Tyn_a komentáře u knih

Hodně zvláštní kniha o chlapci, který vnímá svět úplně jinak, v barvách, a že ty barvy stojí za to. Z pohledu člověka, který dokáže rozeznat obličeje, mi to přijde odlišné a zdrcující. Jenže Jasper nepoznal jiný pohled na svět a tak je smířený s tím, co má. Má svoje barvy..
Celou knihu jsem přemýšlela jaké to asi musí být. Nerozpoznat člověka podle tvaru obličeje, nosu, očí...ale přitom jde jen o vnímání samotného člověka jiným způsobem.

Po pravdě mě příběh docela zasáhl. Ty jeho pocity, když měl ve škole doručit dopis a netušil, jak najde adresáta. To, že nemůže pomoci při vyšetřování, protože neviděl vraha, pouze slyšel. Musí to být šílené..
Věřím, že ve mě kniha zůstane hodně dlouho...

Jediné co bych vytkla je závěr, který byl příliš unáhlený (ale o to tady nejspíš nešlo)..
Podtrženo a sečteno...byla fajn :)).

1 15.08.2021

Knihu jsem si chtěla přečíst kvůli filmu, který je moje srdcovka. Čekala jsem něco tak krásného, jako je ve filmovém zpracování, bohužel jsem byla zklamaná. Je to něco naprosto jiného. Události jakž takž sedí, ale nejsou úplně stejně seřazeny, většina postav je stejných a místa jsou maličko odlišná.
Ve srovnání s filmem, vyhrává film.

Ale je knize...
Ze začátku mi přišla chaotická, plácání jednoho přes druhého, přeskakování událostí a nové postavy. Časem jsem si zvykla na styl psaní a knihu nějak přelouskala. Vím ale, že jednou stačilo. Ke konci jsem četla už jen důležité věty a slova, zbytek jsem přeskakovala.
Nemůžu říct, že se mi nelíbila...něco do sebe určitě má, ale není to ten typ knihy, u které si řeknu "páááni, byla fakt úžasná a brzo si ji určitě přečtu znovu".

4 15.08.2021

Naprosto úžasná kniha.
Sice téma není vůbec pozitivní, ale donutí člověka přemýšlet nad tím, jak moc je život vzácný. Jak rychle jde o život přijít/ vzdát se ho.
Proč bychom to vůbec měli dělat? Vzdávat se něčeho tak jedinečného...každý jsme přece dokonalý originál, s neopakovatelnou a jedinečnou duší.

Každý, z představitelů v knize, měl jiný důvod ke svým činům...pro nezúčastněné jsou důvody absurdní, pro hlavního aktéra jsou mnohdy jediné východisko...

Kniha je smutná, ale svým způsobem člověku dává jiný pohled na svět a myšlení určitých lidí.

Určitě není moje poslední od autorky.
Její styl psaní je jedinečný :))

10 10.08.2021

Uuu, to byla opět jízda. Jízda slov a napínavých vět, odstavců a kapitol.
Nemůžete přestat číst, dokud se nedozvíte jaký bude konec.
Nemůžete přestat číst, protože Vás bude fascinovat spád a vývoj děsivých a neuvěřitelných události roku 1989 a samozřejmě jejich dopad na společnost, stát, jedince.

Velké díky patří autorce, protože tak poutavé příběhy, které nám v knihách předává, dokáže vytvořit málokdo.

Hodnotím plným počtem hvězd, nelze jinak :))

19 07.08.2021

Bože, to byl tak jednoduchý a milý příběh. Neskutečná oddechovka, u které jsem se i upřímně zasmála.

Čtyři sestry, každá z nich něčím jiná a zároveň každá jedinečná.
Josefína, alias Jo, mě bavila celou knížku. Její historky a to, jak rázně, a občas neotesaně, jednala se svým okolím, bylo tak vtipné (hlavně její zásoba slov). Některá jejich použitá slova jsem roky neslyšela a teď si je obnovila a strašně ráda.
Taky se mi moc líbilo, jak si sestry pomáhaly, byla cítit jejich láska k rodině a určitým hodnotám. Každým řádkem na mě autorka vdechla něco jiného a něco úžasného.

Bylo to fakt potěšení číst...neskutečná, neskutečně vtipná oddechovka. :))

12 06.08.2021

Colleen dokáže mezi řádky snad vše. Dokáže v jedné knize ve čtenáři vyvolat smutek, pocit štěstí, zármutek, vztek, lítost, bolest, pochopení.
V každé z jejich knih je nějaké poselství. Skryté, ale je tam a já si vždycky říkám, co by, kdyby hlavní postava změnila to a to, co by, kdyby se špatné chování projevilo dřív, nebo později. Situace z jejich knih nejsou až tak smyšlené, můžeme je potkat v reálném životě, kdekoliv kolem nás..

V "Na obtíž" jsem vystřídala emoce snad všechny...od smíchu až po slzy. Hlavní postavy mi bylo chvílemi líto, ať už proto, jak smýšlí o životě jako takovém, ale i proto, že v sobě nenalézá chuť něco změnit...aby se její, rádoby, špatný život přesunul na jinou, pozitivnější kolej.
Je obdivuhodné, že i přes všechny překážky (které se dají vyřešit jinak, efektivněji) Mer všechno zvládla na jedničku! Nakonec jsem ji i fandila...

Fanoušky Colleen kniha určitě neodradí, naopak :))

7 05.08.2021

Tak tohle mě hooodně bavilo! Nechybělo napětí, humor, gradace zápletky. V knize bylo snad naprosto všechno, vždyť jsem se nestihla ani chvilku nudit.

Je to jedna z těch knih, co jsem koupila ve výprodeji a dost dlouho čekala na to, až ji přečtu. Kdybych věděla, že bude tak skvělá, začnu ji dřív. Jediné, co mě mrzelo bylo to, že jsem ji měla doslova zhltlou ani ne za dva dny...
Hlavní postava mi bude chybět, sympatická, mladá dívka, které v žilách koluje krev vyšetřovatele, ale i vedlejší postavy a jejich milostné, dramatické zápletky.

Možná si ji přečtu někdy znovu, je to ten typ knihy, která si to zaslouží. :))

"V mých představách to vyšetřování vypadalo víc jako Colombo."
"Jako, že si zapálím doutník a za hodinu a půl bude případ vyřešen?"

...a samozřejmě, vy co váháte, zda ano nebo ne, určitě doporučuji!! Všemi deseti. :)

6 04.08.2021

Tenhle žánr naprosto zbožňuji a autorku taky. Četla jsem od ní sérii "Medvěd a slavík" (do které jsem se naprosto zamilovala) a další kniha nebyla zklamáním, právě naopak.
Je to...naprosto...geniální.

Ráda se bojím. Ráda se bojím v pohádkách a obzvlášť v takových, které jsou mnohdy lehce uvěřitelné a čtivé, vtáhnou čtenáře do děje.

"Proč zrovna strašáci?"
"Lidi se jich bojí a to já miluju."

Jooo! Chci další. :)

8 21.07.2021

"Chci zemřít pro tvou krásu,
pro oči, jež mě jaly do svých tenat,
chci zemřít pro tvá ústa úsměvná,
a polibky, jež nutí láskou sténat,
chci zemřít pro tvé vlasy,
pro něžnou křivku prsů, pro krok laní,
pro přísnost sladké dlaně, jež má moc,
mě rázem uzdravit i ma smrt ranit.
Pro samet pleti tvé chci život dát,
chci pro tvou něhu věčně umírat,
jsem láskou k tobě jako vínem zmámen.
A především chci s tebou zemřít, ach,
a padat, padat jako sebevrah,
do sladké propasti tvých ramen."

Netřeba slov, básně mluví za vše!

2 13.07.2021

Trvalo dlouho, než jsem se ke knižní sérii dostala. Čekala jsem nekonečnou lásku, kdy všechno dopadne happyendem, fantasy prostředí a vymyšlené postavy s nadpřirozenými schopnostmi.

To, co se mi dostalo do rukou je ale naprostá bomba!

Je to propletený příběh plný krásné lásky (ta nesmí chybět), tak dokonale propracovaného fantasy prostředí a ty postavy. Nemám opravdu co dodat a ani vytknout.
Člověk by si řekl, že Kráska a Zvíře je ohraný příběh, jenže pak přišla Sarah a všem jim vytřela zrak svým retellingem...
(Někteří lidé se mohou pyšnit tím, že mají doopravdické Krásky i ve svém životě. Jsem neskonale ráda, že můžu být jedním z nich.)

"Jarní dvůr byl krajem zvlněných zelených kopců, bujných lesů a čistých bezedných jezer. Nejen že tu magie sídlila na kopcích a i v údolích, ale přímo tu vyrůstala."
Aaaah, jo, jako milovnice přírody jsem byla v "ráji".

Příběh mě pohltil a už po pár kapitolách jsem věděla, že chci číst dál a dozvídat se dál...a...vědět, jak nakonec všechno dopadne (i když Krásku a zvíře znám nazpaměť) a...dočíst se, že ty dvě hrdličky spolu nakonec budou a...že bude všechno zalitý sluncem až příběh skončí. Jenže omyl...
Kniha skončila s otevřeným koncem a já jsem ráda, že další dva díly mám doma a můžu se hned pustit do dalšího.

Navíc autorka píše tak poutavě!!

Díky, díky a samozřejmě...doporučuji všemi deseti. Jsem z knihy nadšená a doufám, že další díly nebudou zklamáním, ale naopak moje nadšení prohloubí. :))

3 12.07.2021

Deprimující, smutná (moc smutná), srdceryvná, odzbrojující kniha plná zvrhlých faktů. Megnele opravdu nebyl v pořádku a nejspíš to o sobě věděl...jen touha poznání a objevování byla silnější než on sám.
Člověk se tak "pokřivený" narodí, nebo se takovým stane? Jak vůbec někdo, kdokoliv, může svobodně provést hrůzy, jež se staly dvojčatům v příběhu? A nejen dvojčatům...ty hrůzy byly konány na všech v Osvětimi.

Chvílemi se mi fakt chtělo brečet smutkem nebo řvát vzteky (nebo obojí).
Osudy malých holčiček, které vypráví příběh, jsou děsivé. Nejděsivější na tom je, že jejich vzpomínky jsou pravdou. Krutou pravdou.
Jejich putování, drsný osud, boj o život, mě nenechaly chvíli odpočinout...musela jsem číst dál a dál a doufat, že všechno nakonec dobře dopadne.

A dopadlo...
Bohužel jejich konec nebyl takový, jako konec všech, kteří si museli projít peklem Osvětimi (nebo jiného tábora).

Nepřestaly na sebe myslet, nepřestaly doufat, nepřestaly pro sebe dýchat.
Když jsou dva lidi "spojeni", nemusí přemýšlet nad tím, jaká jejich polovička je. Vědí to.

Jsem moc ráda, že se mi kniha dostala do rukou...i když se nečetla lehce.

"Říkala jsem mu, že tohle se nesmí stát, nesmí tady umřít. Jestli musíš umřít, prosila jsem ho, nedělej to, když se dívám, a jestli to musíš udělat, když se dívám, udělej to, když nic necítím."

3 09.07.2021

Fuuu, tak tohle byla moje nejdelší kniha za celý život.
Už delší dobu jsem chtěla přečíst něco objemnějšího, až jsem narazila na tenhle skvost.
Zaujala mě především zápletka s čokoládou (kterou naprosto zbožňuji) a tak jsem si knihu vypůjčila z knihovny a dala se do čtení.
Jediné, čeho lituji je, že jsem si ji nekoupila. Je opravdu výjimečná, strhující a tak čtivá. Obavy, že po dvou set stranách se budu nudit, byly zbytečné. Pořád bylo co objevovat a zjišťovat. Když už jsem si myslela, že rodinné ságy je již konec, objevila se další zajímavá událost (válka, zvrat, dítě).

Čokoláda, kvůli které jsem začala původně číst, se v knize objevuje sporadicky, ovšem když už se objeví, stojí to za to.

Příběh je také plný zajímavých vět a úryvků. Mnohé z nich mě zaujaly, mnohé potěšily, mnohé zesmutněly.

"Svými rty po tisící tvoje jméno opakovat, umírněně, zas a znova, chci jen jedno- lásku vzkřísit..." (Patří tobě..)
"Někdy je člověk mnohem silnější, když je slabší." (Není lehké si skutečnost uvědomit)

Suma sumárum- bylo skvělé číst něco takového, pro mě neznámého.
Určitě doporučuji, ale bacha, ta tloušťka má fakt něco do sebe...střídala jsem polohy stůl, nohy :D

4 03.07.2021

Nikdy se nepřestala usmívat, proč taky?
Vnímala zlo, ale navenek působila úplně klidně, aneb jak si jinak vytvořit zeď mezi dobrem a zlem.

Byla to příjemná oddechovka, s překvapivým koncem. Takový závěr jsem vůbec nečekala.
Příběh mě neskutečně bavil a tím pádem byla kniha přečtená za jedno dopoledne.
Místy ironie, místy vážné situace a taky vtipné dialogy.

Nic není tak, jak se zdá a hlavně je příběh důkazem toho, že není dobré soudit člověka podle zevnějšku. :))

"Nedokážu ovlivnit všechno ve svém životě, s něčím se prostě smířim."
Jak sakra může být někdo tak vyrovnaný a smířený?!

"Mělas někdy pocit, že už se svým chlapem prostě nemůžeš vydržet?
Někdy bych ho zabila."
Pro jednu stranu ironie, brána jako vtip.
Pro druhou stranu naprostý fakt, myšlený doslovně...

6 26.06.2021

Už dlouho jsem v rukou neměla knihu, ke které bych bych chtěla tolik říct.

Je nutné a nezbytné číst knihy tohoto typu, nezavírat oči nad podobnými tématy (ať už zneužívání nezletilých, holocaust, vraždy, týrání lidí či zvířat, otroctví atd..). Neříkat si, že třeba konkrétně mně, a mého okolí, se to netýká. Týká, a jak. Je to kolem nás, nemusí to být třeba poblíž, ale někde, někde určitě ano. Je to kruté, nesmyslné a zrůdné.
Neexistuje na to spolehlivý a stejně krutý trest. Je to něco, co potrestat nejde. Nejde oběti vykompenzovat všechny minuty utrpení, nejde jen tak nechat zmizet všechny myšlenky před a po, nejde to jen tak shodit ze stolu jako drobky z pečiva, jednoduše ne. Je to bezmoc, kterou si mnohdy nejde ani představit.

Teď k samotné knize.
I přes to, jakou tématiku si autorka vybrala, i přes sexuální scény, které "citlivě" (pokud to jde) popsala, i přes bezmoc, která na mě sálala hned po prvním zneužití, i přes to všechno je kniha skvost. Je tak perfektně napsaná, že se vám chce brečet a číst zároveň. Mnohdy jsem měla slzy na krajíčku, nechuť na jazyku, zděšení v očích, ústa plná hanlivých slov a pocity jako bezmoc, strach, nechuť.
Ani si nedokážu představit, jak dítě v jejím věku TOHLE VŠECHNO zvládlo unést, vytrvat a přežít, nakonec i nějakým způsobem vstřebat. Vrátit se do běžného života, protože neexistuje jiná cesta, než jít dál a neohlížet se. Sally byla TAK statečná, vytrvalá a silná. Patří ji všechna čest. I přes to, že ji někdo vzal velký kus jejího dětství a dospívání, z ní "vyrostla" pozoruhodná žena, který svůj život nemohla žít dál a alespoň částečně napravit ztracený čas.

Je tolik věcí, co jde, a co bych mohla ke knize a samotnému děsivému příběhu, napsat.
Je toho ve mně tolik, tolik na entou! Nemluvě o trestu, který bych byla schopna vinnému udělit a že by nebyl zrovna příjemný.

"Co se stane, když hvězda umře? Její světlo se prostě po nějakém čase vytratí?"

7 12.06.2021

Ke knize jsem se dostala uplne omylem. Zaujala me anotace a "musela jsem ji mit", coz nejspis spoustu knihomolu zna.

Jakmile jsem se zacetla, doslo mi, ze jsem videla kdysi daaavno film, ktery me bavil.
S naprostou jistotou muzu rict, ze obe zpodobneni pribehu jsou jedinecne, jak film, tak kniha.
Jenze jak to vetsinou byva, kniha vyhrala na plne care, az me mrzelo, ze ma tak malo stran.
Pribeh jsem si zamilovala. Neni sice uplne pozitivni a zaver uz vubec ne, ale prece jen skryva neco, co me pohltilo.
Porad se nejak nemuzu rozhodnout, jak pribeh trefne zhodnotit a asi to ani nepujde, ale zasahl me.

To, ze neumela cist a byla schopna spolehlive to skryvat.
To, ze se do sebe zamilovali, ale pritom nebyli schopni dat to plne najevo, natoz ve spolecnosti (vekovy rozdil atd..).
To, ze se zucastnila holocaustu a nakonec za nej pykala, krute ale statecne.
To, ze ji i pres to vsechno miloval dal a neustale (i kdyz obcas nevedomky) ji svoji naklonnost daval najevo. Cetbou. V jednoduchosti je totiz krasa. A jaka! Sama vim, ze kdyz mi nekdo predcita, citim se spokojene, obzvlast kdyz je hlas predcitajiciho prijemny jako pohlazeni, jako nezny dotek letniho vanku. Bylo to vsechno tak strasne krasny, smutny, srdceryvny, srdcervouci, laskyplny.
Ta laska umi ale delat divy, i kdyz muze vyhasnout, ale i nemusi (prvni varianta je samozrejme mnohem lepsi).

Podtrzeno...knihu hodnotim vic nez kladne. Stala se moji oblibenou...velke diky autorovi.

"Vrstvy naseho zivota k sobe prilehaji natolik tesne, ze se nam v pozdejsim stale vybavuje i drivejsi, nikoliv jako hotove nebo vyresene, ale soucasne i zive."

7 10.06.2021

Pohlazeni na dusi. I tak by se dala par slovy popsat.

Tato kniha se stala moji srdcovou. Jedna z tech, ktere muzete s prestavkami cist opakovane a neomrzi vas.
Je jedinecna, jedinecne nadherna a jemna, tak nezna.

Autorka zvladla do textu vepsat udalosti valky, lasku, ale i nenavist. Kapitoly byly tak uzasne propletene, ze jsem, po skonceni jedne, dychtila po pokracovani. Kdykoliv preskocily udalosti z minulosti do pritomnosti, a naopak, chtela jsem vedet vic a vic. Bavily me obe linie pribehu, ktery nema absolutne zadnou chybu, a postavy byly dokonale propracovane do poslednich detailu.

Samozrejme jsem fandila Tonymu a Evie. Jejich laska byla krasna, krasne cista. Zaver me dostal do kolen, kez by v dnesni dobe existovali stejne citlivi a oddani lide, kteri, pokud opravdu miluji, neustale doufaji. To je proste na dlouhe "aaach"!.
A Eddie...boze. Ten mi obcas lezl na nervy, v duchu jsem napovidala Evie, at ho posle do kopru, at se nenecha tyrat, brat si svoji svobodu.
Nakonec me "poslechla" a udelala dobre.
Kazda situace se da vyresit, jakkoliv.

Cely pribeh, kontext, kapitoly, jsou na sebe perfektne navazujici. Nenasla jsem volnou chvili se nadechnout a vlastne jsem ani nechtela.
Mit moznost, prectu knihu na jeden zatah.

Potesila me a urcite se k ni vratim.

(Velke diky jedne nezapomenutelne zene, ktera me neustale uci necemu novemu. Za coz jsem ji neskutecne vdecna.)

2 09.06.2021

Porad premyslim, jake hodnoceni knize dat. Tri hvezdy jsou malo, ctyri jsou nejspis moc, ale stejne jsem nakonec zvolila ctyri.
Paolini je proste a jednoduse fantasy kral a po tehle knize i scifi blazen. V knize predvedl velkou miru sve fantazie, propracovanost pribehu, postav i prostredi. Ovsem nepresvedcil me o tom, abych mela scifi vic v lasce.
Scifi neni muj oblibeny zanr a v budoucnu ani nebude. Po knize jsem sahla jen kvuli autorovi a taky jeho predchozi serii Eragona (ktera byla naprosto vyjimecna!!).

Spat v mori hvezd mi opravdu nesedlo. Ze zacatku jsem se, na mou dusi, snazila text vnimat, do deje se vzit, vnimat postavy a i dej a prostredi. Marne.
Nekterym udalostem a pojmum ve scifi prostredi fakt nerozumim a nevim, jestli chci.

Pro milovniky zanru bude kniha vyjimecna, bohuzel me nenadchla, i kdyz jsem se snazila sebevic. Tim samozrejme nechci rict, ze je spatna, jen, pro me osobne, nevhodna.

Kazdopadne diky za ujisteni, ze sfici svet neni pro me. :))

2 02.06.2021

Jak uz se tu nekdo zminil, je to opravdu vyjimecna kniha. Cetla jsem ji poprve v mladi a ted jsem na ni narazila a rozhodla se ji precist znovu. Nelituju zadneho ptecteneho slova, radku, strany ani kapitoly. Nektere knihy jsou proste vasimi srdcovkami, at se ostatnim libi nebo ne. Tahle je jedna z tech mych.
Libi se mi, jak jsou ruzne pohadky propletene, vtipne zakomponovane do pribehu, kdy hlavni vypravec prochazi "jinym" svetem. Svetem, kde je vsechno jinak, kde prevlada zlo nez dobro. Jenze jak to vetsinou v pohadkach, i kdyz tahle byla spis hororovejsiho razu, byva, dobro vzdy zvitezi. Tak to ma byt..

Doporucuji vsemi deseti

2 26.05.2021

Knizka byla naprosto skvela, nezna, sladce romanticka, oddechova. Libila se mi, ac jsem do nedavna tenhle zanr nevyhledavala, bavila me. Styl psani je jedinecny, svizny.

Bavil me prechod mezi Milesovou minulosti a pritomnosti Tate. Opravdu si Miles myslel, ze ji nemiluje? Ac byl zaver jednoznacny, do jiste doby jsem mu jeho presvedceni verila. Prece jen jeho minulost nebyla prochazka ruzovym sadem a ani se mu nedivim, ze si lasku uz nechtel pripoustet. Ublizil by tak sam sobe, podruhe. Pocit, kdy vase pulka najednou, z niceho nic zmizi, je bolestiva.
Avsak vsechno ma nakonec svuj happyend a ac se nezda, vzdycky tam nekde je.

Obe hlavni postavy mi byly prijemne. Fandila jsem jim od zacatku az do konce.

Knihu rozhodne doporucuji, hlavne jako oddychove cteni, kdy se stranky v podstate otaci samy, a taky k ujisteni, ze chlapi gentlemani (ti, kteri nosi zenu na rukou a berou ji jako rovnocennou, chovaji k ni uctu) jeste existuji.

U vety "Chci tebe ve svy budoucnosti. Navzdycky." byla slza malem na krajicku..

10 14.05.2021

Sérii jsem četla hlavně proto, že mě bavily knihy Šest vran a pokračování Prohnilé město. Griša bylo něco naprosto jiného. Oproti výše zmiňovaným knihám neměla série takový šmrnc a šťávu, ani mě tolik nenadchla. Některé slova a i věty jsem přeskakovala a vůbec jsem o nic nepřišla.
Naopak...
Jednoduše to "nebylo ono".
Možná kdyby byl děj více rozepsaný a celkově i postavy, okolní prostředí, bitvy..nebo možná kdybych byla mladší :)).

Zase na druhou stranu, bavil mě děj a pointa, nápad jejich světa. Aby ho člověk stvořil musí mít velmi bujnou fantazii, za to autorce patří velký obdiv.
Hlavní postavy jsem si oblíbila v podstatě hned...kdo by nefandil lásce mezi Malem a Alinou :).

Aneb když bojuje temnota a světlo, není vždy jednoznačný vítěz.
I ten záporný, temný svět měl něco do sebe a měla jsem chvílemi chuť ho více poznat, prozkoumat.
Naopak světlo dodávalo velkou naději...

Vím, že k této sérii se už nevrátím, ale ráda si ji připomenu skrz seriál. :))

Líbí se mi, když mezi řádky najdu věty, které mě zaujmou a odráží se i od reálného světa. Myšlenky autora, vsazené trefně do příběhu. Na stránkách této knihy jich bylo poměrně dost..

"Co je nekonečné? Vesmír a chamtivost člověka."
"Stejné přivolává stejné."

4 13.05.2021