Vampucha komentáře u knih

Dala bych 3,5 hvězdy, bohužel zde stále půlky dávat nejdou.
Tohle mě moc bavilo, fantasy plné akce od prvních stránek a bez zbytečného okecávání.
A ačkoliv se jedná o první díl série, konec je celkem uzavřený a lze tedy tento díl číst i jako samostatný příběh.

V tomto světě existuje několik druhů čarodějů, dělí se podle barev na modré, hnědé, zelené a rudé, každý druh má specifické schopnosti. A právě rudou čarodějku Remy v tomto příběhu poznáváme. Její klan byl před lety zákeřně vyvražděn a těch pár rudých, kteří přežili, se skrývá.
Remy se také ukrývá, ale náhoda ji přihraje do cesty princi, který je fae z jednoho vládnoucího dvora a rudou čarodějku potřebuje, aby mu pomohla najít jisté magické artefakty.
Remy se s ním nakonec vydává na nebezpečnou výpravu, už má dost skrývání a chce za svůj rudý klan konečně bojovat.
Od začátku mezi nimi funguje skvělá chemie, která jde od nedůvěry, přes přátelství až po skvělé jiskření a nikoho nepřekvapí, že to končí láskou. Je to akční, vtipné a nechybí ani drobné zvraty, některé tušíte jiné vás možná ani nenapadnou.

Čte se to opravdu rychle, díky určité jednoduchosti příběhu a žádným komplikovaným vztahům. Místy to možná působilo až naivně, což byla trošku škoda a ve finále mi to malinko pokazilo celkový dojem z knihy.
Mohlo by se to líbit jak čtenářům Z krve a popela, tak i těm co si stěžovali, že v ZKP je moc omáčky. Tu tady opravdu nenajdete. A sex zde také nechybí, mimochodem :D
A i přes relativně uzavřený konec autorka ponechává nataženo mnoho nitek pro pokračování.

1 30.08.2023

Před lety jsem četla autorky předchozí knihu - Kdo se postará o Annu. Bylo to zvláštní čtení, od kterého jsem nic nečekala, ale i po letech si pamatuji to překvapení z nečekaného konce a stále tuto knihu ráda doporučuji. Proto jsem se s jistým nastaveným očekáváním pustila do novinky Josefíně všichni lžou.

Kdybych si měla vybrat, tak jsem tým Anna. Josefína mě až tak neoslovila, ale minimálně tento příběh přiměje k zamyšlení.
Je to vyprávění o jedné obyčejné rodině, která má problémy, jako mnoho jiných rodin. Problémy v manželství, dospívající dcera, umírající babička, různě pošramocené rodinné vazby
Stejně jako předchozí kniha o Anně je i tahle s Josefínou hodně zvláštní, i přesto, že téma může působit obyčejně. Kateřina Pantovič má svůj osobitý styl psaní a tak i z nudné rodiny dokáže udělat skoro drama. Její styl psaní mě baví a knihy jsou díky tomu zvláštně originální a rozhodně čtivé.

Z Josefíny si tedy odnáším především depku, bylo to vlastně hrozně smutné čtení. Ale zároveň si člověk uvědomí, že si má vážit života jaký má. Nehledat na všem mouchy, každý jsme svůj a v dlouhodobém vztahu prostě dojde v určitém bodě k jistému stereotypu. A i o tom, o stereotypu tato kniha vlastně je.
Kateřina píše lehce cynicky, ale zároveň i s nadsázkou, jsou místa, kde se v příběhu i zasmějete.
Takže jo, s odstupem času mohu říct, že Josefína se mi vlastně líbila, ale Anna je za mě pořád lepší :)

1 17.08.2023

U této knihy mě zaujala především obálka a anotace pak rozhodla, že si knihu přečtu. Čekala jsem zajímavou detektivku a přesně to jsem dostala, možná i více. Knížka mě rozhodně hodně překvapila.

V Čechách i na Moravě řádí zabiják, který za sebou nechává v poměrně krátké době opravdu velké množství mrtvol. Na vyšetřování si vylámali zuby různí vyšetřovatelé a teď je na řadě kapitán Leoš Baxa. A i on už začíná být zoufalý a utápí se v litrech alkoholu - jupí další policajt alkoholik!
Tzv. na druhé straně barikády je investigativní novinářka, atraktivní Klára Matějková. A zatímco kapitán chce pachatele dopadnout kvůli spravedlnosti a jakési své pomstě. Novinářka ho nepokrytě obdivuje a téměř ho staví na piedestal, jelikož pachatel vraždí přisluhovače komunistického režimu (to není spoiler, to si přečtete i v anotaci) a ona komunisty hluboce nenávidí.
Asi je jasné, že tito dva se moc nemusí a když na sebe narazí, je to exploze nesnášenlivosti. O to vtipnější je sledovat, když spolu musejí nečekaně spolupracovat.
Někomu možná hlavní postavy nebudou sympatické, Klára působí ze začátku dost namyšleně a vůči komunismu je až extrémně vyhraněná. No a Leoš, ten chlastá první ligu, ale víte co, vlastně mi to bylo sympatické. Nějak jsem si na ty vyšetřovatele ochlasty zvykla a je spíš divné, když jsou "normální".

Vzhledem k tomu, že motivem je komunismus, asi nikoho nepřekvapí, že se ve vyšetřování otevře hluboká minulost, spisy STB a dokonce i nahlédneme do 2.světové války.
Odhalují se různá tajemství a příběh měl pro mě od určitého momentu neskutečný spád a strašně mě bavil. Nejen co se vyšetřování týká, ale právě i ta historická část.
Z větší části se to celé odehrává v Brně a kdo toto město zná, bude pro něj kniha možná zajímavější, protože si spojí události a konkrétní místa. Nakonec se mi líbila i vznikající chemie mezi Leošem a Klárou. To celkové finále a odhalení bylo trošku divoké, ale celkový dojem mi to nezkazilo.

1 26.05.2023

Příběh sledujeme částečně ve dvou časových úsecích díky Jasmíně a Joachimovi. V současnosti je to Jasmína, obyčejná a velmi uzavřená mladá dívka, která neměla lehké dospívání díky své zvláštní matce, se kterou navíc stále bydlí. Sama si moc neví rady se svým životem a potřebovala by nějaký impuls, který by ji navedl kam dál.
Joachim je mladý dřevorubec, který se záhadným způsobem dostává do současnosti z roku 1836 a spřátelí se právě s nesmělou Jasmínou. I on si prochází nějakým těžším životním obdobím a toto nové přátelství vlastně oběma pomůže najít půdu pod nohama a posunout se ve svém životě dál.
U Jasmíny je to pak ještě nečekaná nemoc a s ní spojení další přátelé, díky kterým se její život změní doslova o 180 stupňů.

Velmi jsem uvítala, že autorka zmínila nemoc, o které se v knihách myslím moc nepíše. Osobně o ní povědomí mám a není to už tak neznámá věc, ale pořád o ní zřejmě mnoho lidí neví a je dobře, že se takto dostane zase o něco více do povědomí dalším lidem.
Historická linka o dřevařské kolonii v Lomné je velmi zajímavá a hodně mě bavila. Já bych klidně brala více informací, ale v knize jich je tak akorát, aby čtenář nebyl přehlcen. S tím pak souvisí to finální propojení, proč se vlastně vše dělo. Je to zajímavá historická událost z daného regionu.

Od prvního setkání Jasmíny s Joachimem tušíte jak to asi dopadne a já oběma moc fandila. Jasmíny vývoj v knize byl skvělý a jen potvrzuje, že člověk je tvor společenský a k životu potřebujeme přátele a nové zážitky.
Celkově je to milá oddechovka o životě, výzvách a přátelství, která mě bavila.

1 13.05.2023

Ve stínu popela je první díl nové série ze stejného světa, jako je příběh Z krve a popela. Děj se odehrává stovky let před událostmi v sérii Z krve a popela, je to takový prequel. Všimla jsem si, že si to hodně lidí plete

Já si tento svět velice oblíbila a je jedno zda je to Sera a Nyktos nebo Poppy a Casteel. Ale asi jsem víc tým Casteel.
V knize Ve stínu popela poznáváme Serafenu, která byla svým předkem zaslíbena bohu smrti. Jejím posláním je stát se jeho manželkou, ale má i temnější úkol, má ho zabít. Proto je od malička trénovaná v boji, aby z ní byl dokonalý zabiják. Důvod, proč má Nyktos zemřít, se samozřejmě dozvíte v knize.
Přibližně půlka knihy je spíš natahování a okecávání, to má Armentroutová očividně ráda. Ale nuda to rozhodně není. Poznáváme život Serafeny jako Panny a její okolí a svět ve kterém žije. Stejně jako Poppy to ani Sera jako Panna nemá lehké a také ona ráda porušuje pravidla.
Po jistých událostech příběh dostane spád a začne se konečně dít i něco jiného než žhavé námluvy. Druhá půlka je plná zvratů, bojů a informací. Nyktos je sympaťák hlavně když se naštve. Jinak mám pocit, že z něj bude strašný podpantoflák :D
Autorka má důmyslně vymyšlený svět, různé rodinné vazby mezi bohy a pravidla, která v jejich světě platí. To, že je někdo bůh neznamená, že si může dělat co chce .. i když, někteří bohové ten pocit mají. Konec je klasicky šokující a otevřený, protože nic není takové jaké se zdá. A i osud má v klubku více vláken a ani sudičky neví, které bude nakonec to správné.

I když to na mě ze začátku působilo, jako by autorka vykradla sama sebe a jenom změnila jména, tak jsem si příběh užila. Po třech dílech Z krve a popela mi kniha Ve stínu popela přišla jako super doplnění k událostem, které se ve třetím díle ZKP dějí a netrpělivě vyhlížím pokračování!

1 13.05.2023

Obálka knihy mě nalákala velmi a těšila jsem se na něco drsného. To jsem dostala pouze z části. Způsob, jakým tento vrah své oběti zabíjí je nechutný a pro mě tedy i originální, s něčím podobným jsem se myslím dosud nesetkala. To jsou body k dobru. Překvapivě mi byla sympatická i hlavní vyšetřovatelka, která pije víc než je zdrávo, netrpí kocovinou, má své způsoby jednání s lidmi a má za sebou nějakou tragickou minulost (který detektiv sakra ne). V průběhu čtení se postupně problémy odhalují a v budoucnu bude potřeba tuto sérii číst od prvního dílu, jinak budete mimo, ale to dost předbíhám.

Spíše než thriller jsem dostala celkem důmyslnou detektivku, protože od nechutného úvodu už se nic moc neděje a jen se pátrá, vyslýchá a tvoří všelijaké teorie kdo je či není vrah. Samozřejmě v průběhu vyšetřování se ke způsobu zabití vyšetřovatelé několikrát vrátí, takže sem tam se mi navalilo. Nemám ráda jisté věci a ty tu jsou v hojném počtu.
První třetina mi celkem uběhla, pak se to trošku vleklo, ale ke konci dostane příběh určitý spád. Je škoda, že je to taková rychlovka. Umím si konec představit mnohem propracovanější, když už se to okecává na tolika stranách, ale já dostala co jsem potřebovala. Ano potřebovala, ne čekala. Očekávání jsem měla mnohem větší, nechutnější co se počtu mrtvol týká a celkově drsnější prostředí.

Napsané to není vůbec špatně a stránky utíkají rychle. Je spousta čtenářů, která ty nechutnosti nevyhledává a naopak bude za jejich absenci ráda.
Pro někoho kdo hltá jeden thriller za druhým toto asi nebude nic převratného.

1 03.02.2023

Kniha z Krve a popela mi skvěle sedla, druhý díl jsem přečetla snad za dva dny a na třetí jsem se neskutečně těšila… Od konce prvního dílu totiž čekám na jistou událost a pořád se neděje, ale náznaky jsou, tak se možná v nějakém dalším díle dočkám :D

Koruna z kostí a zlata začíná přesně tam, kde předchozí díl končil a plynule pokračuje dál. Setkáváme se všemi oblíbenými i neoblíbenými postavami. A tak jak mi začíná lézt na nervy Poppy, tak úplně naopak jsem si oblíbila Kierana.

V knize najdete vše co v předchozích dílech, chemii mezi Poppy a Casteelem, Kieranovo rejpání. Ale taky extrémní množství sexu, není to moc originálně napsané či přeložené, to nedokážu posoudit. Možná to bude od obojího trochu, opakující se slova pro jisté části těl jsou fakt otravné.
V tomto díle se také konečně odhalí skutečný původ Poppy, nicméně je kolem toho mnoho teorií a vlastně se to řeší celou knihu, takže téměř celých 600 stran!! A i tak si myslím, že autorka má ještě nějaké překvapení v klobouku.
Vzhledem k tomu a spoustě dalších okolností, ke kterým dojde, je už tak zamotaný příběh ještě zamotanější.
Už na začátku jsem měla problém vzpomenout si na některé postavy a na určité situace, ale u čtvrtého dílu budu asi úplně mimo.

Svým způsobem mi přišel třetí díl slabší než druhý, sice se tady toho celkem dost děje a dozvíme se spoustu nových věcí o tomto světě, ale přijde mi to už značně překombinované.
Za každou cenu šokovat nemusí být nutně úspěch. A já chvilkami měla pocit, že už autorka neví co by, tak vymyslela nějaký podivný vztah, zvrat, cokoli….

Samozřejmě se to čte dobře, ale u dalšího dílu budu s těšením opatrná a budu ho brát dost s rezervou.

1 28.12.2022

Kniha Brumbálova tajemství je úplný scénář ke stejnojmennému filmu ze světa Fantastických zvířat. Nechybí tedy Mlok Scamander s Větvíkem, Jacob Kowalski, Queenie, Credence, samozřejmě Grindelwald a Brumbál a mnoho dalších.
Tento film je poznamenám změnou hereckého obsazení. Ačkoli Madse Mikkelsena mám jako herce ráda, tak v této roli se tedy nenašel a Depp je Depp. Proč to zmiňuji? No při čtení scénáře si můžete i nadále představovat, že Grindelwalda hraje stále Johny a nikoli Mads.

Kniha není pouze holý text, plný popisů scén a dialogů. Najdete zde mnoho doplňujícího materiálu. Asi nejvíc mě baví krátké texty z pohledu herců a členů tvůrčího týmu. Jak třeba vnímá Mloka Eddie Redmayne nebo co si myslí Jude Law o Brumbálovi?
Další doplňkový materiál jsou skici kostýmů, grafické prvky nebo grafické návrhy (tzv. rendery) lokací.
V knize je toho opravdu mnoho. Ačkoli je to tedy scénař, čte se to dobře a je to kniha jedno odpoledne. Kdo film neviděl, kniha by ho mohla nalákat. Já mám po přečtení chuť si film pustit znova.
Mimochodem kniha se hodí do čtenářské výzvy na Databázi knih, do bodu kniha s předmluvou :)

Tato kniha se ke mně dostala přesně v ten správný čas. Neměla jsem vyloženě čtecí krizi, ale příběh mi neskutečně sedl. Byla jsem smutná, když jsem knihu odkládala a nesmírně natěšená, když jsem se k ní vracela.
Hned od prvních stránek mě to chytlo, jelikož stará paní je taková vtipná šibalka.

Příběh začíná v době, kdy je paní Veronice McCreedyové už 86 let, žije v příliš velkém domě ve Skotsku, chodí k ní jen všetečná paní na úklid a pravidelně sleduje v televizi dokument o tučňácích.
Veronica se do tučňáků úplně zblázní a chce je poznat osobně (ano, ty tučňáky) a na základě setkání se rozhodne, zda finančně podpoří projekt na jejich záchranu. Podaří se jí spojit právě s vědci ze zmíněného dokumentu, který v TV sleduje a i přes jejich velké výhrady a nesouhlas se vydává na Antarktidu do záchranné stanice. No představte si, že je vám 86 let a letí na zamrzlý ostrov, kde není vůbec nic. Tedy nic kromě tučňáků :D
Cha, paní V. je tvrdohlavá jako mezek a když se pro něco rozhodne, nikdo ji nezastaví. Část příběhu se tedy odehrává na Antarktidě, mezi třemi vědci a spoustou tučňáků. Dochází k vtipným, nečekaným i smutným událostem. Zde se Veronica trošku mění, možná ty tučňáci ji mění :) Začne být více otevřená a ne tak tvrdá, jako byla celý život.

V knize se střídají kapitoly z pohledu Veronicy a Patrika, jejího vnuka. Do střídajících se kapitol, později přibývají ještě deníkové zápisky staré paní z mládí. Ale jen velmi lehce, tak aby jste dostali dostatek informací, které pak doplní vyprávění paní V.

Je to celkem jednoduše napsané, ale tak skvěle, že budete číst dál. Dokud nezjistíte, jaký měla stará paní život, co s ní udělala 2. světová válka nebo proč se rozhodne vypátrat možné příbuzné. Je to vtipné i velice dojemné. Kapitoly jsou velmi dobře poskládány a ty správné informace se dozvídáte v tu správnou chvíli. Jak asi tušíte, v této knize nejde jen o tučňáky, ale i o rodinu, důvěru, odpuštění a chuť žít. Krásný dojemný příběh, který mě moc bavil a i přes smutné události v knize, je to humorný a pozitivní příběh.

1 27.11.2022

Ze začátku jsem s příběhem dost bojovala, mohlo to být několika faktory. Ale tím hlavním asi bude, že jsem celkem nedávno četla velmi podobnou knihu. Jen ten hlavní krasavec neměl bar, ale knihkupectví. Trošku mi tedy trvalo, než jsem se začetla a tu druhou knihu pustila z hlavy.

V příběhu se setkáváme s Blaire a Ronanem. Bohužel Blair mi nijak nepřirostla k srdci, i když se v průběhu knihy začne chovat celkem normálně oproti tomu, jaká je na začátku.
Blair se chystá otevřít vlastní cukrárnu/kavárnu/cupcakekárnu. Přípravy jsou v plném proudu, když se jí začne otřásat zeď a ona zjistí, že vedle za zdí probíhá rekonstrukce, kde bude následně hlučný bar s fešným majitelem. Zápletka je tedy na světě :)
Je to klasické #hatetolove . Na začátku jsou naschvály a neshody, ale díky dalším okolnostem se Blair a Ronan chtě nechtě začnou sbližovat a jistě tušíte, jak celý příběh skončí.

Je to další z mnoha romantických odpočinkových příběhů, na jeden večer / odpoledne. Není tam žádné drama v podobě nějakých traumat z minulosti. Vlastně se to čte velmi dobře. Autorka od začátku sází na vtipné scénky a hlášky. Osobně mi to občas přišlo hodně na sílu, ale jsem si jistá, že to mohlo být tím, jak mi Blair lezla spíš na nervy a to co mělo být z jejího pohledu vtipné, mně přišlo trapné. Celkem dobře si tuto knihu umím představit jako filmovou romantickou komedii, tedy kdyby se vynechaly erotické scény.
Co bylo opravdu peklo jsou ty haldy cupcaků, kdo je na sladké, tak tady bude regulérně trpět :D

1 04.11.2022

(SPOILER) U této knihy jsem dlouho předlouho váhala, zda ji číst. Anotace a ohlasy mě lákaly, ale obálka na mě působila až příliš dětsky. Já mám middlegradky ráda, ale tady jsem si nějak myslela, že už to bude moc. Že ty holčičky na obálce jsou opravdu holčičky a ne takové dračice, jaké jsou pak v knize.

Nakonec vyhrála zvědavost a k rozhodnutí si knihu přečíst přispěla i ukázka z připravovaného seriálu na Netflixu. A jedno vám řeknu rovnou, v žádném případě to není čtení pro děti.

V malém městečku uprostřed divokých lesů potkáváme Sophii a Agátu. Sophie je princezna a Agáta, no ta bydlí v chatrči na hřbitově.
Jednou za čtyři roky z tohoto města nedobrovolně mizí dvě děti. Unáší je školník ze Školy dobra a zla. Další vývoj by se vám mohl zdát jasný jak facka. Prozradím jen, že obě dívky jsou opravdu uneseny a ocitají se v té hodně zvláštní škole. Celý děj knihy je pak o škole, vyučování divných předmětů a o boji dobra se zlem, až dojde na velké finále.
Od začátku mi škola přijde celkem extrémně krutá. Je to jak Harry Potter, tak od pátého dílu. Tam už to taky s tou pohádkou z prvního dílu nemělo nic společného.
Ale postavy si oblíbíte, Sophii teda asi ne, ale její spolubydlící zbožňuju. Navíc narážky na jiné pohádky jsou geniální. Kromě Agáty a Sophie jsou všechny děti z pohádkového světa, mají pohádkové rodiče. Známe čarodějnice, prince a princezny… jako v tomhle směru je to vtipné. Obě školy jsou vymyšleny s velkou nadsázkou, řekla bych. A to knihu hodně táhne.
V určité fázi mě to handrkování mezi Sophií a Agátou přestalo bavit. Vadilo mi, jak je Agátha slepá a nechá se sebou tak manipulovat. Měla své pohnutky proč to vše dělala, ale stejně jsem si furt říkala, ty si blbá ty si blbá :D :D

Další díly této série asi vynechám, konec je relativně uzavřený a více divných princezen nepotřebuji.

1 04.11.2022

Letní noci jsou další kniha, kterou dávám do pomyslného šuplíku oddechové čtení na léto.
On už sám ten název tomu napovídá a je to tak. Léto, Pomáda, láska…..

Jsem ráda, že jsem knihu nečetla hned po vydání a počkala jsem na tu správnou náladu. Knihu jsem četla přesně v ten správný čas. Nemusela jsem u toho moc přemýšlet a vytáhla mě ze čtecí krize, která se rozjížděla.

Charlee i Noah byli skvělí, oba měli své problémy a krásně se to propojilo. Pokud si dobře vzpomínám, tak žádná z postav v předchozích knihách neřešila takové trauma, jako Charlee zde. To je myslím velké plus příběhu, není to jen o zamilovaných středoškolácích, ale je tu i nadhozeno vážné téma.
Kniha je již tradičně proložena graficky zpracovanými chaty mezi Charlee a jejími kamarády i mezi ní a Noahem. Jsou tam fotky, sušenky a narážky na spoustu hudby, filmů a seriálů.

1 09.08.2022

“Miluješ upíry, kteří vystrkují ostré tesáky, krev teče proudem, srdce vytržené z těla holou rukou se drtí na prach a jejich kůže se netřpytí jak diamant? Tak čti dál.”

Klasických upírů je v posledních letech pomálu, jejich doba už minula, ale věřím, že by se mohla vrátit. Upíři od Jaye jsou pekelné bestie, mají různé nadlidské schopnosti, ale pořád se držíme v určitých mezích. Co oceňuji maximálně, že jim vadí sluneční světlo, nevstoupí do tekoucí vody, vadí jim posvěcená půda a stříbro a spousta dalších tradičních věcí. Za to Jay získává velkého zlatého bludišťáka.
Knihu jsem četla bezmála měsíc. Je to tím, že to není úplně letní dovolenkové čtení a ještě to má 800 stran :D Navíc mi to hlavně ze začátku přišlo místy dost vleklé a i proto jsem moc zvědavá na další pokračování. Dle GoodReads má mít série pět dílů!!
Takže jo, trvalo mi se začíst, ale na druhou stranu jsem si díky pomalému čtení ten příběh maximálně užila. Vychutnala jsem si každou kapitolu.

Rozhodně nečekejte podobnost s Nikdynocí. Říše upíra je temnější, svým způsobem drsnější a rozhodně ne pro slabé povahy. Není to v žádném možném vesmíru YA, je to čistokrevné upíří fantasy s haldou postav, spoustou sraček, se střídáním časové osy a taky se spoustou krve samozřejmě. Je to naprosto epické…. promyšlený svět, vlastní náboženství, upíří pokrevní linie, celkově jazyk vlastní tomuto světu.

Gabriel mi svým bručounstvím hodně připomínal Geralta ze Zaklínače, vlastně jsem si ho tak celou dobu představovala. I ten svět plný nestvůr byl takový ponurý.
Ale i přes tu Gabrielovu zatvrzelost a slovník dlaždiče, je to miláček a rozhodně jsem si ho oblíbila.

V příběhu najdeme rodinné vztahy, budování přátelství a důvěry, tajemství, spoustu emocí, ale nechybí ani zajímavé zvraty a bitvy.

Dávám 4 hvězdy, musím si nechat nějakou rezervu na další díly :D

1 25.07.2022

Pro nějakého začátečníka ve fantasy čtení to bude určitě skvělá volba. Knížka je čtivá a líbil se mi nápad zasadit děj do doby divokého západu. Ale jinak pro mne spíše takový průměr.

1 24.02.2020

Vánoční romantika z jednoho amerického městečka. Přesně styl TV filmu z Hallmarku.

Je to taková klasika, holka se neplánovaně vrací do rodného města a zrovna to vyšlo na Vánoce. Potkává nejlepšího kamaráda svého bratra a přeskočí jiskra. Od začátku přesně víte, jak to dopadne. Celá knížka se točí pak kolem jejich minulosti a rozdílných životů. On místní lékař, toužící po rodině, ona cestovatelka co nechce nikde zapustit kořeny a v rodném městě už vůbec ne.

Asi to není ten nej vánoční příběh, co jsem četla, ale své kouzlo to má. Důležitá témata jsou zde hlavně rodinné vztahy, vyrovnání se smrtí, odpuštění a vzájemná výpomoc. Ale také jít si za svým a plnit sny, nebát se riskovat.
Je to plné vánočního klišé, ale to mi nevadilo, protože přesně to jsem od této knihy čekala.

Příběh je jednoduchý a čte se dobře, ale autorka na můj vkus kladla strašně velký důraz na děti. Dvě holčičky všetečky byly milé, ale bylo jich prostě moc. A to mi trošku pokazilo celkový dojem z knihy. Možná, že čtenářky maminky to budou vnímat jinak :D

Pokud přes advent a Vánoce čtete rádi tyto vánoční příběhy, tak určitě zkuste :)

09.01.2025

Třetí díl ze série s Madison Harperovou. A za mě zatím nejslabší. Budu asi kritická, nesedlo mi zpracování audioknihy ani příběh jako takový.

Stejně jako první dva díly i tento namluvila Karolína Půčková. Její hlas je příjemný a nevadil by mi, ale neustále při poslechu bojuji s intonací nebo jakýmsi post procesem. Občas to zní, jako když mluví robot, jednotlivá slova jsou odsekávaná, jako by finální věta byla střihnutá z více namluvených vět.
Hlavně v první polovině jsem to vnímala hodně, ve druhé půlce už jsem si buď zvykla a nevnímala to nebo byla úprava lepší.

S příběhem jsem to měla podobně, první půlka mi přišla pomalá a skoro jsem se u poslechu nudila, až tak poslední třetina začala mít spád a opravdu mě to bavilo.
Je to škoda, protože jsem se na další díl z této série velmi těšila. Bohužel jsem měla nastavená určitá očekávání, která autorka nesplnila.

Madison začíná pátrat po pohřešované dívce, po které zůstala jen roční holčička a téměř žádné stopy. Postupně se odhaluje co se asi tak mohlo stát. A rozuzlení případu je vlastně dost zajímavé. Do toho se objevuje otec Connor a otevírá se linka s Natem Monroem. Právě na tuto část jsem byla hodně zvědavá a čekala jsem, že tomu bude věnován celý díl. No, to se nestalo a bohužel to celé nějak zapadlo a byla to spíš taková vedlejší nutná linka. Jako kdyby si autorka nevěděla rady s tím co si sama vymyslela. A tak to trochu zahrála do autu.

02.12.2024

Čekáte-li od této knihy hodně Řecka a řeckého jídla, tak to čekáte správně. Přesně to dostanete a k tomu ještě milý příběh o životě a poznání sebe sama.

Pokud bych knihu měla přirovnat k jiné knize, tak se nabízí romantické útěky od Julie Caplin. Podobnost je tam velká, ale není to vyloženě romantika, jako spíš příběh o životě, o trápeních a sebepoznání. Teď to zní, jako nějaký seberozvoj, ale nic takového to není.

Celý děj knihy se odehrává v malé vesničce v Řecku a tak se vše točí kolem neskutečných výhledů na moře, procházek na pláži a vůně bylinek, citronů, medu a koláčů a všemožného řeckého jídla, které vás jen napadne.

V knize se řeší různá témata - nemoc, osamělost, nevěra, plnění snů, láska, nenávist, přátelství, rodina a spousta dalšího. Autorka každé z postav věnovala různé vlastnosti i starosti a dohromady tvoří obrovský kontrast.
Kniha jako celek však působí až neuvěřitelně, i vzhledem k určité magii, která v knize je, bych řekla, že je to trochu fantasy.
Během děje se postavy mění, přemýšlí o svém životě a budoucnosti, řeší minulost a dojdou k nějakému vnitřnímu klidu, který na začátku příběhu neměli.

Osobně bych uvítala, kdyby byla kniha tak o 100 stran kratší. Příliš mnoho popisů, omáčky a chození kolem všeho velkým obloukem pro mě bylo trošku utrpení. Ale napsané je to velmi pěkně, pro někoho bude všechno to natahování perfektně dokreslovat celou tu řeckou atmosféru, kterou kniha má.

Milá oddechovka, po které si budete chtít dát spoustu řeckého jídla!

25.10.2024

Knihu jsem poslouchala.
14 hodinami poslechu vás provedou tři skvělí vypravěči - Jan Vlasák, Jan Vondráček a Eva Hacurová. Nicméně hlavním vypravěčem je Jan Vondráček, který vás perfektně přenese do 19. století, ve kterém se děj knihy odehrává. Perfektně střídá hlasy různých postav.

Simona Mawera asi většina zná jako autora knihy Skleněný pokoj. Knih mu u nás vyšlo již poměrně dost a jednou z nich je právě Anatomie rodu.
Mawer pátral po svých předcích v matrikách a dalších archivech a na základě osob, které dohledal, sestavil příběh, jak asi mohl život jeho předků vypadat. Příběh je zasazen do viktoriánské anglie, poznáme námořníka, švadlenku i vojáka a jeho ženu s dětmi. Je to zajímavý vhled do života obyčejných lidí, žijících na hranici chudoby.

Je zajímavé, že muži jsou zde spíše ti druzí a vše se točí kolem houževnatých žen, které sice rodí děti, jak na běžícím pásu, mají hluboko do kapsy, ale nevzdávají se a žádná překážka jim v cestě nestojí dlouho. Zároveň se postupně generaci za generací, zvedá i úroveň života.

Větší část příběhu, kde je postava vojáka, se také točí kolem Krymské války v 19.století. Kromě toho, že jsem si zase díky knize rozšířila obzory, je to dost smutné a místý drsné. Autor zde také opakuje slůvko “kdyby. Kdybychom věděli, kdybychom udělali … Bohužel je to minulost a tu nezměníme.

Anatomie rodu je příběh, který bych si asi sama nevybrala. Dala jsem na doporučení, bylo to lehké vystoupení z mé komfortní zóny, nikoliv však špatné.

29.08.2024

Tahle kniha zaujme na první pohled obálkou a nádhernou barevnou ořízkou. Na druhý pohled je to Loki, který je v této knize vypravěčem a vypráví svůj příběh ze svého úhlu pohledu.

Přiznám se, že jsem nečetla žádnou mytologii a pověsti o Ódinovi a dalších bozích znám jen okrajově. Takže Lokiho vyprávění pro mě bylo vlastně nové.
Loki, známí také jako Šejdíř popisuje, jak se vůbec dostal k bohům, to jak se sami bohové stvořili, a jak vznikl Asgard. Popisuje různé své vylomeniny, podrazy až do známého Ragnaröku. Více asi není třeba říkat.

Loki není špatný vypravěč, ale chvilkama jsem měla pocit, že se vnímá jako hrozný chudák, že za nic z toho, co se stalo nemůže :D Ale víme, jak to je!
Kniha má celkem krátké kapitoly a každá popisuje nějakou konkrétní událost. Byť na sebe příběhy navazovaly, působilo to na mě jako samostatně povídky. A to byl v mém případě kámen úrazu, formát povídek mi prostě nesedí.
I přesto jsem knihu nakonec přečetla celkem rychle, je to možná trochu zdlouhavé, ale aby čtenář pochopil Lokiho smýšlení a důvody jeho pomsty, jsou všechny ty příběhy potřeba. Takové střípky skládačky, které do sebe postupně zapadají. Loki se snaží být vtipným vypravěčem a místy se mu to i daří, je to takové úsměvně, ale smát se nahlas nebudete.

Pokud jde o ostatní postavy, nedostávají více prostoru než je nutné v rámci jednotlivých kapitol. Snad až na Ódina, ten má prostoru více, ale jen pokud se to Lokimu do vyprávění hodí. Loki je zde vypravěč i hlavní postava v jednom.
Pokud máte rádi mytologii a postavu Lokiho, kniha by vás mohla bavit.

Hodnocení: 2,5 (max 3)

21.08.2024

Volné pokračování Hry na druhou od Zuzky Holčíkové nás opět bere ke starým známým, za Nelou, Benem a jejich rodinami.

Stejně jako v prvním díle i zde se Nela potýká se svým svědomím a pravidly. Od posledního setkání Nely s Benem uplynuly dva roky a nyní je osud opět svedl dohromady. Osud a taky trochu Nely synové. Všichni jsou starší, každý měl dostatek času si urovnat vlastní myšlenky a pocity a nyní by mohli začít znovu. Ale Nela je Nela, občas trochu moc zahleděná sama do sebe a řešící jen vlastní pocity a své okolí.
Druhý díl je především o druhé šanci o uvědomění si, že člověk má žít, tak aby byl opravdu šťastný. Je to samozřejmě také o lásce a tom, že se jí nemáme bránit v jakémkoli věku a postavení.

Asi půjdu proti proudu, ale první díl se mi líbil mnohem víc, více jsem se do příběhu dokázala vžít a cítila jsem mnohem více emocí. Zde na mě bylo příliš mnoho úvah tak nějak o ničem a to mi trochu kazilo celkový dojem. Nicméně Zuzka píše velmi čtivě a i tak je příběh plný zajímavých momentů a zvratů. Takže se začátkem jsem trošku bojovala, ale nějak od půlky knihy už jsem četla a těšila se co bude dál a jak to celé dopadne.

I když je toto volné pokračování, doporučuji číst nejprve Hru na druhou, budete mít ucelený děj a celé to prostě více pochopíte.

15.01.2024