zuzi9 komentáře u knih
Stella se přihlásila do instagramové soutěže, protože kdyby v ní vyhrála, tak by zachránila svoji farmu na vánoční stromky, která je ve finančních potížích. Aby to bylo více romantické, tak si v přihlášce vymyslela, že se o farmu stará se svým přítelem, kterého ale nemá... A tak poprosí svého nejlepšího kamaráda Luku, aby jí přítele hrál.
Z této knihy jsem trochu rozčarovaná a mám smíšené pocity... Ze začátku jsem se nemohla začíst, vadilo mi, jak Stella pořád řeší, jestli je Luka jen kamarád a nebo víc, i když ví, že po něm vždycky toužila a jen si to nechtěla přiznat.
Přijde mi, že styl psaní autorky je jiný než jsem zvyklá, hodně všechno popisuje, a to pro mě byl občas rušivý element. Těšila jsem se na vánoční atmosféru a život na farmě s vánočními stromky a místo toho jsem dostala plno romantiky, jiskření a touhy mezi Stellou a Lukou a jejich cestu od friends to lovers.
Je škoda, že autorka nevyužila nápad s farmou na vánoční stromky, ale spíš to bylo o vztahu dvou nejlepších kamarádů, kteří zjistí, že vlastně vždycky chtěli něco víc než jen kamarádství.
Kniha se určitě bude líbit hodně romantickým duším, protože je tady přesně to romantické, ale za mě tam bylo i docela dost spicy scén.
Velmi očekávaný romantický útěk, v pořadí 12., tentokrát z České republiky.
Julie Caplin je pro mě srdcovka a její romantické útěky miluju. Jsou to milé oddechovky, sice předvídatelné, ale mě to prostě baví. U těchto knížek krásně vypnete a ještě se dozvíte něco o dané zemi, ve které se knížka odehrává.
Ohledně obálky, kdy Hospůdka v Praze v originále má zimní obálku a naše obálka je podzimní, bylo hodně dohadů, proč tomu tak je. Ale kdo si knihu přečte, tak zjistí, že se víc hodí ta naše, podzimní obálka, protože zima se v knize vyskytuje až v samém závěru. Jaká obálka se vám líbí víc?
Hlavními postavami jsou Leo a Anna, kteří se po dlouhé době potkávají na stáži v pražském pivovaru. Co mají společného z minulosti? A je tady ještě šance, že se spolu můžou dát znovu dohromady?
Přišlo mi, že autorka chtěla do knihy zařadit co nejvíce informací o naší zemi, ale někdy to působilo trochu na sílu, hlavně ze začátku. Nějaké ne tak podstatné věci bych vynechala. Možná to vidím moc kritickým okem, protože se jedná o nás, a nejsem jako nějaký turista v neznámém prostředí. Proto mě zajímala hodnocení od zahraničních čtenářů, a tak jsem mrkla na Goodreads. A tam jsou pozitivní komentáře, takže to vypadá že se jim kniha líbí, což je super.
Mně se líbily informace o pivě a pivovarech, kterých mohlo být i víc (nejsem pivař, takže jsem ani netušila, že je tolik značek), recept na bramborové knedlíky a houbaření. Součástí příběhu není jen Praha, ale i Morava a další části naší republiky, to bylo také moc hezké. Nechybí ani poznávání místní kuchyně a spousta jídla. Hned jsem dostala na něco chuť. Romantická linka Lea a Anny byla trošku v pozadí, prostor se dával více na poznávání Prahy a okolí, což je škoda.
I přes tu počáteční rozpačitost autorky dávám 4*, protože kdo může říct, že má romantický útěk ze své země? Určité kouzlo to má, i když za mě to není nejlepší romantický útěk ze série.
Jde o třetí volně navazující díl ze série Století Olomouce (Věk přízraků, Hodina hromu).
Četla jsem oba předchozí díly a ty za mě byly top, ale tento díl mě tolik nevtáhl a nehltala jsem každou stránku. Možná je to tím, že se jedná o téma lásky dvou lidí stejného pohlaví, které jsem ještě v žádné knize neměla a ani ho nevyhledávám, tak to pro mě bylo něco nového. Tím ale nechci říct, že je to špatné. Naopak se mi líbilo, jak to bylo napsané, takové hezky romantické.
Už ve Věku přízraků jsme se seznámili s Leopoldem a nyní dostává prostor právě on. Začátek knihy má trochu pomalejší rozjezd, konec už je zajímavější. Advokát Leopold je znuděný a v jeho životě mu něco chybí. To se ale změní, když jednoho dne za ním přijde Nathan, a to odstartuje řešení případu s vraždou. Ale jde o víc, než jen získat odpovědi a dostat se k pravdě, je tady i zakázaná láska.
Úplně jsem nedávala popis týrání a zabití kočky, ale na začátku knihy je na to upozornění, takže jsem věděla, že se něco takového objeví.
A kdo si pamatuje na bonbony fialky? Mňam, úplně jsem si vybavila jejich chuť :o)
Jako v každé knize z této série nechybí slovníček, poznámka autorky a úryvky z dobového tisku a literatury. A na předsádkách knihy je mapka a obrázky postav, které se vyskytují v knize. Celé to hezky dokreslí atmosféru historické Olomouce.
Celá série je krásná nejen obálkami a ořízkami, ale i danými příběhy. A bonusem je to, že jsou to díla z pera české autorky, takže moc doporučuji přečíst si jednotlivé díly.
Od autorky jsem četla všechny její knihy, které u nás vyšly, a některé se mi líbí víc a některé míň. Za mě kniha patří k těm, které jsou slabší.
Milujete běh? Tak tahle knížka se Vám bude líbit. Já teda neběhám, maximálně občas na tramvaj :o) Ale líbilo se mi popsání parkrunu, který se organizuje po celé Velké Británii, a to jsem vůbec netušila. Jak sama autorka píše v poděkování, tak parkrun sama běhá, a to ji inspirovalo k napsání této knihy.
Zaujalo mě to a našla jsem si, že parkrun se běhá ve 22 zemích napříč 5 kontinenty. U nás ale tento typ běhání není, což je docela škoda.
Workoholička Claire se srazí s workoholikem Ashem, jiskří to mezi nimi a stráví spolu noc. Jenže pak se Ash odmlčí a Claire už se neozve.
Claire má syndrom vyhoření a při měsíční nemocenské ještě musí hlídat svoje neteře, protože její sestra odjela do Indie. V parku potká důchodkyni Hildu a ta jí přivede k běhání v parku, a také jí seznámí s Ashem, který tam také běhá. Jen neví, že už se Claire s Ashem znají. Proč se Ash Claire neozval?
Z lásky k běhání se všichni tři snaží zorganizovat parkrun v parku v Churchstonu. Povede se jim to s pomocí nových přátel a dobrovolníků?
Co se stane, až se bude Claire vracet do práce? Touží po tom stále? Nebo se změnila a zjistí, že práce pro ní už není priorita? A jak to dopadne s neteřemi, jakmile se vrátí Alice?
Romantická linka byla docela slabá, víc byl popsaný vztah neteří a jejich tety, ale pro mě to bylo takové osvěžení oproti ostatním knihám od autorky. Možná mi tam něco malinko chybělo, úplně nevím co, ale i tak knihu doporučuji jako nenáročné a milé čtení, když potřebujete vypnout.
Od autorky jsem četla všechny knížky (sérii Jacka Rozparovače a Království hříšných) a Trůn padlých je volné pokračování s princem Invidem, se kterým jsme se seznámili v sérii Království hříšných. A i když jde o spisy fantasy, které vůbec nečtu, tak jsem do toho šla, protože ostatní knihy se mi líbily, a taky mě nalákala nádherná obálka a ořízka.
Princ Invido je součástí smrtící hry, a potřebuje vyhrát, aby zachránil svůj démonický dvůr. Umělkyně Camilla namaluje obraz pro Invida a stává se součástí hry, takže musí zůstat s princem a pokračovat ve hře. Také má svoje tajemství, které se dozvídáme až za polovinou knihy. Kapitoly se střídají z pohledu Invida a Camilly.
První třetina knihy mi stylem psaní připomínala sérii Jacka Rozparovače, a to se mi líbilo. Později už to začalo být peprnější, a to nejen spicy scénami, ale často i výrazy. Já ta česká vulgární slova nemám ráda, kdybych četla v angličtině, tak bych si knížku přečetla v originále.
Pak už mi přišlo, že se střídá pár kapitol s pokračováním děje a další spicy scény, do té doby než se naplnilo Invidovo pravidlo jedné noci.
Posledních sto stránek se konečně dostáváme k dohrání hry, což bylo napínavé a také mě to bavilo. A nechybí ani zvrat, který jsem nečekala.
Za mě by se dala knížka o pár stránek zkrátit, těch erotických scén bylo na mě až zbytečně moc a přišly mi jako výplňová část.
Pokud máte rádi fantasy se spoustou touhy, vášně, chtíče a hříchu, tak to v téhle knize dostanete a bude se vám líbit. Já jsem ráda, že jsem si přečetla něco trochu jiného než obvykle čtu, ale malinko mě to zklamalo. Ještě uvidím, jestli si budu chtít přečíst volné pokračování s dalším princem.
Přesunout se do slunného Španělska během těchto pochmurných podzimních dní bylo super. Úplně na mě ta krása jižního Španělska dýchala, jak kvetoucími třešněmi, španělským jídlem, tak i vášnivým flamencem.
Betiin sen je otevřít si bar ve Španělsku, a tak tam jede se svým snoubencem Willem. Jenže přítel jí sebere peníze, které dostala od své babičky, a odjede na tour se svojí hudební skupinou. A Beti nemá peníze na Motýlí bar, který si chce koupit, a tak se je snaží vydělat pomocí umývání nádobí v restauraci, a také zaléváním třešní u temperamentního šéfa Antonia.
Antonio musí naučit Beti jeden flamencový tanec, jinak přijde o svůj statek, na který si dělá nárok jeho žena Esmeralda. Antonio s Beti a Esmeralda se svým přítelem si dají taneční souboj ve flamencu. Jak všechno dopadne? V sázce je hodně…dokáže Antonio naučit Beti flamenco, a tím ukončit manželství s Esmeraldou? Nebo v případě prohry přijde o svůj statek? A co Will, který je pořád ve Španělsku a jednoho dne se znovu potká s Beti? Mají spolu ještě druhou šanci? A chce to ještě Beti?
Začátek knihy je trošku pomalejší, ale i tak se mi chtělo pokračovat ve čtení a dozvědět se, co bude dál. Líbila se mi atmosféra Španělska, španělské jídlo a informace o flamencu a chtěla bych vidět ten jejich flamencový tanec. Souboj flamenca je plný vášně, napětí a španělské atmosféry, kde nechybí početné publikum ani rodina Beti.
Moc pěkná kniha, kdy pomocí flamenca najde Beti samu sebe a zjistí, co doopravdy chce.
Tři ženy - Altha, Violet a Kate a tři dějové linky - 1619, 1942 a 2019.
Altha je obviněna z čarodějnictví. Violet žije s otcem a bratrem a jednou za nimi přijede bratranec Frederick, a tím se všechno změní. A Kate utekla od násilnického přítele do Weyward Cottage, kterou zdědila po pratetě, a snaží se zjistit o svém původu víc.
Ze začátku jsem se bála, jestli se mi tři dějové linky nebudou plést, ale nepletly se. Jednotlivé hrdinky se perou se svým osudem ve své době, ale patří do rodu divých žen, takže si nakonec vždycky dokážou poradit s pomocí přírody, hmyzu a zvířat. Příběhy jednotlivých postav se postupně proplétají a vzniká jeden příběh. Ke konci je knížka víc napínavější a čtivější a vše se hezky spojí a zapadne do sebe.
Knížka může působit dojmem, že autorka nemá v lásce muže, ale podle mě jí šlo spíše o to, vykreslit různé druhy násilí v té době, do které se hrdinky narodily. U Althy se muži báli žen a chtěli mít navrch oproti nim, tím, že je měli jen za stvořitelky nového života a na péči o domácnost. U Violet byl krutý otec na výchovu, protože byla jiná než ostatní a nechovala se jako typická dáma ve své době, ale vybočovala svojí zvláštností. A u Kate je zde typické domácí násilí a mít nad někým moc.
Mně se knížka líbila, protože je o silných ženách, nechybí trocha magie a střídání minulosti a přítomnosti, kde mě bavily všechny tři dějové linky stejně. Většinou mě více baví dějové linky z minulosti.
Pokračování Pojízdné čajovny splněných snů, tentokrát s Arií, která jezdí se svým obytným vozem plných knih.
Ze začátku knihy jsem byla trošku zmatená, přišlo mi, že pokračuju v příběhu Rosie a Maxe a Aria je někde v pozadí... (přesně jak napsala Knihomolka97).
Po smrti manžela se Aria rozhodla, že se nechce zamilovat, ale po seznámení s Jonathanem si svým rozhodnutím není moc jistá. S Rosií a Maxem se vydává na cestu po Francii, aby na něj přestala myslet. Ale stejně ho náhodně potkává... Jejich druhé setkání se mi líbilo, nechyběly vtipné momenty u kterých jsem se smála.
Aria si čte deník svého zesnulého manžela, aby se vypořádala s jeho smrtí a snaží se jít dál. Pomůže jí s tím Jonathan?
Lehce romantická knížka o tom, jak je těžké se vypořádat s něčí smrtí, když někoho opravdu milujete a byla to vaše životní láska. Ale také musíte jít dál a zase začít žít, neznamená to, že se nemůžete znovu zamilovat...
Tak tohle byla silná kniha...asi jako většina knih s válečnou tematikou. Fiktivní román o lásce, odvaze a nejvyšší oběti, který se zakládá na skutečných událostech a kde slzy nebudou chybět. Jo brečela jsem jako želva :o)
Od autorky jsem četla všechny 4 knihy, které u nás vyšly a chtěla bych vydání nějaké další... V autorčiných knihách se dozvídáme o málo známých tématech v době války, tentokrát o padělání identifikačních dokladů k záchraně Židů před zatčením.
Knihovnice Eva se po 60 letech vrací do Berlína, aby získala zpět Knihu ztracených jmen, která byla v době války ukradena... Mezitím se vracíme do minulosti, do roku 1942, kdy Eva prchá s matkou do Aurignonu, poté, co jí zatkli otce. Tam se seznámí s otcem Clementem a následně Rémym a dostává se k padělání dokladů pro záchranu dětí, aby se dostali do bezpečí, do Švýcarska. Seznam pravých jmen dětí, které dostanou novou identitu, zapisují Rémy a Eva podle Fibonacciho sekvence pro zakódování jmen, do knihy Epitres et Evangiles, aby se nezapomnělo na nejmladší oběti války.
Líbil se mi popis padělání, který se zakládá na skutečných padělatelských metodách používaných za druhé světové války. Ke konci je kniha velmi napínavá, nechybí zrada, ale i odvaha. I v době války je čas na lásku, kde sledujeme romantickou linku mezi hlavními hrdiny. A jak to s nimi dopadne to už si musíte přečíst sami.
Knihu rozhodně doporučuji, je to 10 hvězdiček z 5 :o)
Volně navazující kniha na Obchůdek s knihami, tentokrát s Anouk, majitelkou starožitnictví. Obchůdek s knihami jsem také četla, ale tento díl se mi líbil víc.
Anouk má zlomené srdce a přestala věřit na lásku. Při dražbě v aukční síni se seznámí s tajemným Tristanem a snaží se zjistit, co je zač, protože se často objevuje v její blízkosti.
Příběh má lehce detektivní zápletku. V Paříži v aukčních síních dochází k loupežím a Anouk se s madam Dupontovou snaží zjistit, kdo za tím stojí. Podezření padá i na Tristana, ale je to on, kdo loupí?
Líbilo se mi prostředí dražeb a kupování dalších starožitností pro zákazníky. Nechybí ani sestra Anouk Lilou a jejich maminka, a na konci knihy přichází další zvrat, s tatínkem.
Knížku můžu doporučit a těším se na další díl, Obchůdek s vůněmi.
Knihu jsem si půjčila v knihovně, zaujala mě obálkou a anotací.
Grace pečuje na plný úvazek o svojí matku, která jí tyranizuje, a sama trpí úzkostmi. Také pracuje ve skladu v Londýně, kde si lidé ukládají své věci. Ve skladu číslo 28, který už nebyl dva roky zaplacený, začnou s jejím šefém Larrym třídit věci a Grace najde deník Connie Levinové. Postupně Connie poznává skrze její zápisky a odhaluje její minulost.
Také se vydává do Itálie, aby našla nějakého žijícího příbuzného Connie. V Itálii získává Grace zpátky svoje sebevědomí za pomoci Ellise, vnuka Larryho.
Krásný příběh, který se dobře a rychle četl. Obě linky, z minulosti ve formě zápisků a přítomnosti s Grace, se mi líbily, jen její matka Cora mě vytáčela. Ale její kamarád Jamie byl super. Nechybí ani romantická linka mezi Grace a Ellisem.
Kdo má rád milou a něžnou romantiku, tak mu knížku doporučuji.
Závěrečný díl Království hříšných. Knížka pokračuje tam, kde předchozí skončila. Emilia se dozvěděla, že Vittoria žije... a také zjišťuje, kdo doopravdy je. Konečně se naplňuje svazek s Irou, na to jsme čekali od prvního dílu! A bylo to super :o) Postupně se dozvídáme celý příběh a všechno do sebe začne hezky zapadat. Emilia také musí zlomit kletbu, která na ní a na Iru byla uvalena. A nakonec vždycky zvítězí láska.
Série se mi líbila, a na to, že fantasy vůbec nečtu (počítá se Harry Potter?), tak to pro mě byla příjemná změna.
Moje závěrečné hodnocení celé trilogie mi vychází na 4,67 hvězdiček a moc doporučuji si sérii přečíst.
Těším se na adult standalone fantasy Trůn padlých s princem Invidem, která vychází v polovině října.
(SPOILER) Knihu jsem si půjčila v knihovně.
Pokračování Kavárny nových začátků, tentokrát se sestrou Laury, Beccou.
Becca je opak své sestry Laury, je divočejší a je ráda sama. Po smrti Davida, manžela Laury, se rozhodla, že se svým divokým životem přestane a daří se jí to. Na vánoční svátky jede za sestrou do Dorsetu, i když nenávidí Vánoce, a tam se seznamuje se Samem. Bojí se, že když si s ním něco začne, zase se vrátí zpátky do svého divokého života...
První díl se mi líbil víc, tady mě to tolik nevtáhlo a chybělo mi trochu víc vánoční atmosféry. Ale jinak se knížka četla dobře a dala by se přečíst za jeden dva večery, protože má jen 212 stránek. Já bych klidně pár stránek přidala. Taková oddychovka s malým zvratem a šťastným koncem.
Druhý díl Království hříšných.
Kniha pokračuje tam, kde skončil první díl. Emilia se ocitá v Sedmi kruzích v pekle a stále chce pomstít svou sestru Vittorii. Je zkoušena mnoha způsoby a snaží se odhalit, co je pravda a co lež a najít odpovědi, které hledá.
Začátek má pomalejší rozjezd, klidně by se dalo pár stránek ubrat.
Popisy autorka umí, líbilo se mi vykreslení míst, Vlčích slavností a všech šatů, které Emilia měla na sobě. Miluju hate to love mezi Emilií a Irou, tu jiskru a vášeň. Na jednu stranu se chtěli zabít a na druhou se spolu chtěli vyspat. Byly tady i spicy scény, které já v knížkách nevyhledávám, ale tady mi to přišlo v pohodě.
Tento díl mi přijde trošku slabší, jednička mě bavila víc, ale i tak se mi líbil a už se těším na závěrečnou knihu.
Knihu jsem si půjčila v knihovně.
Laura a její dvě děti, Lizzie a Nate, odjíždějí do Dorsetu, kde Laura bude pracovat na šest týdnů v Kavárně nových začátků. Od smrti manžela Laury uplynuly dva roky a je na čase jít dál, najít způsob začít zase žít a ne jen přežívat.
Kniha je rozdělená na šest hlavních kapitol, podle týdnů, které rodinka tráví v kavárně. Ze začátku bylo víc vzpomínek Laury na život s manželem Davidem, takže takový pomalejší rozjezd. Po příjezdu do Dorsetu tam byly i vtipné momenty, u kterých jsem se smála. Oblíbila jsem si i vedlejší postavy, jako majitelku kavárny a stálého zákazníka Franka.
Je to pohodová knížka o nalezení sebe sama po těžkém období. Jen mi občas přišlo, že Lauře je podle popisů víc než 35 let...
Nechybí ani romantická linka mezi Laurou a Mattem.
Na konci knihy je i pár receptů, kde mě zaujal Citronový, limetový a zázvorový dezert.
Už se těším na druhý díl se sestrou Laury, Beccou.
Od autorky jsem četla sérii s Jackem Rozparovačem a líbila se mi. A riskla jsem i tuto sérii, i když fantasy čtu minimálně. Ale zaujala mě anotace a mám ráda knihy s tématem čarodějnic.
Dvojčata čarodějky, Emilia a Vittoria, pracují v rodinné sicilské restauraci Sea & Vine. Jednu noc se Vittoria nevrátí domů, a pak jí najde Emilia zavražděnou. A Emilia se rozhodne najít jejího vraha a pomstit se mu. Použije temnou magii a připoutá si k sobě Iru, jednoho ze sedmi Hříšných princů...
Knížka se četla rychle, děj byl napínavý do poslední stránky.
Líbily se mi úryvky z grimoáru rodiny di Carlo na začátku některých kapitol.
Nechybí ani ediční poznámka a mini italský slovníček.
Za sebe doporučuji a já už se těším na druhý díl :o)
Kniha mě zaujala obálkou a následně anotací, jak je to u mě zvykem s novými knížkami :o)
Příběh se odehrává ve fiktivním městečku Wicklow, které je pověstné skupinkou 24 kosů, a také kosím koláčem. Kosi o půlnoci zazpívají poselství ze Země mrtvých určené těm, kdo koláč jedli během dne a v noci se jim bude zdát zpráva od lidí, kteří je milovali.
Na začátku skoro každé kapitoly jsou útržky s rozhovory místních lidí a reportérem, který píše článek o kosech.
Střídají se dvě postavy, Anna Kate, která se vrátila do městečka po zemřelé babičce a na dva měsíce musí převzít její kavárnu, aby jí mohla zdědit, a Natalie, teta Anny. Postupně se dozvídáme o obou rodinách, jejich usmíření a tajemství, která se mezi nimi skrývají.
Je to milý román o lásce, ztrátě a odpuštění, se špetkou magie. Jediné, co mi v knížce chybělo, byl recept na kosí koláč, který bych opravdu chtěla ochutnat.
(SPOILER) Knížka mě zaujala anotací a krásnou obálkou.
Jednoho dne všichni na celém světě dostanou krabičku s nápisem ,,Uvnitř se nachází míra vašeho života. Krabička obsahuje různě dlouhý provázek, který označuje délku života jednotlivé osoby. Sledujeme osudy osmi postav, jestli se do krabičky podívají nebo ne a nebo musí, a jak se s tím poperou. Ti, kteří krabičku otevřou, tak je provázky nutí přehodnotit jejich životy, jejich priority.
Ze začátku jsem se bála, když je v knize tolik postav, že se mi budou plést, ale nepletly se mi. Hezky se doplňovaly a prolínaly.
,,Jak zvláštní nový svět provázky vytvořily." Jak si pomyslel Hank v knize. A měl pravdu, protože se vyskytla diskriminace krátkých provázků, někdo toho využíval k reklamám na dovolenou, seznámení,... Vznikl i googlovský seznam, kde sbírali údaje o délkách provázků. Mně se líbil nápad se špendlíkem se dvěma provázky, jeden dlouhý a jeden krátký, který představoval solidaritu.
Pokud byste dostali takovou krabičku, otevřeli byste si jí? Já jsem nad tím přemýšlela a zvědavá jsem dost, ale tady bych se asi nepodívala...
Kniha má krásnou obálku a ořízku, stejně jako první díl Věk přízraků. Zase mám knížku v boxu, a na jeho obsah se můžete mrknout u mě na Instagramu (odkaz mám tady na profilu).
Hlavní hrdinku Dany a Ambrože jsem si zamilovala, stejně jako hlavní postavy ve Věku přízraků. Líbila se mi jejich romantická linka, kdy Dany provází kletba od dětství v podobě pověry Přistkového skřítka, a tak se nechce zamilovat. Ale srdce to vidí jinak...
V knížce se řeší i domácí násilí, a to si myslím, že je důležité psát i o těchto tématech. Nevěděla jsem, že v roce 1899, pokud byly ženy učitelky, tak pro ně platil celibát a nemohly se vdát (zrušen byl v roce 1919, jak píše autorka v poznámkách).
Knihu doplňuje slovníček, poznámka autorky, úryvky z dobového tisku a literatury, obrázky a fotky.
Knížka se mi líbila, asi o malinko víc než Věk přízraků, a stoprocentně doporučuju!