TheSarcasm komentáře u knih

Takový, svým způsobem, povětšinou komorní příběh, dovedl bych si ho představit snad i jako divadelní hru. Tím ale nechci říct, že je to špatně, vůbec ne. Děj sice plyne pomalu a možná i rozvláčně, ale stále tušíte, že něco nesedí, něco je jinak, ale nevíte co. Napětí nepolevuje a vy obracíte stránku za stránkou a stále nic... Když se přenesu přes určité nelogičnosti poplatné literárnímu zpracování, musím uznat, že mě tohle netradiční téma docela dostalo.

1 14.12.2017

Tak úplně nevím. Na začátku jede agent FBI Navarro s kýmsi za člověkem který je možná podezřelý ze špionáže, ale všechno je tak tajné, že ani agenti o tom spolu nemluví. Při rozhovoru s oním podezřelým - Roderickem Ramsayem si Navarro všimne, že se mu zachvěl kouř z cigarety při vyslovení jména bývalého kolegy z doby společného působení v jednotkách NATO v Německu, který v současnosti čelí obvinění ze špionáže. Na základě této indicie agent Navarro dospěje k závěru, že něco nesedí. Následně Ramsay dobrovolně všechno Navarrovi vybleje, přičemž mu hned na úvod předá jako prezent jakýsi papírek ze špionského materiálu s telefonním číslem na maďarské KGB (?) Vůbec nechápu proč to všechno Ramsay Navarrovi valil do hlavy, když ho nikdo k ničemu nenutil a s FBI se scházel dobrovolně. Navíc, i při své genialitě (jedné z nejvyšších v US Army - no potěš koště!!!), žil Ramsay jako socka, bez ohledu na to, že prodával Rusům ty nejúžasnější materiály v dějinách špionáže. Přestože by využití takových informací Rusy znamenalo okamžitou porážku NATO, měli k nim přístup v podstatě řadoví vojáci, kteří si krátili vojenskou službu hulením marjánky, chozením za děvkami a kšeftováním s cigárama a benzínem. Nemohu si pomoct, ale moc mě celý ten příběh nesedí.

5 28.11.2017

Tak to se tedy opravdu povedlo. Žádné zbytečné cesty do hlubin psychoušovy duše, ale jízda od začátku až do konce. Občas sice trochu překombinované, ale zase kdyby Grace utekla hned na první pokus tak o čem bychom četli, že?
Tak hlavně ať autorce nedojde invence, to bych přál nejenom jí, ale především nám čtenářům.

4 19.11.2017

Určitě mohu doporučit. Napínavé, příběh odsýpá a zbytečně se nikde dlouho nefilosofuje ani nemoralizuje. Postavy byly možná trochu ploché, ale vykreslovat jejich charaktery by bylo asi na úkor plynulosti děje. Občas trochu předvídatelné, ale nic co by rušilo. Pár zajímavých zvratů se taky našlo. V rámci žánru podle mne nadprůměr.

6 14.11.2017

Klasická "ptákovina" jako vždycky, ale kvůli tomu Reillyho čteme, ne? Polární stanice je podle mě asi nepřekonatelná, ale rozhodně nedoporučuji neznalým čtenářům číst Reillyho knihy s kloboukem na hlavě - dozajista by vám uletěl :-)

1 02.11.2017

Dobrý. Hodně dobrý. Pro mě jeden z nejlepších thrillerů za poslední dobu. Jasně, závěr byl možná až moc překombinovaný a nelogičnosti by se taky našly. Ale vše s radostí Minierovi odpustím, protože mě dokázal přibít do sedačky a číst se zatajeným dechem. Napínavé, pěkně strukturované, hezky členěné do kapitol, gradující tempo, nečekané zvraty - co chtít víc? Já jsem maximálně spokojen. Dávám pět hvězdiček plus nadšeného smajlíka k tomu.

4 06.10.2017

Určitě se nejedná o špatnou knihu. O dramatické momenty není nouze a zdá se přímo neuvěřitelné, že docela věrně vychází ze skutečné události. Měl jsem ale problém se do příběhu ponořit a pořádně se začíst - snad až v závěru kdy napětí skutečně gradovalo. Především jsem se ale ztrácel v jednotlivých postavách, nevím čím to bylo, ale úplně zorientovat se mi nepodařilo až do konce. Promlouvání ďábla považuji za rušivé a zbytečné.

1 17.09.2017

Scénárista skvělého seriálu "Most" se prostě nezapře. Stejně jako v seriálu je i v řadě "Sebastian Bergman" stejně důležitá kriminální linka i postavy vyšetřovatelů a vztahy mezi nimi. V "Poslední zkoušce" mě ale bavila ta kriminální o něco více. Vztahy mezi členy vyšetřovacího týmu mi přijdou až zbytečně moc komplikované. Vždy když někdo za někým náhodou zašel tak ho tam hned s někým načapal, navíc Vanja mi není moc sympatická. Finální akční scéna byla už trochu za hranou, ale jakékoli pochybnosti přebil šokující závěr.

Četl jsem až po Temné hmotě a považuji obě knihy za srovnatelné i obsahově dost podobné. Městečko Pines se mi možná líbilo dokonce o trochu víc. Autorův styl se rozhodně nezapře. Souhlasím, že druhá půlka byla o něco slabší, ale děj si stále udržoval spád a napětí. Škoda, že u nás nevyšlo autorovi více knih, považuji ho v rámci žánru za nadprůměr a určitě bych si něco dalšího rád přečetl.

3 30.08.2017

Nevzpomínám si, že bych kdy četl knihu napsanou tak divným stylem a především tak příšerně přeloženou. Perel typu ...definičně ukončil jeho život... (namísto definitivně) je zde opravdu nepočítaně. Na druhou stranu musím přiznat, že míra anticipace v díle obsažená je skutečně mimořádná. Myslím, že i samotnému velkému mistru Orwellovi by nezbylo než smeknout. Vše podstatné již napsal inquirer2 v komentáři níže, těžko k tomu něco dodat. Je obtížné knihu zhodnotit. Za styl a překlad bych stěží udělil hvězdičku, za obsah a vizionářství nestačí ani hvězdiček pět.

Ze začátku to byl dost zmatek jak v ději, tak především v jednotlivých postavách (vřelé díky mirovi.l v komentáři níže za přehled osob a obsazení; dost mi to pomohlo se zorientovat). Postupně se příběh trochu srovnal a začal mít hlavu a patu. Závěr byl pak už docela napínavý. "Dívka ve vlaku" se mi líbila víc, ale nakonec jsem i "Do vody" vzal na milost.

4 20.07.2017

Nemohu jinak než se připojit k potlesku většiny recenzentů. Kniha se opravdu povedla a čte se neskutečným tempem. Některé drobnosti by se určitě příběhu daly vytknout, ale to nic nemění na faktu, že většina fanoušků žánru si "Temnou hmotu" užije stejně jako já. Koho baví sci-fi thrillery a nezalekne se ani drobného exkurzu do teorie kvantové fyziky, není proč váhat - jděte do toho.

5 28.06.2017

Na knize je zajímavé akorát to, kolik se toho dá napsat o ničem. V prvních dvou třetinách se neděje nic, kromě toho, že v noci někdo zabouchá na dveře. Závěr je už jen zmatená fantasmagorie o Bohu a konci světa. Jediné co má alespoň trochu děj je popis putování conquistadorů kdesi na Yucatanu.

2 16.06.2017

Mám z knihy trochu rozporuplné pocity, chvílemi mě moc nebavila, ale jindy to byla docela jízda (hlavně ten závěr). Docela dlouho jsem si myslel, že je vše jasné, ale samozřejmě se ukázalo, že tak úplně není. Na můj vkus zde bylo až příliš mnoho osob a vztahů ve vyšetřovacím týmu ve kterých jsem se občas ztrácel. Možná to bylo tím, že jsem nečetl předchozí díly série. Z mého pohledu se nicméně jedná o nadprůměr v žánru, který určitě stojí za přečtení.

2 26.04.2017

Moc hezká knížka. I když dávno nejsem ve věku protagonistů příběhu, dokázalo mě hledání Aljašky oslovit. Nemohu souhlasit s názory, že se jedná o oddychové čtení, naopak, spousta věcí je, možná záměrně, jenom naznačených, příběh úplně vybízí k tomu se nad ním zamyslet. Celé to není jen o tom, jak se dílem okamžiku všechno změní, ale především o hledání smyslu života, pocitu viny, vlastní identifikace... Není to jenom o Aljašce, i ostatní protagonisté si řeší nějaká vnitřní traumata, tápou a tak nějak si úplně nevědí rady se životem. S klidný svědomím mohu knihu doporučit i starším ročníkům, koneckonců jsme podobné otázky někdy víceméně řešili všichni.

4 21.04.2017

Po přečtení anotace mě zaujal námět, ale potom mě trochu odradily negativní komentáře a nízké hodnocení. Mě se ale kniha líbila. V podstatě jsem dostal to co jsem očekával. Střídání děje před tím a nyní umožnilo orientovat se v příběhu a především pochopit myšlenkové pochody hlavní hrdinky. Nebyla nouze o dramatické situace a i samotný závěr byl ještě docela přijatelný. Samozřejmě, že je nutné knize odpustit určité nelogičnosti, ale s tím se u tohoto žánru asi předem počítá.

5 19.03.2017

Mám rád Feuchtwangera, ale Lišky na vinici mi totálně nesedly. Rozvleklé, žádný děj, žádný spád, pořád tam jenom někdo s někým jedná a nic se neděje. Čekal jsem především atmosféru předrevoluční Paříže, ale toho jsem tam moc nenašel. Ludvík mi byl nakonec mnohem sympatičtější než celý Franklin.

1 11.03.2017

Tak já nevím. Nejsem žádný velký fanoušek fantasy, sám jsem byl zvědavý co se mnou taková kniha udělá. Ze začátku mě to moc nebavilo, ani mi to nedávalo smysl. Ale postupně mě příběh docela dostal a ke konci jsem si ho snad i užíval. Souhlasím, že děj i chování všech těch bizarních figur poněkud postrádá logiku, ale o tom tak nějak fantasy je, ne? Takže nakonec, proč ne?

1 23.02.2017

Krásná knížka o znovu nalezení smyslu života a o dobrých lidech. Je moc příjemné a možná i potřebné si občas přečíst něco takového jako je "Muž jménem Ove". Ano, je to silná kniha, i když (nebo právě proto), že je "jen" o obyčejných lidech a normálním životě. Kdo má srdce toho ho příběh zasáhne.

7 20.02.2017

Nebylo to špatné, ale nějakou senzací bych Dívku v ledu nenazval. Souhlasím s většinou připomínek níže, především s tím, že k rozuzlení došlo tak nějak náhodně a samovolně aniž by vyšetřovatelé byli nuceni použít alespoň trochu hlubší logiky. Hlavní vyšetřovatelka mi nebyla moc sympatická, ale co mě rušilo nejvíc bylo to neustálé titulování "detektiv šéfinspektor", to mně osobně přišlo trochu ujeté. Na druhou stranu nemohu knize upřít napětí i určitou gradaci. Četlo se to docela dobře.

9 19.02.2017