WEIL komentáře u knih
Návrat z basy, a vyrovnávání se s novou realitou, která nastala po osmi letech, co byl učitel mimo realitu.
Další příspěvek k objasnění pozoruhodné osoby Valdštejna, co rychle zbohatl, a byl zavražděn v Chebu 1634, protože to hrál na obě strany.
PTP.
Kolika lidem tahle slova, když se vysloví, tak zhořknou v ústech, protože se stali otroky PTP.
Doba měla své otroky, dneska je má taky, ale často se mnozí lidé nechávají zotročovat sami, to za PTP nebylo. Tehdy kdo měl smůlu, už valil do uranových dolů.
Neúspěšných je víc než úspěšných, a tak je dobré si z toho umět dělat legraci.
Jak z úspěšných, tak z neúspěšných.
Autor zde zvolil ty neúspěšné.
Patrně nejznámější kniha autora.
S humorem přes vážné životní problémy.
Autor čerpá v této knize ze svých postřehů v období kolem II. světové války.
Jejich den je dnem, kdy se jim konečně přihodí něco, co považují za vzrušení vůči všední a ubíjející realitě,
Drsná padesátá léta.
Jak žít? Čemu věřit? Dělat ze sebe budovatelského tajtrlíka? Zvláštní doba.
Tři divadelní hry, které se hrály jen po domácnostech, na večírcích Jáchyma Topola a ani v devadesátých letech se na jevištích moc nenastudovávali.
Co by asi autor napsal o dnešní době, když už tehdy se mu zdálo, že ta kulturnější doba končí?
Viděl jsem to na divadle a byl z toho rozčarován.
No, jestli vůbec takové postavy žili, tak to bych se moc divil. A že by se takhle sbližovali? Nuda. Přál jsem si, aby to bylo lepší, protože autor je mi sympatický, ale bohužel.
Ze všeho něco - povídky, dopisy, zápisníky, publicistika, rozhovory ....
J. Topol vypravuje o všem co dosud v životě zažil.
Kdo ji četl, ten ji nedočetl.
Pokoušelo se ji dočíst i řada kolegů J. Topola, ale přiznali, že nedočetli.
Nejdříve ležák, pak se najednou zvedl o tuhle knihu zájem.
Autor ji psal stranou, o samotě, na jeden zátah. Byl z toho psaní tak vysílený, že už nikdy prý tolik energie do žádné knihy nevloží.
Podivný pohled na rok 1968.
Maličká země a že by se kolem ní motalo tolik událostí?
Především se mi líbí obrázky ke knize.
Kniha je to zajímavá, ale při delším čtení člověk při ní usne. Proč asi?
Co zažil J. Topol za minulého režimu, to zapsal i do poezie. A tohle je výsledek.
Kniha povídek, vzpomínek autora na to co zažil a považuje za zajímavé.
Není to obraz doby, je to spíše taková zvláštní fantazie o lidském jedinci uprostřed dění.