žlučníkář komentáře u knih

Hodně jsem si toho při čtení říkal a do příběhu jsem byl už na první stránce hozenej, jak do rybníka, protože to nabralo kule už na první stránce.
To, že tě vykopnou z teplýho místa v kanclu, poněvadž jsi stál za šéfem moc blízko a byl naprosto fascinován jeho uchem tak, že jsi netoužil po ničem jiným, než se toho ucha dotknout, to je dobrej start. Zase jsem si říkal, co za pošahanej příběh jsem to vzal do ruky, ale co už. Tohle se mi stává docela často.

Nemůžeš to mít v hlavě moc v pořádku, když to fakt uděláš. Jediný vysvětlení na tvojí obhajobu je, že pokud bydlíš se starou matkou, tak sis splet její dávkovač na léky s pixlou bonbónů. Když o tom tak přemejšlím, tak to na obhajobu moc neni. Najednou si začneš užívat pocit žití bez peněz, že jsi trhan, smraďoch a nemáš na nic nárok. Jako vím, že některý lidi si tyhle stavy docela užívaj, a osobní zoufalství k životu potřebujou. To se pochopit dá, ale neměli by přitom bydlet u svejch starejch matek, nechat si vařit a obírat je o drobáky jako v pubertě.

Pak to jede dál a já mám pocit, že ten cápek z Hamsunovýho hladu by byl tvůj dobrej kámoš, ale musel bys buď skoncovat se svojí matkou okamžitě, nebo ho k ní vzít s sebou. Klidně bych uvítal pár dalších stránek, abych si zmenšil svojí představivost, ale něco ti řeknu. Ty nebudeš úplně v pořádku kámo, ale tvůj příběh mě bavil číst. A když už tu zpověď děláš, tak doufám, že jí děláš někde u psychiatra. Pokud tou dobou nějakej v Paříži je a nemá moc práce s vysedáváním v bistru...

3 29.12.2022

Místo - Bulharsko
V hlavní roli - Bulhaři, Turci, Zubatá
Doba - zlá

Žili byli, kdysi takhle v Bulharsku Turci. Turci povídáš? Co tam sakra dělali Turci? Prodávali snad chudejm Bulharům Tureckej med? Neprodávali! Dávali jim dacanskym darem něco jinýho. Třeba útlak a smrt dřív, než bys stihl říct přítele-sky.

Ta věc s Turkem se úplně nelíbila bulharskejm hochům, takže si tu a tam oblíkli zbojnický hadry a šli strašit kamsi do hor a lesů a dělali tam zbojnický věci a bylo to skvělý, dokud se nezkazilo počasí. To se pak i Bulharovi zbojničí blbě. Mezi nima by neobstál ani Martin Kabát. Zbojníci na sobě totiž neměli goráčovky, dobrý boty a po kapsách se jim neválí ani oscilococsinum. Nejlíp se zbojničí v putyce, kde se akorát chlastá a nadává. To bych uměl taky.
Všechno je to krátký a zbojnický a buď tam je Turek, nebo zbojník, nebo oba najednou. Je tam i varování jako na krabičce s tabákem. Pokud chceš bejt dobrej smraďoch a zbojník, tak si hnij v kopcích a nečuchej k ženckejm! Je to cesta do průseru. A pokud by se v druhým životě probereš v týhle době a v jižním Bulharsku, tak si rychle dojdi koupit nějaký bačkory, ať máš čím zaklepat. Nebyla to tam sranda, stejně jako třeba v ruský pustině. A to jsem si myslel, že tam je to úplně nejvíc Adidas místo na klepání bačkorama v outlým věku.

Já to měl přečtený dřív, než bys řek Hadzhidimovo rychle třikrát za sebou a vůbec mi to nevadilo. Tak si to klidně přelouskej taky!
Nazdárek.

5 17.12.2022

Tahle brožurka je z Islandu? Z tohohle ostrova už jsem nějakej příběh zhltnul. Byl teda o pár set let starší, ale pořád tam platilo to samý, co tady v tý sbírce příběhů.

I tehdy byl Island ostrovní vystrkov skoro až u grónska, kde je akorát nuda, bída, zima, pustina a smrt za každým rohem. To co tam teda není je večerka s alkoholem a cigárama na každým rohu, ba ani na každým okrese. Nejbližší je asi tak někde v Norsku, což je docela z ruky. Když něco chceš, musíš si proto skočit do Norska. Kdyby se tam aspoň daly pěstovat brambory, tak by se pak člověk mohl válet ve vlastní vodce. Co by se mi líbilo je ta teplá voda, co tam vyvěrá. V tý bych seděl a ucucával tu vodku a taky bych tam zaklepal bačkorama, pokud bych si je vzal i do tý vody. To jsem se zase nechal unést...

Však jaká země, taký lid. Když čtu paklík povídek, tak mě z větší míry bavěj a krátěj čas mnohem víc, než třeba sledování hobby naší doby s Jiřinou Bohdalovou, ale zase míň než vysedávání v hospodě u báby s točeným bráníkem. Nic konkrétního si nepamatuju ani od báby, ani Bohdalky, ani povídek. Jenom to, že se tam všude dějou klasický islandský piškuntálie, jako smrti, zima a bída. Jooo a smůla se tam lepí na paty víc, než hovna z Holešovickejch chodníků.

Tak, teď se blíží čas večeře a všem prokážu větší službu, když se zvednu a půjdu se podívat k lednici. Budou asi sýry. K těm se dá otevřít třeba víno... Čus!

4 07.12.2022

Tak tohohle jsem se docela bál, ale nakonec ta jednohubka svištěla jak ten noční vlak z Halle do Berlína, než si v něm nějakej prominent koupil od plynaře kvádro za deset táců mařen a k tomu přihodil svoje luxusní pyžámko, jaký si může dovolit snad jenom člověk se superschopnostma. Když jsi ale státní zaměstnanec a v tvý zemi se zrovna řeší co je správný (árijský), jestli žid, nebo žít, zatím tolik ne a na všechny řešení problému se posílaj divný pánové v dlouhejch koženejch kabátech, tak ten obnos může zadělat na parádní průser. Přece jen v těch dobách zažívá velkej rozkvět závist a práskačství. Chudák Hery Knytl je z toho celej tumpachovej a rozjíždí groteskní kolotoč omylů, přešlapů a trochu z těch prachů zmagoří.

Je super pozorovat, jak něco doporučí starý, ta udělá opak, způsobí průser větší než jejich činžák, obviní z toho jeho a když už to vypadá dobře, tak mu to znova natře holka šikovná.
Myslím, že hery během týhle krátký záležitosti musel zestárnout tak o osmdesát let a musí do smrti žrát prášky na hlavu. Taky jsem se těšil, že se rozlouskne, kdo byl ten kolík z vlaku a co tam dělal v pyžamu, ale výsledku nevěřím a trošku mě to zklamal.

Kdyby to bylo psaný jenom trošičku jinak a bylo to delší, klidně bych řekl, že to napsal Emil Vachek. Ten to ale nebyl, tak se nedá nic dělat. Můžu prohlásit, že tenhle Heinrich Špejle to skoulel taky dobře. Bavilo mě to celej večer, dokud jsem se nedostal k posledním stránkám. Tam jsem se trošku nakrknul.

2 25.11.2022

Chceš si dáchnout, zarelaxovat a občas se nad něčím zamyslet? A třeba se i poučit? Otevři si bajky! Ale bacha, nenech se jejich množstvím smést jako lavinou. Jednou za čas si hoď pohodu a přečti si, jak osel, kůň s blechou, nebo liška s vránou... Ty vole, slyšíš jak ujetě to zní? Ale určitě to tak jenom zní. Přitom je to pohoda a já jsem si to užil. Sakra, už mluvím zase ujetě. Jdu se projít do mlhy a zamyslet se nad sebou a nad světem ve kterým musím žít. Ale bajky jsou fajn...

6 12.11.2022

Bez prskavek tvrdil Slávek, na štědrý den nelze být a pak pan Skruž s minimaxem zavlažoval byt.
Je to asi nejstravitelnější a nejvíc Adidas oddychovka z brka Karla Dikense. Vsadil bych se, že skrblík skruž, kterej nevyhodí ani pětník zbytečně, musel se v předvečer vánoc sjet nějakým levným pančovaným likérem a možná i černým svědomím. Jak jinak si vysvětlit, že by se čistý hlavě zdály podobný hrůzy jako výhružky peklem a duchama? Ať to bylo jakkoli, já se přikláním k tomu, že to něco vyvolalo a svědomí v tom samo nebylo.

Tak jako tak je to pohádka a není od Grimmů, takže tam nikoho nerozsekaj, neokradou, ba ani tam nikdo neumře na úplavici, nebo s ropuchou na ksichtě. Jediný co je tam ke škodě je, že se Skruž začne chovat normálně a přátelsky, což může způsobit, že všichni budou mít za starýho blázna.

Chceš relaxovat, moc nepřemejšlet? Číst oddychovku? A rychlovku? Tak na co čekáš?

9 30.10.2022

No co k tomu říct? Už jste někdy byli v hospodě na jednom a pak si toho moc nepamatovali? Stejný to je s pořádáním týhle jednohubky. Ta je teda z několika kousků. Něco se v těch povídkách pindá a já si víceméně nepamatuju nic. Většina mě ničím nezaujala. Jediný co upoutalo mojí pozornost bylo Na dně. Tam jsem pozoroval, že do basy se dá dostat snadno, dokonce třeba i omylem a pak tam hnít za živa, jako maso v Albertu a třeba tam i zkapat. I kdyby sis dával majzla, tak se tam stejně dostaneš a kolikrát by si tam měl sednout nějakej debil v uniformě.

Že by tam byl nějakej rubač jsem si úplně nevšiml. Na začátku se tam o něm něco pindalo, ale jestli vyrubal celou hospodu, nebo nějakou mýtinu, to fakt nemám páru. Nejsem parní stroj. Myslím, že jsem se tu vyždímal do mrtě, tak si jdu radši otevřít nějakej podobnej blábol. Drž mi palce!

3 13.10.2022

V tom zapadlým Rusku je to vždycky zvláštní. Buď se tam chlastá, řežou ženský, nebo zavčasu umírá. Nebo všechno najednou. Zvláštní? Co to kecám? Správný slovo je asi tradiční.

Tady se právě tolik těchto kratochvílí neděje, což je podezřelý. Ale Saks je zvláštní člověk. Pracuje jako nějakej ouřada v papírech, jeho stará je ve skutečnosti mladá samička a on sám sebe považuje za starce. To podporuje i fakt, že místo aby jí provětral pérka v duchně, tak celý noci čte a něco si čmárá. A přes den Polince furt něco melduje o muzeích, umění, hudbě a jí to určitě v uších zní jako nic neříkající tlachání starého strýce.
Jenže ze Sakse pak vypadne že je mu 32 a že se chystá do výslužby, protože už by to v ouřadu stačilo až až. Já bych v tomhle věku taky nejradši mazal do výslužby a stal se rentiérem. Ale Saks je asi nějakej duševně přestárlej vořežprut.
Není se čemu divit, že se na scéně najednou objeví hřebec, kterýho Polinka kdysi odmítla a hned se začnou dít věci. Začne jí posílat lístky, kde čmelák Galickyj opakuje svou výzvu. To je mnohem lepší nabídka, než třeba návštěva muzea, její obraný štíty nakonec povolej jako svěrač a Galickyj jí okamžitě opyluje. A co na to Saks? Asi si řekne, že je na to starej, hodí na to bobek a stane se z něj voyer těch dvou.

Ták a teď jsem lehce za půlkou, což je asi strana 60. Pak se to trochu vleče, dokud se nedozvíš jak to dopadlo. Mně by se líbilo, kdyby tam Saks do sebe zvrhnul vědro vodky a pak někomu nabančil polenem do ksichtu. Ale dopadne to tak? Neřeknu!

2 04.10.2022

Pozor, všechno vykecám!
Klubko zmijí existuje snad jenom ve dvou případech. V prvním je to na hlavě medúzy, pokud ta háďátka jsou teda zmije a ve druhém případě je to v hlavě a žaludku plesnivýho, bohatýho a nemocnýho dědka, kterej vypráví svůj životní příběh.

Jeho genová nálož je taková, že Harpagon je jeho mladší brácha, kterej je trošku slabší a filantropie by byla v jeho knihovně v regálu mezi vědecko-fantastickejma věcma a báchorkama, společně s bleskem, čtyřlístkem a časopisem hrom. Z toho dědka celou dobu vyrážej erupce žluči a nenávisti k vlastní rodině. Nechápu, jak si mohl opatřit nějaký děti. Bylo to asi tak, že tam dole mu to fungovalo a svoje švestky vymačkal tu a tam i někde jinde. Divím se jeho starý, že celej zbytek života čekala v ložnici a doufala, že za ní přijde. Bejt ona, spustil bych se třeba se zahradníkem. Možná se ale bála, že by její úlet posral celou rodinu. Vůbec si nedokázala představit, jaká nenávist se v dědkovi kupí a kolik let vymejšlí brilantní plát, jak s nima vyjebat. To jim pak dochází, ale nemůžou s tím udělat už nic.

To ten dědek tolik nesnášel svojí rodinu? Blbec to nebyl, ale proč se chtěl tolik mstít? Možná se bál, že po jeho smrti dostane jeho rodina prachy a bude je utrácet? Jak říkám, z celý tý brožurky stříká na všechny strany žluč a ze hřbetu vytékají slzy. Někdo to tu myslím psal, že největším nepřítelem dědka byl on sám a já myslím, že na tom něco je. Sice jsem ho nesnášel celou dobu, ale nepustil jsem tu knížečku z ruky a nechal se úplně pohltit.

Howgh, domluvil jsem.

7 22.09.2022

Po posledních ne tak dobrejch zkušenostech, kdy jsem měl pocity jako kdybych četl nějakou horší verneovku, jsem se k Trosce přece jen vrátil. A to jenom proto, že že mi někdo nakukal něco o pokračování příběhů těch magorů z Nemovy říše. Tak jsem byl trochu zvědavej.

Byla to pravda. Dědek plesnivá je tam zase, jenom mnohem starší a s ním i potomci těch předchozích koumáků. Ty si tam myslej, že něco objevili, ale dědek jim vždycky řekne chachááá, to už dávno znám cucáci. Ten dědek je mi celkem nesympatickej. Oni si od něj chtěj asi taky odpočinout, tak se nechají dědkem vystřelit v něčem jako je špunt z prossecca do vesmíru a pak už to jede. Příští zastávka: Velká fantasmagorie!

Zatímco na měsíci žijou akorát nějaký příbuzný mloků, co bydlej na Zemi v potopený Atlantýdě, tak na Marsu je to jako ve Star Wars. Na půlce planety jak tam co otročil Anakin a na druhý to je spíš jako na planetě, kde se z Anakina stal Darth Vejda. Kluci to tam docela vykosej od někoho kdo o sobě tvrdí, že je nesmrtelnej jako Palpatýn. Docela k posrání je, že i když jsou na Marsu, tak se dozvědí, že vládce Marsu se zná s Nemem. Zase se jim tam plete. Hele, ten vesmír je prej nadupanej úplně vším a na každým asteroidu to žije jak sviňa. Někde jsou umpalumpové a na Venuši, kde by měla teda podle mě pršet kyselina sýrová, což není zrovna případ, kdy by pršel eidam třicítka a většina z nás by měla radost a snažila se někde sehnat dost tatarky. To jsem se zase nechal unést. No tak dál, tady žijou neandrtálci, dinousauři a bůh ví co na to celý dohlíží. nejspíš to bude nějakej bůh, kterej se nudí. A na Merkuru je prej jenom 51 ve stínu, jinak pohoda. A ty co tam žijou, tak jsou skoro lidi, akorát mají netopýří křídla. To už by asi bylo dost i na Verna. A když se tihle kokoti dostanou dostanou na zem, tak se zase objeví Nemo a celej můj dojem zase posere.

Pokud si mě na Fejsbuku nepřidá Alesandro Scotta a nepozve mě na elixír mládí, tak další šanci Trosce asi nedám. To na tom Marsu mě bavilo, dokud z Nema nevypadlo, že si s králem Marsu normálně volá. A hádej co, s těma prckama taky a Merkurskýho netopejra zná taky. To mi zase zkazilo náladu. Ale ty si to klidně přečti, třeba se ti to bude líbit.

9 14.09.2022

Zdravíčko, já tu knihu dostal. Sám bych si jí asi nekoupil i když viděl nějaký dokumenty o Djatlovově výpravě a docela mě to zajímalo. Ale v tomhle jsem měl pocit, že tam bude trošku víc tý fantasmagorie, aby z toho byl ten pravej bestseller. Poslechni, ten námět je jasnej. Je to záhadná smrt bandy sovětskejch študáků v pořádný nehostinný ruský pustině. Já kdybych tam v tý době byl, tak chcípnu hned, v těch dobovejch bagančatech a rádiovkách. Je tam spousta otázek. Krom zkurvenýho uralskýho počasí je to UFO, sovětskej výzkum, akta X a Alsam. Člobrda velikosti domu, kterej nepotřebuje boty, ani bundu. Z toho vychází velký špatný i kdyby se jednalo jenom o výpravu k rybníku v seriálu chalupáři.

Tady je to tak, že spisovatel, rejža, starej blázen a artistka, která je ve skutečnosti agentka skalyová se vydaj na Ural řešit, jak to všechno bylo. Byl to super styl současnosti mixlej tím, co se dělo před šedesáti lety. Zatím to odsejpá docela nádherně, ale jak se to blíží ke konci výpravy, tak se z toho stane trošku přestřelená krávovina, která kombinuje muže v černém, tajnej sovětskej program, počasí horší, než samotný Rusko a cestu do pravěku s reality šou survivor. Ten konec vypadal tak, že současný Rusko tam řeší všechno stejně, jako SSSR.

Nevím, co si o tom mám myslet. Většinu knihy jsem byl napjatej jak struna a k tomu si chtěl přečíst něco víc o tom, co bylo všechno mezi pisálkem a akrobatkou, ale konec mi to úplně zkazil.

7 25.08.2022

Když jsem tuhle knížku bral do ruky, tak jsem nevěřil, že jí celou dočtu. Nebylo to ale tím, že by to byla hovadina, jako třeba nebezpečné vztahy Honzy Musila. Ale proto, že jak byla stará z dob Hitlera, tak se celá rozpadala a já se bál, že že se mi rozpadne dřív, než dojdu do lednice pro pivo. To se naštěstí nestalo a mohl jsem to teda vycucnout písmenko po písmenku až do konce. Ty vole, malej kluk jak Mirek Dušín uchvátí svojí duševní čistotou skřítka, kterýmu se říká zelená čepice. Skřítci evidentně maj fantazii při udělování jmen, ale je to taková pohádka, tak se tím není třeba moc zabejvat. A tenhle fištrón ho zasvětí do všech piškuntálií, co se dějou v těch jejich Kotěhůlkách.

Jak se zelená čepice objeví, tak i najednou zmizí a celý to skončí. Je to krátký, tak se tam toho zase tolik nesemele. Bavilo mě to a alkohol za to nemohl. Docela mi to připomínalo kocoura sklíčka a sovu pálenku. Akorát s tím rozdílem, že tady nikdo nelítá na koštěti nahatej, ani Jaromír Soukup. Tak si to s chutí přečti, čus bus...

5 12.08.2022

No já nevím, od tohohle autora se mi líbila třeba psycho likvidace člověka u snědenýho krámu. Jenže tohle trošku pokulhávalo. Trochu mi to připomínalo Nerudovsý povídky z malý strany, akorát tyhle jsou z míst, kde dělal Šemík trojitý salto s pěti vruty.

Nenadchne to, ale ani neurazí. Každej si tam vybere to svoje. Stejně jsem to měl u Nerudy. Něco zajímavý, něco ubíjející a pár kousků vtipnejch. To jsou většinou ty, co v nich vystupuje někdo, kdo se rád naleje a nejlíp zadarmo. To bych se chtěl taky naučit, ale na to vy asi nejste, co? Hernajs, až jsem z toho dostal ukrutnou chuť si zajít ke Kloko na Kácov, tak čus...

3 29.07.2022

Když to vezmu kolem a kolem, tak ti indiáni to vůbec neměli lehký. A je fuk, jestli to bylo v Brazílii, nebo v jiný díře. Třeba v severní Americe. Indiánky to taky neměly lehký. Zvlášť pokud se jmenujou třeba Irasema a jsou dcera místního magiče. To znamená, že jestli na ní někdo dostane mlsnou a Irasema kejvne a nechá si šáhnout pod banánovej list, tak z jejího krásnýho těla, který se snažím si v hlavě vymodelovat, udělaj její kámoši ze vsi nudličky stroganov, velice bolestivým způsobem. A proč se tam o tomhle mluví? Přece proto, že se tam objeví cizí Dolph Lundgren a Irasema začne vlhnout jak všechno v deštným pralese a spadne jí ten list a Dolphýnek má rázem prostřenej stůl. Blbý je, že pak musej vzít roha a v tý džungli ještě nic nejezdí, tak jedou svižným pěškobusem k moři, kde se děje ještě spousta věcí, ale o těch tu nebudu povídat přeci.
Dobrý bylo, jak se indián ničeho nebojí, ale stačí, aby magič udělal trik s kouřem a rambajzem, tak jsou rázem posraný až za ušima z nějakejch duchů. Ten magič byl regulérní podvodník.

A ten druhej příběh je přesně o tom, že čím víc bolest, tím víc Adidas. Nějakej mladej terminátor chce dokázat, že zabije všechno co potká a chce bejt za největšího kinga v okolí. To jeho jméno je pěkně trapný, až debilní, tak mám podezření, že to všechno dělal proto, aby se mu říkalo třeba drtikost, nebo oštěp do vrtule. To zní daleko líp a dá se to i vyslovit. Na rozdíl od Urabižary. Terminátor narazí na podobnýho magora co utek z oktagonu a fajtěj od rána do rána plichtu. Nakonec ho oštěp přechčije podobně, jako když někomu, kdo si chce sednout pošoupnete židli dál a on se skulí jako hruška. Zajmutej magor se se pak dožaduje kvalitní, pomalý a velice bolestivý smrti u mučednickýho kůlu a těší se, jak tam bude trpět. Možná se na to těšil taky proto, že dostane před smrtí supr ženskou, do který má zasejt novýho bojovníka. Dopadne to nakonec trošku jinak a celkově mi tenhle příběh přišel dost krvavej a k ničemu.

Celkově si myslím, že to bylo psaný divně a kdo chce něco čtivýho, tak ať si radši přečte nikdy v životě jsem nelhal, a teď promluví má kouzelná puška, čili poklad na stříbrném jezeře a ostatního Vinetua. To jsou o něco zábavnější pohádky.

4 14.07.2022

Koukám co je to za brožurku a zjišťuju, že je to zase slepený ze dvou kusů. Většinou se mi stává, že jeden z těch dvou by se hodil spíš na podpal v kamnech akorát.
Tady to tak nakonec není i když jako majstrštyk bych to taky úplně nenazval. V první půlce jsme ve válce. Dva vojáci spolu přežívají a Karel má spadeno na manželku toho druhýho. Dokonce se ho zeptá, jestli by mu jí nepřenechal, na což mu ženáč pochopitelně řekne, jestli se náhodou neposral. Tak jako tak toho prvního odvedou bůh ví kam a Karel zdrhne. Hele, motýl údajně cejtí svojí samici na dvanáct kilometrů. Karel samici Annu cejtí nejspíš na mnohem větší vzdálenost a úplně za to nemůže fakt, že tehdy se ošplouchla akorát v sobotu v lavoru a rexona u ní na poličce taky nestála. Jakej asi Anna musela mít v hlavě guláš, když jí přišel dopis, že její starej vyhrál soutěž v chytání šrapnelů a najednou Karel zabuší na dveře a řekne čau, já jsem Richard, tvůj starej. Půjdem si už lehnout? Ona mu nevěří, ale asi si říká, co už. Jaký bude asi překvápko, až se doma objeví živej Richard a najde svojí starou s bubnem a svým kámošem? Neřeknu, jenom jsem čekal trošku jinej výsledek, a tak jsem trošku zklamán. Pravda, že Anče vlastně za nic nemůže, přece jí řekli, že zbytky jejího starýho žerou červíci.

V druhý půlce jeden patlal co by rád byl malíř, nemá prachy na studia čmáranic, a tak maluje zatím jenom pokoje. Občas maluje i cuchtičku ze zámku, která když je v posteli, vypadá jako anděl. Říkal to teda sluha, kterej má od všeho klíče a to, co má všechno rád se nedá najít snad ani na pornhubu. Patlal by si asi rád zapatlal s cuchtičkou, ale hodí se do toho hned několik vidlí. Navíc je nerozhodnej a já bych mu věřil spíš to, že je ve skutečnosti na chlapy, jenom to ještě úplně neví. Kam jsem to sakra zase odbočil? No to je fuk vážení, to jak mě u Karla a Anči zklamal závěr, tak v tom druhým se mi to bohatě vynahradilo. Vůbec jsem nečekal, co se tam v tom zámku děje, ani bych nevěřil, jak to dopadne.

2 04.07.2022

Hůůůů, to je jízda. Takže ve dvojce to kolikrát vypadalo jako hledá se Nemo, protože vousatej dědek se vůbec neukazoval, neznamená to ovšem, že se schovával a nic nedělal. Dva junioři, co se jim tak dobře nevedlo se zotavují a jdou zase do akce. Jeden poznává podzemí stejně, jako v jedničce jeho mrtvej otec, takže trošku repríza. On teda krom bádání začne šilhat po průsvitný Nelly a já jsem jak na trní, jestli se něco strhne. Všichni akorát něco vynalézaj, protože kdo to nedělá, tak musí z kola ven. Je to úplnej koncert. Hele kámo, ten tvůj přístroj na odposlouchávání celýho světa, máš ho tady? No, nemám dědku. A nechceš mi ho sestrojit? Jasně dědku, hned se do toho dám. A pak si zaleze vedle do kumbálu a složí ho jak popelářskej vůz ze stavebnice merkur. Tomu se až věřit nedá.

A jak si ve světě vysvětlej to, co se jim děje za náhody? Triky s mlhou a výbuch Krakatoy. To prej bouchlo proto, že někdo z neviditelný armády trochu experimentoval a dal něco omylem do jinýho hrníčku a udělal tím ohňostroj, kterej byl slyšet i na měsíci. Stejný, jako koncert postižený oblasti. Určitě nad tím jenom mávli rukou. Když se to chýlí ke konci, vytáhne dědek plesnivá poslední esa z rukávu a jeho řešení a záruka míru mi připomíná starej dobrej socialismus. Úplně je tam v tom slyšet ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady udělají moc.

Z toho konce jsem teda nadšenej moc nebyl, ale celou dobu to k tomu směřovalo. Má to teda výhodu, že to celý po otevření ujíždí jako vlaky přes ty jejich horizonty. A ještě jedna rada. Kdyby ses náhodou dostal někdy pár set kiláků pod zem a stoletej vousatej dědek by ti nabídl práci a že mu můžeš říkat otče, radím ti říct, že to ještě zvážíš a hledej rychle cedulky exit, nebo úniková cesta.

2 25.06.2022

Nečekal jsem od toho nic, tak nemám právo plkat něco o zklamání. Pošahaná patlalka se podřeže, utopí a klasicky vytopí sousedku pod sebou, protože vodu zavřít před řezáním je problém. Jejího terapeuta to trošku sebere, ale to je vedlejší. Důležitější je fakt, že když ta pošahaná pani vypustí krev a duši, tak se bůh ví proč promění v rybu. Možná to tak mělo být, možná si před smrtí dala preparát matky doktora Mráčka? Možná byla jako Gandalf a někdo usoudil, že má na světě ještě nějaký poslání. Možná to poslání bylo zaměstnávat cizí lidi tím, že když zjistí, co Billa taška ukrejvá, mají hned o zábavu postaráno.

Ta knížka je nenáročná a dá se proletět docela rychle. Můj dojem z ní možná trošku ovlivnil fakt, že jsem při čtení koukal na bednu, kde dávali klub náročnýho diváka. Běžel tam seriál má tlustá valentýna a triky stříbrný lilie. To mi sebralo dost mozkovejch buněk. Zpracování knihy mi přišlo trochu podobný, jako u tý venezuelský slátaniny. Nápad zajímavej, jenom by se to dalo víc rozvinout. Potenciál to určitě má. Ale abych to jenom nehanil, tak se mi i něco líbilo. Když se Olívie dostane do rodiny xenofoba a fanouška ortelu, tak je to podaný jako dobrá groteska. To jsem byl zase zklamanej, když hromotluk Bohouš odnáší Billa tašku zase někam jinam a já se tak nedozvěděl, co dalšího se v týhle domácnosti semlelo.

Čekal jsem, že se kruh uzavře kapánek jinak, ale co už. Nedá se nic dělat. Knížka s šílenou obálkou se vrátila, odkud přišla a cestu ke mně domů už opakovat nebude. Tečka.

2 13.06.2022

A máme tady pokračování Big Brothera, zázraků přírody a cesty do pravěku. Ve světě hrozí mnohem větší konflikt, než se děje třeba při hře domino, a tak Nemo zavelí, že je konec kry, Nautila nechá parkovat uprostřed Grónska, kde nejsou modrý zóny a všechny pošle dělat agenty. Nechce si sám špinit ruce. Jenže jeden agent se nechá vylákat ven a nechá si z obsahu svojí hlavy udělat květákovej mozeček vlastním paprskem.

Pak zjistíme fakt, že když se takovýmu vykukovi a přeborníkovi v přemejšlení narodí syn, tak vyjde z dělohy rovnou se šroubovákem, mikroskopem a pájkou v ruce a hned jak ho kojná odstaví, začne okamžitě bádat a vynalézat. A takovýhle potomstvo se tam rozhodne záhadu květákovýho mozečku vyšetřit a hned jdou na to. Takže se tam děje taková menší bondovka a stíhací akce po půlce světa a vzhledem k tomu, že Bondi jsou sotva plnoletý, tak určitě něco poserou a Nemo to bude muset žehlit. Troska se tam snaží o napětí, ale z mýho pohledu je dvojka kratší a o něco slabší, než jednička.

Jsem zvědavej, jestli se ve trojce něco stane a donutí to nema vylízt ze svýho kanclu a udělat nějaký svoje triky...

6 02.06.2022

Armand? Kdo je sakra Armand? Pořád jsem se sám sebe ptal, stránky se otáčely jedna za druhou a já moc netušil, co na nich je. Teda tušil, ale neudrželo to mojí pozornost tak, abych si něco z toho zapamatoval a působilo to na mě jako slušná ukolíbavka. Šlo tam snad o to, že když tě živí stará rašple, nesmíš čuchnout k čerstvýmu, protože pak si sebereš svoje vyždímaný švestky a pakuješ se do marastu ulice. Armand byla teda druhá část brožury, skáču trošku jako blecha.

Ta první část, z tý si aspoň něco pamatuju. Válečnej invalida kterej to vypráví je těžký budižkničemu, břídil a plesnivá bačkora, která v každým příběhu dostane příležitost, zbabrat to zcela novým způsobem. Strašně mě pobavilo, jak se snažil tvářit tak, aby vzbudil v kolemjdoucích soucit a lítost. V tom jde kolem další bačkora a říká mu: ty vole, jak tě tak pozoruju, tak je mi jasný, že chceš spáchat sebevraždu. A on si řekne ty vole soucit, musíš myslet hlavně na soucit. Tak se zatváří sklíčeně a vyleze z něj, že vlastně jo. A druhej bačkora mu vyloží karty na dlažbu a přizná, že on taky. A hned mu řekne no tak jdem na to! Čapne ho a vyrazej někam, kde se dobře topí. Pozor, rozhodně nejdou hledat kamna. Dává to smysl? Teda to, co ze mě leze?
Pak bylo dobrý koukat do břídilovy hlavy. On si normálně říká, že spáchat sebevraždu je trapný, ale přiznat, že se vlastně utopit nechtěl je ještě trapnější. To bylo super pozorovat ty jeho duševní pochody.

Hele, kdyby byl Armand ta první část, tak to snad zaklapnu a nikam dál nepokračuju. To bych se ale nedostal k bačkorovejm přátelům. Takže za armanda nula nula nic, ale celý to zvedly moji přátelé válečnýho plesnivky.

3 26.05.2022

Trošku mi ta situace s Ulaniným starym připomínala případ, kdy říká bába dědkovi: Dědku, vylez z tý vany, nastydneš se a umřeš. A dědek vylez, nastyd se a umřel.
Starýmu taky radili, že když na jeho starou mladou miss ukrajinsko polský hranice má mlsnou i místní majitel všeho polskýho, tak má dělat, že nic nevidí. Kdyby viděl, tak by mu třeba chtěl zapálit barák a pak by už jenom umřel.
Starej to nakonec zkusí. Zalepí si oči vodkou a nevidí, jak jeho stará šupe na zámek a jak jí ten pšonek rozbaluje, jako kdyby se dostával do pytlíku polskejch chipsů. Ulana je z toho vařená jak brambora a pán musel bejt plájboj jak sviňa, když hodila přes palubu i svoje děti. Dá se na to nahlížet i tak, že furt zlobily a celkově jí sraly.

Její starej se teda jednou pořádně nažere vodky, v hlavě se mu rozsvítí, řekne si hovno, zapalí barák a nakonec umře. Přesně tak, jak ho varovali.
A to ještě není konec. Na to, jak je to krátký, tak se stále pokračuje a moje duše plesá a pláče zároveň. Finální emoce, kterou ve mně tenhle sešit zanechal ovšem je smutek a panika z toho, že doma nemám ani slzu vodky a nemůžu si s ní zalepit oči. Poučím se proto pro příště a zajdu k židovi. Teď jsem zase odbočil a dostal se někam, kam jsem úplně nechtěl.
Takže to jelo jako po másle a krom mojí zásoby vodky jsem v tom moc nedostatky nespatřoval.

3 28.04.2022