Nejnovější komentáře

„Tak jako ostatní Reader´s Digest knížky - spousta zajímavostí, ve kterých kniha klouže po povrchu. Začne popisovat něco zajímavého a ani neprozradí, kteý živočich či rostlina to tak mají, přitom by vždy stačilo jen konkretizovat příběh jménem.“... celý text
— Sitting-Bull

„Irsko, počasí, moře, příroda, útesy. Návštěvníci, kteří se rozhodli skočit. A rodina, která si jejich záchranu vytyčila jako poslání, i kdyby to znamenalo utéct před vlastním životem. Přenádherné to bylo a kniha se mnou bude ještě dlouho. Cit, se kterým byl příběh napsán, mi vyrazil dech. Po přečtení jsem chtěl začít znovu. To snad mluví za vše.“... celý text
— ivokick

„"Vím co jsi udělala" je dokonalou ukázkou knihy, co měla skvělý potenciál, ale ten zůstal pohřben pod hromadou patosu. Už prolog je přepálený, autorka se snaží co nejvíce šokovat. Po dočtení jsem fakt byla naštvaná. Dvěstě stran zaplétání a rozplétání, aby pak příběh byl odhalen na pár stranách. Jenže místo očekávaného WAU efektu jsem si jen povzdechla. Co mi vadilo? - Špatný překlad (štíhlé dlaně, třista měsíců, její krásná lebka??). Časté hrubky, podivný slovosled. - Všechny postavy jsou jako přes kopírák, ničím se neliší. Kařdá druhý používá - zlatíčko, srdíčko, drahoušku. Často nejsou konzistentní a chovají se schizofrenně. - Zároveň žádná postava není ani dobrá, ani špatná, kromě Helen. Která kromě toho, že je nebetyčná kráva je tak dobrá, že se jí podařilo zabít tři lidi a nikdo si nevšiml, žije si svůj poklidný život. - Autorka se moc moc snaží o napětí, jenže časem se z toho stává změť náznaků a až do závěrečného odhalení čtenář nedostane ani drobky. - Proč tam sakra byla ta duchařská linka? Absolutně se to tam nehodilo. Navíc ten dovětek - duch byl už unavený celou tou situací? WTF. - Tolik vaty by jeden nedostal ani na pouti. Hádky mezi únoscem a Laurou a hádky mezi Helen a dcerami byly jak kdyby se použilo Ctrl+C a Ctrl+V. - Časem se očividně začala ztrácet i autorka. V čase i počasí. - Ten epilog? To snad ne. Autorka si nejspíše nechala otevřená vrátka pro další díl, ale jde jen o snůšku blbostí, které konec zabily. Abych nebyla jen kritická, tak ten námět je fakt suprový a konec jsem nečekala do poslední chvíle. Zároveň byly parádní pohledy více postav. Kdyby se odstranila duchařina a na knize se máklo, vznikl by mrazivý thriller. Takhle musím hodnotit 2/5*.“... celý text
— PosPol

„Nesedl mi styl psaní, ale to je jen moje chyba. Naopak oceňuji autorku, že se nebála něco takového napsat v 50tých letech. Klobouček.“
— Andrea81

„Napínavé. Přečetla jsem to na jeden zátah. Doporučuji.“
— astra3

„Tohle bylo velmi milé překvapení. Ačkoliv je kniha plná různých klišé, kterými je YA fantasy proslulé, příběh Layly se četl jedním dechem a stránky mi ubíhaly pod rukama. Už se moc těším na pokračování.“... celý text
— Annasicte

„Dočetla jsem a můj první dojem je, že se Hjorth a Rosenfeldt při psaní bezvadně bavili. Já ostatně s blížícím se koncem a neuvěřitelnými zákrutami děje taky... První půlka knihy se poněkud vleče a dlouho to vypadá, že kromě šokujícího případu Billyho z minulého dílu a mrtvé ženy nalezené mezi prasaty, se vlastně zas tak moc neděje. Jenže...pak dostane děj ty správné obrátky. A nejde jen o vyšetřovaný případ. Taky Sebastiánovo soukromí se otřásá v základech a znovu se objevují postavy, na které jsme už málem zapomněli. A pak to přijde. Vypadá to jako definitivní konec. Ale prostě to konec být nemůže... Jak jsem už napsala na začátku - Hjorth a Rosenfeld se museli hodně bavit. Anebo byli už úplně v háji ...To se teprve uvidí.“... celý text
— ddkk

„“Jed­na prav­da v kra­ji s tak bola­vou minu­los­tí, jako má Šuma­va, pros­tě exis­to­vat nemů­že. Na kaž­dou cha­lu­pu jsou tam obvykle prav­dy hned tři. Vyhna­ní Češi, vysíd­le­ní Něm­ci, novousedlíci… Šumava, pohraničí, kraj který pamatuje. Jako čtenář máš rád osvětlení tmavých části historie, když ty rešerše někdo udělá za tebe a obalí ti to do příběhu, že jo? A pak je tu Petra Klabouchová, která není jedna z českých spisovatelek, které ti to zaoblí nebo naopak přehnaně žene do extrému se snahou šokovat. Ona jen z pozice rodáka prostě vystaví tyto skutečnosti, poskládá je před tebe, nesoudí a ještě zvolí vypravěče s rázným přednesem, který si nebere servítky. A je na tobě přebrat si to nebo pídit dál. Každý kraj má něco, na co chce zapomenout. Tady ta černá skříňka obsahuje věci, které mozek nechápe, hrůza se hromadí a ve výsledku máš největší tendence děkovat autorce za nadhled, který do tebe vložila. Za perspektivu obou stran, za volby, které je težké soudit desítky let později z luxusu demokracie. Do látky, kterou píše se ponoří, není to text který klouže po povrchu, ale jde do hloubky. Prameny Vltavy jsou detektivka odehrávající se v současnosti s nezbytnými skoky do dob minulých. Příběh je fabulovaný, ale syrové informace o koncentračním táboru Prameny Vltavy dlouho nevymažeš z hlavy. Konec mě dostal a tleskám, sedlo to do celkového vyznění příběhu krásně. Úplně mi to vyrazilo dech a jdu hned na novinku autorky - Ignis fatuus.“... celý text
— Mona-Lisa

„První jsem vyposlechla druhý díl až potom díl první, takže nějaké vzpomínání na předchozí díl, který vadí ostatním, mi nevadí. Ale i v tomto díle mi vadí, že je tam všeho moc, zvládá prožít čtyři a více životů. I tak se mi rekreační poslech líbil, monitoruje dobu válečnou, poválečnou v různých zemích světa, hrdina se mi nezdá tak hrozný, jako některým v této diskuzi, v podstatě má dobré povahové vlastnosti a dobro také vždy převáží, snad jen ta nutnost potrestat každého, kdo mu ublíží za každou cenu.“... celý text
— alabra

„První knížka co jsem četla od tohoto autora, trvalo mě tři týdny než jsem to dočetla, přišlo mě to špatné napsané, nezáživné, s porovnáním s jinými autory.“... celý text
— Petra-Nela

„Epilogový díl se mi líbil. Ale nejvíc mě zasáhl třetí příběh, marná snaha o početí vlastního dítěte. Tři roky se trápit musí být příšerné. A vím, že někdy je to i delší dobu. A že to nakonec dopadlo tak, jak to dopadlo, bylo vlastně úžasné. Opět jsem se přesvědčila, že není nic horšího, než netaktní otázky na věci, do kterých jiným lidem nic není.“... celý text
— lucie3944

„Velmi zajímavá kniha o důležitosti pravidel a čitelnosti rodičů pro malé děti. Je popsána velmi srozumitelně a na praktických příkladech je ukázáno, jak pravidla nastavit laskavě a jak jsou pro dítě přínosná.“... celý text
— eLiskaS*

„Zapůjčeno z knihovny pro inspiraci - nádherná a srozumitelně zpracovaná kniha. Bonusem navíc je kroužková vazba. Asi ji budu shánět i do své knihovničky...“
— Ivetaa

„Zapůjčeno z knihovny pro inspiraci - nádherná a srozumitelně zpracovaná kniha. Asi ji budu shánět i do své knihovničky...“
— Ivetaa

„Tak zase trochu jiná doba, doposud jsem četla středověk v dílech autora, tahle doba po druhé světové válce je zase jiná historie, i tak má hlavní hrdina stejný charakter jako jeho předcházející muži - spravedliví, v rámci možnosti čestní, stojí na straně dobra, i když mu osud klade do cesty zapeklité překážky, vždy vychází ze všech zápasů vítězně. Tak trochu Rambo. Dobrý poslech.“... celý text
— alabra

„moc se mi líbil příběh, krásně se knihy paní Penny čtou, je v tom taková lehkost jsi to moje top knihy, všem doporučuji“
— HanWali

„Darcy Coates - Duch domu Ashburnů Počet strán: 251 Vydavateľstvo: #edicefobos Žáner: #horor No na to ako sa mi kniha zo začiatku nepáčila tak od druhej polky to bola teda riadna ducharina a keby len ducharina. Adrienne zdedí dom v tu správnu chvilku. Po nasťahovaní počuje zvláštne zvuky - pripisuje ich zvedavcom. Neskôr však začne zisťovať históriu svojej rodiny z ktorej mrazí. Neskôr keď nestihbe prist domov za svetla a narazi na mŕtvu, ktorá ju začne prenasledovať, zistí čo znamenaju popisy na stenách a nabytku, ktorým nerozumela. Behom tej polky knihy som dostala infarkt asi 4x , čítať to po tme tak nezaspím už nikdy viac a s tej úžasnej mrtvej postavy ma bude striasť ešte dlho. Ďakujem za štafetu Mirka Kolářová Štafeta č. 186 Kniha č. 157/2024 #recenzieTerka #kniznarecenzia #kniznastafeta #skbookstagram #milujemeknihy2 #darcycoates #duchdomuashburnu Obsah: #duch #strašidelnýdom #tajomstvo #bojoprežitie #dom #duchovia #strašidelnépríbehy #hroby O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.“... celý text
— TerkinKnižnySve

„Přečteno na jeden "zátah" - nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Něco bylo pro mě těžko uvěřitelné, ale ta soudržnost a snaha pomoct za každou cenu, stála za to.“... celý text
— Ivetaa

„Vždy černé a nikdy oficiální operace za hranou žiletky pro císaře vykonávají geneticky upravení členové jednotek Omega. Ale nepřátelé jsou mocní, lstiví a bez zábran. Takže to patřičně jiskří na všech stranách a v závěru jde hodně do tuhého. Už se těším na další díl a této první části dávám plný počet hvězd.“... celý text
— Boby17

„Hned na úvod bych řekla, že bych tuto knihu vůbec nezařadila do kategorie horor. Ano, sice zde máme duchy, kteří se kdykoliv můžou zhmotnit v našem světě a někoho zabít, ale přijde mi, že tento prvek je v knize spíše kulisou. Sledujeme tu příběh temnonošky Lexi. Temnonoši jsou lidé, kteří dokáží vidět mrtvé a umí je zahnat zpět do jejich světa. Lexy je zvláštní tím, že ale dokáže vidět neustále a dokonce měla tuto schopnost ještě předtím, než se společnost zhroutila. Došlo totiž k pádu opony a mrtví se dostali do našeho světa. Navíc lidstvo zdecimovala plicní chřipka. My se tedy nacházíme v určitém post apo světě, který je rozdělen na regiony, kterým vládnou správci. A Lexy je právě povolána do služeb jednoho z nich, protože jeho neteř je pravidelně napadána mrtvými a nikdo neví proč. Takhle ve zkratce zní úvod do děje. Čekala jsem právě trochu více toho hororu. Protože nápad je to určitě zajímavý. O to víc, že místo, kde se většina děje odehrává, bylo inspirováno zámkem v Lednici a jeho okolím. Dále tu taky máme nevrlého správce, který tu vládne pevnou rukou. Ostatní postavy na panství jsou ale sympatické a člověk si je oblíbí. Nakonec i správce shodí svou studenou masku a Lexi v tom bude hrát velkou roli. Popravdě je to takové čtení pro holky. *spoiler* Je vám asi jasné, kam to povede, když dáte dohromady tvrdohlavou holku a dominantního, ale přitažlivého správce, který je zvyklý na to, že je vždy po jeho. Jako nebudu lhát, některé scény byly celkem spicy.*spoiler* Akorát jsem čekala asi trochu něco jiného. Ale to neznamená, že mě to nebavilo. Četlo se to svižně a dost mě to vytáhlo z mé čtecí krize. Takže pokud máte rádi svět s prvky fantasy a k tomu nějakou tu žhavou romanci, kniha se vám určitě líbit bude.“... celý text
— Anushka1

„Krásná kniha a zvláštní styl vyprávění - viz komentáře pode mnou. Jen ubírám jednu hvězdičku za otevřený konec.“
— Ivetaa

„Říct, že jsou Gazely oddychovka by nebyla tak úplně pravda. Prvok, Šampon, Tečka a Karel mi byli mnohem sympatičtější a nebýt jejich výskytu i v této knize, tak bych ji hodnotila hůř. Každá z kamarádek řeší nějaká svá osobní dramata, a někdy je toho tak moc, že člověk musí knihu odložit a odpočinout si. Je zajímavé, že i čtivá kniha nemusí být zajímavá a postavy vás můžou štvát, ale stejně chcete vědět, jak dopadnou. Mohlo by se to pojmenovat Hartlův paradox. P.S. Z Beáty bych být jejími rodiči měla strach. Králíkem to začíná a kdoví kde to skončí.“... celý text
— Liss93

„Můj problém byl, že jsem si nebyla jistá atmosférou a stylem knihy. Nadsázky jsem našla málo, na druhou stranu vážně Argylla taky brát nešlo. Ke konci jsem ale byla napjatá a nakonec i spokojená, protože jsem uhodla zrádce týmu. Takže přihazuji hvězdičku navíc.“... celý text
— alzbeta4340

„Tak, jak zanikají hmotné, často i vzácné, památky, tak mizí i povědomí o nich. V tomto případě mohlo dojít k obojímu - zániku ohrožené památky i odchodu posledních pamětníků, aniž by někdo zachytil jejich vzpomínky. Avšak díky málem sisyfovskému úsilí současného majitele objektu Rudolfova, pana Mgr. Petera Chvojky, který se nedokázal smířit s tím, že by měla tato významná památka zaniknout a nadšenectví autorky mohla vzniknout tato kniha. Zúčastnil jsem se křtu této knihy a měl jsem tak možnost setkání s autorkou, ale taky s pamětnicemi, jejichž vzpomínky se staly součásti knihy. Možná jen těch vzpomínek mohlo být v knize víc, jak jsem pochopil z hovorů pamětnic během konzumace na malé recepci, která představení knihy následovala. Knize by jistě i prospěla jazyková korektura (těch překlepů apod. je tam docela dost), o stylu nemluvě. Ale každá kniha nemusí být přece velkou literaturou. V tomto případě se musí ocenit, že vůbec vznikla.“... celý text
— hopla

„Začátek zcela nové paranormální série od Amandy Quick. Tentokrát si hlavní hrdinové ještě nejsou svými napůl nedobrovolně nabytými schopnosti zcela jistí. A jejich nejistota při oboustranném seznamování byla docela zábavná. Příběh Pallas a Ambrose se zde uzavřel k mé spokojenosti, zločiny všech zloduchů ještě ale objasněny nejsou. Takže čekám na další díl :-).“... celý text
— alzbeta4340

„Dobře se to četlo, za mě dobrý příběh.“
— Maky806

„Solidní komiksové převedení Howardových dobrodružství s udatným Conanem. John Buscema zde předvádí úžasnou kresbu a vůbec nevadí, že je černobílá. Kvalita tisku sice není nejlepší, ale to generaci, jako jsem já, která vyrůstala na VHS kazetách, přeci vůbec nemůže vadit, naopak to vypadá, že tohle vydání od Barlow comics bude patřit mezi vyhledávaný sběratelský kousek.“... celý text
— Politre

„Kouzelnický svět se chystá k boji s mocným čarodějem Gellertem Grindelwaldem. Profesor Albus Brumbál ví, že sám svět zachránit nedokáže, a tak povolá magizoologa Mloka Scamandera, aby vedl skupinu čarodějů a kouzelníků v boji proti Grindelwaldovi. Jenže vzhledem k tajemství, které Brumbál má, nemůže zůstat stranou věčně. Poslední díl je opět psán formou scénáře, ale narozdíl od předchozích dvou dílů je tentokrát kniha doplněna například o obrázky postav, míst nebo poznámky herců a členů tvůrčího týmu. Kniha tím byla určitě ozvláštěna, ale zejména ty poznámky mě při čtení rušily. Tento díl navíc nebyl rozdělen na kapitoly, a tak se stalo, že jste četli, byli uprostřed nějakého zajímavého rozhovoru a do toho jste si přečetli, co si o své postavě myslí Jude Law. Kdyby to bylo až úplně na konci knihy, ocenila bych to více. Tato série má pro mě vzestupnou tendenci, ale přesto jsem si k ní nedokázala vytvořit vztah takové té srdeční záležitosti jako mám u Harryho Pottera. Chybu určitě vidím v té scénářové formě. Psala jsem to u každého dílu a musím se opakovat i tady. Kdyby se jednalo o klasickou beletrii, užila bych si celkově děj a postavy jinak. Myslím, že zrovna u tohoto dílu, když vyšlo najevo, co spojovalo Brumbála a Grindelwalda, tak se z toho dalo vytěžit mnohem víc. V tomto díle jsem vůbec poprvé neměla problém se začíst, především proto, že už tu byly postavy, které jsem dobře znala a měla k nim nějaký vztah. Filmové ztvárnění jsem doposud neviděla a upřímně mě to ani neláká. Sérii mám dočtenou a tím se s tímto světem nadobro loučím.“... celý text
— adela.hol

„Karika patří k mým vůbec nejoblíbenějším současným autorům, a o to více mě mrzí, že Propast mi přišla jako naprosto nefungující změť survivor thrilleru, ezo hororou, filosofování a rodinného dramatu. Strašně se mi líbí témata, které pro své knihy autor vybírá a i pro Propast zrešeršoval jeden temný mýtus z hor. Dosud fajn. Jenže už výběr hrdiny je divný a jeho chování ještě víc a od poloviny se kniha vrhla úplně jiným žánrovým směrem, aby závěr strhla volant zase někam zcela jinam. Smršť, Tma nebo Trhlina jsou mnohem propracovanější.“... celý text
— jefff

„Velmi vtipná a milá česká klasika, která se v audioknižním zpracování krásně poslouchala. Kolikrát jsem se při poslechu smála nahlas a byla jsem velmi zvědavá, co všechno ještě Saturnin vymyslí. Velmi se mi líbil popis a charaktery postav, protože se vzájemně výborně doplňovali. Teta Kateřina je neskutečně vtipná postava, ta její nesutálá rčení mě vážně bavila. No a poslední kapitolka to celé krásně završila.“... celý text
— Fortuna7