Vesper001 | Komentáře u knih | Databáze knih

Vesper001 Vesper001 komentáře u knih

Píseň, kterou se objasňuje svět Píseň, kterou se objasňuje svět Brian Evenson

Autor v doslovu říká, že v jeho povídkách jde o to, "umožnit čtenáři vybudovat si ve vlastní fantazii svět, který je o trošku větší než to, co je na stránce". Oproti první sbírce (Doupě) jsou tyto povídky mnohem minimalističtější a méně děsivé. Některé nejsou ani příběhy, spíš drobné črty, nadhozené nápady. Některé čtenář nedovede uchopit, jiné uchopí jeho. Za mě je top povídka Citlivý obsah, která se vymyká obvyklému Evensonovu stylu, a Díra, která je naopak jeho esencí.

20.10.2023 4 z 5


Sacculina Sacculina Philip Fracassi

"Tohle udělají s člověkem smutek a ztráta..." Povídka i podobenství, obojí mrazivé a hrozivé. Nečíst před dovolenou u moře, nečíst, máte-li klaustrofobii, nečíst, pokud máte odpor k mořským plodům, nečíst, máte-li je rádi... Jak už tu někdo poznamenal, čtení o skutečné sacculině je ještě větší horor. Kniha se čte jedním dechem (nebo bez dechu) a zanechává nepříjemnou pachuť a mravenčení. Jediné, co mi nesedělo, byl kapitán. Žádný Achab, spíš Ochab, který působí, jakoby byl na lodi předtím jen jednou, a to jako háček při sjíždění Sázavy.

18.08.2023 4 z 5


Poslední vlak do Helsingøru Poslední vlak do Helsingøru Heidi Amsinck

Strašidelno light, při kterém vás zamrazí asi jako když zavane první chladný větřík. Pro strašpytla mého formátu znepokojivé a odpočinkové zároveň. Postavy se dostávají do podivných či děsivých situací většinou vlastní vinou, vlivem špatných vlastností nebo rozhodnutí. Nejvíc mě rozbrnkala hned titulní povídka a Pták v kleci, Lišky z Østvigu mi připomněly Annu Bolavou, Podfuk paní Vinterbergové překvapil, naopak Zázrak v Dannersgadu znechutil. Zbytek jsem četla když ne s napětím, tak se zájmem.

04.08.2023 4 z 5


Letní záhady Letní záhady Agatha Christie

Další sbírka povídek královny detektivek. Ideální pro začátečníky, změna pro pokročilé a zajímavost pro znalce.

07.07.2023 4 z 5


V lesích V lesích Tana French

Autorce se podařilo něco nevídaného – udělat z detektiva a vypravěče v jednom nejnesympatičtěší postavu celé knihy. Klobouk dolů. Šerlok Ryan je ubrečené sobecké hovado, které se chová jako magor a motá se uprostřed vyšetřování s pohledem upřeným na sebe, a jen na sebe, a tak pochopitelně do řady věcí vrazí a hodně jich shodí na zem. A jeho kolegové se v tom zmatku snaží vyšetřovat. A vy čtete dál ten předlouhý příběh, jednak proto, že napsaný je docela slušně, a především proto, že doufáte, že se tomu Koumesovi na konci stane něco hodně ošklivého. Nebo že se o něm něco ošklivého dozvíte. Já měla vymyšleno hned několik výživných rozuzlení. Ale, jak napsal Stephen Leacock: autor detektivek často žádné řešení nezná. A fakt že jo... Zklamání veliké.

18.11.2022 2 z 5


Záhada panství Bainbridge Záhada panství Bainbridge Laura Purcell

Čtení knih o strašidlech je moje forma odboje proti přesvětleným letním dnům, které musím trávit v šeru nebo za tmavými brýlemi. A navíc k těmto dnům patří i kratší noci, což znamená kratší dobu, kdy se bojíte jít na záchod. :) Tiší společníci mě vyděsili víc než příšery s drápy a tesáky. Se střídáním časových rovin jsem neměla problém, jen brutality mohlo klidně být míň. Co činí příběh nadprůměrným, je totiž hlavně napětí, pocit ohrožení, nejasnosti, paranoia, náznaky a nepříjemná překvapení. Historické jsou tu nejen kulisy, ale i reálie, což mě přimělo si po přečtení dohledat některé souvislosti. Nejasný konec mě sice po všech vlasech, co mi při čtení zšedivěly, trochu dopálil, ale s odstupem ho beru jako další plus.

22.08.2022 4 z 5


Deník kastelána Deník kastelána Jan Bittner (p)

Pověst této prvotiny holt utrpěla faktem, že za pár let se Evžen Boček zapsal do povědomí čtenářů jako humoristický autor. I já jsem Deník kastelána četla až po Aristokratce, a byla tudíž zpočátku trochu zmatená. Ale horor je to výborný, drsnější humor a nabroušený sarkasmus, kterým si hlavní hrdina ulevuje, vyznívá autenticky (kdo by taky ve strašidelném zámku provolával "jémináčku"?). Bála jsem se i smála a snad se časem odvážím dát si repete. "To je čtivo. Tak na zánět mozkových blan."

14.08.2020


Deník Bridget Jonesové Deník Bridget Jonesové Helen Fielding

Na straně dvěstěněco jsem po dvacáté zvažovala, jestli pokračovat, protože jsem se pořád ještě nezasmála, a co hůř, nenarazila na žádný děj. Ale nemám v povaze věci vzdávat, takže jsem si řekla, že Deník dočtu, a třeba mě na konci čeká třeskutě vtipná tiráž. Spoiler alert: tiráž je tiráž. :) Pro někoho "jednou a dost", pro jiného "jednou je moc".

14.08.2020 2 z 5


Zlý začátek Zlý začátek Daniel Handler

Lemony Snicket mě kdysi zaujal díky své nekonvenční image a jeho x-dílný propletenec nešťastných příhod sourozenců Baudelairových mě bavil víc než sebrané spisy J. K. Rowlingové. No upřímně, jakou lepší pohádku chcete vymyslet, než příběh dětiček, které přijdou o rodinu, domov a o přátele a jejichž osudy po řadě traumat a strašlivých událostí zřejmě spějí k nádhernému unhappyendu?

04.08.2020 5 z 5


Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky Ira Levin

Stepfordské paničky a Rosemary má děťátko jsou nejslavnější romány amerického spisovatele Iry Levina. První filmová adaptace Stepfordských paniček vznikla tři roky po jeho vydání, ve stejném roce kniha vyšla i u nás v místy úsměvném překladu Zory Wolfové (hrdinové jezdí na jídlo k „McDonaldům“, kde si dávají „karbanátek se sýrem“ nebo „Velký Mac, báječný čokoládový koktajl“ :).

Levin v příběhu Stepfordských paniček staví do konfliktu touhu ženy po emancipaci, respektu, seberealizaci, po rovnoprávném rozdělení péče o společný domov a potomky, a touhu mužů po zcela submisivní a dokonalé manželce bez jakýchkoliv vlastních ambicí, zájmů i plánů, která by mu oddaně sloužila a plnila každé přání. Muž je v Levinově podání ochoten pro naplnění tohoto ryze sobeckého snu udělat cokoli, klidně pokořit i vrchol patologie. A žena je proti jeho zvůli bezbranná, ať je sebevíc odvážná a inteligentní. Stepford je past, pustý ostrov v normálním světě a společnosti a pointu lze chápat jako alegorii i varování. To je samo o sobě na příběhu to nejděsivější. A je to látka k zamyšlení. Pro obě pohlaví.

04.08.2020 5 z 5


Rty a zuby Rty a zuby Bohuslav Reynek

U básní Bohuslava Reynka mívám podobný pocit, jako když je čtu v cizím jazyce: rozumím slovům, ale málokdy dokážu pevně chytit to, co (všechno) je za nimi. Přesto se o to vždycky po čase znovu pokusím.

04.08.2020 4 z 5


Merde! Rok v Paříži Merde! Rok v Paříži Stephen Clarke

Merde! Britský humor potkal francouzskou realitu a vznikla další kniha, díky níž se společensky znemožníte na významných akcích – v hromadné dopravě, v čekárně u doktora, ve frontě na poště, a možná i před sousedy, budete-li ji číst na záchodě. Nejen pro její název, který z obálky křičí přes tři ulice, ale i protože se budete řehtat jako kůň. „Lekce ze života pařížského: Nesmím se lidem snažit zalíbit. Je třeba jim předvést, jak dokonale kašlu na to, co si myslí. Jedině tak dostanu, co dostat chci. Když se moc usmíváte, zdejší si pomyslí, že jste asi retardovaný.“

04.08.2020 5 z 5


Italské pohádky Italské pohádky Italo Calvino

Italským kulturním dědictvím jsem silně ovlivněná a tato jedinečná sbírka lidové slovesnosti zcela uspokojila všechna morbidní zákoutí mé povahy. Ty čajíčky s babičkožravým vlkem nebo ježibabou-kanibalkou jsou leda pro mimina. (Pokud by někdy došlo k filmovému zpracování, patrně by to mělo přístupnost „P“ – v doprovodu psychiatra. :)

04.08.2020 4 z 5


Sucho Sucho Jane Harper

Mimořádně atmosférická detektivka, připomněla mi knihy J.-L. Bannaleca. Sucho, vedro a lidé, stejně vysušení a nemilosrdní jako krajina kolem a slunce nad nimi. A bledý detektiv, pátrající po vrahovi, jehož rukou vyhaslo několik životů. Pomalu plynoucí, zamotaný děj, na konci precizně rozpletený a smotaný do úhledného klubka. Teplý svetr ke čtení netřeba.

12.12.2024


Dokonalé městečko Dokonalé městečko Kateřina Karolová

Od čtení mě odrazovala obálka, kterou nakladatelství tentokrát pěkně zbabralo, ale nechtěla jsem soudit knihu podle obalu. Smůla, měla jsem. Nejen I. Levinovi, ale i R. Bradburymu by se možná příběh zdál povědomý. Nápad je každopádně zajímavý, přestože hlavní ženská postava je opět nesympatická a poněkud ducha mdlého. Příběh se po několila škobrtnutích rozjede, městečkem bohužel profrčí a najednou bum a pohádky je konec.

11.10.2024 2 z 5


Balada pro Emily Balada pro Emily Jarmila Stráníková

Ne, není to dobrá kniha. Ke schematickým pohádkám Darcy Coates jsem byla přísná, ale ony jsou vlastně docela roztomilé. Balada pro Emily splňuje všechny podmínky pro duchařský román a žene je až do krajnosti. A bohužel místy i přes krajnost. Dům je nechutný, nechutnostmi přímo přecpaný. Duchů je celý zástup, jukají za každým rohem a občas se i přetlačují. Logika v chatrném kabátku a silná sestava nesmyslů se snaží schovat za ceduli s nápisem "podle skutečných událostí". A překvapivá odhalení ani tak moc překvapivá nejsou. Co s tím? Pro začátek by autorka měla méně sledovat filmy typu Exorcista a plést si je s naučnými dokumenty. A některé své fantazie rozhodně konzultovat s psychiatrem. Hvězdičku dávám jen za strašidelného plyšáka.

09.10.2024 1 z 5


O umění válečném O umění válečném Mistr Sun (p)

"není důkazem jasnozřivosti
uvidět měsíc a slunce"

A také není důkazem moudrosti přečíst co nejvíc knih, protože přečíst ještě neznamená pochopit. Nebo pochopit vše. A takové knihy se mi líbí. :)

04.10.2024 4 z 5


Rozlučka na ostrově Rozlučka na ostrově Lucy Clarke

Při čtení jsem si vzpomněla na Nultou hodinu od Agathy Christie, kde jedna z postav vysvětluje, že zločin vraždou nezačíná, spíš naopak. Začíná i hodně daleko v minulosti a řetězcem dalších událostí někdy skončí vraždou. Při čtení Rozlučky vlastně celou dobu čekáte nejen na to, kdo je vrah, ale také kdo je oběť. To čekání je sice tentokrát poměrně dlouhé, ale autorka předvedla, že dovede udržet čtenářovu pozornost i přes 400 stran. A to už v dnešní uspěchané době něco znamená.

26.07.2024 4 z 5


Městečko Pines Městečko Pines Blake Crouch

Váhám mezi 3 a 3,5*. Městečko Twin Peaks mám ráda a proto si nejsem jistá, nakolik je Pines adekvátní poctou. Vymyšlené je dobře a pointa nutí k zamyšlení (rozuzlení ne). Ale vyprávění je rozvleklé, hlavně proto, že hlavní hrdina 90 % času krvácí a utíká přes hory a doly a nic víc. Solidně budovanou atmosféru postupně přebije extrémní násilí a kouzlo je to tam. Škoda, že se autor nedržel Lynchova příkladu a nespokojil se s náznaky, nejistotou a plíživým strachem z neznámého.

15.05.2024 3 z 5


Náhle sami Náhle sami Isabelle Autissier

(SPOILER) "Na jedné straně láska a lidství, na straně druhé pud sebezáchovy." Znepokojivé dilema, děsivý příběh. Louisa bojuje o přežití hned dvakrát. Na ostrově i zpátky na pevnině a pokaždé čelí stejnému dilematu: má zachránit sebe na úkor jiných? Jak už tu zaznělo, kniha v člověku navozuje nepříjemnou úvahu, co by udělal na jejím místě. I mě znepokojila představa, že bych v mohla krajní nouzi obětovat člověka, kterého mám nejradši na světě. Vlastně mě vyděsila mnohem víc než možnost, že by to udělal on...

12.04.2024 4 z 5