Tracyenka komentáře u knih
Příběh mě zaujal hned na začátku, takže jsem knihu měla přečtenou za pár večerů, navíc miluju jídlo, takže...:)
Jak už tu ale bylo zmíněno, kniha je psaná dost jednoduše a i některé situace v příběhu mi přišly příliš snadné až nereálné, ale těžko říct, třeba to tak za války opravdu chodilo..
Knížka je sice tenká, ale mně osobně trvalo hodně dlouho, než jsem ji dočetla. Ne proto, že by byla špatná, ale brečela jsem u ní tak často, jako snad u žádné jiné. S dětmi sama pracuji, možná i to je důvod, proč mě příběhy tak zasáhly. Je smutné, že dětskou duši pořád ještě formuje (nebo spíš ničí) tolik lidí, co by se dali označit za p*ču.
Přesto, že jsem zprvu bojovala s nutkáním knížku odložit, protože s tak nesympatickými postavami jsem se dlouho nesetkala, nakonec jsem Odbočku v lesích přečetla během dvou dnů, napětí mě dostalo. Moc teda nerozumím tomu, jak se může na společnou dovolenou vydat parta lidí, kteří se evidentně ani nemají rádi, každý si o těch druhých myslí, jak jsou neschopní a hrozní, ale to vem čert. Vysvětlení celé situace na konci knihy bylo pro mě celkem uvěřitelné.
Tohle je první díl ze série, kterému nedávám plný počet a to z prostého důvodu. Nevím, jestli je to jen můj pocit, ale rozuzlení mi nějak nesedí k případům, respektive ke způsobu jedné z vražd a k tomu, jak byla v knize popisovaná.
První půlka super, Carter opět nešetřil brutalitou, ale druhá polovina nějak ztratila spád a přestávalo mě to bavit. Vraha jsem tentokrát ani zdaleka neodhadla, možná kvůli nesrovnalostem. Pevně doufám, že další díl bude lepší.
Po knize jsem sáhla, abych si odpočinula od všech vrahů a psychopatů, o kterých v poslední době čtu, a dostala jsem přesně to, co jsem očekávala.
Zápletka i její vyvrcholení celkem předvídatelné, ale to mezi knihu dost vylepšilo. Baví mě konkrétní popis pocitů a strachů.
Carter je pro mě prostě jiný, v tom dobrém slova smyslu. Miluju ty psychologické prvky, líbí se mi originální způsoby vražd, ale hlavně oceňuji, že u každého případu je dostatečně vysvětlený motiv, to mi občas u jiných autorů chybí.
Geniální! To je první slovo, co mě ke knize napadá. Četla jsem spousty detektivek i thrillerů, ale z málokteré knížky jsem byla tak nadšená.
Nechápu, jak někoho může napadnout tolik způsobů vražd, detaily jsou popsány tak, že jsem měla pocit, že na místě činu jsem, že cítím ten smrad apod.
Hodně mě baví i fakt, že Carter jen tak nedosadí do příběhu postavu, ale ke každé čtenář dostane nějaký popis, i když postava přežije třeba jen 3 stránky.
Jsem ráda, že jsem teprve na začátku série a další příběhy s Robertem mě ještě čekají.
Chvíli jsem přemýšlela, jestli 5 hvězdiček není ukvapené hodnocení a jestli si nemám nechat rezervu na další díly série, ale čím déle jsem si to nechávala rozležet, tím víc jsem si jistá.
Na Cartera jsem slyšela jen chválu, dlouho jsem se k přečtení jeho knih nemohla odhodlat, ale nakonec to rozhodně stálo za to. Příběh má spád, nejsou v něm žádné nadbytečné vycpávky a drsný a reálný popis scén přesně sedl k mojí momentální náladě. Vraha jsem tipovala správně, i tak mě ale překvapila promyšlenost celého případu. Rovnou se s chutí vrhnu na další případ Roberta a Carlose.
Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala - pozvolně plynoucí příběh se skvěle promyšlenou zápletkou. Jestliže jsem o předchozím díle série v hodnocení napsala, že je nejlepší, po přečtení Neklidné krve musím svoje tvrzení poopravit.
Případ byl atraktivní nejen svým stářím, ale i pozadím všech událostí a osobními příběhy aktérů, kteří do něj byli zapojeni.
Hodně mě taky baví, že je v knize věnován prostor i jiným případům agentury a že je pořád rozvíjena i linka osobních životů Cormorana a Robin. Jak už ale bylo nesčetněkrát zmíněno v komentářích ostatních čtenářů, ten jejich stagnující vztah-nevztah už mě trošku otravuje. Tak snad se v další knize dočkáme nejenom dalšího kvalitního příběhu, ale i nějakého posunu v tomto směru.
Vyrůstala jsem na knihách Lenky Lanczové a tento příběh mi moje dospívání s „lanczovkami“ hodně připomněl.
Knížka se mi četla skvěle, příběh je čtivě napsaný a moc povedený, přesně sedl k mojí momentální náladě, takže jsem moc neměla šanci knihu celý víkend odložit a vlastně jsem měla dočteno k mojí lítosti až moc brzy.
Vzhledem k tomu, že mám tyhle romanťárny odjakživa ráda, moc mě nepřekvapilo, jak se to s Tadeášem vyvinulo, tušila jsem to už dlouho před koncem. Nijak mi to ale nepřekáželo ve čtení, byla jsem zvědavá, jak se situace vyřeší. A to řešení mě naopak trochu zaskočilo, ale doufám, že se třeba dočkáme pokračování, určitě by mě zajímalo.:)
Knihu jsem četla už před lety v době, kdy byly příběhy od Browna hodně populární a byla jsem z ní tehdy taky unešená. Po nynějším opětovném přečtení už tak nadšená nejsem, nicméně knize se nedá upřít tajemná atmosféra a poutavost. Příběh se čte opravdu dobře, děj ubíhá rychle a o momenty překvapení v něm není nouze. Hodně se mi líbí popis reálných míst i děl, některé pasáže mě donutily googlit a zjišťovat o lokalitách nebo předkládaných informacích víc podrobností.
Celkově knihu hodnotím kladně, i když finální rozuzlení je až přehnaně přitažené za vlasy.
Jak už tu bylo zmíněno několikrát, postavy v této knize byly vykreslené tak, že bych jim tipovala -náct, kdyby nebyl zmiňován jejich věk, navíc mi přijde, že jsem se ani neměla šanci dostat nějak hlouběji do nitra jejich duší, postavy tedy působí jaksi ploše.. Celkově byl příběh docela fajn, možná hlavně kvůli prostředí, ve kterém se odehrával. Je to zkrátka romantická oddechovka, u které není potřeba nijak zvlášť přemýšlet a ve které se objevují "dospělí lidé" s většinou těžko uvěřitelným chováním..
Od autora jsem četla knihu Pamatuj na smrt, která mě hodně zaujala, takže jsem samozřejmě byla zvědavá i na další příběh.
Na začátku mě knížka moc nechytila, nemohla jsem se začíst, protože jsem se neustále ztrácela ve velkém množství postav, občas jsem musela listovat zpátky, abych zase našla nit. Pro pohledy jednotlivých hrdinů byla vždy vyhrazena celkem krátká část, trošku mě to neustálé přeskakování rušilo, nedovolilo mi to se do děje pořádně ponořit.
Příběh jako takový je ale dobře promyšlený, čtivě napsaný, nakonec mě pohltil, osobní příběhy postav jsou opravdu složité, jen zahrnují možná až příliš dramatických a depkoidních událostí na jedno město.. Oceňuji zařazení těžkých témat, ale nejsem si jistá, jestli to není na jednu knížku trošku moc.
Rozhodovala jsem se mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec jsem se přiklonila k vyššímu hodnocení i přesto, že můj komentář vyznívá ne úplně pozitivně.
Jako náctiletá jsem Lanczovou četla ráda, i když už tehdy jsem si říkala, že málokterý příběh je reálný. U této knížky je to přesně naopak, příběh je ze života, ale čtení mě moc nebavilo. Buď tomu chybělo to "něco" z předchozích knih, nebo jsem na tuto autorku už opravdu moc stará a jinde...
Hlavní hrdinka je hodně nesympatická a sobecká, její rozhodnutí nechápu ani s odstupem, obrat ohledně Marka z ničeho nic, bez předchozího "uvědomování si", konec mi připadá takový nijaký a nedotažený.. Tahle knížka se spíš nepovedla.
Protože Hartlovu tvorbu znám, od knihy jsem čekala hodně, moje očekávání naplnila bohužel jen zčásti. Na to, jak je dlouhá, děj ubíhá celkem rychle, příběh mě bavil, takže mám pocit, že jsem měla dočteno dřív, než jsem se pořádně začetla, což ale ve finále zas takový klad není.
Každopádně zápletka za mě nebyla příliš uvěřitelná, hlavní postava mi až na pár momentů byla spíš nesympatická, dvojčata vlastně taky. Trošku jsem čekala dramatičtější zvrat ohledně Kurta, nedočkala jsem se.
Nějak mi v této knize chybí ten "pravý" humor, celkově pro mě nakonec vyznívá spíš smutně a depresivně.
Vůbec jsem se do knihy nemohla začíst, takže jsem ji odložila, abych se k ní vrátila asi po dvou měsících. Potom jsem nechápala, kde byl na první pokus problém, série s Harrym mě baví, styl psaní mi sedí a příběh byl opět promyšlený, nechyběly zvraty. Každopádně asi na Nesba musím být správně naladěná, ale ať už to vyjde na první pokus, nebo až na ten druhý, téměř nikdy mě kniha ve výsledku nezklame.
S každým dalším dílem mi Nesbův styl sedí víc a víc. Příběh super, hodně čtivý, i když místy možná až trochu překombinovaný, ale napětí tomu rozhodně nechybí. Harryho mám ráda, líbí se mi jeho způsob přemýšlení, humor a další věci, ale vadí mi ta jeho přílišná láska k alkoholu, strašně mě to při čtení vytáčí a svým způsobem ruší..
Z knihy mám rozporuplné pocity. Příběh je napsaný hezky, jestli se to tak dá říct, při čtení jsem se živě dokázala vcítit do pocitů matky a do jisté míry i dcery. Ke konci mi jen neseděl ten najednou "bezstarostný" život rodičů, najednou bylo vše bez chyby.. Podle konce to vypadá na pokračování, tak snad.
Další díl zase o trochu propracovanější než ten předchozí. Nesbo se s každou další knihou zlepšuje, jeho styl mi fakt sedí.
U tohoto dílu nemám v podstatě co vytknout, jen ta záležitost kolem Anny a její vysvětlení mě trošku zklamala, podle mě by to takhle nikdy nemohlo vyjít, možná moc překombinované.. Taky mě dost štve ta situace kolem Prince, hodně se to táhne, ale to je asi můj osobní problém. :)
Rovnou se pouštím do další knihy s Harrym.
Třetí díl série o HH mě bavil zase o trochu víc než díly předchozí. Zápletka a celý námět skvěle vymyšlené, jen občas přišly stránky, které mě nudily, mnohdy zbytečné popisování nepodstatných událostí, ale jinak je celý příběh hodně čtivý. Na začátku je hodně jmen, která si nejsem schopná zapamatovat, takže jsem se občas musela vracet, abych pochopila souvislosti, ale potom už příběh dostal celkem rychlý spád. Jsem zvědavá, jak budou v dalších dílech pokračovat nevyřešené záležitosti.