ZuzziŠ
komentáře u knih

Víc takových knih!
Víc táborů na téma této knihy!
Víc ostrovů!


Možná jsem příliš rychle za sebou přečetla od autorky tři knihy - a možná se mi přejedla.
Ale prostě jsem měla pocit, že tahle kniha nikdy neskončí, pořád se potáhne, a hlavní hrdinka bude pořád vědět a já budu se pořád babrat v červené knihovně zasazené na královský dvůr a ne historický román.


Ale no to teda!
(a za mě vede příběh Ernesta Blocha )
PS pro další vydání: Elo studoval obchodní právo, má titul inženýr a současně pracuje v právní firmě. To moc nejde dohromady...


Oj!
Viděla jsem seriál, a tak mi ze začátku přišlo divné, že čtu "detektivku" když vím...kdo je vrah.
Jenomže kniha není detektivka. Pokud by byla, byla by nesmírně špatná, prtoože vůbec není "návodná".
Není to detektivka. A ani neměla takové ambice.
A když jsem to pochopila, nechala jsem se unášet tématem, kvůli kterému byla napsaná.
Děkuji za to.


Opravdu hodně mě překvapilo, jak dobře je to napsané. Perry je skutečně vynikající vypravěč - když ho porovnán s českou vypravěčskou elitou, tak jsou to všichni břídilové.
A to navzdory tomu, že pokud jste někdy potkali alkoholika se zálibou v lécích a povídali si s ním o "tom ohromném průšvihu", tak (z mého laického pohledu) Perry nepíše o ničem novém, neznámém.
Správně načasované vtipy, sebeironie, a současně vše trefně pojmenované!
Tu pátou hvězdu jsem ale knize dát nemohla - a to kvůli poslední kapitole. Ta byla tak sladká, tak optimistická, tak moc ve stylu happy endu hollywoodské romantické komedie!
(jednu o alkoholikovi znám, hraje tam Alec Baldwin. Ta nemá přeslazený konec. Má sice lepší konec, než Perryho život, ale pracuje se stejnou pointou.)


/co se týče přebalu knihy, tak česká verze má opravdu příšerný/
Děsí mě, že jsem sama v sobě občas tuto extrémně nesympatickou hlavní představitelku poznávala.
Kniha velmi dobrá. Opět.
Co oceňuji je, že vždy, když už příběh sklouzává k alternativnímu pojetí historie /za všechny vždycky můžou ženy a jejich mužové je poslouchají/, tak autorka najde rovnováhu ve vesmíru a já si můžu oddechnout - potřebujeme se navzájem. Souhlasím (jako by na tom záleželo) a můžu číst dál :-D


Tohle se setsakramenstsky dobře čte. Úplně samo.
Akorát nevím, jaký jiný přínos to má, než že člověk přelouská spoustu písmenek v krátkém časovém úseku...?
(filmy jsem viděla, takže myšlenku to dostane, to už vím...)


Žánr "pravdivý, silný a krásný příběh z mé rodiny" je skvělý.
Tento příběh je skvělý.
Kniha je skvělá.
Autor je na mě moc úředník.
PS: nevíte někdo, jestli ty české dopisy jsou citovány z češkého orginálu nebo přeloženy z překladu českého textu do holandštiny :-DDD


Jak jinak si představovat odlehčený historický román, když ne takhle?
(odlehčený ve smyslu "není to kláda jako Feuchtwanger", rozhodně myšleno pozitivně a se vší krásou)


Můj milý jedenáctiměsíční synu,
tady si hraj, můžeš to tu obrátit vzhůru nohama, já musím zjistit, kdo je vrah.


"Půjčila jsem si Jíst, meditovat, milovat."
"A co tě k tomu vedlo? - snad ne kvalita filmu!"
"Ne, ale kvalita filmu Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů. V tom filmu byla hlavní hrdinka taky nesnesitelná a v knize ani trochu, tak jsem si řekla, že stejný osud potkal i tuhle knihu."
...
Nepotkal.
A je to ještě horší. Není to smyšlený příběh, ale tahle osoba skutečně existuje.
...
Dala bych tři hvězdy, ale dávám čtyři - protože pro svoji krevní (cílovou) skupinu musí tento příběh být něco fantastického. Trefa do černého.
...
PS: kdybych měla rok volna bez finančních starostí, taky jsem odpočatá, zrelaxovaná a vyrovnaná.


Jsem křesťanská maminka na mateřské dovolené, ale že by mě zrovna tahle kniha nějak povzbudila v tomto údělu, to se říct nedá.
Spíš mi to přišlo jako sepsaná obhajoba mého způsobu života, než fejetony, do které sem tam vložím biblický citát, aby to vypadalo, že text je od Boha.


Nemám ráda knihy typu "Jak se stát ... během tří dnů"
Za tři tečky dsaďte lepším člověkem, šťastnějším člověkem, v tomto případě buddhistou.
Navíc do této knihy se ještě navíc přidávají fakta, jakože Ježíš byl taky Buddhista a tak...


Člověk si odpočine, trošku se vyděsí, protože přece jenom je to vážné téma, a konec elegantní.
Doporučuju.


Nevím, jestli si kniha zaslouží takové haló.
Sice úmyslně nestraní ani jedné ze stran husitského sporu, ale Hus z toho vychází dost neslaně, nemastně...což původ husitských válek docela zatemňuje.
Překvapila mě jednoduchost jazyka, přímočarost textu. Uznávám, popsat velké intriky jako Feuchtwanger...umí asi jenom Feuchtwanger.
Největší potíž jsem měla s těmi klasickými předsudky. 90% příběhů, ve kterém se objeví žena, končí sexem, první část knihy ženy dokonce ani nevaří... Kališníci automaticky nesnáší Zikmunda (sakra, fakt?- že jsem si nevšimla) a katolíci Husa (toho jsem se snažila si všimnout, ale nejde to, nic se o něm neučí).
A jestli budu číst další díly? Jako zajímalo by mě, co bude dělat Olbram, ale...asi je můj čas drahocennější. Nevím.


Našla jsem svatý grál!
Tedy knihu, o které nemůžu s neochvějnou jistotou říct, že je lepší než film.
Film a kniha jsou o něčem jiném, a vlastně mě mrzí, že právní spor je v knize upozaděn...ale stejně je to nádherná kniha.
Stejně jako Klimtův Polibek (a záměrně nepíšu jako Portrét Adele Bloch-Bauer I)


Vlastně dávám tři hvězdy za knihu samotnou, čtvrtá je speciálně pro Fulghuma.
Skoro bych řekla, že už se na autorovi (mém nejmilejším žijícím spisovateli) projevuje jakási stařecká bláznivost, na kterou je pyšný, protože už je starý, tedy moudrý.
PS: A Čechy ještě neprokoukl ;-)


Vědecké informace dobrý, obdivuju autorčinu práci v tomto ohledu.
Jinak jsem ráda, že kniha skončila. Fantasmagoricky.


Nejdřív jsem si četla recenze ke knize, a pak knihu samotnou.
Takže milí kritici.
S textu nevyplývá, že by Lena vždycky v pravý čas kápla na správný text.
Autorka se historií nechala inspirovat, jak, sama píše v závěru - nepovažuji za vhodné její slova opisovat a tvářit se, že jste objevili Ameriku.
Že se v různých dobách mluvilo a psalo odlišně je fakt, ale pokud vás toto trápí...
Že ale nikomu z vás nevadil pojem "děcko" místo "dítěte", to je mi záhadou.
To je totiž moje jediná výtka.
A všem budoucím čtenářům doporučuji počítat s tím, že historie je drsná, a když si o ní přečtete, může se stát, že se budete muset chvíli dívat do zdi a vydejchat to.
