Nejnovější komentáře

„Cenná skladovka o rozměrech 11x17 cm, v níž je ukryt kus Smetanova života a bolesti. // První vybraný záznam pochází ze dne 5. ledna 1866, kdy proběhla premiéra opery Braniboři v Čechách. Poslední pak ze dne 25. prosince 1874, kdy měl pohřeb tenorista Julius Souček (1831-1874). // Dávám maximální počet hvězdiček. Některé další osoby, jejichž jména se v knížce objevují: - Josef Lev (1832-1898) - Ferenc Liszt (1811-1886) - Eliška Krásnohorská (1847-1926) - František Pivoda (1824-1898) - Pavel Švanda ze Semčic (1825-1891) - Antonín Bennewitz (1833-1926) - Emanuel Zaufal (1837-1910) --------------------------------------- UKÁZKA: Na sv. Václava byl bych buď se mohl zabít aneb nohu zlámat, padl jsem v orkestru do díry, kterou lampář nechal otevřenou a kterou pro tmu jsem nezpozoroval, na štěstí jsem zůstal nohama opřený o kraje té díry viset, takže jsem zůstal bez pohromy.“... celý text
— milamarus

„Nejprve jsem viděla seriál, pak jsem se pustila i do knížky. Čtení mě hodně bavilo, nemohla jsem se odtrhnout. Odborných částí v této knize zase tolik není, takže to podle mě v pohodě zvládne přelouskat i netechnický čtenář jako já. Mě tam tedy nejvíce bavily části odehrávající se v minulosti.“... celý text
— Atisa

„No. Tak som rozmýšľala, že mám dojem (ak teda z rôznych iných komentárov, knih) že na tie ženské hrdinky sme také dosť prísne. Ja určite. Niektoré mi lezú na nervy lebo veľa riešia/málo riešia, sú organizované priveľmi/nerozhodné, majú tie otravné vnútorné monológy/nemajú emócie... tu som sa tiež trošku zasekla, že ale, zrazu Raihn mi je vo všetkom sympatický a Oraya je nedôvercivá, potom zase zahodí "svoj sen" kvôli chlapovi, potom je zas viac vojak ako priateľka, no proste furt dačo. A chlap zas z toho vyšiel ako tajomný, ochranársky, obetavý, starostlivý, sexi... U Orayi sa mi páčil ten vývin, ten jej rozlet, múdrosť, cieľavedomosť, samozrejme aj popis jej boja, je to predsa hrdinka. Zaujímal ma aj Vincent a to ich "puto" a hlavne čo sa to tam dialo v tom ich svete. Raihn bol podozrivý. Áno samozrejme milý, sexi, kamoš, milenec...ale museli sme vedieť,že sa tam niečo pokazí. No prosím. A príbeh sa skončil a pritom sa zamotal. Tieto upírie tematiky ma kedysi brali trošku viac, nie je to úplne príbeh ktorý by som si vybrala viackrát, ale druhý diel si prečítam, napriek teda nie veľmi vážnym recenziám.“... celý text
— petusska01

„Užil jsem si příjemný příběh jako audioknihu namluvenou autorem a Tomášem Hanákem, za mne skvělé, až na to grgání v závěru... brrrr“
— bazyk21

„Tak tohle se mi opravdu líbilo! Dvě časové linie, které se krásně čtou a pěkně to vše pak do sebe celé zapadne. Dvě autistky, které mají velmi dokonalou mysl a vidí to, co jiní ne. Psáno v krátkých svižných kapitolách, žádná nuda a pořád vás drží v napětí. Mrzí mě jen to, že není vydán další díl.“... celý text
— Dumicek

„Ještě před rokem bych se Vám za zombíky vysmála. Ale pak přišel komiks Živí mrtví a já si tuhle formu apokalypsy oblíbila. . O to víc jsem zírala, když jsem uviděla jméno Robert Kirkman na obálce. Protože právě on je autorem komiksů Živí mrtví! Takže jsem zajásala a komiks se mnou rovnou putoval domů! . Musím hned říct, že kombinaci Marvel/Živí mrtví jsem si nedokázala představit. Připravovala jsem se na cokoliv a věděla, že to bude hodně zvláštní a zajímavé. Zase jiný úhel pohledu. . Komiks je přímo narvaný životní filozofií. Postavy o životě hodně přemýšlí, což je vzhledem k zombie problému trochu úsměvné. Zároveň ale drží spolu, což nepopírá tu myšlenku Marvelu. . Kresba je temnější, barev tu moc nenajdete. Ale myslím si, že vzhledem k hororovému tématu se hodí a doplňuje celý příběh. . Zombie z Marvelu je rozhodně zajímavý počin, a líbí se mi originální nápad. Jak znám ale oba světy, tak jsem chvílemi jen zírala a nevěřila. Celé to bylo strašně zajímavé, ale hrozně zvláštní.. pokud chcete komiksově experimentovat, může to být dobrý odrazový můstek!“... celý text
— Áňa 998

„Má první kniha od této autorky a určitě ne zdaleka poslední. Příběh o rasismu, jeho obětech, zármutku nad mrtvým dítětem ale i o odvaze a odpuštění. Skvěle napsaný příběh o jedné afroameričance, jednom zarmouceném otci a jedné právničce v jejíchž rukou je osud naší Ruth. Určitě doporučuji si tuto knihu přečíst.“... celý text
— lucie2371

„Graficky velmi krásně zpracované, informace podané jímavě i zajímavě, s přístupností i pro naprostého laika. Určitě doporučuji každému milovníkovi Japonska a jeho nejslavnějších bojovníků!“... celý text
— Knihokraj

„Po dlouhé době zajímavý thriller, který měl dobrý spád - přečetla jsem jedním dechem. Líbilo se mi, že nebylo nijak brutální a plné násilí (jak bohužel u thrillerů poslední dobou zažívám) a mělo zajímavý a originální příběh. Určitě vyzkouším i další autorovy knihy.“... celý text
— Jana-Marie

„Zase povedený příběh a tentokrát jenom s Jarošem.“
— netopýrek1985

„Jsem ráda, že jsem si dala od čtení pauzu, protože jinak bych byla více než otrávená z klasického příběhu o nepřemožitelné hrdince. Je to klasická zápletka o tom, jak křehká ale chytrá žena, najde silného a sexy muže. I když jsem s ohledem na věk postav, čekala dospělejší uvažování a rozhodování tak kniha mi rychle utíkala a určitě si přečtu další díl. Ale nejde mi si trochu nerýpnout.... Dain mě štval od začátku. Ke konci se sice konečně rozhoupal a rozhodl ale jinak charakter na nakopání do zadku.... Že proběhne revoluce jsem čekala - přece je to fantasy kniha. Ale, že se objeví na posledních 50-ti stránkách a ještě je to na sílu vložená věc, aby měli lidé důvod si přečíst další díl.... Jediná zmínka, která Violet přijde trochu divná, je, když v knihovně nemají její pohádkovou knížku. A i nad tím se pozastaví ani ne v jednom odstavci. A najednou....revoluce... Že mají draci individuální charaktery a své "velení" je cool a super věc. Spolupracují s lidmi ale nesdílejí s nimi úplně všechno. I tak mám pocit, že draci jsou úplně stejní blbci jako lidé. Ví co se děje za hranicemi, ví, že to není dlouhodobě udržitelný stav a že se to jednou šeredně pokazí ale budeme dělat, že se nic neděje a dál se vesele mlátit s gryfama, i když to vlastně nejsou naši nepřátelé.... Tak jsem si tu vylila své srdíčko :D a doufám, že další díly zaplní ty příběhové nedostatky a otázky.“... celý text
— SakiG

„Proč psát druhé díly něčeho, co bylo v prvním díle tak pěkné? Je jasné, že druhý díl už tak dobrý být nemůže. Nebo, mohl by, ale většinou není. Protože to pozitivum už se musí nutně vytratit, jinak by to bylo to samé. Nemám ráda, když se autoři snaží pokračovat ve vykreslování vztahu nějakého páru, většinou se jim nepodaří optimisticky navázat. A to je i případ tohoto dílu. První díl byl příjemný s krásnými popisy Paříže. Tady mi chyběli jak ty popisy (ač tedy venkova), tak ten příjemný optimismus, který byl v první knize. Podle mě autorka zbytečně natahovala něco, co nebylo potřeba.“... celý text
— Katy_vKnihách

„--Časožrouti: Vynikající povídka, která by klidně vydala i na malou samostatnou knížečku. Poklidný začátek dobře navnadí a děj poměrně záhy nabere parádní tempo, které vydrží bez jediného škobrtnutí až do samotného konce. Líbila se mi tématika prostředí letadla a mystérium taktéž nemělo chybu. Za zmínku rozhodně stojí pestrá skupina postav, jejich dynamika a opět výborné dialogy podpořené naprosto vynikajícím vypravěčských rukopisem mistra Kinga. Neoznačil bych to přímo za horor, nýbrž za velice solidní thriller - což mi vůbec nevadilo. Jedinou drobnou výtku bych směřoval k ukončení příběhu (možná SPOILER) - poněkud infantilní, jemuž by na můj vkus slušel nějaký háček který by zmrazil úsměv ;D. Nebo tam byl a já ho přehlédl? xD --Skryté okno do skryté zahrady: Tenhle typ příběhů jsem měl vždycky rád. Když jsem byl tak nějak v tom školním věku, považoval jsem je dokonce za výsostně geniální. Dnes už podobné postupy považuji spíše za laciné a berličkovité. Ne každý autor totiž umí podobnou látku zpracovat kvalitně, ať už na poli knihy nebo filmu. Mistr King zde ale dokazuje, že je vskutku něco extra. První zhruba polovinu povídky nechá čtenáře tančit kolem různých a vždy zajímavých teorií. V té druhé už se ovšem smyčka kolem krku povážlivě utahuje a prostoru pro úvahy ubývá. Tehdy začaly mé obavy aby pro mě příběh nerozbředl, ale naštěstí k tomu nedošlo. I přesto že se již moc velkých překvapení nekonalo, vše nabíralo úžasné obrátky. Napětí se dalo krájet šroubovákem a zakončení bylo velice povedené :D. -Když to celkově shrnu, byl jsem velice spokojen. Drobné výtky zážitek nezkazily a jelikož se tato první polovina (u nás původně dvoudílné) sbírky četla takřka jedním dechem, nemám důvod nedat plné hodnocení. Předmluvy jsem si přečetl až po dočtení povídek a na druhou knihu se vrhnu s radostí! x)“... celý text
— Knihomix

„Svou vlastní výzvu plníme zdárně a poctivě (přečíst letos všechny díly HH). Levhart je pecka. Harry se vrací v plné síle, honí neskutečně krutého vraha, několikrát mu jde o život, jenom ten osobní život trochu pokulhává a je smutný. Doporučuji. (4. 6. 24 - 11 805 - 28)“... celý text
— Mája777

„Mám divný pocit, už se mi to tak nelíbí, jako doposud. Je to roztahané, ani ne moc napínavé. Mám pocit, že se autor nějak vyčerpal.“
— hankamol

„Vcelku zajímavá sbírka masových vrahů, napříč dobou i zeměmi. Ale těch chyb v textu. Škoda.“
— Linnhe

„Co jednomu se líbí druhý nenávidí. Aneb oblíbená hláška nic není pro všechny anebo 100 lidí 100 chutí? To jsou všechno věty, které se mi vyrojily v hlavě po přečtení některých recenzí. Tak se pojďme podívat, proč a co si o celé knize vlastně myslím. V první řadě se mi moc líbí samostatné zpracování, kdy nás příběhem provází tři hrdinové a občas je kapitola z pohledu toho a podruhé zase z pohledu někoho jiného. Dávalo to za mě prostor k tomu, abychom si vytvořili vztah ke všem hlavním postavám a zároveň, když nám jedna nesedla, tak jsme tam pořád měli ještě ty dvě. Mojí nejoblíbenější se stala Sam, která to prostě měla asi z mého pohledu nejtěžší? Druhou věcí, co se mi moc líbila, ale často to vidím vytýkané je jakási překombinovaní aneb tři postavy a každá má svého vnitřního a svým způsobem i vnějšího démona. Upřímně? Autorka se netají tím, že všechny postavy něčím trpí, takže ano do knihy jsem šla s tím, že jsem předem věděla, že každá ta postava má nějaký problém tudíž to za mě osobně není mínusem. Ba naopak, ať už si to chceme anebo nechceme přiznat každý z nás více, či méně něčím trpí anebo ho sužuje nějaký problém jen to někdo dává najevo a druhý ne, takže to, že se zde každá postava s něčím potýkala mi přišlo naprosto lidské. Moc oceňuji i poznámky pod čarou od samotné autorky, které nám vysvětlují určité termíny s kterými jsme se do teď nesetkali a mi to tak nemusíme dohledávat nikde jinde. Dalším za mě opravdu velkým bonusem jsou telefonní čísla na linky důvěry, které se v knize nachází, protože kde sakra jinde než v knize pro dospívající by měli být? Co se samotného děje týče, tak ten mi připomínal dost různé filmy a seriály ze střední americké školy. Takové ty u kterých člověk vypne a zasměje se, což bylo za mě taky super, protože toho trpění a kousání nehtů jsme si užili v té hlavní dominantě knihy, kterou tvoří bezesporu postavy a psychologie. Za mě osobně tedy rozhodně velké doporučení někomu, kdo se chce nenásilnou formou dozvědět něco více o různých mentálních, ale i ojedinělých onemocnění. /“... celý text
— Vruznychsvetech

„První polovina studie se točí kolem Václava Talicha (1883-1961) a České filharmonie. Přidávám štítek. Druhá polovina je rozmělněna mezi ty, kterým byla Smetanova hudba posilou v době, kdy byli perzekvováni. // Podrobněji se tímto autor zabývá ještě v publikacích "Hudba na hranici života" a “Hudba vzdoru a naděje: Terezín 1941-1945". // Děkuji. Vypisuji si tato jména: - Rudolf Karel (1880-1945) - Zdeněk Němec (1914-1945) - Egon Redlich (1916-1944) - Vladimír Helfert (1886-1945) - Rafael Schächter (1905-1945)“... celý text
— milamarus

„Zas mě nalákalo vysoké hodnocení čtenářů (85%) a zas jsem bohužel zklamaná. A divím se, že jsem knížku nakonec dočetla. Někdo jí tady dokonce nazývá nádhernou. Je to příběh plný ošklivostí a deprese, autorka umí psát, ale nic nádherného v tom nevidím a závěr je hodně nepravděpodobný. Který otec by tohle dělal tolik let?“... celý text
— micha-ella

„Vynikajúca kniha,podáva život velikána tibetského budhizmu formou veľkého množstva príbehov poučných i vtipných. Skvelé čítanie,veľmi oddychové v porovnaní s inými titulmi na podobnú tému,menej akademický štýl,skôr ľudsky príjemný pohľad na život veľkého majstra s blízka. Okrem Patrula sú v knihe spomienky na ďalších majstrov,najviac oceňujem množstvo informácií o živote charizmatického,možno až bláznivého a divokého Dó Khjence Ješe Dordže-ho,jedného s Patrulových učiteľov o ktorom som doposiaľ nikde nenašiel toľko materiálu.V knihe je viacero veľmi vtipných historiek zo stretnutí Patrula a Dó Khjenceho,s hlbokými ponaučeniami. Kniha má krásny fotografický doprovod tibetských krajinných scenérií z miest kde Patrul Rinpočhe pobýval a bohatú poznámkovú časť. Radosť čítať.“... celý text
— PavelUlík

„Tato kniha je pro vsechny, koho opravdu zajima zdrave stravovani a jak ho realne udrzet.“
— JaneSour

„Poslech audioknihy Zasmála jsem se, zamáčkla jsem slzu v oku, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací, jako i kdybych chtěla, tak nenajdu vůbec nic, co mi na této knize vadilo. Navíc mi ji předčítal pan Martin Stránský, jehož hlas je jedním z mých nejoblíbenějších.“... celý text
— Knižní střípky

„Sorry, ale nějak mě to neoslovilo. Jasně, těžký život v těžké době. Spousta jmen a vazeb, bylo občas složité sledovat kdo je s kým do přízně. Jen mi to přišlo jako popis obyčejné chudé vesnice,obyčejný život, žádné velké drama. Čekal jsem dle hodnocení víc, o dost víc. 60% a to jen proto, že to bylo kvalitně načteno.“... celý text
— Timkim

„Kličky a další dobrodružství. Přiznám se, že při mé špatné paměti mám trochu v postavách guláš, ale to vše nevadí, protože o napínavé situace není vůbec nouze. Pan May si udržuje stále svůj styl a nebýt toho konce, dalo by se jistě dát i více procent. Takto nechávám “jen" opět devadesát.“... celý text
— Pitryx

„Mám moc ráda retellingy na pohádky, ale stejně jako Krutá krása mě ani tenhle moc neoslovil. Námět je velmi zajímavý a hlavní hrdinku jsem si celkem oblíbila, jenže těch ALE je víc než kladů. Tak předně mi přijde, jako by autorka někam spěchala. Mohla se víc rozepsat a pak by byl nejen lépe popsaný děj jako takový i vztah Belle s Gabrielem (nebo-li Gastonem), což mě přivádí k tomu, že ten je jakožto postava zezačátku velice nesympatický a ke konci zase nevýrazný. Chápu, že má nejdřív čtenáře pěkně štvát, což by mi ani nevadilo, kdyby postupem času tak nějak nepřestal být zajímavý. Co se Belle týče, ta je sice sympatická, ale "nejmoudřejší"? Navíc nejdřív se tvrdí, že není tak hezká jako její sestra, ale vzápětí je popisovaná jako bohyně krásy (a to nejen z jednoho pohledu). Největší problém (jaký jsem měla i s Krutou krásou) je ale v milostné lince jako takové. Ti dva neměli téměř žádné důvody se milovat (i když vezmu v potaz to, co se o Gabrielovi později zjistí (nebudu říkat co, ale jakmile se ta věc hned ze startu knihy objeví, je jasné, že jde právě o něj)). Ano, přitahovali se, ale láska? (Ačkoli možná by jejich vztahu pomohlo, kdyby se autorka víc rozepsala - to by vážně řešilo všechny moje "problémy" s touto knihou.) Já vím, že tyhle "hate to love" romance jsou v tomhle ohledu předvídatelné, ale za celý život jsem snad nenarazila na knihu, kde bych jen váhala nad tím, zda mezi dvěma hlavními protagonisty skutečně může vzniknout nějaký něžný cit.“... celý text
— AraVulpecula

„Příjemné překvapení od české autorky s dobrou dávkou humoru, sarkasmu a rodinného dramatu. Bezmála pětadvacetiletá Victorie Davenportová je silně rozmazlená fiflena, která o kamarádství a sourozenecké soudržnosti nemá z počátku ani mlhavou představu, ale v průběhu děje se vyvine v ženu, která se vysvobodila z osidel a pletich své matky, zbavila se svého nevěrného snoubence, našla nové přátelé a zjistila, že je schopná učitelka a podnikatelka. Jak do toho zapadá osmadvacetiletý tatér Jason, který je otec báječného Miguela? Úplně skvěle, až na jisté klopýtnutí cca uprostřed děje, kdy mi prostě přišlo divné, co provedla Vicky s Jasonem Maxovi a Leile, i když to vyčítala Williamovi. Dále je těžké uvěřit snaze matky, po tom všem co předvedla, celkem lehké uvěřit změně přístupu u otce, bavit se nad počtem gayů vč. jednoho falešného a ocenit propagaci kávy, na kterou jsem při čtení dostávala často chuť. Osobně se mi nejvíce líbili rozhovory mezi Vicky a Santou Stanleym. :) 4,5*“... celý text
— Kudík

„Hodnocení kapitol: Deska z bazaru=9/10 Zimnice=9/10 Modelka=8,5/10 Balónky oběšencú=10/10 Dům loutek=9/10 Malíř=9,5/10 Dlouhý sen=9/10 Tuk=7/10 Modelka,prokletý záběr=8,5/10 (Zapomněl jsem na Velectění předkové=8,5/10) Celkově asi 9/10“... celý text
— ariannpHm

„Vlastenectví, odvaha, bolest, erotično, ironie, humor a vytříbený Hrabalův styl. To je přesně to, co mě napadá po dočtení této knihy, kdy tu sedím a nechápavě kroutím hlavou nad těmi 69 %. Proč tak málo? Film jsem nikdy neviděla (jasně, znám tu lechtivou scénu s razítkováním), neměla jsem tedy v hlavě žádný již vytvořený obraz, díky tomu jsem mohla naplno popustit uzdu své fantazii. A jsem nadšená! Hrabal dokázal bravurně zachytit tehdejší atmosféru i životy lidí, kteří byli nuceni žít pod neustálou hrozbou. Rovněž části, které byly věnovány utrpení přepravovaných zvířat, byly velmi silné a emotivní. A ten závěr? Naprosto famózní! Plus Hrabalův bohatý jazyk, smysl pro detail a TA souvětí. Hodnotím zaslouženými pěti hvězdami a zařazuji mezi oblíbené knihy!“... celý text
— dasa6360

„Překrásná oboustranná obálka knihy vytvořená Zuzanou Valkovou už tak trochu napovídá, že na jedné straně nás čekají příběhy, které zahřejí u srdce, zatímco na straně druhé najdeme povídky poněkud temnějšího ražení. Já osobně jsem spíše příznivkyní temnějších příběhů, tudíž je tak trochu zřejmé, která polovina knihy mi byla bližší. Celkově se ovšem jedná o velmi silnou sbírku, u níž se mi těžko určuje, který příběh se mi líbil nejvíc. Po pečlivém zvážení si mě ovšem nejvíc získala povídka Kdo neumí milovat od Marie Domské. Její styl mi zkrátka sedí a vyhovuje. Umí psát velmi výrazné a dobře zapamatovatelné postavy. Tentokrát se jejím hlavním hrdinou stal sexy démon Wyren, jenž v převleku loví duše hříšníků. Má za to, že tento převlek je dokonalý a žádný smrtelník ho nedokáže prokouknout. Jenže na svatého Valentýna potká neznámou krásku, která ho přesvědčí o opaku. Opravdu moc jsem si užila také povídku Tvůj hlas, jejíž autorkou je Rina Vevesi. Lidé v ní dokáží slyšet hlas toho pravého. Kamarádky Beka a Niky stejně jako všichni ostatní touží najít spřízněnou duši. A oběma se to také poměrně netradičními způsoby podaří. Závěr příběhu je velmi dojemný. Hodně se mi líbil příběh s názvem Pět otázek z pera Terky Kadečkové. Ten se odehrává na Kubě, kde se Andrés snaží učinit přítrž starému, rodinnému a ne až tak úplně legálnímu byznysu. K tomu mu dopomůže tajemná dívka, které položí pět otázek. Mezi oběma hlavními postavami funguje skvělá chemie a samotné prostředí příběhu i zápletka jsou neotřelé. Velmi zajímavé téma zpracovává také povídka Karma Martiny Holešinské. Vystupuje v ní Arthur, který má velmi důležité poslání - po vzoru svého otce se má stát Karmou. Ta slouží státu a trestá špatné lidi. Musí být nestranná, nekompromisní, nesmí projevovat emoce. Jenže to se Arthurovi příliš nedaří a rozhodne se svému osudu vzdorovat. S podobným námětem jsem se ještě nesetkala, takže velmi oceňuji autorčinu originalitu. Polibek smrti od mé oblíbené Leandry Sold je taktéž povedeným příběhem, v němž se setkáváme s andělem smrti Kamielem. Ten stojí před velmi těžkou volbou - buď zachrání život ženy, kterou miluje, nebo sám sebe před peklem. Moc hezky zpracované dilema. A vystupuje v něm Lucifer, takže... Povídka Maso a květina z pera obvykle brutální Rosany Zvelebilové překvapila nebývale citlivým příběhem s roztomilou zápletkou o lásce, která dokáže překonat velkou propast času. Největší talent Štěpánky Horákové působil jako vystřižený z k-dramatu a dobře jsem se u něj pobavila. Jaké by to asi bylo, kdyby lidé skutečně přebírali největší talent svého partnera? Za zmínku ovšem rozhodně stojí i povídka Na stopě minulosti od Júlie Matulové s romantickou zápletkou a především kočkami s magickými schopnostmi. To prostě chcete. V neposlední řadě pak musím pochválit i nádherné ilustrace od Jany Kvičerové. Dodávají knize tu správnou atmosféru a každou povídku dokreslují povedenou vizualizací postav. Pokud tedy hledáte opravdu povedenou sbírku povídek o druhých šancích s příměsí magie, pak po této knížce určitě sáhněte, neuděláte chybu.“... celý text
— PrincaListicka

„"Osamělá holubice" je epický westernový román, ktorý sa vraj stal klasikou americkej literatúry. Tento rozsiahly príbeh nás zavádza do drsného sveta divokého západu, kde sledujeme osudy dvoch bývalých texaských rangerov, Gusa McCraeho a Woodrowa Calla, ktorí sa vydávajú na nebezpečnú cestu z Texasu do Montany so stádom dobytka. Gus McCrae a Woodrow Call sú protikladné hlavné postavy, ale ich priateľstvo a vzájomná lojalita sú srdcom príbehu. Rovnako vedľajšie postavy svojim charakterom výrazne prispievajú k bohatosti príbehu. Príbeh je napínavý a plný dobrodružstiev. Autor tu dokonale zachytáva atmosféru divokého západu, jeho nehostinnú krajinu a nebezpečenstvá, ktorým museli rangeri čeliť. Každá kapitola prináša nové zvraty a dokáže udržať čitateľa v napätí. Použitý jazykový štýl je pútavý a detailný. Dialogy sú autentické a často plné humoru, čo pridáva príbehu ľahkosť aj v ťažkých momentoch. Román sa zaoberá univerzálnymi témami, ako sú priateľstvo, odvaha, osamelosť, a boj o prežitie. Tieto témy sú prezentované s hĺbkou a citlivosťou, čím oslovia široké spektrum čitateľov. "Osamělá holubice" je majstrovský román, ktorý mne osobne priniesol nezabudnuteľný zážitok. Larry McMurtry vytvoril dielo, ktoré dokonale zachytáva ducha divokého západu a prináša príbeh plný emócií, dobrodružstva a hlbokých životných právd. Tento román by mal byť povinným čítaním pre všetkých milovníkov westernov a kvalitnej literatúry, ktorí si cenia prepracované a emotívne príbehy.“... celý text
— Evaho73