ZuzziŠ
komentáře u knih
Dívka, která nepřestala věřit pohádkám
Marcia Grad
V zásadě se jedná o velmi populární druh literatury o tom, jak objevit sebe a být od pátku šťastná - stačí přece jít po své cestě pravdy. Zajímavé je, že uživatelky tohoto životního stylu jsou obvykle alespoň jednou rozvedené a děti k nim mají decentní vztah.
Co ovšem oceňuji, že tentokrát motivační citáty (jsi dokonalá taková, jaká jsi) jsou zabaleny do příběhu princezny.
Co chybí je, jak se změnil vztah princezny s jejími rodiči a s jejím (bývalým?) manželem po návratu z cesty - v románu by to mělo být. A co tuplem chybí je absolutní ignorance neplodnosti princezny při cestě za pravdou a štěstím. Na to by se ptala taky.
Ale možná jsem jenom otevřená hledání nedokonalostí a ne toho krásného :-P
Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli
Pierre Bayard
Pravidla uvedená v této knize se nejlépe uplatní na knihu samotnou...
Biatlon
Josef Trojan
Spíše než encyklopedie se jedná o výběr vybraných závodů, kterými se lze pochlubit (jako by do historie českého biatlonu nepatřily roky, kdy se vážně uvažovala o zrušení ženské reprezentace). A ještě nadto s chybami.
Asi nejzásadnější je chybějící bronzová medaile Kateřiny Holubcové z MS v Chanty-Mansijsku 2003.
Největší množství chyb je ovšem ve jménech zahraničních biatlonistů - jsem skutečně přesvědčená, že v odborné publikaci o biatlonu by příjmení "Poirée" mělo být správně napsáno více než jednou. Také autoři neustále pletli pořadí jmen (křestních, např. Gunn Margit a ne naopak, ale i příjmení Dorin Habert, ne obráceně), pokud je nevynechali úplně. Objevují se závodnice "Gregorinová" nebo "Bergerá"...
...holt šito horkou jehlou. Škoda.
Nacistická literatura v Americe
Roberto Bolaño
A ze všeho nejlepší je to, že když vám někdo o této knize řekne, že je to smyšlený slovník spisovatelů, tak víte, že to nikdy nedočetl :-)
Galilejec
Kristýna Freiová
Vybrat si téma "Ježíš" jaké předlohu ke své knize a převyprávět jeho příběh "neotřele" považuji za laciný trik, jak se případně vyhnout kritice- vždyť jste přece tak úzkoprsí! Proč by Mesiáš nemohl mít děti a být nevěrný své manželce a i jinak vykazovat známky sobectví a nafoukanosti? - Přesně z toho důvodu, proč si ho autorka vybrala jako námět: jeho příběh je příběhem čiré lásky, která se stala člověkem.
Ale možná se jedná jen o nepovedený kompilát mnohem lepších převyprávění tohoto velkého příběhu z minulosti. Hlavní hrdinou není Ježíš, ale Ješua, kterému se ději podobné věci jako Ježíši, ale přece to on není - pak ale Galilejec s Životem Briana prohrává na celé čáře. Pak jsou Pilátovi psi u Bulgakova mnohem psovitější než ten pes, kterého potkal Galilejec. A koneckonců, i ty Čtyři dohody a celé Toltécké učení je rozumnější než Galilejcovy kecy.
A opravte si v dalším vydání čárky. Rozdělují věty na nelogických místech.
Sněží, sněží...
Lauren Myracle
Lukáš Pollert kdysi řekl, že věnovat se od určitého věku sportu profesionálně jako závodník je trapné (nebo něco v tom smyslu). Domnívám se, že psát prózu pro puberťačky je od určitého věku trapné. Vázne to, asi jako když se já snažím psát komentář k nějaké knize- něco, co by tam mělo být, tam prostě není.
Zvláštní je, že jako hodně odpočinkový film na dlouhý zimní večer by mě to bavilo; asi mám na filmy "nižší nároky" než na literaturu.
Jo, a nejčitelnější je třetí povídka.
Paměť a naděje
Petr Piťha
Proč jsem nedala pět hvězdiček?
: - půl hvězdičky za formát knihy
: - půl hvězdičky za místy až zbytečné popisy čehokoli, když hlavní myšlenka je v poslední větě třeba i celé stránky.
Sama mezi Indiány
Ettore Biocca
Oje, to je příběh!
Na začátku dvacátého století žili byli Indiáni bez nástrojů, bez úcty k lidskému životu - všechny spory řešili násilím. Nu, aspoň nebyly pletichy. (na kterou stranu se dát?)
Zabíjeli muže a syny, ženy si kradli.
A neustále někam chodili. Ti museli mít fyzičku!
Sólo druhých houslí
Tea Olivová
Něco mi říká, že je to kniha ze života - a to i přesto, že svoji krizi středního věku mám ještě před sebou :-)
Plna nikoli nadějného očekávání na KSV velmi oceňuji symboly v knize: kamínky, zkratky (a vysvětlení MTM je rafinovaně zamaskované) a hlavně druhé housle. Kdo by to byl řekl, že druhé housle vlastně hrají sólo. Vždycky. A nikdy jinak.
Pí a jeho život
Yann Martel
Když jsem četla tuto knihu, tak jsem pravidelně chodila pozdě s výmluvou "četla jsem knížku a přejela zastávku". Někdy i víc jak jednu. Málem jsem nešla spát.
Ne, přečtu poměrně dost knížek za rok a tohle se mi nestává.
Baroni z Větrova
Jiří Hanibal
Na této knize je vidět, jak těžké je napsat historický román, a že nelze spolupracovat s každým editorem - a tady na této snadno čitelné knize byla editorská práce prostě odfláknutá. Postavy často něco udělaly, aby se v následující kapitole vrátily k onomu činu a vykonaly jej jinak (nejhůř stravitelná je asi ne-emigrace a ne-konverze Tomášova).
Špatně se také překousává autorova představa k náboženství: i dnes věřící člověk má náboženství na jednom z prvních míst v žebříčku hodnot, tím spíše pak v období třicetileté války. V té době prostě neexistovalo, aby někdo nejezdil do kostela. V období třicetileté války byla společnost naprosto náboženská. Aby baron tvrdil, že je jeho soukromá věc, jaké náboženství vyznává - to je výdobytek postmoderní doby.
Současně některé reálie jsou padlé na hlavu, například fakt, že Hynek si četl "nějakou knížku", aby pak Tomáš zjistil, že je to Bible Kralická. Kolik jiných knih (kromě Bible a modlitebních) asi v té době doma měli?
A takových rušivých elementů je tahle celkem odpočinková kniha plná. Škoda.
Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů
Mary Ann Shaffer
Ach, jak krásné! Dokonce tak, že jsem si začala hledat letenky na ostrovy a přemýšlela o založení literárního spolku (bramborový koláč mě nenapadlo péct).
Kniha hladila mou dušičku.
A stejně jako hlavní postava, i já se vdávám rychle, ale už nechci zbytečně čekat. Toužím zahájit novou kapitolu života co nejdřív.
Jsem zasnoubená teprve krátce, ale připadá mi, že jsem před tím nežila.
Divné hlášky z knihkupectví
Jen Campbell
Ach ano, práce s lidmi takovéhle situace přináší.
A protože i já jsem člověk, tak jsem si sebe tolikrát představovala v pozici divného hlasatele nejen z knihkupectví!
(zákaznice si kupuje Saturnina)
PRODAVAČ: Už vyšel i druhý díl.
ZÁKAZNICE: Jé, to jsem chtěla, tohle není druhý díl? Promiňte!
(prodavač odchází se zákaznicí pro druhý díl Saturnina a podává ho zákaznici)
ZÁKAZNICE: On není zabalený?(ve folii je zabalený pouze první díl). Takhle to přece zničím!
Prodavač podává zákaznici alespoň pytlík.
Transsibiřská odysea: Po stopách legionáře Jana Kouby
Ina Píšová
Geniální nápad, provedení, zpracování. Prostě super.
(Sice jsem chvíli uvažovala, že dám jen čtyři hvězdičky za myšlenku, že takový normální člověk v běžném životě neuvažuje jako namotivovaný akční hrdina z amerických trháků, ale pochybuje, nevěří a chybuje, ale pak jsem se u poslední stránky dojetím rozplakala a usoudila jsem, že nebudu zbytečně přísná!)
Banánové dítě – Vietnamka v české džungli
Duong Nguyen Jirásková
Odpočinková kniha, která se k ustupující mononukleóze náramně hodí. Nenáročná četba pro nenáročného čtenáře - který odpustí i jisté nelogičnosti ve stavbách vět.
Co se námětu týče, tak se nedomnívám, že by problémy autorky byly způsobeny tím, že je se jedná o Vietnamku v české džungli, vlastně bych řekla, že to, co prožila ona, v různé míře intenzity prožívá každá hodná holčička/žačka, která se musí srovnat s nesnesitelnou lehkostí bytí.
Máj
Karel Hynek Mácha
Hodnotím ryze negativně, jako pokus o krásnou báseň do které autor pro zajímavost nasekal sem tam vtipné (až v celkovém vyznění pozérské) sousloví, jako třeba Ku lásce zval hrdlččin hlas nebo Zborcené harfy tón.
Na mém vydání byly nejkrásnější obrázky. Ty fakt stály za to. Ilustrace: Pavel Růt.
Slezské písně
Petr Bezruč (p)
Aniž bych chtěla popřít kvalitu těch nejlepší básní ze sbírky, nemohla jsem se zbavit dojmu, že polovina básní by stačila. Že vlastně každá vesnice nepotřebuje mít svoji báseň o tom, jak je poněmčené či popolštěná a jak moravský/slezský našinec úpí v dolech...
Stříbrná židle
C. S. Lewis (p)
To se mi ani nechce věřit, ta série se zlepšuje :-)
Jinak nádherný cestopis - všechno tam je: popis cesty, obyvatel, jídla (sem tam i nějaký recept), kulturních zvyků...
