Nejnovější komentáře

„No, tak na všechna nerozřešená tajemství to rozhodně neodpovídá... A Simmons tu začíná být trochu moc rozvláčný, teď už až moc navštívených planet, zbytečné hordy jmen nedůležitých postav a tak dále... Navíc strašný překlad - několikrát opakovaný výraz "hudba koulí" místo "hudby sféf" je opravdu odstrašující. Proč přesto dávám tolik hvězdiček? Protože i tak Simmons prostě umí.“... celý text
— murdoch

„Po Vyhnání Gerty Schnirch jsem si dala ještě beznadějnější, temnější a depresivnější čtení. Půlku času mě to dost děsilo a druhá půlka se dělila mezi nepochopení a depresi. Co jinýho taky číst v létě. Jsem ráda, že jsem si to přečetla, ale znovu bych do toho asi nešla - přijde mi to jako snad jediná kniha, kde absolutně není žádný východisko a jediná pozitivní věc, takže nic co bych vyhledávala. Ale dílo je to bezesporu důležité a dobře napsané.“... celý text
— Anniee

„Fascinujuca osobnosť dr. Preissa. Takychto ludi by malo byt i v dnesnej dobe viac, aby sa prioritne snazili o dobro a prosperitu naroda a postavili tuto ulohu prve priecky svojich zaujmov.“... celý text
— karin4338

„Velké překvapení. Povídky jsou trochu smutné tím, jak ubíhá život, jak se všechno kolem mění, staré jasany padly. Ale taky psané tak krásně česky bez anglismů, poeticky, s moudrostí člověka, který si je vědom svých nedokonalostí, když se dívá kolem sebe. Líbí se mi, že každá povídka je celý příběh, nic žádné nechybí, nic nepřebývá. Každá je román. Tato kniha by neměla zapadnout!“... celý text
— kopeceli

„Přesně knížka do pražské MHD. Pobavíte se a můžete ji zaklapnout kdekoli. Neurazí, ani nenadchne. Místy jsem se našla a od srdce zasmála.“
— Kara28

„Čtu preventivně, takže budu hodnotit především z pohledu teorie. Myslím si, že kniha je dobrá přiručka pro někoho, kdo chce pochopit své či někoho blízkého sebepoškuzující chování. V první kapitole je vysvětleno co je sebepoškozování a co je sebedestruktivní chování a proč ho lidé dělají, co jim to vlastně přináší. V následujících kapitolách najdete postup, který vám může pomoci jak sebepoškozující chování omezit nebo dokonce vymýtit, samozřejmě nejdříve vám pomůže najít odhodlání tak vůbec začít. Jako u každé knihy, člověk musí být opatrný v interpretaci. Např. v sebedestruktivním chování je jako jedna z položek "hladovění". JIné knihy doporučují občasné hladovění jako formu očisty, shazování kil. Kde je pravda? Obé může být pravdou. Záleží na míře, účelu. Nějaké sebepoškuzující/sebedestruktivní chování je častější než se předpokládá, raději si knihu přečtete, kvůli sobě i svým blízkým.“... celý text
— vladku

„True crime poutavě napsané. Parádní čtení.“
— hrdinka.j

„V jednotlivostech celkem slabé, ale síla těch básní je v celku, v těch kompaktních částech, v tom pozorování všednosti, které dohromady dává silnou výpověď o dnešních 40+ (singles? - asi ne nutně) čišících až optimistickou nebo spíš optimální bezradností. Alternativní název by taky mohl být: Smrt už byla aneb co teď se životem?“... celý text
— puml

„tak tohle bylo výborné! těším se na další autorčiny knihy.“
— Hermiona419

„Mě to bavilo a to tak,že moc.Dan je upřímný a opravdový člověk, co si na nic nehraje...pokud tedy není v práci.A jak si správně přát se i já osobně učím, zatím bez větších úspěchů, poměrně dlouho.“... celý text
— Bukina

„Autor patří k mým oblíbeným, tahle kniha však byla pro mě zklamáním, postavy plytké, děj předvídatelný, i když samotné téma nabízelo dobrý příběh, škoda nevyužitého potenciálu.“... celý text
— alabra

„Dobrá kniha a kdyby těch zápisků a knih z léčeben a obecně o závislosti na chlastu nebylo tolik, tak by to bylo za plnej. Takhle je to "jen" další kniha z léčebny. Od ostatních se liší hlavně tím, že Szpuk vše popisuje z určitého odstupu, místy až nezúčastněně, jako by sám byl jen na literární rezidenci za účelem sepisování příběhů pacientů a personálu a ne na léčení. No, přeháním, ale občas mi to tak prostě přišlo. Ono ve výsledku to tak trochu působí, že se Szpuk rozhodl té pakárně v léčebně bránit po svém, tj. psaním, protože v důsledku tahle kniha vyznívá dost depresivně nebo prostě tak nějak ze života. Jako by ten pobyt v léčebně jen říkal: "ty vole, příště si dej bacha, chlastej, ale tak, aby ses tam už nemusel vracet". Po přečtení týhle knížky, mám takovej pocit, že ty Szpukovi popisy přírody a mraků jsou vlastně tak nějak samoúčelné a ve výsledku k ničemu, jako by totiž touhle notně temnou knihou říkal, že ani příroda vlastně nepřináší kýženou úlevu a útěchu, a že ty jeho výlety a psaní o vandrech jsou jen únik před chlastem. Jednu závislost přebíjí jinou, tak říkajíc bezpečnější. Teď ještě přidal kresbu uhlem. Ale ani to asi úplně nepomáhá... Velmi pochmurná až depresivní četba. Napsané je to ale skvěle. Doporučuji.“... celý text
— puml

„Začnu pozitivně. Paoliniho knihy mají krásné přebaly. Tento i ten od Spát v moři hvězd bych si klidně nechal zarámovat na zeď. Jinak bych diplomaticky doporučil Fraktální šum všem, co mají rádi příběhy, kde úplně nesmyslně poskládaný tým vůbec nic nevyřeší, zato se někteří ve šnečím tempu musí vyrovnávat se svou minulostí. Protože jak známo, máte-li problém sám se sebou, jste ideální kandidát do kosmického programu...“... celý text
— work

„Zase hozená bomba do jedné dámské společnosti. Slasti a strasti, touhy a slzy, přátelství a lásky. Žádný vztah není 100%... Kdy je potřeba o něj bojovat a kdy vypustit do světa? Takže jakže to ta Digma zase vymyslela :-)“... celý text
— lucakuca

„Nádherný příběh“
— Ludmila91

„Příběh mě chytil od prvních stran a nepustil až téměř do konce. Přestože jsem samozřejmě tušila, že za jednáním "malé lhářky" stojí trauma ještě hlubší, měla jsem mnohokrát chuť s holčinou imaginárně zatřást. Každá další přečtená stránka mě nabádala třást s dalšími postavami až do bodu, kdy začalo být jasné, kdo se na dívce provinil nejvíce. Smutný příběh, který odhalil, že každý charakter má svou vadu na kráse. Doporučuji.“... celý text
— LuciR

„Mono, děkuji ti že díky této knížce, Allie, Kadenovi a jejich příběhu který jsi jim napsala jsem si zase znovu připomněla proč tak ráda čtu. Nevím jak to děláš ale při čtení jsem si myslela že s celou partou bydlím ve Woodshillu a známe se několik let ... To jak umíš popsat emoce, a fyzický kontakt mezi hlavními aktéry je prostě neskutečný. Srdcovka co patří doma do knihovny..“... celý text
— Nikky000

„Když jsi v devíti případech z deseti hodná na naštvaného člověka, uklidníš ho a zjistíš, co mu vlastně je. Spousta lidí něco nezvládne. Nikde ale není psáno, že to nemůžou zkusit znovu. Tahle kniha mě úplně nechytla, ale psaný to bylo hezky.“... celý text
— Kristy.Seb

„Příběh se v této knize stal trochu temnější, ostatní postavy dostaly trochu víc prostoru, což rozhodně pomohlo ději. Autor ukázal velkou znalost Prahy a je poměrně děsivé si představit jak by Praha vypadala, kdyby se něco takového vážně stalo.“... celý text
— Eleni13

„Ach jo.. Další příklad toho že film je občas zkrátka lepší než kniha.. Téma je super, styl psaní je jednoduchý a čtivý. Přečíst ano, vracet se netřeba...“... celý text
— Nikky000

„No myslím, že asi bude čas vracet se ke starším knihám. Člověk ani netuší, co za kvalitní četbu se schovává ve skladu v knihovnách. 100 %“
— ERIK 2

„Mě to přišlo docela zábavné a napínavé. Moc fajn se celý příběh četl a u některých pasážích jsem se chechtala jak malá holka.“
— Artep071

„Covidový lockdown evidentně Hunterové svědčil, protože ´pětka´ je pro mne jedna z nejlepších v celé sérii. Zároveň se trochu vymyká, protože narozdíl od ostatních detektivek autorky snese označení thriller. Jak to? Tak především slovo thriller je odvozené od výrazu pro napětí. Detektivka ho nutně mít nemusí, případy slečny Marplové byste za thriller asi neoznačili. Tam jde o propletence, kombinace, falešné stopy, mentální cvičení. Ostatní části série tohle všechno obsahovaly a měly plynulé tempo od začátku až do konce. Proto se Celá pravda odlišuje. První polovina není úplně přesvědčivá a je trošku utahaná, až moc zbytečně se tam řeší témata MeToo, i když naruby, a v podstatě tam nikdo ani neumře. Už jsem si řikal, jestli to vůbec dočtu. Vůbec nic totiž nenasvědčuje tomu, že se to celé v druhé polovině totálně zvrtne a Hunterová nasadí stále se stupňující tempo a začne budovat takovou dávku napětí, že by se za ni nemuseli stydět ani skandinávští autoři. Zatímco u všech dalších Fawleyho případů jsem mohl kdykoli přestat a vrátit se ke čtení o den i dva později, tady to už pak prostě nešlo a polykal jsem stránku za stránkou. Dovolím si zopakovat jedno rýpnutí - nemůžu si pomoct, ale mělo by se to spíš jmenovat Případy oddělení Thames Valley. Fawley mi připadá v celé sérii jako nejslabší článek týmu. Naštěstí alespoň jeho žena v tomto pokračování u mě vyspravuje svoji reputaci a není jen do počtu. Za mě je Celá pravda fakt pecka.“... celý text
— work

„Chladnokrevné čtení... Popis celého průběhu a následného procesu vás opravdu vtáhne do děje. Občas.. Má to své trhliny, místy táhnoucí se pasáže které jsou pro děj rušivé. Ale co, tohle vlastně napsal sám život....“... celý text
— Nikky000

„I když se mi knížka moc líbila, stejně jsem čekala víc. Začalo to slibně, při havárii se ztratí malá holčička, pokračovalo to taky úžasně - po šesti letech najednou stojí v kuchyni, ale tam najde jinou paní, malé dítě, jen tatínek je stejný, pak to nabere grády, ale spoustu věcí mi tam chybělo. Zase musím spoustu plus přidat za to, jak hezky autorka rozvinula lásku matky k dítěti. Ale konec se mi nelíbil, nebo že by příprava na další díl?“... celý text
— lalela

„Doporučuji tuto detektivní sérii, velký objev pro mě dosud neznámé autorky. Myslím, že je velká škoda, že některým knihám a autorům chybí reklama a tudíž zapadnou ve velkém množství vycházejících knih. Těším se na pokračování a doufám, že se brzy dočkám nových dílů s Martinem Steinem.“... celý text
— Gibis

„Vyšinutý mormonský pánbíčkář, do toho historie spojených států s její ústavou v době občanské války, hledání dokumentů a do toho Malone a ostatní.Vittové taky trochu divně hrábne.Tyto Berryho politické příběhy mě zas tak neberou, ale alespoň si člověk udělá obrázek, jak to asi při tvoření spojených států bylo.“... celý text
— Šnek86

„Téma zajímavé, a tím to tak končí. Kniha se táhne, styl psaní je jednoduchý, předvídatelný, ničím ojedinělý. Jednohubka na víkend, která neurazí.“
— Nikky000

„Vlci z Wall Street se skládají ze tří přátel, a to investičních makléřů v podání Iana Bradleyho (32), Matta Cannona (28) a Kennedyho Dawsona (34) z Wolfe Investments. Pobavila mě autorčina poznámka proč tyto postavy stvořila, a to na základě svého přání psát o sexy mužích v oblecích. :) Ian je dostatečně charakterizován v anotaci, kde chybí, že je z těch tří asi ten největší pařič, avšak s pohnutým dětstvím a náročným dospíváním. Poživačný život se mu změní na základě jeho obvinění ze zneužití informací, které vyšetřuje Lara McKenzieová (28) z SEC (komise pro kontrolu cenných papírů), pro kterou má být tento případ přestupem do FBI. Celkově nenáročný příběh bez zásadních zvratů s mírným napětím při vyšetřování a otázkou proč. Jsem ráda, že se rovnou představí nejen přátelé, ale i jejich (budoucí) protějšky.“... celý text
— Kudík

„Pokračování trilogie Čas čarodějnic, (A Discovery of Witches), kterou jsem nečetla, ale viděla jsem seriál a moc se mi líbil, takže ten určitě doporučuju. Chtěla jsem pokračování, tak jsem si knihu Syn času půjčila v knihovně. Je to volné pokračování o příběhu upíra Marcuse a jeho cesty a Phoebe, ze které se stane upírka, aby mohli být s Marcusem navždy spolu. Knížka se mi líbila a dobře se mi četla. Pro ty, kdo viděli seriál a chtějí pokračování, tak doporučuju.“... celý text
— zuzi9