YangJie
komentáře u knih
Hladový hrob
Robert Galbraith (p)
Asi se už opakuji, ale skvělá vypravěčka a spisovatelka může napsat román/detektivku snad jakéhokoliv délky a pořád to bude čtivé, záživné a plynoucí přiměřeným tempem. K tomu, aby udržela čtenářovu pozornost nepotřebuje nic bombastického či šokujícího, ale přesto nás přirozeně nutí číst dál a dál, těšit se na každou kapitolu a netěšit se, až bude konec. Prostě čtenářské hody.
Golet v údolí
Ivan Olbracht (p)
Je to něco, jako otevřít časovou konzervu. To, co tehdy Ivan Olbracht viděl je opravdu jedinečné. A my, (v mém případě chyba, že ne dříve) máme jednoduchou možnost to vidět taky. Život uzavřené židovské komunity tak, jak v podstatě fungovala 2000 let. Děkuji impulzu čtenářské výzvy.
Neklid
Jeffery Deaver
Od Jefferyho jsem přečetl takřka všechno. Ovšem tato kniha, ke které jsem se dostal až takřka nakonec je opravdu skvostná. Zápletka, postavy, tempo, nepětí , prostě všechno super. Vřele doporučuji.
Sedm metrů čtverečních
Jussi Adler-Olsen
Pan spisovatel se opravdu rozjel. Vybudování finálního případu propojením případů předchozích je prostě brilantní.
Oddělení Q mi bude chybět.
Noční dům
Jo Nesbø
Tak trošku si Nesbo zahrál na Stephena Kinga. Ale nakonec z toho krok za krokem lezla divná bramboračka. Jako by neměl jasný plán a po první části nevěděl co s tím. A tak to ukončil tak, jak to ukončil.
Temný proud
Deon Meyer
Deon Meyer je prostě skvělý spisovatel. Jeho série s Bennym je neuvěřitelně čtivá a jako bonus dostáváme my, tady v ČR parádní informace o tom, jak to vlastně tam v JAR chodí. Vlastně skoro už nechodí. Stát si rozebrala černá komunistická mafie jménem ANC a teď už se vlastně jen čeká na úplný kolaps. Jsem jen udiven, že Deon Meyer může a troufne si to takto otevřeně popisovat.
Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal?
Tomáš Etzler
Do Číny jsem pravidelně jezdil mezi lety 2000-2015, většinou 3-5x ročně na 7-14 dní. Tudíž jsem tam toho prožil strašně moc. I když jsem se pohyboval převážně v prostředí středních podnikatelů, prožil jsem nespočet situací obdobných jako pan Etzler. Chvílemi jsem si i připadal jako by psal můj deník. Setkal jsem se s tisíci lidí od těch nejchudších až po lidi neskutečně bohaté, byla to úžasná patnáctiletá jízda, kdy jsem se zblízka stal pozorovatelem a vlastně i účastníkem čínského ekonomického zázraku. Společnost se mi před očima měnila a s ní i lidé a hlavně mí čínští přátelé. Bohužel to byla většinou se vzrůstajícím blahobytem změna k horšímu. A tak jsem tam přestat jezdit.
Kniha je dobře napsaná a hlavně pravdivá. A kromě toho…. z čínské kořalky opravdu nebolí hlava. :)
Šikmý kostel 3
Karin Lednická
Tak co dodat. Bylo to moc krásné. Zdá se, že “Paní Spisovatelka se vypisuje do stále lepší kvality. Samozřejmě musí každého, kdo si trilogii užil, napadnout: “ A co dál? Karin Lednická to rozhodla. Nic. Trojka je poslední. Stará Karviná už není a popisovat osudy hrdinů na sídlištích Karviné nové už by nebylo ono.
Čtenářům doporučuji během čtení sledovat interaktivní mapu s množstvím fotek, kterou na web umístilo město Karviná. (https://gis.karvina.cz/portal/apps/webappviewer/index.html?id=84c7c872c592435993867843976b35f5)
Děkuji za nevšední čtenářský zážitek.
Poslední hřebík
Stefan Ahnhem
Za mě nejlepší díl “Riskovské série. Napětí, vypracovaný a přiměřeně složitý děj. Škoda, že to končí. Na rozdíl od jiných sérií se mi zdálo, že kvalita šla postupně nahoru.
Černočerné srdce
Robert Galbraith (p)
Tak za tu brilantní vypravěčskou schopnost, výstavbu celé mega zápletky a prostě proto, že paní spisovatelku Rowlingovou obdivuji, musím dát pět hvězd. Jinak si ale myslím, že už to začne narážet na schopnost nás čtenářů tak komplikovaný výtvor pobrat. Každý další příběh Robin a Cormorana je komplikovanější a delší. Bude zajímavé sledovat jak to celé dopadne.
Gazely
Patrik Hartl
Asi už se bude říkat: “Klasický Hartl. Opravdu velice čtivé, má to spád, ale už teď si budu těžko vybavovat, co se odehrálo ve kterém románu.
Ale nezměrně obdivuji u Patrika Hartla jeho schopnost “státi se ženou.
Snad jen po dobu psaní.
Sudetenland
Leoš Kyša
Své mládí jsem prožil v 60 a 70-tých letech na Bruntálsku ve městě o něco větším než Dvorce. Žilo u nás v té době několik německých rodin nebo spíš starých neodsunutých Němců. Nevím přesně, proč jim bylo umožněno zůstat, ale zřejmě se jednalo o předválečné sociální demokraty. Bydleli v několika vícebytových domech uprostřed města, kudy jsem chodil do školy. Nikdy se nesmáli, nikdo se s nimi nebavil, nikdy se nevzdalovali od svých domovů. Převážně tiše seděli na lavičkách před domy a mlčeli. Vždy jsem měl pocit, že “privilegium zůstat “doma byl pro ně spíše trest.
Jsem přesvědčen, že soužití Čechů a Němců v poválečném Československu bylo nemožné. Němci by byli vždy viníci a tudíž v permanentním “trestu. Proto byl odsun jediné možné řešení a nakonec lepší i pro ně. Poválečná fikce popsaná v knize je zajímavá, myslím však, že ještě až příliš optimistická.
Celkově nápad, detektivní zápletka, spád knihy velice slušné.
Poslední kmotr
Mario Puzo
Při vší úctě k úžasným “ Kmotrům 1a2 považuji tuto knihu za mistrovské a nejlepší Puzovo dílo. Nádherně odvyprávěno, napínavé, skvělý popis Hollywoodských a Vegasských reálií a života aktérů celého toho spektáklu. Doporučuji všem tento skvělý čtenářský zážitek.
Český snář
Ludvík Vaculík
Ke knížce mne přivedl rozhovor Dani Horákové, ve kterém označila Ludvíka Vaculíka a tuto jeho knihu za původce jejích trablů s podezřením na její spolupráci s STB. A to je myslím symptomatické pro celé dílo. Přestože jsou zápisky tohoto svérázného disidenta nesmírně zajímavé a dokreslují tuto etapu “disidentské historie , nemohu se zbavit pocitu, že občas zacházel s názory, popisy a dojmy dosti lehkovážně a sobecky. Tim opravdu mohl mnoha lidem docela ublížit.
V srdci šumavských hvozdů (11 povídek)
Karel Klostermann
Po nějaké době jsem opět objevil “nového Klostermanna. A jako vždy jsem zůstal zírat, jak krásným jazykem k nám “Pan Spisovatel z doby před cca. 150 lety promlouvá. Pro každého, kdo má rád krásnou literaturu a popis časů dávno minulých je to skutečný požitek.
Outsider
Stephen King
No tak za mě to je návrat ke “Kingovským kořenům. Ani “Pytel kostí nebo “To to sice není, ale zaplať Pán bůh aspoň za to.
Jak svět doopravdy funguje
Václav Smil
Prostě a jednoduše: “Každý kdo chce mít volební právo by to měl mít povinně přečteno
Později
Stephen King
Není to špatné. Je to skvěle napsané a pěkně se to čte. Ale nemůžu si pomoct, pro mě, který Kinga čte 40 let, to zavání takovou velkovýrobou románů.
Rozpůlený dům: Příběh sudetské rodiny
Alice Horáčková
Tak, jak je uvedeno výše jedná se o románovou kroniku. To, jakým způsobem se autorka vypořádala s tak komplikovaným tématem, mi až bralo dech. Knihu by si měl přečíst každý, kdo chce o období po skončení druhé světové války vynášet jednoznačné soudy. Pak by možná pochopil, že to nelze právě proto, že vztahy, motivace a úhly pohledu tehdejších obyvatel Československa byly tak rozmanité. Jisté je, že v tehdejší atmosféře a situaci byl odsun německého obyvatelstva jediným řešením pro obě strany. Další soužití prostě nebylo možné. To, jak to proběhlo bylo sice velice často ostudné a zločinné, ale na nutnosti odsunu to nic nemění. Díky paní Alici Horáčkové za úžasný čtenářský zážitek.
Ada
Veronika Jonášová
Jedním slovem. úžasné. Nemyslím tím téma, ale zpracování autorkou, před níž smekám. Je mi jasné, že k uchopení tohoto bolestivého tématu bylo třeba určité dávky odvahy, jelikož nám Čechům se to určitě nečte lehce. Je docela pohodlné tyto věci “nevědět a naopak velice nekomfortní mít je trvale v hlavě jako třeba teď po přečtení této knihy nebo například knihy “Vyhnání Gerty Schnirch Kateřiny Tučkové.