Zuzvil komentáře u knih

Čekala jsem hodně, ale dostala jsem mnohonásobně víc. Kniha mi svým způsobem připomíná jinou knihu - Heřmánkové údolí od Hany Marie Körnerové. Stejně jako ona, nás provází osudy obyčejných lidí na přelomu 19. a 20. století. Všechny knižní postavy, prostředí, domky, dokonce i vůně zahrádek či uhelné doly mi před očima hrály jako film, vždy jsem se do čtení úplně ponořila a velice nerada jsem se musela zase vynořit. Ke všem postavám jsem si vytvořila vztah, nejblíže jsem měla k Julce a pak k Ludwikovi, ale i ostatní postavy mi nebyli lhostejné a jejich osud mě zajímal. Knížku můžu zaručeně doporučit a paní autorka má neskutečný dar psát a předávat pocity a dojmy mezi své čtenáře.

28 16.05.2022

Další skvělá kniha z pera této autorky, kde se střídají kapitoly, jedny jsou vyprávěny z pohledu otce a druhé z pohledu dcery, vzájemně jsou propojeny větou, větou, která jednu kapitolu ukončuje a stejná věta další kapitolu otevírá. Paní Mornštajnová umí bravurně vykreslit postavy, úplně jasně je vždy mám před očima a do knížky vždy vstoupím jako a žiju v něm. Na jazyk se mi dere slovní spojení "poctivá literatura", autorka opravdu umí skvěle a vhodně používat slova, věty, připodobnění a lidské osudy jsou v jejích knížkách tak jasné, výstižné a pravdivé. Tuto knížku musím doporučit a s radostí.

28 23.02.2022

U většiny knih, kterým dávám 5* můžu říct, že mě nutí číst dál a dál, u této je to právě naopak a přesto (spíše právě proto) má také plný počet hvězdiček. Chtěla jsem si ji dávkovat, chtěla jsem se do příběhu nořit (a zase se vynořovat) a prostě si ji užívat co nejdéle (což se mi dařilo i neplánovaně, protože vždy nebyl čas číst). Paní Lednická má neskutečný talent vystihnout postavy a připodobnit je nám čtenářům, to samé lze říci o přibližování dějin. Nemusí nikterak zabíhat do přílišných detailů a přesto se jako čtenář zorientuji a přesně vím o čem je řeč. Krásně je v knize zakomponována i zmínka o Životicích (samostatná kniha je také skvost, ale tu už jste určitě všichni četli ;-). Tentokrát ani nelze psát, že knihu doporučuji k přečtení, toto prostě být čteno MUSÍ.

23 31.12.2023

Kdo by tuto knížku neznal? Takový člověk snad není :-) Na mém vydání mám dokonce napsáno, že jsme ji četli ve škole ve třetí třídě. Jak dítě jsem ji četla nesčetněkrát, nyní po letech jsem se k ní vrátila a četla jsem dceři každý večer alespoň dvě kapitoly, neuvěřitelně blažený pocit, když jsem se opět dostávala do Storbynu a Bullerbynu a sdílela toto nadšení i s dcerou, která se šestici skvělých dětí teprve seznamovala. Užila jsem si to úplně stejně jako dřív, možná i kapičku víc, protože sdílená radost je vždycky větší. Knížku tedy nemůžu doporučit, ale přímo MUSÍM, je to podle mě povinnost a radost v jednom.

U této knihy je především nutné si před jejím čtením uvědomit, že se nejedná o beletrii, ale o literaturu faktu. Autorka to ale svým čtenářům usnadní alespoň tak, že každá kapitola beletristicky začíná a pak přijdou fakta. S těmito fakty musela být neskutečná práce (a jde to v knize i zcela zřejmé), já si paní Karin Lednickou představuji jak sedí uprostřed velkého pokoje a kolem ní jsou všude papíry - rešerše - mapky, dokumenty, archivy, fotky, atp. a ona vybírá co vše do knihy dá a co bohužel bude muset vynechat. Velmi si cením toho, že autorka s takovou pílí přináší čtenářům ucelené informace o jedné (vlastně nedávné) tragédii ve vesnici Životice v Moravskoslezském kraji. Přála bych takového pracovitého a zaníceného autora každé podobné vesnici, městu, události. Za mě mohu určitě vřele doporučit a snad i poprosit, dejte knížce šanci (ale nezapomeňte si předem ujasnit jaký žánr čtete), děkuji.

19 23.05.2022

Klobouček před paní autorkou, ona prostě umí psát, a to výborně. Stejně tak jako knížka Doupě mě nadchnula i tato, snad ještě víc, protože žádné slovo v této knížce není navíc. Autorka navíc působí, že píše velmi stroze, úsečně, ale čtenář si na to velmi rychle zvykne a mě osobně to absolutně vyhovuje. Vše je totiž na první dobrou jasné, srozumitelné a zřejmé, působí to až tzv. čistě. Hned víte co vám chce autorka sdělit a předat. Rozhodně knížku doporučuji, je skvělá.

19 18.11.2020

3,5* Zážitek s četby mi bohužel pokazila probíhající kauzu, protože všude vyskakovaly spoilery a já tak nedobrovolně věděla, co se v knize dozvím :-( Každopádně i tak na mě kniha od začátku působila velmi odpudivě a pesimisticky (= vyvolávala ten pocit), což mě na druhou stranu fascinovalo, protože i když jsem s četbou teprve začínala, už mi žádná postava v knize nebyla sympatická :-) Hlavní postava a vypravěčka je cácora, jen a prostě cácora, zcela chápu proč ji autorka nedala konkrétní jméno, ale zároveň mi to nedovolovalo si k ní vypěstoval rádoby vztah. A k žádné další postavě také ne, protože všechny jsou položeny do negativna a celou dobu mi bylo vlastně nepříjemné knížku číst, což je na jednu stranu dechberoucí, co paní autorka dokáže vytvořit pomocí slov, na ten pocit z knihy určitě nezapomenu při vyslovení jména knihy, ale zároveň to pro mě bylo až tak nepříjemné, že se mi knížka nečetla dobře, byla opravdu velmi depresivní a musím konstatovat, že mě neoslovila toliko jako předchozí autorčiny knihy, ba naopak, bohužel. Nemůžu tady na závěr tedy ani doporučit, ani nedoporučit, prostě nevím.

17 05.06.2023

Ze začátku knihy jsem si musela zvyknout na styl psaní, ale pak už to byla jízda, doslova krasojízda. Knížka se mi před očima odvíjela jako film, doslova, úplně jsem si vše živě uměla představit, do nejmenších detailů, měla jsem občas pocit, že cítím i vůně a pachy, wow, to už se mi dlouho nestalo. Chvíli mě při čtení svírat tísnivý pocit, chvíli jsem se usmívala, protože mi některé části přišly až vtipné. Rozhodně můžu knížku doporučit, je skvělá. Moc jí přeji v novém obnoveném vydání spoustu nových čtenářů, právem si to zaslouží.

16 28.12.2021

Útlá knížečka s obřím přesahem a poselstvím. Že autorka umí výborně psát vím už dlouho, četla jsem větší část její tvorby, ale tato knížka mě dostala, rozložila a nenechala mě chladnou k příběhu, popisu jednotlivých postav, grafice, obálce, prostě všemu, kniha je komplexně skvost. Příběh mladé dívky, která žije ve zdánlivě "obyčejné" rodině není vůbec obyčejný, ba naopak. Každá postava má jasný a zřejmý smysl, popis matky, otce, sestry, wow, reálné, smutné, bolavé, opravdu klobouk dolů před autorkou. Rozhodně knížku doporučuji k přečtení.

16 23.02.2020

Já prostě smekám před paní autorkou, rozhodně si troufnu i říct - naše nejlepší současná česká autorka. Knížky od ní si postupně dávkuji, protože jsou neskutečně propracované a skvělé. Hanu jsem odkládala i záměrně kvůli obří mediální propagaci - teď dozrál čas a opravdu úžasné. Autorka umí absolutně bravurně vykreslit jednotlivé postavy, nikdy nikoho a nic neznázorňuje černobíle, ani postavy, ani události. Její knížky si prostě opravdu přečíst musíte, nebudete litovat.

15 10.07.2019

Na tak malém rozsahu, co se týče počtu stránek (cca 100 stran), tak velký příběh či ještě lépe obsah, respektive tak velké (a důležité) sdělení. Celou dobu co jsem knížku četla jsem měla pocit, že se příběh odehrává na úplném začátku 20. století (a to i přesto, že se téměř záhy dozvídám, že je příběh zasazen do 80. let 20. století), nevím, zda to autorka dělala cíleně či zda to byl pouze můj pocit, ale bylo to vlastně fascinující. Na knížce mě asi nejvíce fascinovalo, že autorka vůbec nic nekonkretizuje, nepojmenovává, detailně nepopisuje, nevysvětluje, vše se odehrává v náznacích, i přesto přesně víte, co vám kniha má předat. Knížku můžu a chci určitě doporučit k přečtení.

14 19.04.2023

Druhý díl z pera japonského autora, který mě oslovil, dostal a nepustil. Jedná se o tak čistý text, kde není potřeba velkých zvratů, změn, překvapení, je to prostě a jednoduše o životě a je to prostě skvělé. Druhý díl se mi snad ještě kapánek líbil víc, než díl první. Celé autorovo dílo má takové duchovno, ale takové příjemné, asi bych řekla i typicky asijské opojení. Je to skvost, který pohladí po duši a nejen po ní, troufá si říct, že knížka čtenáře až zklidni, a co si budeme, každý jsme v této době uspěchaní ;-) Rozhodně doporučuji k přečtení.

14 03.09.2020

Úžasná věc, která mě neskutečně vtáhla a nepustila. Děj se odehrává v malé kavárně, kde můžete cestovat do minulosti, ale za docela přísných pravidel a podmínek...Evidentně mi v tomto případě vyhovoval poklidný asijský styl a vůbec mi nevadilo, že stále dokola autor opakuje v knize některé pasáže, přišlo mi, že to tak prostě být má a musí. Mám ráda propletenost děje, lidské osudy a příběhy, takže za mě není knížce co vytknout a rozhodně ji doporučuji.

14 09.08.2020

4,5* Další kniha z pera autorky, která mě vždycky dovede svým námětem překvapit a následně především zaujmout a nepustit, dokud nedočtu. Další ze skvěle zpracovaných knih, kde si nejprve čteme (nejdelší část knihy) pohled syna, následně matky a nakonec otce, kde se kruh uzavře. Největší sdělení, které podle mě kniha předává, je, že spolu stále nedovedeme komunikovat. Upřímnost a otevřenost by tady byla velmi žádoucí a účinná. Na druhou stranu všechny hlavní postavy měli své nelehké osudy, takže bojovali často sami ze sebou či se svými "démony". Knížku moc ráda doporučím, je to opravdu um takto napsat knihu.

13 02.04.2024

4,5* Moje třetí v pořadí přečtená kniha od autora. Tady jsem v určitých pasážích byla opravdu fascinována prací, ctižádostí, vůlí, trpělivosti, empatií a darem spravedlnosti pana vyšetřovatele Mareše. Jak jsme již zvyklí, pan Moravec umí klást otázky, ale tady v této knize mě obzvlášť odpovědi velmi zajímaly a dozvěděla jsem se mnoho nového. Dovoluji si ještě na závěr vyslovit přání: Kéž by bylo u policie více pánů Marešů! K přečtení moc ráda knížku doporučím.

13 12.03.2024

Útlá knížka, která má ale velmi jasný obsah a sdělení. Stěžejním tématem mají být společenské poměry na farmě, celkově na venkově v 30. letech 20. století, a okrajově je zde nastíněn i problém rasismu. Většina z nás se ale spíš v knížce "zamiluje" do Lennieho a odžívá s ním každou její část. Také je zde samozřejmě stěžejní téma přátelství mezi Georgem a Lenniem. Celkově je knížka velmi působivá a v myšlenkách se k ní vracím. K přečtení určitě doporučuji.

13 03.10.2023

Krásná, láskyplná, poetická a svým způsobem kouzelná knížka, která pohladí po duši a obejme člověka, navodí mu dobrý pocit. Příběh je velmi hezky vystavěn, v hlavní roli je knihkupec, knihy a jak knihy dovedou spojovat a propojovat, což už samo o sobě je pro milovníka knih hřejivé a dostačující. Příjemně jsem se do knihy ponořila, tak krásně plynula a nerada jsem se "vynořovala". Za mě můžu určitě doporučit, pevně věřím, že budete spokojeni, stejně jako já.

13 30.09.2023

Útlá a drobná knížka, která mě ovšem okouzlila a ani pořádně nevím čím :-) Ústředním tématem je jeden vyhlášený nevěstinec ze začátku 20. století, kde jako lékař "zaměstnaných" žen působí právě náš hlavní hrdina knížky. Text mě doslova pohltit, úplně jsem se přenesla do té doby, vše pro mě bylo velmi hmatatelné a knížku si dlouho budu pamatovat. I po dočtení ve mě doznívali různé pocity a běžely myšlenky, to je právě to co značí, že mě knížka dostala a že nemůžu hodnotit jinak než plným počtem hvězdiček. Za mě můžu jen a jen doporučit.

13 10.10.2022

Za mě absolutně skvělé antiutopistické drama, kdy mi přijde až neuvěřitelné, že jej Karel Čapek napsal už v roce 1920, je to stále tak aktuální, univerzální, obohacující a otevírající oči i mysl. No a to, že vlastně zavedl slovo robot do slovníku celého světa je jen neskutečná třešnička na pomyslném dortu. V díle lze najít opravdu vše, strach člověka, mezilidské vztahy, následky a důsledky sestrojení umělé inteligence - robotů, prostě vše. Knihu můžu vřele doporučit, zatím jsem u Karla Čapka nikdy nesáhla vedle.

13 20.01.2022

Tak tohle teda ne-e! První jsem se snažila ke knížce přistupovat tak, že se autor snažil o jistou formu alegorie na jeho osobní vnitřní černotu, samotu, pocit… a přenesl to do knihy tím, že všechny postavy jsou v podstatě „špatné“, vše popisuje černobíle, respektive černě - všichni okolo jsou tyrani, surovci, blázni, úchylové, atd., no a pak jsem si to shrnula ve fakt, že začátek dobré, člověk vnímá násilí na malém chlapci, válka zuří okolo, ano, ale postupem četby jsem otupila a někdy se snad i mírně pousmála, protože mi to přišlo jako sci-fi, není tam živáčka, který by byl alespoň trošku normální, mimo hlavního hrdiny, a ten mi zase občas přišel jako nadčlověk, když například (SPOILER) ve věku 10 let vydržel každý den visel na rukou ze stropu několik hodin a ještě většinu času s pokrčenýma nohama (KONEC SPOILERU). Asi se přemluvím a přečtu ještě knížku Cesta ptáčete, kde naopak autorka vyvrací „pravdivost“ knihy Nabarvené ptáče. Za mě ale hodnotím jako ztráta času, jsou mnohem silnější (a podle mě pravdivější) příběhy ze 2.SV, které vás za srdce opravdu vezmou, tato knížka k nim za mě rozhodně nepatří.

13 03.02.2020