva pochází z odlišných světů, mají něco společného. A tím je právě tanec. Skrze tanec se oboum začal pozvolna měnit život.
"Tanči srdcem, děvenko. Tenhle svět tu je pro tebe. Stačí vstoupit a nechat se vést."
Pokud máte rádi slowburn romance, tak tohle je příběh pro vás. Jakože je to hodně slow. O tom žádná. A autorka dokázala zajímavým a poutavým způsobem vylíčit nelehký život na ulici.
"Kam ses v myšlenkách zatoulala?"
"Všude a nikde."
Hodnocení: 4/ 5
Za poskytnutí e-knihy k recenzi děkuji @endlessbibliophile z @humbook a @humbookblogeri #spoluprace #humbookblogeri
Stačí si počkat
Mariana Zapata
Říkám to pokaždé, ale to nevadí. Mariana Zapata to zkrátka umí. Jsem ráda, že si napravila reputaci po ne moc vydařené knize Dvojitý zásah. Protože Stačí si počkat je velmi nádherný příběh plný emocí.
"Neber si někoho, pokud nemáš jistotu, že tě jednou na starý kolena bude tlačit na vozíku."
Diana byla neuvěřitelně silná žena. Po smrti svého bratra se začala starat o své dva malé synovce, Luieho a Joshe. To jaký s nimi měla vztah a jak k nim přistupovala. To bylo něco krásného.
"Ty se fakt snažíš, abych se do tebe zamilovala, Dallasi. U všech svatých. Ty ani nechceš, abych se ti dobývala jen do kalhot, ty chceš, abych tě chtěla celýho."
Dallas byl poněkud tvrdší oříšek. Z počátku to byl tvrdohlavý mrzout, který však potřeboval čas, aby ukázal, co v něm doopravdy je. Zjistili jsme tak, že je to velmi hodný, starostlivý a nápomocný muž.
"Nebyla by moje první, ale rozhodně by byla jediná, na který by záleželo. Myslím, že by taky dokázala počkat na tu správnou chvíli. Postaral bych se, aby toho nikdy nelitovala."
Rozvíjející se vztah Diany a Dallase byl uvěřitelný z mnoha směrů. Oba dva přesvědčili toho druhého o svých kvalitách a hodnotách. Zkrátka, že jsou pro sebe jak tvoření.
"Chci tebe. Chci tvůj úsměv. Tvoje objetí. Tvoji lásku. Chci tvoje štěstí." Odmlčel se. "Chci úplně všechno."
Tenhle příběh se rozhodně zařadí mezi mé oblíbené. A jsem ráda, že se tam objevili staří známí z Kultiho a ze Srdcem proti zdi.
"Jsem beznadějně tvůj a ty to víš."
Za poskytnutí e-knihy k recenzi děkuji @endlessbibliophile z @humbook a @humbookblogeri #spoluprace #humbookblogeri
Mizení
M. V. Jírová (p)
Na tuhle knihu jsem byla hodně zvědavá a jsem ráda, že jsem mohla částečně přispět i svým dílem ke knize jako beta. Za tuhle příležitost a zkušenost moc děkuji Mišce @darkromance_queen_author a @solis.nakladatelstvi.
Milostný trojúhelník v knihách nevyhledávám, není to zrovna můj nejoblíbenější trop. Protože většinou mám jiný výběr než hlavní hrdinka. Zkrátka je to tak.
Michelle asi nebude moje nejoblíbenější ženská hrdinka. Zkrátka jsem s jejím chováním a jednáním nebyla úplně ztotožněna. A ta její nerozhodnost mě občas zmáhala. Ale říkám si, jak by se člověk zachoval na jejím místě. Stejně či jinak? Netuším. Je to celkem subjektivní věc. Takže ano, chci ji dát šanci. A uvidíme, jak se v dalších dílech ukáže.
Na druhé straně pak je pánské osazenstvo, a to Ben a Samuel. Nejdřív jsem si říkala, že nebudu prozrazovat, kdo je mým favoritem. Ale musím to říct! Je to Ben! To on ukradl mé srdce a ještě ho nevrátil. Se Samuelem jsem to měla složitější. V jeden moment mi vadilo, jak se dostal na výsluní. Ale pak jsem si řekla, že když už je to on, tak ať se ukáže. A opravdu se ukázal. V tom dobrém slova smyslu. Takže nakonec je to tak, že jsou mi víc sympatičtejsi tihle dva. A pak se mi ještě zamlouvá Temptation. Ten je hodně zajímavý. A jsem zvědavá na jeho příběh společně s Marry.
Popravdě, tohle bylo něco neskutečného a já si příběh opravdu užívala a prožívala. A to nemluvím o všech těch emocích, které mě během čtení doprovázely. Zkrátka to se mnou hodně rezonovalo. A já jsem zvědavá, co nám přinese pokračování.
Niccolo Andretti
Parker S. Huntington
V předchozí knize Asher Black byl příběh protknutý špetkou mafie a v tomto příběhu ji máme o trochu více.
Oba dva hrdinové mají své masky a ukazují světu tak svoji druhou tvář. Nicméně nic není takové, jak se na první pohled zdá. Neboť oba dva si nesou na svých bedrech těžkou minulost, s níž musejí žít a nějak se s ní po svém vypořádat.
A tak zjišťujeme, že ta zlá "kráva" Minka. Není až tak špatná. Jediné, o co se snaží, je fakt, že chce k sobě nazpátek svoji mladší sestřičku. A že udělá všechno, aby se tomu tak stalo. A cesta zlatokopky se jí zdá jako ta nejsnadnější. A tak díky poslednímu úlovku se potkává s Nickem. S nerudným a protivným týpkem, který ji vytáčí a zároveň přitahuje tak jako žádný chlap předtím. Niccolo Andretti je vyděděnec skrývající se před svým bratrem, jenž na jeho hkavu vypsal tučnou odměnu. A tak se musí skrývat. Což není život, který by si přál. Jenže pak mu cestu zkříží protivná, ale sexy Minka. A jeho život nebere jiný směr.
Opět bych řekla, že se více jedná o slowburn příběh, než o mafianskou darkromanci. Sledujeme tu postupné sbližování Nicca a Minky, kteří zjišťují, že ne všechno je tak zlé. Moc jsem si užila scénu, kdy Nicco čte Minčin oblíbený erotický román.
Perský květ
Mon CouCou
Mafiánskou tématiku mám hodně ráda a vůbec se tím netajím. Takže když se mi do rukou dostala tato kniha z plánované tetralogie z prostředí Mafie, ani jsem neváhala a vrhla se na čtení. Neboť příběhem se dostáváme do slunné Itálie.
Začátek je pomalejšího tempa, ale to není vůbec špatné, protože si to připravuje půdu pro to, co jistě nastane. A můžu říct, že od jisté části to nabralo na takové síle, že jsem na to koukala s otevřenou pusou a musela jsem číst a číst, protože to bylo šílené a nervy zdrásající.
Sophie mi byla smpaticka. Líbila se mi její záliba v květinách a bylinkách. To, co o nich všechno věděla a jak je dokázala zužitkovat, to bylo neskutečné. Dále mi vytřela zrak tím, že se kvůli kamarádce naučila odezírat ze rtů. Což se jí občas velmi hodilo. Ne že ne. A pak je tu Lorenzo, Lolo. Ten mi musel nejdříve ukázat své kvality, aby mě přesvědčil. A ano, je to opravdový charakter a získal si mě. Nejen svým charismem, ale i chováním. Moc se mi zamlouval jeho vztah k rodině. A ještě musím zmínit Cortada. Který nám od jisté chvíle zamíchal kartami celkem slušně.
Takže abych to shrnula - od knihy dostanete mafiánské prostředí, slunou Itálii, zajímavé charaktery, romantiku i erotiku (a že to bylo žhavé ), napětí i akci. Zkrátka příběh, který chcete číst.
Život na míru
Nikki Erlick
"Nejde o to, jak je život dlouhý, nýbrž jakou má hloubku. K tomu, abyste ovlivnili svět, stačí vůle tak učinit."
Jednoho dne se každému člověku nad 22 let objeví záhadná krabička s jeho jménem a napisem "Uvnitř se nachází míra vašeho života". V ní se poté nachází provázek, který má u každého jinou délku podle míry jejich života. Teď se ukáže, jak na tenhle fakt je lidská společnost připravená a jak se s tím vypořádá.
Kniha sledujeme životní osudy osmi lidí, kteří se vypořádávájí s danou situaci. Právě skrze jejich příběhy se dozvídáme, že se společnost nakonec rozdělí na ty, co mají krátký provázek a na ty, co mají delší provázek. Zatímco ti s delším jsou spokojeni a mohou bezstarostně žít dále, ti s kratším se musejí vypořádat s faktem, že nebudou dlouho žít a že se jejich postavení ve společnosti začíná postupně měnit.
Řekla bych, že kniha vybízí k zamyšlení. Co bychom udělali mi, kdyby se ony krabičky objevily. Zachovaly bychom se lépe nebo snad hůř? Toť otázka.
Unesená dědička
Sophie Lark
Když jsem se dozvěděla, že autorka propojila prvky Krásky a zvířete s mafiánským prostředím, byla jsem hodně zvědavá na tenhle příběh. Protože koho by nezaujalo právě tohle spojení.
Nessa je nevinná a naivní dívka, jenž žila ve zlaté kleci opečovávaná svou rodinou. Je nerozhodná, nemá žádné sebevědomí a ponětí o životě. Ale právě tím, že ji unesou se začíná probouzet a nacházet sama sebe. Naproti tomu stojí Mikolaj. Který nepoznal nic než bídu, bolest a zklamání. A právě tohle vše ho zformovalo do bezcitného a krutého člověka. A až nevinná Nessa ho velmi pomalu odkrývala. Jako by sloupávala jednotlivé vrstvy, které si na sebe za ten život navrstvil. Jako bychom viděli přerod zvířete v muže.
Moc se mi líbila myšlenka Krásky a zvířete, která se příběhem linula přes počáteční vzájemnou nevraživost a nepřátelství, protknuta spalující touhou, která dokázala spálit vše, jenž byla nakonec završena tanečním představením. Které bych chtěla vidět naživo. Protože si myslím, že to muselo být něco neskutečného.
Sestry ve zbrani a písni
Rebecca Ross
Tahle kniha byla pro mě jedním velkým překvapením. Na jedné straně mě okouzlila krásná obálka, na straně druhé mě zaujal příběh knihy a postavy samotné.
Líbilo se mi, že tenhle fantasy svět je inspirovaný starověkým Řeckem. Tuhle dobu historie zbožňuji, takže o to více se mi líbilo jeho propojení s fantasy prvky.
I když je začátek pozvolnějšího tempa a muže se zdát, že se tam nic podstatného neděje. Tak opak je pravdou. Vše má svůj čas a vysvětlení. Protože jak postupuje děj, tak nám čtenářům se postupně Vše odkrývá a najednou to začíná do sebe zapadat, jako dílky puzzle.
Postavy jsou tu moc hezky popsany. Díky čemuž si k nim lze udělat vztah. Obdivovala jsem Evadne, že se nebála bojovala za svoji sestru Halcyon. V tomhle je tu nádherně vykreslen vztah obou sester. Máme tu i romantickou linku, kterou jsem si užívala. Bylo to takové ňuňu.
Musím říct, že konec pro mě byl překvapující a celkem i zničující. Až mi ukápla i slza.
Takže za mě rozhodně jedno velké doporučení. Kniha v sobě skýtá zajímavý svět, magii, relikvie bohů, úžasné postavy a moc pěkně vykreslené vztahy ať už sesterský, nebo romantický.
Zmije a křídla noci
Carissa Broadbent
Musím říct, že tohle romatasy jsem si užila po všech stránkách. Autorčin styl mi neskutečně sedl, co se týká příběhu, tak i postav, které mi byly velmi sympatické. V této knize naleznete vše, co má mít dobrý příběh, a to napětí, akci, tajemno, souboje, lásku, chemii, jiskřivost a trochu toho humoru také neuškodí.
Hlavní hrdinka Oraya, je člověk a zároveň adoptivní dcera mocného upířího vládce Vincenta. Který ji připravuje na život mezi upíry a možná i na něco více. Protože život mezi upíry není pro člověka vůbec lehký. Nicméně Oraya je silná a odvážná, mnohdy odvážnější než kdejaký upír.
Rozhodne se, že se zúčastní turnaje Kejari, který se koná jednou za sto let na počest bohyně Nyaxia. Jenž vítězi splní jakýkoliv přání. Turnaj je rozdělen na několik částí, v nichž účastníci bojují na život a na smrt. Kdy vítěz může být pouze jeden.
Tady se seznamuje s upírem Raihnem. S kterým shodou okolností nakonec uzavře spojenectví. Při společném trénování a strávenem čase se postupně oba začnou sbližovat. A to tak, že jim na sobě začne záležet. Vzájemná chemie mezi Orayou a Raihnem je úžasná, pozvolná a hmatalená. Zkrátka tam cítíte to napětí, které jednou musí vybuchnout.
A pak přišel konec. To vám byl výbuch. A to ve velkém. A já potřebuji další díl a to nutně.
Hodnocení: 5/ 5
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji @endlessbibliophile z @humbook a @humbookblogeri #spoluprace #humbookblogeri
Žít s tebou
Antonie Nováková
Příběh je vyprávěn z pohledu tanečnice Mii a hokejisty Aidena. Sledujeme jejich přítomnost i minulost. Z těch dvou jsem si oblíbila Aidena. Šokující, já vím. I když si vytpěl svoje, tak ho to nezlomilo a snažil se jít kupředu. Byl to kluk se srdcem na správném místě. Aidena si zkrátka nešlo neoblibit. Narozdil od Mii. Ta mi vůbec nesedla. I když si prožila krušné časy, což beru, tak to neospravedlňuje její chování, které mi přišlo otřesné a sobecké. To, jak se zachovala ke svým kamarádkám či následně i k Aidenovi, se mi vůbec nelíbilo. Všechno mohla řešit jinak.
Musím říct, že i když je to útlonká knížečka (má 150 stránek), tak v sobě skýtá více témat. Až je škoda, že to nebylo více rozepsáno. Myslím si, že pár stránek navíc by tomu vůbec neuškodilo.
Není to příběh pouze o tanci a hokejisty, ale také o přátelství, druhých šancí a lásce.
Co musím pochválit, tak je soundtrack. Maroon 5 mám ráda, takže jsem si je zase po nějaké době pustila ve velkém.
Zjizveni
Emily McIntire
Líbí se mi, že to je i není retelling na Lvího krále. Tuhle pohádku mám ráda, takže jsem byla zvědavá, jak tohke autorka zpracuje. A to, co jsem dostala, se mi líbilo, jako že hodně líbilo.
"Jednota je naše síla, Svár náš pád."
Jestli jsem si myslela, že jsem podlehla Hookovi, tak to jsem ještě nepoznala Tristana Faasu. Musím vám říct, že mě očaroval. Jak svými jizvami, temnotou, tak i tím částečným světlem v něm. Zkrátka jsem jeho. Navždy.
"Pravdou je, že jsem tvůj. Zcela. Nevysvětlitelně. Bolestivě. Bezpodmínečně." Přesune mou ruku a přitlačí si dýku k hrdlu. "A pokud potřebuješ obětovat mou duši, abys dokázala žít s tou svojí, udělej to."
Sára není žádná křehká květinka. Ale je to bojovnice za to, co považuje za správné. Má jasný plán, vzít si krále Michaela z rodu Faasů a následně jej zneškodnit. Ale nepočítala se Zjizveným princem, Tristanem. Ten je nebezpečný, zakázaný, ale svým způsobem zajímavý a tak lákavý. A naopak to platí též. Tristan mám svůj plán a nic jiného ho nezajímá, až s příchodem Sary se situace jaksi zkomplikuje.
Knihu jednoznačně doporučuji. Dostane nevšední a zajímavý příběh. A zejména pak Tristana.
"Tohle není láska. Tohle je posedlost. Šílenství. Spása."
Ano, pane Božský
Lucie Srňánková
Ano, pane božský je hodně silný a emoční příběh, který pojednává o vyrovnání se se smrtí blízké osoby, ale zároveň ukazuje možnost druhé šance na život.
Eva přišla o manžela a tím pádem i o smysl života. Při životě ji pomáhá udržet nejlepší kamarád Robert a její práce v cukrárně, kde společně pracují. Jednou se Eva rozhodne, že peníze z prodeje manželových věcí věnuje nadaci. Díky tomuto štědrému daru ji šéf oné nadace pozve na ples. A tím se dostává na scénu Sam.
Jejich setkání bylo náhodné, ale zároveň osudové. Jakmile se potkali věděli, že jiskra zažehla něco silného. Ano, jejich vztah byl trochu rychlejšího tempa. Ale člověk viděl, jaké to mezi nimi je. Zkrátka, že chemie funguje na jedničku. Také jsem ráda, že spolu dokazali komunikoval, i když nastal nějaký problém.
I když je to v první řadě o lásce, tak i přátelství tu má své místo. Zpočátku se mi postava Roberta zamlouvala, ale to, co se stalo potom. Tím u mě kleskl na cele čáře. Myslím si, že Eva mu až moc brzy odpustila.
Musím říct, že z jistých pasážích jsem měla slzy na krajíčku, jak to bylo dojemné. Eviny rozhovory s Mathiasem byly krásné a skvěle doplňovaly příběh.
Ano, pane řediteli
Lucie Srňánková
Kniha mě totiž zaujala s více hledisek. Mám ráda kancelářské prostředí, hatetolove, age gap, erotiku. Takže příběh pro mě jak dělaný.
U prvních stránek si může čtenář říkat, že něco podobného už četl. A ano, začátek je tak trochu podobný knize Božsky bastard. Ale nenechte se tím zvyklat, protože od jisté části to jelo po vlastní ose a mělo to i svou zajímavou zápletku.
Adam, není Bennett, je zkrátka jiný. Jako ředitel musí nějak vystupovat a jednat. I když na můj vkus až moc řval a choval se moc hrubé. Ale to se změnilo, když se začal sbližovat s Míšou. Jako kdyby se uvolnil a shodil částečnou zbroj. U něho byl vidět asi největší pokrok.
Míša byla hodně svá, přátelská a zároveň pracovitá. Byla to holka s prořízlou pusou, ktera se nebojí říct svůj názor. Jen mi trochu vadilo, že nebyla v jistých situacích ochutnat naslouchat a komunikovat. To je přeci základ.
Za mě velmi povedené. Líbilo se mi to. Příběh jsem si užila, erotických scén je tu celkem požehnaně, takže za mě určitě doporučuji.
Carrie Soto se vrací
Taylor Jenkins Reid
“Nevím, jak bych hrál tenis jinak než celým srdcem.
Přiznám se, že tenisu tolik neholduji. Občas jsem nějaký ten match viděla. Asi... Ale tady nastal zlom. Líbilo se mi, jak bylo všechno popsáno, tréninky i jednotlivé zápasy. Najednou jsem přišla tenisu na chuť. Neuvěřitelné.
“Tohle si na tobě pamatuju - každá věta z tvejch úst řeže jako žiletka.
Carrie není typická hlavní hrdinka. Někdo by o ní mohl říct, že je až moc tvrdohlavá a místy až arogantní. Ale podle mě to k ní zkrátka patřilo. Nebyla dokonalá, ale stránku po stránce jsme mohli sledovat její vývoj. A to bylo na tom to úžasné. Jako kdybychom sledovali opravdovou postavu.
Take se mi líbilo, že to nebylo jen o tenise, ale také o životě a vztazích, a to zejména mezi otcem a dcerou. To jak byl popsán jejich vztah a co všechno se za ty léta mezi nimi odehrálo. Bylo to silné a emotivní.
Autorce se to opět podařilo. Od samého začátku vás vtáhne do příběhu, nechá vás ho s hrdiny prožívat a pustí vás až na samém konci.
“Eres perfecta, incluso en tú imperfecctión.
(“Jsi dokonalá i ve své nedokonalosti.)