tracey9 komentáře u knih
Krysař Viktora Dyka je další audioknihou, kterou jsem si poslechla v aplikaci @ceskyrozhlas :) a musím se přiznat, že jsem se na ni velice těšila. Generace buřičů mě na střední škole neuvěřitelně přitahovala, dobře se mi o nich učilo a doufala jsem, že si je vytáhnu i u maturity což se nestalo, bohužel nicméně jsem si audio Krysaře velice ráda poslechla
Krysařův příběh je příběhem o lásce, zradě, lidské prohnanosti a přetvářky. Z příběhu mrazí, pro jeho tragický konec, ale ještě více snad pro Krysařovu bolest. Ten do Hameln přichází na žádost radních, aby z města vyhnal krysy. Zamiluje se do zdejší dívky Agnes, která se zamiluje do něj. Podsud je příběh snad až idylický, i když s lehce ponurou atmosférou. Když se však povede krysy z města vyhnat, radní nechtějí Krysařovi zaplatit a to spustí sled nepříjemných a tragických událostí.
Velice poutavě čte Jiří Dvořák.
Audioknihu hodnotím 4 z 5 :)
Čtete knihy o detektivu Josie Quinnové? Jaká je vaše nejoblíbenější?
Moje nejoblíbenější je kniha z této série je Matčin hrob a jsem přesvědčená, že to už se nezmění :) Závod s časem je ale také velice dobrým krimi příběhem, jak už jsme u této autorky zvyklí. V tomto díle se hodně pozornosti zaměří na Trinity, sestru Josie a zároveň slavnou moderátorku zpráv. Líbilo se mi odhalování její minulosti, toho, čím si prošla, když si myslela, že její dvojče zemřelo. Dále se tu také řeší téma šikany a je zajímavé sledovat, jak se s ní vypořádala Trinity a jak ji ovlivnila na celý další život.
Samozřejmě tu nesledujeme jen Trinity, ale také děsivého masového vraha, který si říká Kostěj umělec a ostatky svých obětí zanechává na různých místech v děsivém uspořádání, které navíc považuje za umělecké dílo. Pracuje podle jistého vzorce, proto když se ztratí Trinity, závod dentonského oddělení s časem se spouští.
Je to Josie a ta mě nikdy nezklame, i když tento díl nepovažuji za nejsilnější, jak jsem již napsala výše. Líbil se mi a dal mi spoustu podnětů k přemýšlení a to především o sobě a o vlastních zážitcích ze základky.
Za knihu na recenzi v rámci #spoluprace moc děkuji @grada_cz @cosmopolis_cz a @bunburistka
Knihu hodnotím 4,5 z 5 :)
U severní zdi Petry Klabouchové je další audioknihou, kterou jsem si poslechla při kočárkování v appce @irozhlascz . Tajemství severní zdi hřbitova v Ďáblicích, kde leží nespočet dětských tělíček beze jména nám postupně odhaluje Muž s dírou v srdci a Ošetřovatelka umírajících. Oba účtují s těmi, kteří za minulého režimu zničili život jim i těmto nebohým dětičkám.
Když jsem audio začala poslouchat, bylo mi jasné, že jdu do silného poslechu něčeho hrozného. Ale musím říct, že mi zdaleka nebylo jasné, co mě čeká. Mučení a vraždění maminek a jejich dětí je hrozné vždycky, když máte děťátko, je to o moc horší. Protože najednou cítíte nesnesitelnou bolest za všechny. Protože se zoufale snažíte si tu hrůzu nepředstavovat. A zároveň ji nemůžete vyhnat z hlavy. Ano, brečela jsem. A taky mi bylo na zvracení. A ano, chápala jsem chování Muže s dírou v srdci, i když bych si pro něj tolik přála jiný osud. Vykoupení a sílu, aby dokázal odpustit. I když jeho bolest byla nesmírná. Proto jsem ráda, že Ošetřovatelka umírajících nakonec tuto sílu našla. Nakonec je na konci tohohle příběhu naděje a za to jsem moc vděčná.
Velice pěkně čtou Zdeněk Bureš, Jiří Valůšek, Jana Štvrtecká a Barbora Goldmannová.
Hodnotím samozřejmě 5 z 5!
Moje oblíbená vyšetřovatelka Josie Quinnová je zpět a v knize Vražedná temnota ji čeká opravdu zajímavý případ! Spolu se svým týmem je povolána k vraždě páru tábořícího v lesích. Na místě činu je zjevné, že zde byla i třetí osoba, po které ale není ani vidu ani slechu. Je to vrah? Další oběť? Vyděšená osoba na útěku?
Celý příběh je obestřený tajemstvím a něčím strašně divným. I když Josiin tým najde svého podezřelého, víte, že něco nesedí. Stejně jako v případě Mayi Bestlerové, která se po letech pohřešování vynoří těhotná z lesa. Její vysvětlení je naprosto logické a zároveň je jasné, že nám něco uniká. Stejně tak, když se spolu s Josii vyskytneme na půdě Svatyně, podivné sekty, sídlící v lesích, s ještě podivnější Charlotte v čele...
Lise Regan se opět povedlo to, co mám neskutečně ráda. A to je právě to hledání toho, co nesedí, co uniká. Bavilo mě to i tentokrát, stejně jako veškerá odhalení. Propojení s Josiiným osobním příběhem bylo za mě výborně vymyšlené a celkově téma, které kniha přinesla bylo výborné. Sama jsem se zamýšlela nad svým životem a také nad životy lidí kolem mě. Co se musí stát, že se člověk rozhodne stát členem sekty? To by mě vskutku zajímalo, ale důvody budou určitě různé :)
Za knihu na recenzi v rámci #spoluprace moc děkuji @grada_cz @cosmopolis_cz a @bunburistka moc jsem si ji užila :)
Knihu hodnotím 4,5 z 5 :)
Dům na samotě Michaely Klevisové je detektivním příběhem, který nás zavede do středočeské vesničky Smrčiny, kde se jednoho večera stane vražda, která vypadá jako další oběť vraha, který řádí v Praze. V první chvíli vše ukazuje na Nelina bývalého přítele Martina, který se zrovna ten večer stěhuje zpět do Prahy ke svému otci. Jak ale poznáváme obyvatele Smrčiny, nacházíme mezi nimi dost zajímavých charakterů, z nichž každý vlastně mohl vraždit...
Dům na samotě je další knihou, kterou jsem četla v rámci #hromadnastafeta a tuto konkrétní vyslala @na_knizni_vlne :) a já za to moc děkuji, protože bych se k autorce asi jinak nedostala. Vy víte, že na detektivní a thrillerové příběhy jsem poměrně náročná - jinými slovy, chci být klamána od začátku do konce a chci, aby mi při odhalení vraha spadla brada :D ta mi sice nespadla, i když jsem vraha neuhodla v průběhu pátrání. Nespadla mi, protože do sebe najednou začalo všechno krásně zapadat. A to se mi moc líbilo, že to zapadlo na místo. Kniha není žádným krvákem, spíše se soustředí na psychologii postav, kterých sice není zrovna málo, ale orientace mezi nimi mi problém nedělala. Líbilo se mi i koňské prostředí, které mi připomínalo pubertu a čtení detektivek Dicka Francise :)
Knihu jsem si užila, i když mi pár věcí přišlo trochu nedotažených. Byla pro mě však velice milým překvapením a i proto hodnotím 4 z 5 :)
Rebelky z Oxfordu už jsou takovou klasikou, něco, co si rozhodně nenechám utéct a vy byste také neměli!
Tentokrát se příběh zaměřuje na Hattie Greenfieldovou, další z nám již dobře známých oxfordských sufražetek. Hattie touží po manželství a zároveň miluje malování. Možná jí až tak nedochází za co celé hnutí bojuje, dokud se neseznámí s obávaným boháčem panem Blackstonem. Blackstone ji čímsi přitahuje a díky jeho intrikám skončí jako jeho manželka. Dokáže být šťastná ve svazku, do kterého byla vlákána?
Osobně nesmírně obdivuji, jak je každý příběh Rebelek úplně jiný. Popisuje nám další možnost vyvíjení se lásky v devatenáctém století, které pro ženy nebylo až tak jednoduché. Nebylo jednoduché ani pro dělníky v dolech a my spolu s Hattie odhalíme některé jejich osudy a problémy. Mimo doly a vyvíjecí se lásku mezi Blackstonem a Hattie se dozvíme spoustu informací o umění a především o fotografii a jejích začátcích :)
já jsem si příběh jako obvykle nesmírně užila a jeho čtení mě velice bavilo :) je fajn, že byl zase trochu jiný než předchozí díly a mohla jsem se zase dozvědět něco nového :) už teď jsem zvědavá a těším se na Catrionin příběh :)
Za knihu na recenzi v rámci spolupráce moc děkuji nakladatelství Grada a nakladatelství Cosmopolis
Knihu hodnotím 5 z 5 :)
K této sérii jsem se dostala loni na podzim díky nabídce knihy na recenzi od @albatrosmedia a @my_l.m.v.e Příchuť zla byla skvělá a rozhodně mě bavila, i když ne tolik, abych si chtěla dočíst i předchozí díly. To se ale zásadně změnilo s nejnovějším dílem!
Vražedná naděje, jak zní titul knihy je všeříkající název celého příběhu. Jak víme z minulého dílu, soukromé očko a kamarád Madison Nate Monroe, se pouští do uzavřeného případu zmizení Ruby a Olivera Raderových, manželky a vnuka Vince Radera, provozovatele bistra v Lost Creek.
Madison naproti tomu vyšetřuje záhadnou vraždu Terri Summersové, ženy, kterou měl v městečku každý rád. Těší se na návrat kolegy Douglase do služby a trochu mu v duchu vyčítá, že ji v případě Terri nechává plavat samotnou.
Do Lost Creek jsem se vracela s očekáváním, jak se bude vyvíjet především linka Natea Monroea, který mě zaujal už v minulém díle. Vince a jeho syn Matt jsou i v tomto díle tak trochu podivíni, kterým stále moc nevěřím :) celkově mě ale kniha vtáhla do děje hned na prvních stránkách, chtěla jsem si zase chytit pachatele :) a úplně se mi to nepovedlo :) a vy už víte, že to knihu pro mě nakopává hodně vysoko :) co cením ještě víc je i částečný happyend, který jsem neočekávala, prostě ta naděje tam je
Těším se na další díl, protože mě velice zajímá vývoj nové postavy, stejně jako se těším na Madison, Natea a celé policejní oddělení v Lost Creek :)
Za #recenznivytisk v rámci #spoluprace moc děkuji @albatrosmedia a @my_l.m.v.e
Knihu hodnotím 5 z 5 :)
Útěk na venkov od Julie Caplin je kniha, která sice vybízí svým názvem, abychom ji zařadili mezi romantické útěky, ale do této série nepatří.
Seznámíme se tu s Ellou, ženou, která odjíždí na venkov hlídat své kmotře Magdě domek a od začátku je nám jasné, že Ella odchází z Londýna především, aby si odpočinula, oddechla, získala odstup. Možná se v některých chvílích chová nafoukaně, dětinsky, hrozně... ale časem jsem ji pochopila. Společnost jí dělá labradoří fenka Tess a ta jí přinese spousta radosti do jejích smutků i Elle přidělá pár vrásek na čele :)
Veterinář Devon a jeho zdravotní sestřička Bets se s Ellou spřátelí a to i přes původní antypatie. Bets je veselou a milou přítelkyní, Devon klidným, oddaným a jemným mužem, jehož kouzlu Ella pomalu propadá. Ale v Londýně ji možná stále čeká Patrick...
Neskutečně se mi líbilo, že tahle kniha není jen pohodová romantika, ale že zpracovává vážné a silné téma. Sice mi zlomilo srdce, ale i tak se mi to moc líbilo. Příběh dostal jiný rozměr, vysvětlilo se Ellino chování a o to víc mi přirostla k srdci. Podobně Devonův příběh mě nenechal chladnou, i když jsem se do něj neuměla tolik vžít. Zamilovala jsem si samozřejmě Tess, její kousky mi nejednou vyčarovaly úsměv na tváři :) zamilovala jsem si taky Bets a vůbec bych se nezlobila číst i její příběh, určitě by mě moc bavil! A kdoví, třeba se ho dočkáme :)
Je to trochu jiná Julie Caplin než jakou ji známe, ale je skvělá :) líbilo se mi být spolu s Ellou na anglickém venkově, byl opět krásně vykreslen a líbilo se mi sledovat i její vývoj a uvědomění si sama sebe :)
Za knihu na recenzi v rámci #spoluprace moc děkuji @grada_cz @cosmopolis_cz a @bunburistka
Knihu hodnotím 4,5 z 5 :)
Rybí krev Jiřího Hájíčka je další audioknihou, kterou jsem si poslechla u nočního kojení v aplikaci @ceskyrozhlas . Přiznám se, že po setkání s Hájíčkem v hromadné štafetě jsem další jeho knihu neplánovala. Ale @knihomolkalenka i @ann.ctenarskyklub Rybí krev doporučovaly a pak v té aplikaci prostě byla a já do toho šla.
A musím říct, že jsem byla velice mile překvapena! Možná to bylo tématem, kdy hlavní hrdinka Hana přijíždí zpět do Česka a vzpomíná na mládí dnes již z části neexistující vesnice a také na boj, který proti politikům s několika spoluobčany vedla. Vesnice, které byly zbořené v rámci záboru kvůli jaderné elektrárně Temelín, nejsou jen zbořenými domy, ale též zničenou rodinnou historií a zpřetrhanými vazbami s blízkými. A také ztrátou kořenů. To vše autor velice pěkně popsal, Hanu jsem mu zkrátka věřila. Temelín je od mého rodného Písku kousíček, v Českých Budějovicích jsem studovala a tak mi ta geografická blízkost byla velice příjemná :)
Divila jsem se tomu, ale na tohle audio jsem se vždycky nesmírně těšila. Čte fenomenální Dana Černá :)
Já hodnotím 4 z 5 :)
Zatím dobrý Jana Nováka je další audiokniha, kterou jsem při procházkách poslouchala v aplikaci @irozhlascz :) a musím vám říct, to bylo tak skvělý!
Já jsem o Mašínech věděla jen to, že se ven takzvaně "prostříleli" a nesouhlasila jsem s tím, aby za to mělo nějaké ocenění. V této audioknize jsem se dozvěděla, jaká byla jejich cesta doopravdy. A byla jsem napnutá jak kšandy! Ty nejlepší příběhy píše sám život a tohle byl skvělý napínavý, špionážní příběh :)
Ocenila jsem, že jsme se dozvěděli i o ostatních mužích a ženách, co se nějakým způsobem této akce účastnili. Líbilo se mi sledovat Mašíny už od dětství, sledovat úděl jejich maminky i jejich sestry. Ani osud jejich tatínka nebyl vynechán a tak jsem byla dojata jeho statečností, se kterou umíral v rukách nacistů. Statečností, kterou jeho synové rozhodně podědili.
Naprosto fenomenálně četl Jiří Ornest.
Já hodnotím 4,5 z 5 :)
Samotářky od Barbory Šťastné jsem si přečetla v rámci #hromadnastafeta a tuto vyslala @zazie_v_metru
Já jsem od Barbory Šťastné kdysi četla její prvotinu Šťastný život, který mi sedl tak napůl a proto jsem se na Samotářky nijak zvlášť netěšila. Příběh Samotářek mě ale moc mile potěšil, stránky mi ubíhaly pod rukama a já se moc těšila, co se dalšího dozvím.
V knize sledujeme dvě příběhové linky a sestry Ludmilu a Matyldu. Matylda je veselá, mladá dívka a Ludmila je naopak trochu podivínská intelektuálka. Jejich příběh se odehrává na začátku padesátých let, takže sledujeme nálady tehdejší společnosti a také nastupující socialismus v plné síle. V druhé lince sledujeme Věru, Ludmilinu vnučku, která se v období pandemie covidu vrací ke své minulosti, vzpomíná na život u babičky a dědečka hledá si cestu ke své podivínské matce Amálii...
Samotářky mě chytly jednak tématem - dost často jsem s Věrou i Ludmilou a jejich samotářskou povahou souzněla a bavila mě i covidová doba, možná i proto, že s tímto tématem jsem ještě nic nečetla :)
I když jsem to nečekala, Samotářky se mi hodně dostaly pod kůži a proto je hodnotím 5 z 5 :)
Děkuju moc Pétě za možnost si knihu přečíst :)
Knihu přede mnou četly @na_knizni_vlne @knihoholka_po_materske @knihomolkalenka @magda_cte @les.slov a po mně ji bude číst ještě @ann.ctenarskyklub díky za vaše skvělé poznámky, holky!
Příchuť zla od Wendy Dranfield je již třetím dílem ze série o Madison Harperové a Nateovi Monroeovi. Příběh nás zavádí do Lost Creek do dne, kdy má Madison nastoupit na zdejší policejní stanici jako detektivka. Hned při cestě do práce Madison nalezne automobil, ve kterém se nachází jen roční holčička a stopy krve. Co se tu stalo a kde je holčiččina maminka? Za velice krátký čas se Madison dozví, že se jedná o dcerku Kacie, servírky z místního bistra, která zmizela. Rozjede se vyšetřování a já jsem s celým městečkem doufala, že se maminka malé holčičky velice brzy najde
Druhá linka příběhu vypráví o Nateovi, soukromém očku. Nate má ale, stejně jako Madison, za sebou zajímavou historii. Oba seděli za čin, který nespáchali. V Nateově příběhu však dojde k dalšímu zvratu a on sám se tak musí vypořádávat se stíny své minulosti. Povede se mu udržet se morálně čistý? Nateův příběh mě bavil o chloupek více než hlavní vyšetřování. Byl drastický a krvavý, ale o to více mě zajímalo, jak dopadne.
Kdo mě ale bavil úplně nejvíce, byl Vince Rader, majitel bistra, ve kterém Kacie pracovala a také autor podcastu Příchuť zla. Postava, u které člověk do konce vlastně neví, zda je podezřelá nebo stojí na správné straně :) lámala jsem si nad ním hlavu a ta nejistota, ta mě bavila.
Ano, po delším čase jsem si přečetla detektivku a vy už víte, jak strašně nerada uhodnu pachatele a že na tom hodně závisí mé hodnocení. Přiznám se, že mě v jednu chvíli napadlo i jméno pachatele. Motiv a celý příběh mi však zůstaly do konce překvapením :) takže to tentokrát žádné body knize neubírá :)
Knihu hodnotím 4 z 5 a moc ji doporučuji především pro dvojici Madison a Nate, kteří jsou skvělí a také pro neuvěřitelnou čtivost knihy :)
Za knihu na recenzi v rámci spolupráce moc děkuji Albatros media a Kniha Zlín
Knihomolové Emily Henry, letní oddechovka, po které jsem prostě musela sáhnout. Proč? Protože Alex, léto a já mi loni padlo do noty, prodloužilo prázdniny na Mallorce a protože Knihomolové jsou navíc z knižního prostředí! Co jsem za ten rok trošku zapomněla, bylo, jak se mi do Alex, léto a já hůře začítalo. S Knihomoly jsem to neměla jinak, začátek pro mě byl krušný...
Když jsem se ale začetla, autorka mě opět potěšila svým vtipem, který s lehkým nadhledem provází celý příběh Nory a Charlieho. Dvou lidí, kteří mají snad nejméně šancí prožít spolu jakýkoliv románek. A přesto mezi nimi vznikl :) Nora, žena, která žije jen svou prací literární agentky a je známá svou tvrdostí, má také jednu velkou slabost. Svou mladší sestru. Pro tu by udělala cokoliv na světě. Charlie je tvrdý redaktor, který ale když si dílo vybere, je jasné, že z něj bude bestseller. Nedokáže odmítnout pomoc rodině a tak se na nějaký čas stává knihkupcem. Oba naše hrdiny svede dohromady práce na knize jedné Nořiny klientky a to pro mě bylo skvělé, měla jsem pocit, že alespoň maličko nahlížím pod pokličku toho procesu mezi redaktorem, literárním agentem a autorem. Je mi samozřejmě jasné, že realita a román se od sebe liší :) skvělá byla i atmosféra rodinného knihkupectví s vonící kávou. Líbilo se mi i jakým procesem prošel vztah Nory a její sestry Libby. Byl částečně bolestivý, ale nakonec z něj mohl vzejít ještě krásnější vztah
Kniha se mi líbila, byla to příjemná oddechovka, navíc z knižního prostředí. Pro mě osobně je škoda jen toho pomalejšího začátku, nevím, jestli to tak s autorkou prostě mám či čím to je
Já knihu hodnotím 4 z 5 a za knihu na recenzi v rámci spolupráce moc děkuji nakladatelství Grada a nakladatelství Metafora
Hájovna Karly Kubíkové je knihou, kterou jsem si přečetla v rámci projektu #hromadnastafeta a tuto konkrétní vyslala na cestu @ann.ctenarskyklub :)
Hájovna po celou dobu sklízela nadšené ohlasy a tak jsem se na ni nesmírně těšila. Silné téma mateřství a zároveň uvěznění Lindy za dob minulého režimu slibovalo opravdu silný příběh, nicméně pro mě byla kniha spíše zklamáním. Možná to bylo vysokým očekáváním, které jsem od knihy měla. Rozhodně mi nesedl úsporný styl psaní autorky, který pro mě tím pádem nešel do takové hloubky citů postav, které bych si přála. Všechno tak nějak sklouzlo strašně rychle pryč. Vztah hlavních postav Lindy a Vojtěcha mi od začátku vadil, obzvlášť Vojtěch mi hrozně lezl na nervy svým divným, až ledovým chováním. Linda si s ním ale moc nezadala, když v jednu chvíli se jí dotkl na velmi citlivém místě a o pár řádků dál se baví téměř nejvíc za celý život.
Knihu jsem si přála přečíst před porodem a to se mi bohužel nepovedlo jediná postava, která mi tudíž přirostla k srdci, byla malá Anička, která se už jako malé miminko ocitla bez maminky, která byla zavřená ve vězení. Později se o ni kromě tatínka a babiček starala i Lindina kamarádka Hanka a Anička tak později musela mít v ženách kolem sebe veliký zmatek. Hanku jako postavu nedokážu ani komentovat, protože její chování bylo snad nejvíc nelogické ze všech :D
Takže jako poslední čtenář této knihy předtím, než se vrátí k Annettce, nedávám žádné vysoké hodnocení. Kniha sice má silné téma, nicméně pro mě tam chybí více hloubky v citech a prožívání děje. Celou dobu se mi zdálo, jako kdyby Linda vyprávěla cizí příběh, který se jí ani nedotkl, ne svou vlastní bolavou zkušenost.
Hodnotím tedy 3,5 z 5 a to hlavně kvůli závěru, který jediný mi přišel citově plný.
Odešla do tmy od Claire Douglas mě zaujala už svou anotací. Záhadný příběh sester Powellových, starší Flora záhadně zmizí ve svých 16 letech a osmnáct let později mladší Heather vraždí. Jaký má motiv a co se stalo s Florou?
Tuto knihu jsem hodně vnímala optikou matky, tudíž mi k srdci nejvíce přirostla Margot, matka sester Powellových. Jaké to asi je, když se jedna dcera nenávratně ztratí a druhá je hlavní podezřelá v případu dvou vražd? Žádný med, člověk si to ani nechce představovat. Přesto Margot působí velice stabilně, i přes všechny city a emoce.
Heather, která je matkou 18-měsíčního synka mi k srdci přirostla méně. S její dospělou verzí, ale nemáme moc prostoru se seznámit a navíc se v příběhu kolem ní vynořuje spousta záhad a člověk vůbec neví, co si myslet. Podobně je na tom i její manžel Adam.
Zajímavou postavou pro mě byla reportérka Jess, jejíž příběh mě přesvědčil o tom, abych ji přes původní antipatie vzala na milost. Prošla si v knize obrovskou změnou a velkou zásluhu na tom bezpochyby má laskavá Margot.
Kniha má pomalý rozjezd, nicméně čtenáře stále drží ve střehu. Přemýšlela jsem, hledala motiv, podezřívala doslova všechny. A přesto byl pro mě závěr nečekaný a zároveň skvěle do sebe zapadající. Sečteno a podtrženo, parádní čtení :)
Knihu hodnotím 4 z 5 především pro její pomalejší rozjezd.
Za knihu v rámci #spoluprace moc děkuji @albatrosmedia , @knihazlin a @my_l.m.v.e
Cestujete letos v létě k moři?
My bohužel ne a tak jsem se na Vilu v Itálii od Julie Caplin těšila dvojnásob. Jestli totiž autorka něco umí, je to skvěle vybarvit prostředí, ve kterém se kniha odehrává.
Pobřeží Amalfi v tomhle směru rozhodně nezklamalo, máte pocit, že slyšíte příboj vln, cítíte horkost písku na pláži a vidíte všechny ty barevné domky na pobřeží. Podobně tomu bylo s jídlem, domácí těstoviny provoněly každou stránku a italské víno jsem skoro měla na jazyku :) takže ano, výlet do Itálie prostřednictvím stránek se rozhodně povedl na jedničku :)
A co romantika? S tou to mám u Julie malinko složitější, některé dvojice mi přirostou k srdci více a jiné skoro vůbec. A musím s potěšením říci, že Raph a Lia se mi rozhodně dostali velice pod kůži. A to především díky Raphovi, trochu nerudnému a uzavřenému muži, který díky předchozím životním zkušenostem, přistupuje k ostatním skepticky a velice opatrně. A tak to má zpočátku i v případě Lii. Zároveň je však mužem, který se chová galantně a když jeho obranná zeď začne praskat, je zkrátka k nakousnutí :) s Liou jsem měla trochu složitější vztah, v některých situacích bych ji nejradši profackovala a zároveň jsem jí fandila v její kariéře i vztahu k Raphovi :)
Sečteno a podtrženo Vila v Itálii byla velice příjemnou letní romantikou, s trochou hloubky a krásným výletem za sluníčkem :)
Za knihu na recenzi v rámci #spoluprace moc děkuji @grada_cz @cosmopolis_cz a @bunburistka
Knihu hodnotím 4,5 z 5 :)
Četla jsem vánoční knihu v únoru? Ano! A víte co, vůbec mi to nevadilo, měli jsme v té době ještě doma stromeček a užila jsem si to :) nicméně vánoční příběh si ráda přečtu v podstatě kdykoliv, Vánoce mám ráda a těší mě se do vánoční atmosféry ponořit i v jinou část roku :)
Belle je mladá učitelka, která neumí říct ne. A víte co, tím mi byla hrozně blízká. Naučit se říci ne mi trvalo neskutečně dlouho. A tak Belle organizuje vánoční školní besídku, i když vůbec nestíhá. A jednou při pozdní večerní cestě domů srazí na kole starou paní z hradu, Edwinu. Rozhodne se o Edwinu postarat a to ji zcela obrátí život. A Edwině to vykouzlí mnoho úsměvů na tváři :) když navíc přijede Jack, Edwinin nedůvěřivý, ale pohledný vnuk, nabere příběh na ještě větších obrátkách :)
Tenhle román Donny Ashcroftové bych jedním slovem popsala jako pohoda. Ta vánoční atmosféra, milý, nenásilný příběh s několika úsměvnými postavami je prostě pohoda :) několikrát jsem se přistihla při úsměvu a celý příběh si pěkně užila :) i přesto, že Hrad ve Skotsku od Julie Caplin se na první pohled zdá velice podobný, já v příbězích tolik podobnosti nevidím. Mám moc ráda knihy Julie Caplin, ale pokud bych si měla vybrat Vánoce na skotském hradě nebo Hrad ve Skotsku, určitě bych sáhla po Vánocích :) mají zkrátka vše, co jsem od nich čekala :)
Za knihu na recenzi v rámci #spoluprace moc děkuji @grada_cz @cosmopolis_cz a @bunburistka
Pláž v Chorvatsku od Julie Caplin to je kniha, ve které se znovu potkáme s postavami, které jsme poznali už v Cukrárně z Paříže. Jednak s Maddie, studentkou umění, která byla v Paříži na studiích a také s Nickem, jedním z bratrů Niny, hlavní hrdinky cukrárny. Nick právě začal randit se známou modelkou Tarou a díky ní se vydává na jachtu s partou bohatých přátel a snaží se zapadnout do kolektivu a navíc ještě více oslnit Taru, která se v jejich vztahu chová velice nepředvídatelně. A Maddie? Ta právě ukončila svá studia, trochu ještě hledá své místo v uměleckém světě a tak přijme místo kuchařky na jachtě. A samozřejmě na té stejné, na které se plaví Nick s přáteli své přítelkyně. Počáteční nesympatie Nicka i Maddie se pomalu mění, ale jak jejich příběh skutečně dopadne? :)
Pláž v Chorvatsku mám už nějaký čas doma, ale nějak se mi nedařilo se k ní dostat. Ve chvíli učení se na zkoušky, ale byla přesně tím, co jsem potřebovala a proto jsem po ní sáhla :) jedná se o velice příjemnou odpočinkovou knihu - tak jak jsme u Julie Caplin zvyklí :) kniha je navíc plná sluníčka, léta a moře a to bylo přesně to, co mi teď jednak schází a jednak jsem to neuvěřitelně potřebovala, alespoň na stránkách knihy. V Chorvatsku jsem nikdy nebyla, ale je mi jasné, že má své krásy a v téhle knize jsem si je všechny užila :) bylo tu možná trochu méně jídla, než jsme u knih této autorky zvyklí, ale to mi kupodivu nevadilo, cestování mi tuhle absenci zcela vynahradilo :) romantika je v této knize pozvolná, nenásilná asi taková, jaká v životě často bývá :) bavila mě, ale ještě víc mě bavilo pošťuchování Maddie a Nicka, které ze začátku bylo jen steskem po sourozeneckém pošťuchování :) ano, také mám dva bratry knihu jsem si užila, byla přesně tím, co jsem v tomhle období potřebovala číst :)
Pláž v Chorvatsku hodnotím 4,5 z 5 a moc se těším, že mě velice brzy čeká další kniha této skvělé autorky :)
Noc tisíce hvězd Andrey Yaryury Clark je příběhem Palomy, dívky, která vyrůstá v argentinské rodině, jež žije v New Yorku. Její poklidný život americké teenagerky naruší žena, která jednoho dne dorazí na otcův večírek a zmíní jeho argentinskou hrdinnou minulost. Když se Paloma dostane do Buenos Aires, zvědavost jí nedá a začne pomalu odkrývat historii své rodiny i historii Argentiny samotné.
Asi nejsem jediná, kdo má v historii jihoamerických zemí obrovské mezery. O to víc mě lákala kniha, která právě takovou historii odkrývá. Jména jako Perón a Che Guevara nám asi příliš neznámá nejsou, pro mě to ale u těch jmen končilo. Proto jsem se zatajeným dechem četla kapitoly, které vypráví Santiago, Palomin otec, a ve kterých se dozvídáme, jaké hrůzy má Argentina za sebou. Knihy, které mě něco naučí a něco nového mi odkryjou, čtu nesmírně ráda a to byl případ této knihy. Spoustu informací jsem si vyhledala a jsem zase o něco chytřejší :) silný příběh byl lemován krásnou jihoamerickou atmosférou s popíjením maté a jedením spousty zajímavých jídel.
Knihu jsem si moc užila a troufám si říct, že se na konci roku objeví v mých nejlepších přečtených knihách. Určitě moc doporučuji úplně všem! :)
Knihu samozřejmě hodnotím 5 z 5 :)
Četli jste v dětství knihy Astrid Lindgrenové?
Já nejen v dětství, ale i v dospělosti dětem v družině a teď už i Rozičce. Její zbeletrizovaný životopis byl tedy pro mě velice očekávanou knihou. Splnil má očekávání?
Ano, musím říct, že splnil :) Susanne Lieder vypráví Astridin příběh velice milou a příjemnou formou, zároveň čtenáře hned od prvních řádků vtáhne do děje.
Astrid byla ženou, která neměla jednoduchý život a přesto si dokázala udržet jakousi dětskou mysl po celý život. Možná proto nám tak skvěle dokázala vyprávět příběhy Pippi, party dětí z Bullerbynu, Karkulína a mnohých dalších. Ona je prostě vnímala kolem sebe, tak jako malé dítě vnímá své kamarády ze světa fantazie.
Knížka mě velice bavila, často jsem u ní měla úsměv na tváři, protože i přes tězkosti života se zkrátka jedná o příběh plný radosti :)
Myslím, že knížky Astrid Lindgrenové už vždycky budu číst se vzpomínkou na její životní příběh
Za knihu na recenzi v rámci #spoluprace moc děkuji @grada_cz , @nakladatelstvimetafora a @bunburistka
Hodnotím 5 z 5 :)