Nejnovější komentáře

„Prvně jsem Selekci četla v roce 2015, kdy měl třetí díl teprve vycházet, toto byl můj asi čtvrtý re-reading. Já se v tom pitvat nechci, jelikož bych tím narušila svůj někdejší dojem, ale nedá mi to :D Spousta věcí mi tam nedává smysl, romantická linka je až moc rychlá, dynamická, a tím pádem lehce nerealistická, ale sáhla jsem po tom s tím, že to budu muset brát s rezervou, tak se toho držím. Ani nyní v dospělosti, kdy romantické knihy vůbec nevyhledávám, jsem se nemohla neuculovat. Navždycky srdeční záležitost.“... celý text
— láskyplnáTerez

„No... tohle bylo celkem zklamání. Nerada to říkám, ale seriál byl lepší. Nečekala jsem žádný propracovaný děj, ale v seriálu se alespoň něco dělo, tady jde opravdu jednom o sexuální tužby Anthonyho a Kate. Chemie mezi nimi se mi v seriálu zdála propracovanější, stejně jako ostatní postavy. Kate samotná byla mnohem krotší a ten sexismus mi pěkně hýbal žlučí. Vždyť dal Anthony prakticky najevo, že kdyby se mu zamanulo svou manželku znásilnit, nic mu nestojí v cestě! Ale tak, jako taková oddechovka dobré, pokud navřete oči nad těmi sexistickými žvásty.“... celý text
— AraVulpecula

„Vracíme se do světa detektivních případů a autorka nám přináší napínavý příběh plný překvapivých zvratů a uvěřitelných postav. Na oddělení vražd přichází ke Camille a Simonovi nová posila - Julien Girard a rovnou se ocitá v srdci vyšetřování série vražd mužů, kteří na první pohled nemají nic společného. 5 vražd. Věk, vzhled, profese ani sociální status oběti nespojuje. V první chvíli se zdá, že existuje jediná shoda: všichni byli zavražděni ve svých domovech. Spojitost se však postupně odkrývá – všechny oběti byli rozvedení muži. To by nebylo nic až tak zvláštního, ale tito muži, každý z nich, ubližovali svým (ex)manželkám. A stopy začínají směřovat ke kanceláři, jež rozvody zajišťovala… Má ve vraždách prsty někdo z ní? Nebo o tom něco vědí? Někdo se mstí? Třeba některá z žen? Knížka nabízí napětí, různorodé charaktery a nečekané zvraty, které nás udrží v pozoru. Zejména postava nováčka Juliena je jedním z nejzajímavějších prvků knihy – co se o něm dozvíme a co mu autorka připravila? Prolínají se nám zde dvě dějové linky. Z počátku je jejich propojení nejasné, ale nakonec do sebe vše zapadne a tak se můžeme soustředit nejen na hlavní vyšetřování, ale také na další aspekty příběhu. Kniha je velmi čtivá, styl psaní je svižný a krátké kapitoly přispívají k rychlému tempu vyprávění. Super je za mě také střídání perspektiv, kdy se děj soustředí na pohledy více postav a odhalení vraha přichází postupně. Zaujme také prostředí příběhu – v tomto případě Švýcarsko . Příběh se nezaměřuje jen na vyšetřování vražd, ale nabízí také pohled do soukromí obětí, detektivů i dalších postav.“... celý text
— lucie.svobodova

„Knihu jsem si vylosovala na měsíc září a velmi mě překvapila. Příběhy s touto tematikou cestování časem nemám vůbec načtenou. Celkově sci-fi a fantasy čtu spíše ze zvědavosti. A tady se to hodně vyplatilo a určitě si budu chtít přečíst pokračování. Četlo se mi to samo, vtipné, napínavé sedlo mi to hodně.“... celý text
— nada3314

„Sdělení dobré, obsah přínosný, forma příšerná. Ilustrace minimalistické, vkusné.“
— Kerbello

„Moje devátá kniha od autora,a opět jsem se nezklamal! Na Karikovi miluju především jeho schopnost vtáhnout čtenáře hned po pár odstavcích do příběhu a schopnost vytvořit autentickou a ponurou atmosféru. Tady je to obzvlášť cítit,normalizace,mráz,továrny, zima.. Celé je to hodně sugestivně napsané (ostatně jako většina autorových knih), ich forma tomu prostě sedí. Bavily mě zvraty, bavily mě i ty metafyzické záležitosti, bavily mě postavy.. A proč tedy "jen" čtyři hvězdy? Inu, jediná věc, která mi nesedla byla "nesmrtelnost" hlavní postavy.. Ale jinak jsem si čtení Hlubiny obrovsky užil. Karika mě opět nezklamal!“... celý text
— evilunicorn

„Tohle šlo horko těžko. Knihy od Maasové mám přečtené všechny, a i když má autorka tendence vytvářet v nich absurdně dokonalé hlavní ženské hrdinky, u žádné knihy jsem se nedržela za hlavu tak často jako u této. Ne vážně, Bryce je v mnoha ohledech bizarní ženská postava, až to bolí. Na to, jak moc mě bavil první díl série a zpočátku jsem si i namlouvala, že bych konečně mohla mít nějakou její hlavní hrdinku ráda, konec první knihy a celý druhý díl tomu nasadil korunku. Bryce je pětadvacet a je ve všech ohledech popisována jako někdo, kdo je mocnější než nejmocnější bytosti světa, ničeho se nebojí, nikdo ji nezraní, všechno umí a všichni ji bezmezně milují. Prostě jediná její chyba je snad, že žádnou nemá. Alespoň z pohledu mdle napsaného Hunta a Ruhna (který mi celou knihu zachraňoval - nebýt linky Dne a Noci, asi bych ji už dávno odložila). Bohužel na své si přijdou i absurdní situace, které se dějí jen v prospěch příběhu, a kdyby se nestaly, nikdy by se hlavní hrdinové nedozvěděli, jak se věci mají - dokonalý příklad je scéna s Daničiným mečem a konferenčním stolkem. Prostě tleskám. Že je Danika důvod, kolem kterého se prakticky točí celý příběh knih, mi ani tak nevadil, vlastně mi to připadalo jako docela v pohodě vysvětlení mnoha situací. Horší už to bylo s množstvím s*xu, kterého bylo na můj vkus nadmíru. Běžně mi to nevadí a nijak se nad tím nepozastavuju, ale když to musím číst co druhou kapitolu, tak už radši stránky přeskakuji - příběh (který je za mě v tomto díle neskutečně slabý) to nikam neposouvá. V neposlední řadě mi extrémně vadí, jak autorka vytvoří příběh, do kterého vhodí hlavní postavu a čtenář se do postavy vžije a zjišťuje nové poznatky a informace skrz její pohledy - JEN ABY se po dvou třetinách pátrání a vyšetřování dozvěděl, že hlavní postava UŽ NĚJAKOU DOBU VÍ, jak se věci mají. To stejné v minulé knize a nečekaným zvratem, kde Bryce poznala Hunta na lodičce, přestože nám byly k dispozici jeho pohledy. Nebo třeba fakt, že Celaena je vílí královna, ale nikde o tom z její strany nepadne ani jediná zmínka, než dojde k tomu VELKÉMU ODHALENÍ. Pardon, ale to za mě zabíjí jisté napětí, které by mohlo vzniknout v případě, že se to čtenář dozví dřív, než k tomu “šoku dojde. Na druhou stranu oceňuji naprostý konec knihy, který mě docela navnadil na přečtení třetího dílu, protože Dvory mám velmi ráda. Taky mě překvapilo, co provedla autorka s Huntem, další důvod přečíst si třetí díl. Popravdě doufám, že bude lepší.“... celý text
— Miksa

„Knihu jsem měla delší dobu na seznamu a jsem ráda,že jsem se k ní konečně pustila. Je to příjemná oddechovka u které jsem měla úsměv na tváři. Vtipné, svižné, humorné, přátelské a lásky plné. Doporučuji a těším se na další knihy od autorky.“... celý text
— KajinaH722

„Zajímavý příběh ze života dvou žen, který se nakonec spojí... Konec zajímavý a knihu doporučuji. Může se to stát komukoliv..“
— xena2711

„Milý oddychový příběh z prostředí jazykového kurzu ve Vídni vás pohltí a nepustí. Škoda, že jsem nenašla nějaké info o autorovi tohoto příběhu, jasné je jen to, že pochází z českého prostředí a kniha je jeho prvotinou. Musím říct, že se čte velmi lehce a zejména čtenářky dostanou velkou porci lásky. Hned na začátku se seznámíme s hlavní hrdinkou, mladou Amalií, která vystudovala práva a již tři roky pracuje v jedné advokátní kanceláři v Barceloně. Nezná volno, dovolenou neměla od doby, co začala pracovat. Zastupuje klienty u soudu, v obchodních jednáních, kupuje pro ně nemovitosti a pozemky. Pro svou práci žije a moc ji to baví. Denně se vrací za tmy domů, kde na ni čeká její přítel a dva kočičí kamarádi. Na firemním večírku se dozví, že si její práce nadřízení váží natolik, že se stane nejmladším partnerkou v jejich advokátní kanceláři a bude se starat o důležité německé klienty. To vše má ale jeden háček. Musí se zdokonalit v německém jazyce. Proto ji firma vyšle na celý měsíc do Vídně, na intenzivní kurz německého jazyka. Pro Amalii je to velká výzva a ona ví, že svoji šanci využije naplno. Václav je vysokoškolák z Prahy, také on se chystá na jazykový kurz do Vídně. Žije v malé garsonce, kterou mu rodiče vybudovali z malé prádelny. V bytě rodičů měl málo soukromí, neměl prostor pro sebe, studium, ale také pro svou dívku Veroniku. Ta by se k němu nejraději nastěhovala na stálo, nejen na občasné přespání. Václav je milý a hodný kluk, u kterého by měla zázemí a unikla tak neutěšeným podmínkám, v kterých žije. Její rodiče holdují alkoholu, denně se u nich pije, pak přijde křik a pro facku už není daleko. Bohužel jednou z podmínek Václavových rodičů bylo, že mu garsonku zařídí, ale Veronika se k němu na stálo nenastěhuje. Přece jen mají před sebou oba ještě několik let studia a všechno má svůj čas. Veroniku celá tahle situace moc mrzí a Václava také, oba ale doufají, že se časem všechno změní a jejich společnému bydlení nebude nic bránit. Teď Václava čeká měsíční jazykový kurz ve Vídni a s Veronikou se dohodnou, že za ním ke konci kurzu přijede a společně si užijí pár dní ve Vídni. Ale osud zamíchá kartami a vše bude trochu jinak. Ve Vídni se na jednom kurzu sejde devět lidí, různého věku a z různých koutů země. V jedné studijní skupině se setká Amalia a Václav, dále pak mladá studentka z Říma, dvojice mladých lidí z Francie, jeden mladík z Varšavy a jedna Američanka z Bostonu, dále pak student z Budapešti a celou skupinu uzavírá starší muž z Tokia. A rozjede se intenzivní jazykový kurz. Kniha se čte lehce, stránky letí a je moc fajn, že každá z postav dostane svůj prostor. Čtenář tak má možnost poznat všechny, kteří se v příběhu vyskytují, není to jen o vášnivé lásce mezi hlavními hrdiny. Poznáme tak skvělé lidi, kteří se na kurzu sešli. Moc hezky je vykreslená Vídeň, její historie a památky. A jak už název knihy napovídá, celý příběh velké lásky a vášně začne jednou pusou v galerii Albertina v samém srdci Vídně. A na závěr dám čtenářům dvě rady: za prvé příběh je opravdu návykový a budete chtít vědět, jak to celé skončí a za druhé, nedoporučuji zkoušet vše, co si v knize přečtete, ano, myslím tím scénu s dárkem, ale víc už neprozradím. Jinak směle do čtení, příběh vás vrátí do studentských let a užijete si jedno vášnivé léto.“... celý text
— evaval

„Detektivní zápletka na jeden večer. Předvídatelné, ale čtivé a občas mě to i pobavilo z pozice ženy - manželky:-)“
— xena2711

„Kniha mě bavila ostatně jako vše od Chrise asi zopakuji i vrazdici elitu což je pokračování. Hodnotím kladně 85%.“
— derminator

„Ukázkový případ, jak forma může ještě zdůraznit obsah. Ten příběh je už sám o sobě dost zajímavý a velmi dobře pojatý,ale to hraní si s vizuální stránkou to všechno jen podtrhuje.. Originální a neotřelý pohled do světa "slabých duší".Konec mě příjemně překvapil, čekal jsem temnější završení příběhu.“... celý text
— evilunicorn

„Romány z historie mám ráda a ze začátku mě to opravdu bavilo, i když mi hlavní hrdinka trošičku neseděla. Ale prostředí středověké Itálie se mi líbilo, i když o tom zrovna moc nevím. Ale středová část se docela táhla a k Beatrice jsem si během celé knihy nenašla moc cestu. Na můj vkus to mělo navíc několik logických děr. Moc se mi nechce věřit, že by se moderní New Yorčanka tak snadno přizpůsobila, ale budiž. Taky mi chybělo nějaké vysvětlení její schopnosti cestovat časem. Oproti Cizince je tohle sice stravitelnější, pokud jde o délku, ale mnohem méně propracované, pokud jde o mnoho aspektů. Ale vyloženě špatné to určitě nebylo, jen se ke knize nebudu mí důvod v budoucnu vracet.“... celý text
— Thalin

„Začátek velmi slibný, čte se to samo, ale konec zklamání. Vlastně tam, kam to směřovalo, to nenaplnilo mé očekávání. Nikdo v podstatě neodhalil zlo v rodině, jen domněnky... Škoda... čekala jsem víc.“... celý text
— ještěrka38

„Jakožto milovník japonských komiksů (mang), komedie a nadpřirozených schopností, vám tuto mangu velmi doporučuji. Už na druhé straně se dozvídáme, že se příběh odehrává v Japonsku také zvaném "Země obřích nestvůr" z čehož vyplývá, že tu jsou různé nestvůry, které se dělí až do 9 druhů (čím vyšší číslo druhu tím větší nebezpečí). Potom se tu rozdělují lidé do tří skupin 1. Normální občané 2. Lidi co zabíjejí monstra 3. Uklízeči mrtvých těl (monster). Samozřejmě, že hlavní postava je uklízečem, snad to nejhorší co mohl být, ale může jíst co chce a kdykoliv si koupit co potřebuje. To je dobrý že? Až na to že při jednom uklízení se mu stane takový incident po kterém musí do nemocnice. Jestli vás zajímá, co se mu stalo a "Co" se s ním stalo, musíte si mangu koupit a dočíst sami. Za mě plný počet hvězdiček protože si to prostě zaslouží.“... celý text
— ZaječíNožičky

„Takový souhrn toho, co asertivní člověk už tak nějak ví. Docela čtivé, místy zábavné, rychle to uteče a stejně rychle člověk zapomene, co četl.“
— lenkabej

„Pecka jako vždy. Vše podstatné bylo řečeno v předchozích komentářích. Lottie a Boyd? Chápu, že manželství je fikaně oddalováno. Vždyť každá pohádka svatbou končí.... a realita všedniho dne není tak poutavá. I když! Pani autorka jim určitě připraví i tak perné chvíle plné nebezpečí. Závidím všem, kteří se s touhle sérií setkávají až tímhle dílem, chytí se drápkem a mohou číst bez čekáni na pokračování....zatím. Ale já si počkám ráda....lžu, nerada.“... celý text
— uxor

„V některých knihách jsou víc než příběh pocity, které vás pohltí.“
— Dandy1

„Kniha se mi líbila, nešlo se od ní odtrhnout, je velmi čtivá. Příběh to byl velmi zajímavý, čtení napínavé, originální, místy vtipný styl psaní. Ráda si přečtu něco dalšího od této autorky.“... celý text
— EL.ZA

„Krásně ilustrovaná encyklopedie, která sahá daleko za hranice příběhu Hobita. Vysvětluje spojitosti mezi postavami a událostmi napříč věky a odkrývá motivace autora a původy jmen a názvů míst a měst. Jo, to byl jiný borec, ten Tolkien. Prostě si napsat příběh, protože bez něj jsou ty vymyšlené jazyky tak trochu o ničem. Zajímavé můžou být i ty jeho překlady a adaptace. Třeba toto mě zaujalo: "Vybral si jeden příběh z Kalevaly, totiž tragický osud Kullerva, který jej obzvláště zasáhl…" No ještě aby ne. Vsadím se, že to je doslova kulervoucí příběh :)“... celý text
— jirijanovotny

„Jako vždy skvělý úvod a napínavý případ opředený tajemstvím. Na konci se pak čtenář musí povznést nad spíše větší překombinovatelností děje a spíše menší uvěřitelností. Opět jako vždy. Takže vlastně spokojenost :-).“... celý text
— alzbeta4340

„Tuhle knížku ráda s dětmi čtu, aby viděly, že dříve šlo přežít, a užít si, prázdniny bez techniky, dutých vláken, jonťáků apod.“
— Zemlja

„Dvanáctiletá Mia tráví léto s dědečkem a jeho psem Nemem na hausbótu na přehradě a kromě toho, že se skamarádí se Šimonem a naučí se jezdit na paddleboardu, zažije velké dobrodružství při hledání pokladu... Ivona Knechtlová napsala typ knížky, které mám ráda... Vládne v ní vlídná a přátelská atmosféra, svět je v ní v pořádku, nedějí se tam žádná velká dramata, nikdo nikomu neubližuje, všechny rodinné i ostatní vztahy jsou přátelské... Děti se dozvědí i něco poučného... Autorka svou knížku taktéž ilustrovala, ilustrace jsou snad na každé straně, jsou jemné a krásně barevné, nechybí ani velké, celostránkové... V rámci žánru čtení pro děti od 10 let tedy můžu jen doporučit, určitě by to byl krásný dárek, především asi pro holčičky... Hodnocení: 5 * z 5 *“... celý text
— markej

„Věrné ilustace, obdivuju je. Na gymplu jsme se tu knížku prostě učili nazpaměť. Dodnes s tím vystačím, poznám kdeco...“
— Zemlja

„Taková veselá a svěží knížka, která se dětem většinou líbila. Postava paní na hlídání je velmi sympatická a má citlivé a rozumné výchovné metody.“
— Zemlja

„Marguerite je dcerou geniálních vědců, co vynalezli přístroj s názvem Ohnivák. Ten umožňuje jeho nositeli cestovat do různých dimenzí. Když je její otec zavražděn, uvědomuje si, že Ohnivák je její jedinou šancí, jak se pomstít jeho vrahovi. Spolu s Theem, asistentem svých rodičů, se vydává za Paulem, druhým asistentem a domnělým vrahem, který utekl do dalších dimenzí. Postupně ale zjišťuje, že není všechno tak, jak se na první pohled zdá. Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Marguerite. Cestování v čase a seznamování s alternativními realitami hlavních postav mě chytlo okamžitě. Zpočátku byl děj opravdu nabušený, prostřední část knihy spíše stagnovala, závěr byl zase akční. S Marguerite jsem v průběhu děje bojovala kvůli jejímu zbrklému jednání a neustálým změnám názorů nebo svých citů. Kromě pátrání ohledně smrti jejího otce, se tu rozehrává i milostný trojúhelník s Paulem a Theem. Chápala jsem, že její alternativní verze jí tomu rozhodování příliš nepomáhaly, ale skoro nikdy nebrala v potaz to, co s jedním nebo druhým zažila, ještě než se to celé zamotalo. Všichni tři si prošli několika dimenzemi, kdy nejzajímavější byla pro mě ta s velkokněžnou a poručíkem. Tady se ukázaly pravé city jich všech, i když si to pak paradoxně v dalších dimenzích zkomplikovali. Je nevěra, když se zamilujete do alternativní verze svého partnera v jiné dimenzi? Je to on, ale zároveň není? Ohledně zápletky s Margueritiným otcem toho hodně dlouho moc nevíte. Trefila jsem se, co se stalo, ale zároveň ne úplně. Autorka měla připravené i jedno překvapení, které samotný závěr zase pozvedlo nahoru. První díl skončil tak, že asi není nutné číst další. Pokud vás příběh úplně neosloví, s koncem budete spokojení. Pokud vás naopak bavil, další díly asi potřebovat budete. Já si to ještě promyslím. 3,5*“... celý text
— adela.hol

„Kniha má docela originální námět, velmi dobře se čte, jako všechny Shustermanovy knihy, ale jeho předchozí knihy byly o mnoho lepší. Nicméně kniha určitě stojí za přečtení. Autor prostě umí psát poutavě.“... celý text
— dpxcz

„Ten, kdo tvrdí že za komunistů bylo líp, by si měl dát facku a pak si přečíst tuhle knihu. Jak krutě se může chovat člověk k jinému člověku. Jen proto, že máte jiný názor než po vás politický systém chce, skončíte jako odpad a každý se k vám tak chová. Protože "špatné" myšlenky jsou horší, než když někoho zabijete. Smutná, deprimující, vztek vzbuzující kniha se silnými příběhy.“... celý text
— Liss93

„Tuto knihu jsem měla na seznamu co si chci přečíst poměrně dlouho. Je to má první kniha od této autorky a po přečtení této knihy, určitě nebude mou poslední. Ze začátku si říkáte proč se Andrew chová tak jak se chová, ale brzy zjistíte proč tomu tak je a tak nějak ho i chápu. Aubrey mi byla od začátku sympatická, byla jsem ráda, že si i přes odpor rodičů šla dál za svým snem stát se baletkou. U knihy sice už od začátku tušíte jak to dopadne, ale i tak jsem stále musela číst napjatě dál.“... celý text
— Pajuška59