Zorka
komentáře u knih
Dva prstýnky
Millie Werber
Od knihy jsem si slibovala víc. Příběh napsaný podle skutečné události byl pro mě spíše průměrným literárním dílem, zážitky jsou sice vyprávěny v ich-formě, navzdory tomu na mě ale nepůsobily tak osobním dojmem, jak jsem čekala, jsou to spíše "střípky", útržky vzpomínek. Toto téma by si zasloužilo lepší zpracování.
Dědicové
William Golding
Goldingovy knihy rozhodně nejsou určeny pro nezkušené čtenáře. Tolik skrytého, velká potřeba soustředit se, nutnost hledat mezi slovy, to je Golding a to jsou také jeho Dědicové. Pohled na svět očima neandrtálce vyžaduje maximální představivost, přesto se domnívám, že většina čtenářů by při druhém čtení objevila další významy, které jim při prvním čtení unikly.
Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
Celkem čtivý příběh, nicméně pět hvězdiček dostává jen "pánbůh" a do toho má tedy toto dílko daleko. Zaujalo mě orámování děje problematikou ekonomiky a ekonomické novinařiny, zaujal mě příběh, který hlavní hrdina odhalil. Nicméně si myslím, že v souvislosti s touto knihu dost zavládla "davová psychóza", proto ji čte a chválí tolik lidí. Jestli si to opravdu zaslouží, si nejsem už tak jistá...
Už se stalo...
Renate Rubinstein
"Titul, který držíte v rukou, vypravuje o nemoci a o mně. Člověk nemůže jedno od druhého oddělovat. Je to knížka egocentrická, plná dobrých rad - rad pro mě." (s.5)
Bohužel jsem si naivně myslela, že i já najdu v knize nějaké rady nebo že mi knížka pomůže pochopit lidi s touto nemocí, neboť máme RS v rodině. Bylo jich ale minimum. Možná je kniha příliš útlá, možná mi nesedl autorčin styl, možná jsem nepochopila záměr (viz výše). Některé myšlenky mě zaujaly, ale že bych si z knihy odnášela mnoho, říct nemohu. Nicméně obdivuji každého, kdo se kvůli nemoci neuzavře do sebe a dokáže se soustředit na to, "co ještě může", nikoli na to, co už nemůže.
Samostatnou kapitolou je naprosto šílená obálka - titul spojený s fotografií naprosto nekoresponduje s tématem knihy, naopak je spojení obojího dost zavádějící.
Lingvistické pohádky
Petr Nikl
Pro knihu jsem si musela skočit do dětského oddělení, nicméně se domnívám, že jen hrstka dnešních dětí ji dokáže ocenit. Zato pro dospělé s citem pro jazyk a s trochu dětskou duší je toto dílko skvostem. Pohádky se zdrobnělinkami nebo "ozzákovská" pohádka pro drsoně, pohádky založené na zvuku, hrátky se slovy, to jsou Lingvistické pohádky Petra Nikla. Popletenou pohádku se zaměněnými písmeny jsem využila jako zpestření výuky, tedy autorovi vřelé díky ...
Treblinka, slovo jak z dětské říkanky
Richard Glazar
Otřesné svědectví o hrůzách vyhlazovacího tábora Treblinka. Vězeňský slang je trošičku složitější na čtení, nicméně německé fráze jsou v textu přeloženy a kniha je srozumitelná. O její historické cennosti určitě není potřeba mluvit.
Jaká budu umírat?
Christine Bryden
Tuto knížku by si měl určitě přečíst každý, kdo má ve svém okolí člověka s diagnózou Alzheimerovy choroby. Autorka vysvětluje obtíže nemocných lidí zejména v raných stádiích nemoci a snaží se objasnit s nimi spojené chování, které může na veřejnosti působit "zvláštně", a pokouší se vyvrátit mylné spojení Alzheimerovy choroby s "blázněním" - A. choroba není psychiatrické onemocnění, je to postupná atrofie mozku. Vzhledem k tomu, že různé typy demence jsou v současném světě s prodlužujícím se věkem stále častější, určitě není od věci nahlédnout pod pokličku tohoto tématu. Pro mě trošku nadhodnocena úloha víry při zpomalení průběhu nemoci, nicméně beru to spíše jako odhodlání nevzdat se - a motivací může být každému něco jiného.
Divná Jadie
Torey L. Hayden (p)
Typicky haydenovská kniha. Problematika elektivního mutismu je takovým leitmotivem knih Torey Hayden, je vidět, že autorka ví, o čem mluví. Odkrývání příběhu, který vedl dítě k rozhodnutí nemluvit, je vždycky napínavé, šokující, alarmující, vede k zamyšlení i k potřebě dívat se více kolem sebe...
Ostrov Sukkwan
David Vann
Je těžké hodnotit takovou knihu. Napsat o ní, že je hezká, by znělo "úchylně". Je ale zajímavá - s nečekaným a naprosto šokujícím zvratem uprostřed knihy (i já jsem si musela přečíst dvakrát, abych uvěřila, co se stalo). Velice zajímavá je také změna vypravěče nabízející pohled druhé strany, i odvaha autora psát tak naturalisticky o tématu, které je už samo o sobě tak děsivé. Co mě ale dostalo nejvíc, byl doslov. To, že autor čerpal částečně z vlastní zkušenosti, posunulo teprve příběh do té hrůzostrašnosti reality.
Nikdo nikde
Donna Williams
Přestože mě psychologie velmi zajímá, tato knížka mě zas tak moc nevzala. Je zajímavé číst autobiografii autisty se vším, co k tomu patří - člověk ale musí počítat s tím, že i při čtení bude občas tak trochu "mimo" svět hlavní hrdinky. Rozhodně se nejedná o odpočinkovou četbu, člověk musí hodně hlídat, aby udržel pozornost a pojal tak co nejvíc informací o způsobu vnímání autorky a hlavní hrdinky v jednom.
Cizí světy
Jan Cimický
Velmi zajímavé téma zpracované odborníkem, nicméně některé pasáže mi přišly trošku "vyumělkované" (např. učitelka nabádající žáka k tomu, aby nebral léky...). V životě Ivana tak sehráli velikou roli (kromě jeho nemoci) také lidé, s nimiž se v životě setkal a kteří ho v jeho nemoci "utopili". Poměrně zdlouhavě jsou popisovány prožitky hlavního hrdiny, jeho bludy, zpracování tedy hodnotím spíše jako průměrné.
Kyselina sírová
Amélie Nothomb
Pro mě spíše průměrná kniha. Velmi zajímavé téma, aktuální zejména v době, kdy televize a internetová videa "hýbou světem", trefný popis diváckého publika, kdy si každý sám pro sebe dokáže zdůvodnit, proč se na zrůdnou reality show dívá, aniž by si uvědomil, co tím vlastně způsobuje. Příliš mě ale neoslovilo zpracování, pro mě byla kniha dá se říct "plochá" a trošku mi chyběl úvod, připadala jsem si, že naskakuji do již rozjetého vlaku.
Viděl jsem peklo 2
Tvrtko Vujity
Šest příběhů, které na vlastní kůži zažil maďarský novinář, člověku opravdu srovná hodnoty. Zatímco při čtení prvního příběhu o kultu osobnosti v Turkmenistánu jsem se absurditou některých rozhodnutí a skutečností docela bavila, při čtení dalších příběhů už mi do smíchu nebylo. Smutný příběh lidí z potopené vesnice, otřesné skutečnosti o válce v Sarajevu, která navždy ovlivnila životy mnoha lidí, a důsledky řádění Rudých Khmérů v Kambodži, kteří vyvraždili inteligenci a kvůli nimž zůstalo v zemi množství sirotků, to jsou příběhy, nad kterými člověk jen nechápavě kroutí hlavou a které chytnou za srdce. Na jedné straně otřesné životní podmínky, nedostatek jídla, nemoci související s nedostatkem léků a nemožností dodržovat alespoň základní hygienické zásady - a na straně druhé touha několika jedinců pomáhat. Příběh ženy, která přišla krátce po porodu o dceru, a která celý život toužila obejmout "své" dítě a pro jediné objetí absolvovala cestu na Saharu, mi vehnal slzy do očí. Snad jediným odlehčeným příběhem je Sorel na olympiádě, který dokazuje to, že i malí lidé si občas najdou cestu, jak uskutečnit své sny. Knihu rozhodně můžu doporučit, historie i současnost některých zemí dokumentovaná na osudech konkrétních jedinců je něčím, co člověk jen tak nezapomene.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Zajímavě psaná kniha, perfektně poskládané dějové linie, ale že bych si z ní úplně sedla na zadek, nemůžu říct. Stařík mi byl mnohokrát doporučován, proto jsem od něj asi očekávala trošku víc. Byla jsem zklamaná předimenzováním té neuvěřitelné moci malého človíčka, i když pochopitelně vím, že to byl záměr autora a že právě v tom tkví absurdita a ironie celého příběhu.
Kuře melancholik
Josef Karel Šlejhar
Velice emotivní kniha - dětská čistota, bezstarostnost a nevědomost v kontrastu s krutostí, bezcitností a lhostejností dospělých, která si vybere daň nejvyšší. Problematika týrání dětí. Téma velice aktuální i po tolika letech. Po přečtení podobných knih si vždycky kladu otázku, jak může člověk, nebo dokonce rodič něco takového dítěti udělat nebo tiše tolerovat.
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
Knížku jsem právě dočetla a přiznám se, že jsem zklamaná. Čte se dobře, nicméně slovy klasika, je to "kravinium". Téma pro mnoho lidí atraktivní, i když chvílemi spíš směšně zpracované. Pořád jsem doufala, že se rozkryje víc psychologický profil jednoho z hlavních hrdinů, který vysvětlí "důvody", hlavně kvůli tomu jsem knížku dočítala. Bohužel. Možná v druhém díle??? Nicméně první díl mě nemotivoval k tomu, že bych se ihned vrhla na druhý. Jako oddychovka ok, ale jako kniha roku 2012? O nějaké kvalitní literatuře nemůže být řeč, stylistická a jazyková úroveň je dost bídná...
Gump: Jsme dvojka
Filip Rožek
První díl Gumpa si musel zamilovat každý. A tak bylo sázkou na jistotu, že druhý díl se číst bude, a předpokládám, že také film přitáhne mnoho diváků. Za mě ale trochu zklamání ... kniha skončila skoro dříve, než se člověk začetl. Pokud má ale sloužit dobrým účelům, pak ano.
Kellner
kolektiv autorů
Není to životopis Petra Kellnera. Jsou to střípky sestavené lidmi, kteří ho více, či méně znali, kteří někdy vědí a někdy se spíše domnívají.
Purpurový ibišek
Chimamanda Ngozi Adichie
Kniha s nádechem exotiky, která skrývá velmi závažná témata. Přestože to může působit, že téma je ryze nigerijské, není. Lidi, kteří žijí navenek privilegovaným životem a za zdmi jejich domu se dějí opravdu smutné věci, najdeme po celém světě. I u nás.
Obchodníci s dětmi
Hana Hindráková
Vím, že je kniha beletrizovaná. Podle doslovu autorky spíš přikrášlená. I tak to bylo hodně drsné čtení. Uvítala bych v doslovu více informací o tom, jak autorka sbírala podklady pro tuto knihu a zda byla inspirovaná některými skutečnými příběhy.
