Nejnovější komentáře

„Na každé stránce je jednoduchá veršovaná říkačka, kde je vynechaný název oblečení, který mají čtenáři za úkol doplnit podle ilustrace a rýmu. Některý jsou horší, ale některý pobaví ... a ta radost, když přijdete na to správné slovo. Tříleťáka to moc baví. Za mě velmi povedená knížka.“... celý text
— ZůzaSomolka

„Opět zábavné, odpočinkové čtení. Na mě funguje a proto za 5*.“
— Allena24

„Z knížek s vetřelčí tématikou patří Řeka bolesti, vtipně přeložená do češtiny jako Peklo (a opravdu by mne zajímalo, kam překladatelé na ty nápady chodí), k těm lepším. Prakticky mi stačí shrnout komentáře předchůdců: první půlka se vleče, ve druhé dostanete všechno to, co jste chtěli, ale ne víc. Domnívám se, že celá frančíza odstartovaná prvními dvěma ikonickými filmy nabízí hodně potenciálu, který ale jako by nedokázali tvůrci - filmoví či knižní - vytěžit. Možná je to kladení přílišného důrazu na akci, možná protože sami tvůrci jsou fanoušci a tím pádem se nechávají strhnout zavedenou šablonou. Je to škoda, protože kdyby se pracovalo více s postavami a příběh dostal i další roviny, mohla by to jednou být pecka. Takto nezbývá, než čekat...“... celý text
— work

„Těm, kteří na nějaké sociální síti sledují Jaroslava Konáše, muselo být okamžitě jasné, jakým směrem se bude jeho literární prvotina ubírat. Proto není překvapení, že v ní převažuje tajemná a hodně osobitá atmosféra Prahy a jejího genia loci, který ožívá ale jen na některých místech a v době, kdy nechodí moc turistů. Právě tato atmosféra je tím stěžejním, co drží román nad vodou a co je na něm nejzajímavější. Procházet s hlavním hrdinou některá zákoutí je moc fajn a čtenář má chvílemi pocit, že tam stojí s ním. Příběhově tedy nejde o nic originálního a je zkrátka znát, že autor se inspiruje svými oblíbenými literáty, což ale vůbec nevadí, protože to dělá citlivě, nikoho nenapodobuje a snaží se budovat svůj styl. Trochu daní debutu je slabší příběh, v němž je dost motivů, z nichž některé se ale absolutně nevyřeší (co byl zač Cubanti? opravdu mu může jen tak projít vražda? proč se pracovalo s postavou trpaslíka?) a jsou tu navíc, chvílemi se také autor neubrání lehce zbytečnému sdělování informací, které si viditelně nastudoval, opět to ale zase tolik nevadí, protože rozsah knihy není nikterak smrtící. Dominika je tak ve výsledku hodně příjemná prvotina, která si na nic nehraje a přesně vystihuje osobu svého autora. Jen tak dál! 70 %“... celý text
— callahanh

„Hezké počteníčko“
— palka452

„Velmi povedená kniha o světech, které možná přijdou. Určitě si nejdříve přečtěte jeho povídky v knize Žárlivost, ať nejste moc v šoku. Tato kniha obsahuje povídky ze sféry utopie a sci-fi světů. Chápu, že pro mnohé čtenáře nejsou povídky moc uchopitelné, jsou opravdu hodně těžké a chce to od čtenáře empatii a chuť pustit se do něčeho nového, co od svého oblíbeného autora nečeká... Po přečtení každé z povídek máte každopádně o čem přemýšlet, a to je pro mě ten hlavní znak DOBRÉ literatury.“... celý text
— Bára0770

„Ta knížka jako celek je skvělá, mrzí mě, že příběh Apexe a vlkana neměl konec, trochu jsem nepobrala v začátku to množství reklam (jako proč to aspoň nerozložila do celé knihy) no a nakonec bych poslední díly vyjmula ze sekce erotika. Autorka ubírá a ubírá... I přesto jsou knihy ale skvělé a nikdy nelituji investice. Kéž by baronet rychleji tvořil překlady, Ward totiž nejsem absolutně schopná číst v originále. Chválím epilog, chválím, že konec byl obsáhlejší než jedna stránka. Někdy mám i Ward pocit, že jí ty knihy někdo nuceně zkracuje...“... celý text
— LucijeT

„"Někdy člověk někoho nenávidí tak moc, až se zamiluje." Pomene temný, avšak stále rozprávkový príbeh, ktorý je od začiatku do konca založený na silno zakorenenom vzťahu hlavných postáv - hate to love. Veštkyňa Violet a princ Cyrus sú ukážkový príklad neustálych nezhôd a vzájomnej nevraživosti. Samozrejme to medzi nimi na pozadí dosť zjavne iskrí ;-) Príbeh je pomerne pokojný - dosť politický a určite nečakajte žiadne veľké akcie. Neustále sa potýkame k kliatbou/veštbou, ktorá je uvalená na princa Cyrusa. Violet, ktorá pomocou dotyku vidí vlákna minulosti ale aj budúcnosti sa snaží pomôcť kráľovstvu, ukončiť kliatbu, zabrániť vojne a dokonca pomôcť princovi nájsť jeho pravú lásku, ktorá ma byť pre kliatbu kľúčová. Príbeh končí akosi v polčase, takže hoci mi v príbehu chýbala akcia, sem tam som sa už trošku nudila, nakoľko sa dej stále točil trošku dookola, vynahradili mi to príjemné uštipačné dialógy, chémia hlavných postáv, zaujímavé vedľajšie postavy - a teda, prosím si pokračovanie - dúfam nejaké bude :) Hodnotím ako slabšie 4* "Vím, že mě chce stejně, jako mě nenávidí: jsem tříska v jeho srdci, která se do nej boří hloubeji s každým pokusem mě odstranit."“... celý text
— Matri

„Vím o existenci této knihy z dob na střední škole, neboť byla zahrnuta v povinné četbě. Nyní jsem si jí připomněla v podobě aknihy. Kniha spadá do období romantismu a má skutečně jeho prvky. Hlavní postava postiženého Quasimoda místy zastiinila cikanka Esmeralda, která svou krásou očarovala více mužů. Pěkný ač smutný příběh.“... celý text
— Naďa2411

„Od autora jsem četla Ztracené střípky a ty se mi líbily. Než se ponořím do série s Davidem Rakerem, chtěla vyzkoušet ještě něco kratšího. Tahle povídka mi padla do noty. A když si ještě uvědomím, za jakých okolností a podle jakých pravidel vznikala, dopadlo to nad míru dobře.“... celý text
— Belanna

„Za mě hrozné zklamání. Hlavní postavy nesympatické a tak strašně otravné, že mě to až fyzicky bolelo to číst.“
— zsykorova

„Číst a srovnávat knihy z pera světových diktátorů je vlastně i zajímavá disciplína a u Velkého Kormidelníka jsem si i místy říkal, jak zlatý je vlastně Mein Kampf. A čím to vlastně je? Malá rudá knížka je tvrdou propagandou, která představuje to nejhorší z čínského marxismu. Válku nechceme... ale válku můžeme ukončit jedině válkou. Kdo má pušky, má moc. Děsivé myšlenky. Opravdu. Hitler alespoň místy konstruktivně zkritizoval politický stav nebo se podělil o své vlastní zkušenosti ze života. Tohle je jen směs marxistických motivačních citátů, které mnohdy celé myšlence jednotného lidu vlastně i protiřečí.“... celý text
— ArkAngel

„Pouť pozůstalého jsem četl až po mezigalaktické výpravě, což byla nejspíše chyba. Tato kniha totiž sázela na mysteriózní atmosféru, která však tolik nefunguje u ,,loru znalých'' a takový člověk tak nachází nejednu pasáž, která je tam ,,navíc.'' Na nic víc si však stěžovat nemohu, chemie mezi Lukem a Marou překvapivě vždy funguje a obzvlášť mě bavily pasáže s Chissy.“... celý text
— V.Skywalker

„Stingla znám hlavně z jeho knih o Indiánech, které jsem četl někdy v dávných 80. letech. Cesty po tichomořských ostrovech, které popisuje tahle knížka (a její druhý díl), nejsou o nic méně zajímavé. Dozvíte se spoustu informací o tomhle ráji na Zemi, o jeho minulosti, o různorodých národech a nárůdcích, které v něm žijí. A to včetně jejich někdy zvláštních zvyků, především široce oblíbeného kanibalismu. Řeknu vám, když si člověk přečte třeba pasáž o tom, jaké konzervy fasovali před bitvou maorští bojovníci, žasne, že ragbyový zápas Fiji - Tonga nebo Nový Zéland - Samoa končí podáním rukou a nikoliv tradiční zabíjačkou. Malé mínus vidím v tom, že jde o cesty, které pan Stingl podnikl někdy v 60. či 70. letech, a svět se od té doby samozřejmě moc a moc změnil. Některé pasáže jsou sice trošku aktualizované a doplněné, ale srovnání tichomořských ostrovů 70. let se současností 21. století by na škodu nebylo. To už bych chtěl po panu Stinglovi ale asi moc, v době vydání téhle knihy už mu tuším bylo přes 80.“... celý text
— Finn69

„Kniha má zajímavý námět. Ale nedokážu říct, zda se mi líbí nebo nelíbí. Spíše mi na ni něco chybělo...“
— adela2230

„Příběh se mi dobře četl - i když se ze začátku rozjížděl trochu pomaleji, tak nakonec nabral spád. Je dostatečně napínavý a zajímavé je i prostředí módního průmyslu, ve kterém se částečně odehrává. Zajímavá je i zápletka a nechybí některá překvapivá rozuzlení. Musím říci, že knížka se mi líbila. Myslím, že těm, kteří mají rádi napínavé příběhy, ji mohu s klidným srdcem doporučit.“... celý text
— 13werka

„Úplně jiný typ knihy než ostatní knihy autorky. Nebylo to špatné, ale spíše taková červená knihovna...“
— verculka

„Co člověk nevysloví, to proti němu nikdo nemůže později použít. Někdy je opravdu dobré nad věcmi tolik nepřemýšlet. Výhodou toho být nezávislá žena je to, že člověk může, ale nemusí dělat všechno sám. Prostě skvělé. Jen doufám, že bude další příběh.“... celý text
— Kristy.Seb

„Vyšetřovatel, který je sympatický, vyšetřovatel, který nemá žádnou podivínskou vlastnost a není ničím výstřední. Skoro by se dalo říct, to se přece nenosí. Ale ono to může fungovat. Logicky poskládaný příběh, jehož části do sebe zapadají chytře, čím více stránek přečtete. Moc se mi líbilo i stylisticky, autor si hezky hraje s jazykem, některé slovní obraty jsem si vyloženě užívala: “pachatel nemá právo dýchat stejný vzduch jako ostatní, pokud tedy není filtrován přes mříže.“... celý text
— Katli

„Musím říct, že jsem četl skoro všechno od pana Červenáka a už mi to začíná lehce připadat dost rutinérsky napsané. Takové sice lehce odsejpající, ale občas začne trochu nudit a jen někdy i trochu zajímavé. Celkem prosté překvapivých zvratů a již lehce nudící. Velmi oceňuji zvrat u seržanta Jaroše, ze kterého nám vyrůstá trochu temný "rytíř". Super, jen tak dál. Nebál bych se trochu přitvrdit i v dalších aspektech děje aby jsme se trochu posunuli k četbě pro dospělé... takhle je to takový trochu Vinnetou.“... celý text
— Solverino

„Očekávala jsem víc; přestože kniha nemá mnoho stran a přečetla jsem ji během jednoho dne, příběh byl velice rozvláčný, místy jsem ztrácela pozornost... Také se mi nelíbily nahodilé skoky do minulosti. Dvě a půl hvězdičky...“... celý text
— absa2611

„Vzhledem k tomu že jsem tu dobu zažila tak naprostá slátanina a výmysly coby kdyby a odpudivě vykreslení jakési scifi doby.“
— jirina4159

„Asi nejvhodnější je tento příběh na předvánoční čas, kdy by podle mne dokázal navodit opravdu vánoční atmosféru, ale dobře se mi knížka četla i v prvních březnových dnech. Není to žádná velká složitá literatura, ale prostě milé nenáročné romantické čtení, které by mohlo oslovit zejména milovníky Julie Caplin (však se taky na obálce kniha pyšní jejím doporučením).“... celý text
— 13werka

„Odhlédnu-li od faktu, že mi jistá kapitola, respektive její děj, dokázala zkazit den, nemůžu hodnotit jinak, než veskrze pozitivně. Dobře byly využity postavy staré a představeny ty nové. Krásně se nám začíná představovat celý nový universe se všemi svými problémy a tím, jak vlastně funguje. Beru to jako začátek jízdy.“... celý text
— V.Skywalker

„Jako každá kniha povídek, něco lepší a něco horší, ale celkově prima. Nej pro mě byla hned první Paříž pro jednoho, Mezi tweety a Punčochy.“
— Marika Vanova

„Kniha mi přišla jak scénář k natočení filmu. Jednoduché kapitoly, rychlý spád a ještě rychlejší rozuzlení.“
— jes09

„Čtení mnohdy bolelo, ale knihu nedáte z ruky. Velice obohacující příběh nejen pro děti, ale i pro nás dospěláky. Za ZTRACENÝ ROK já osobně dávám ruku do ohně, budete nadšeni a spokojeni. Moc bych si přála, aby se dostal k co největšímu počtu čtenářů, protože takové příběhy je zapotřebí číst i v dnešní době. Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.“... celý text
— Knižní střípky

„Za knihu v rámci #spoluprace moc děkuji @albatrosmedia . Jak si zamilovat Vánoce. Nebudu lhát, tady jsem u čtení hodně váhala. Nejdřív jsem si jako vánoční četbu dala Sejdeme se pod jmelím a pak Dvanáct dní Dashe a Lily. Tuhle jsem si nechala na konec, protože jsem si myslela, že bude nejslabší. . Možná za to mohl klišé název nebo vyumělkovaná obálka... Těžko říct, proč jsem si to myslela. Řeknu ale, že jsem se šeredně spletla. . Hned na začátku knihy se seznamujeme s Emmii, královnou Vánoc, jak jí říkají přátelé. Tahle žena je do Vánoc blázen, a občas se tak i chová. Zírala jsem, když přišel na řadu její vánoční zápal. A já si myslela, jak to přehráním! A jako dokonalý protějšek tu máme Sama. To je prostě pan dokonalý pohodář. Budete ho milovat, opravdu! . Ze začátku jsem trochu skřípala zubama. Hodně sladké, lesklé, miloučké... Jako v Santově vánoční vesničce. Působilo to na mě strašně nereálně. Ale celá myšlenka honu, je úžasná! I pak postupné kroky Emmii a Sama... Tušíte, jak vše dopadne, ale moc si to užíváte! . Zlom se ale objevil ve větší míře když se začal více vyskytoval i Sam, a já se přistihla, jak hltám každé slovo knihy. Jak moc jsem zvědavá na to, co se stane dál. Emmii jsem si taky nakonec oblíbila. Ale bylo to vlastně díky jejímu příteli Grantovi. To je velmi zaneprázdněný právník, a Emmii... Svitlo mi, jak moc jí lituju... . Autorka na konec knihy přidala i nějaký ten bonus, a recepty to jen začíná! . Myslím si, že tohle je perfektní rychlé čtení pro milovníky Netflix vánočních filmů. Autorka přeci jen stojí i za scénářem k Vánočnímu princi! . Ukázkový příklad toho, že když pustíme opratě života, nemusí to být katastrofa, ale krok ke správnému směru! .“... celý text
— Áňa 998

„Tolik bolesti a lásky je v této knize. Bude se mi těžko usínat.“
— Ishir

„Čekala jsem jen výklad slíbeného, ale dostala jsem mnohem víc. Nejnabitejsi kniha informacemi.“
— LauraDuSantiago